Dobrá zpráva: právě tady má HR rychlou a měřitelnou páku na výkon i pohodu. A navíc stojí na jasném českém legislativním rámci. A ještě lepší zpráva? Pokud sedíte v nedávno postavených či zrekonstruovaných moderních kancelářích, pravděpodobně máte už všechno vyřešeno a stačí to mít jen na paměti. Nicméně pokud na moderní prostředí teprve čekáte, nebo se do něj chytáte, je dobré na následující věci nejen myslet, ale začít je včas (pokud možno s odborníky) reálně řešit.
Co přesně řeší zákony a co je jen best practice
Základní povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky dává zaměstnavateli zákon č. 309/2006 Sb. Ten výslovně ukládá, aby byla pracoviště, pokud možno, osvětlena denním světlem a měla stanovené mikroklimatické podmínky (objem a výměna vzduchu, vlhkost, teplota). Bližší limity rozpracovávají prováděcí nařízení vlády a hygienické požadavky.
Hluk (co je povinné)
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanovuje pro pracoviště dvojí pohled: ochranu sluchu a podmínky pro činnost vyžadující soustředění. Přípustný expoziční limit pro osmihodinovou směnu je 85 dB; při překročení 80 dB musí být k dispozici OOPP (osobní ochranný pracovní prostředek) na ochranu sluchu (nad 85 dB je jejich používání povinné).
Pro kognitivní práci v kancelářích platí hygienický limit 50 dB jako ekvivalentní hladina za 8 hodin.
I relativně tichá, ale srozumitelná řeč snižuje kognitivní výkon (tzv. irrelevant speech effect). Proto je v open space důležité nejen „kolik dB“, ale hlavně jak daleko je ještě řeč srozumitelná. ISO 3382-3 pracuje s parametry jako rD (distraction distance), D₂,S a Lp,A,S,4m, které popisují, jak rychle řeč „mizí“ s vzdáleností. Praktickým cílem v praxi bývá rD okolo 5 m (nebo lépe), aby řeč rušila co nejméně.
Jak na to v provozu i prostoru:
Zóny pro tichou práci, jasná „no-call“ místa, telefonní budky jako první volba, akustiku pohlcující stropy a přepážky mezi stoly. Užitečné je i decentní zvukové maskování (správně nastavené zhorší srozumitelnost cizí řeči, ale nezvyšuje únavu).
Osvětlení (co je povinné)
Zákon vyžaduje, aby bylo pracoviště pokud možno osvětleno denním světlem a doplněno vhodným umělým osvětlením. V praxi se přitom vychází z ČSN EN 12464-1, která pro běžnou kancelářskou práci u PC stanovuje udržovanou osvětlenost kolem 500 lx na pracovní rovině, současně hlídá oslnění (UGR), rovnoměrnost, podání barev aj. Nouzové osvětlení se řídí ČSN EN 1838.
Nejen luxy, ale i biorytmus: pro bdělost a energii je důležitá také cirkadiánní složka světla — vertikální osvětlenost u očí a spektrum. V praxi se osvědčuje cílit dopoledne na vyšší „melanopickou“ stimulaci (např. orientačně ≥ 250 lx melanopic EDI u očí) a večer ji tlumit. To sice není právní požadavek, ale dobrá praxe vycházející z moderních doporučení.
Jak na to:
Myslete na orientaci pracovních míst ke světlu, kvalitní stínění proti oslnění, difuzní svítidla a možnost individuální lampy. Dynamické osvětlení umí průběžně měnit spektrum během dne, ale často stačí chytrý layout a práce s denním světlem.
Teplota a mikroklima (co je povinné)
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. definuje teplotní a další mikroklimatické požadavky. Pro nejlehčí práci (kancelář, třída I) jsou dány rozmezí a postupy pro zátěž teplem i chladem, včetně mimořádných opatření při vysokých teplotách.
