Pro firmy to má svoje kouzlo. Vyhnou se nákladům na benefity. Placená dovolená, zdravotní pojištění nebo příspěvky na důchod. Ale jak už to tak bývá, co je výhodné na jedné straně, má háček na straně druhé. Tento způsob spolupráce totiž obchází daně a pojištění, což stát od začátku považuje za nelegální. A přesto? V praxi je švarc systém stále využívaný. Tichý rebel pracovního práva.
Proč švarc systém státním úřadům leží v žaludku? Důvody jsou jasné a nelze je přehlížet:
Ochrana zaměstnanců: Když pracujete na hlavní pracovní poměr, máte jistotu. Placená dovolená, nemocenská, odstupné, nebo třeba odškodnění při úrazu. To všechno vám dává zákon. U OSVČ tohle všechno mizí. Švarc systém tak nechává pracovníky na tenčím ledě, bez ochrany, na kterou by jako zaměstnanci měli nárok.
Nižší příjmy z daní: Kdo by si nevšiml? OSVČ a jejich klienti odvádějí státu podstatně méně než firmy se zaměstnanci na klasickou smlouvu. Firmy sice šetří na odvodech, ale stát přichází o peníze, které by jinak šly na veřejné služby nebo sociální systém. A to už je solidní problém.
Klíčové právní body, které nelze přehlédnout
České zákony mají ve věci pracovních vztahů jasno:
- Zákon o zaměstnanosti (§ 5 e): Nelegální práce? To je závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah. Jednoduše řečeno pro obcházení pravidel není místo.
- Zákoník práce (§ 2): Co je to závislá práce? Práce pod vedením zaměstnavatele, s využitím jeho prostředků, a pod jeho kontrolou. Naopak OSVČ má být nezávislá, a to se švarc systémem často nesedí.
Navíc pozor! Stát zpřísnil pravidla. Už neplatí, že musí jít o dlouhodobý vztah. Stačí jediný případ švarc systému, a právní důsledky na sebe nenechají čekat.
Srovnání nákladů: Zaměstnanec vs. OSVČ
Proč firmy Švarc systém láká? Peníze. Hodně peněz. Při hrubé mzdě 100 000 Kč měsíčně je rozdíl opravdu znatelný:
- Zaměstnanec: Firma by zaplatila ještě 33,8 % na sociální a zdravotní pojištění. Celkové náklady na zaměstnance tak šplhají na 133 800 Kč. A co zaměstnanec? Ten si po daních a odvodech odnese domů zhruba 76 570 Kč.
- OSVČ: U OSVČ, která fakturuje stejnou částku, zůstane po odvodech přibližně 92 502 Kč. Žádné další náklady pro firmu, žádné benefity pro OSVČ. Rozdíl je jasný – levnější pro firmu, výhodnější na ruku pro OSVČ. Jenže právě tahle „výhodnost“ je důvod, proč stát na švarc systém nemilosrdně dohlíží a jeho využívání trestá.
Rizika a sankce: Víte, co vlastně hrozí?
Stát je v tomto nekompromisní a pokuty mohou být drsné:
- Pro firmy: Až 10 milionů Kč. K tomu doměření daní, pojistného, a v extrémních případech pozastavení činnosti až na dva roky.
- Pro OSVČ: V bezpečí nejsou ani jednotlivci. Těm hrozí pokuta až 100 000 Kč. Kontroly se navíc stupňují. Inspekce práce plánuje v roce 2024 více než 19 200 kontrol, zaměřených na nelegální zaměstnávání a závislé pracovní vztahy. To podpořila novela zákona z roku 2024, která výrazně zjednodušuje prokazování nelegální práce.
Checklist: Jak se vyhnout podezření ze Švarc systému?
Spolupráce s OSVČ může být v pořádku, pokud dodržíte několik zásad:
- OSVČ by měli používat vlastní pracovní prostředky a nástroje.
- Mít více klientů, ideálně s různými fakturačními částkami každý měsíc.
- Pokud využívají firemní kancelář nebo nástroje, mělo by jít o pronájem.
- Pracovní doba by měla být nepravidelná a nesmí zahrnovat zaměstnanecké benefity.
Navíc: Žádné firemní vizitky, oficiální tituly, exkluzivní smlouvy, nebo jiná pouta, která naznačují závislost na jedné společnosti. Čím více OSVČ působí jako skutečně nezávislý subjekt, tím menší je riziko problémů.
Stojí to za ten risk?
Švarc systém možná láká finančními úsporami, jenže právní rizika jsou vysoká. S přísnějšími zákony, intenzivními kontrolami a tvrdými sankcemi je jasné, že hrát na tenkém ledě se už nevyplácí.
Firmy i OSVČ by tak měly své vztahy pečlivě zvážit. Transparentnost a dodržování pravidel nejsou jen o klidném spaní, ale také o dlouhodobé udržitelnosti. Ti, kdo se řídí osvědčenými postupy spolupráce s nezávislými dodavateli, minimalizují riziko a posilují svou pozici na trhu. Zákon i podnikání mohou jít ruku v ruce – stačí si to správně nastavit.
Zdroj:
https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7248935183880454144/
Stáhněte si ebook od Jany Jáčové: https://hereforhr-com.s3.eu-central-1.amazonaws.com/UOL_ebook_varc_20syste_CC_81m_20_1_2_2b318ed6a3.pdf
Článek původně vznikl pro platformu HeRe for HR.
Shrnutí článku
Švarc systém je nelegální forma spolupráce mezi firmou a OSVČ, která fakticky naplňuje znaky závislé práce. Proč je pro firmy lákavý z finančního hlediska, ale zároveň zdůrazňuje vysoká rizika a přísné postihy ze strany státu, který zpřísnil kontroly i legislativu.
- Důvody zákazu: Stát švarc systém postihuje hlavně kvůli obcházení daní a odvodů a také proto, že OSVČ v takovém vztahu přichází o ochranu plynoucí ze zákoníku práce (dovolená, nemocenská).
- Finanční (ne)výhodnost: I když firma na spolupráci s OSVČ ušetří na odvodech a OSVČ získá více peněz „na ruku“, jedná se o úsporu na úkor zákonných povinností.
- Vysoké sankce: Firmám hrozí pokuta až 10 milionů Kč a doměření daní a pojistného. Pro OSVČ může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč.
- Jak se riziku vyhnout: Spolupráce s OSVČ musí být skutečně nezávislá – živnostník by měl používat vlastní nástroje, mít více klientů a nemít pevně stanovenou pracovní dobu či firemní benefity.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