Pro větrání je pak klíčový § 41: minimální množství venkovního vzduchu je 25 m³/h na osobu pro kancelář bez zdrojů znečištění a 50 m³/h na osobu, pokud zdroje znečištění jsou přítomny.
Co z toho plyne pro praxi:
Měřením CO₂ si rychle ověříte, zda větrání stíhá obsazenost. EN 16798-1 rozlišuje kategorie kvality vnitřního prostředí (I–IV) a používá diference CO₂ vůči venku; pro běžná pracoviště odpovídá „střední“ očekávání zhruba do ~1 200 ppm. To sice není český právní limit, ale obecně vzato rozumné vodítko, které pomůže držet bdělost a snižovat únavu.
Pachy a VOC: udržitelné a spravedlivé řešení je režim bez zápachů (bez parfemovaných osvěžovačů a čistidel), pravidelná výměna filtrů a separace kuchyněk a odpadových zón od tichých pracovišť.
Jak to poskládat dohromady
Senzorická ergonomie není „design kanceláře“, ale postup, jak akustiku, světlo a vzduch nastavit podle činností, které v prostoru reálně probíhají. Využijte doporučené normy pro návrh a měření (ISO 3382-3 pro měření v open space; ISO 22955 pro akustický návrh podle činností; ČSN EN 12464-1 pro osvětlení; EN/ČSN EN 16798-1 pro kategorie vnitřního prostředí) a přitom vždy jednejte v souladu s českými povinnými limity.
Prakticky to znamená nabídnout volbu prostředí: tiché „knihovny“ pro hlubokou práci, budky pro hovory a kolaborační zóny, u světla dát lidem základní kontrolu (stínění, lampa), u vzduchu jasná pravidla (větrání podle obsazenosti, pravidelná údržba).
Mini-audit na 2 týdny
Začněte jen tam, kde to nejvíc bolí, a měřte to, s čím umíte pracovat. V žádné kategorii samozřejmě nemusíte dělat všechno z toho, vyberte si třeba jen jednu věc a zaměřte se na ni. A pak pokračujte postupně dál.
- Akustika. Nechte si jednorázově změřit open space dle ISO 3382-3 (D₂,S, Lp,A,S,4m, rD). Praktický cíl: zkrátit rD a zvýšit útlum řeči mezi pracovišti (DA,S). Přeskládejte layout (paravány, pohlcující stropy), zaveďte „no-call“ stoly a povinné budky pro delší hovory.
- Světlo. Ověřte, že splňujete ČSN EN 12464-1 (typicky 500 lx na stole, kontrola oslnění/UGR) – splnění bylo ale pravděpodobně už součástí kolaudace. Dopoledne u pár stanic změřte vertikální osvětlenost u očí a zkuste přidat lampy či upravit stínění tak, aby se zvýšila ranní „biologická“ stimulace bez oslnění. Od toho může pomoci luxmetr, respektive nejlépe certifikovaný odborník s kalibrovaným přístrojem.
- Vzduch. Změřte a zapište CO₂ ve špičkách (po 10. a po 14. hodině) a porovnejte s kategoriemi EN 16798-1; pokud jsou hodnoty často nad ~1 200 ppm, navyšte výměnu vzduchu a slaďte provoz VZT s obsazeností. Současně můžete zavést úklid bez použití výrazných chemických látek.
Roadmapa: od nápadu k dopadu za 90 dní
- Týdny 1–2 – Diagnostika. Jednorázové měření akustiky dle ISO 3382-3, ověření osvětlení proti ČSN EN 12464-1, CO₂/obsazenost versus § 41 a kategorie EN 16798-1; krátké pulzní šetření (rušení, světlo, pachy).
- Týdny 3–6 – Rychlé výhry. No-call zóny, akustická etiketa a budky, úprava stínění a doplnění lamp, zvýšení přívodu venkovního vzduchu ve špičkách, „scent-free“ režim.
- Týdny 7–12 – Pilot investic. Vysoce pohltivé stropy/panely, vyšší paravány, dynamické osvětlení v jedné zóně, ladění řízení VZT podle obsazenosti. Zaveď governance HR–FM–IT a nastav měřené cíle (rD/DA,S, podíl pracovišť s požadovanou osvětleností, doba nad 1 200 ppm v CO₂).
Rychlý tahák pro HR a office management
- Hluk: nepřekračovat expoziční limity; pro soustředění mířit ke ~50 dB(A) a zkracovat rD v open space.
- Světlo: držet ČSN EN 12464-1 (cca 500 lx u PC, kontrola oslnění) a podpořit cirkadiánní rytmus rozumným layoutem a stíněním.
- Teplota a vzduch: řídit se NV 361/2007 Sb. (§ 41: 25/50 m³/h/os.); v praxi hlídat CO₂ a cílit na kategorie EN 16798-1 kolem ~1 200 ppm pro „střední“ očekávání.
Přirozený výkon
Investice do senzorické ergonomie stojí na pevném českém právním základu a dá se řídit daty. Když ztichne rušivá řeč, zmizí oslnění a vzduch drží krok s obsazeností, přibývá klid na práci, klesá únava a chybovost. A přesně to je v době plné vyrušení ta nejlevnější forma zvyšování výkonu.
Pozn.: Tento text je informační a nenahrazuje právní výklad. Pro konkrétní situaci doporučujeme konzultaci s odborníkem BOZP/hygieny práce.
Zdroje:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-309
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-272
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-432
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-6
ČSN EN 12665 – Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení: https://csnonline.agentura-cas.cz/Detailnormy.aspx?k=514116
ČSN EN 12464-1 – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory: https://csnonline.agentura-cas.cz/Detailnormy.aspx?k=67592
ČSN 36 0020 – Sdružené osvětlení: https://csnonline.agentura-cas.cz/Detailnormy.aspx?k=77599
Hluk v pracovním prostředí (odborný článek SZÚ – Státní zdravotní ústav): https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pracovni-prostredi-a-zdravi/faktory-pracovniho-prostredi/fyzikalni/hluk-prac/hluk-v-prac-prost/
Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí pracovišť (doporučení SZÚ): https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pracovni-prostredi-a-zdravi/faktory-pracovniho-prostredi/fyzikalni/tep-vlhk-mikroklim/mikrokli-pod-vnitr-pract/
Osvětlení pracoviště – hygienické normy a doporučená intenzita (článek na Dokumentace BOZP): https://www.dokumentacebozp.cz/aktuality/osvetleni-pracoviste/
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů (odborná publikace – Znalostní systém BOZP, RILSA/VÚBP): https://zsbozp.rilsa.cz/hodnoceni-osvetleni-vnitrnich-pracovnich-prostoru
Shrnutí článku
Výkon zaměstnanců výrazně ovlivňují zvuky, světlo a vzduch v kanceláři. Ačkoli se na ně často zapomíná, mají přímý dopad na soustředění, chybovost i únavu. Článek zdůrazňuje, že optimalizace těchto tří faktorů, známá jako senzorická ergonomie, představuje rychlý a efektivní způsob, jak zlepšit pracovní prostředí a zvýšit produktivitu, přičemž se opírá o českou legislativu a platné normy. Nařízení a normy řeší limity hluku, osvětlení a mikroklimatických podmínek.
- Hluk: Legislativa omezuje hluk na 85 dB, ale pro soustředěnou práci je hygienický limit 50 dB. Pro open space je klíčová srozumitelnost řeči a tzv. „rozptylová vzdálenost“.
- Osvětlení: Je nutné dodržet normy jako ČSN EN 12464-1, které určují minimální osvětlenost na 500 lx a kontrolují oslnění. Doporučuje se také zohlednit cirkadiánní rytmus.
- Mikroklima: Nařízení vlády stanovuje požadavky na teplotu a minimální výměnu vzduchu, která je 25-50 m³/h na osobu. Praktické měření CO₂ pomůže zajistit dostatečnou kvalitu vzduchu.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
