Připomínáme, že níže uvedené odvody do státního rozpočtu za rok 2024 jsou splatné do 15 února 2025.
Stávající povinnosti zaměstnavatelů
Zákon o zaměstnanosti stanoví povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci, aby alespoň 4 % jejich pracovníků tvořily osoby se zdravotním postižením. Tuto povinnost lze aktuálně splnit třemi způsoby:
- Přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.
- Odebíráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce (zaměstnavatelů, kde více než 50 % zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením).
- Odvodem příspěvku do státního rozpočtu, který odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za každou chybějící osobu se zdravotním postižením.
Nové progresivní odvody
Novela zákona zavádí od 1. ledna 2025 progresivní odvody, které zohledňují podíl zaměstnávaných osob se zdravotním postižením i v případě, že zaměstnavatel nedosáhne na požadovaná 4 %. Sazby odvodů jsou nově stanoveny následovně:
- 0-1 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 3,5násobku průměrné mzdy za každou chybějící osobu.
- 1-3 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 2násobku průměrné mzdy.
- 3-4 % zaměstnanců se zdravotním postižením: odvod ve výši 1násobku průměrné mzdy.
Tímto opatřením se legislativa snaží lépe zohlednit snahu zaměstnavatelů o inkluzi a přizpůsobit povinnosti jejich reálným možnostem.
Limit na náhradní plnění
Novela dále zavádí horní limit pro odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Nově bude možné touto formou splnit povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením maximálně do výše 14násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Nad tento limit se již poskytnuté plnění nezapočítá.
Toto opatření má zajistit spravedlivější rozložení povinností mezi zaměstnavatele a omezit nadměrné využívání náhradního plnění velkými firmami.
Sankce za nesplnění povinností
Za nesplnění zákonných povinností hrozí zaměstnavatelům pokuta až do výše 1 milionu Kč. Úřad práce také může rozhodnutím dle daňového řádu uložit povinnost úhrady příslušného odvodu do státního rozpočtu.
Více informací včetně konkrétních příkladů najdete na webu MPSV zde.
Doporučení pro HR oddělení
- Přehodnotit aktuální strategii zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
- Zvážit zavedení inkluzivních programů, které mohou nejen snížit odvody, ale i podpořit rozmanitost a inovace v týmu.
- Vyhodnotit objem náhradního plnění, zda nepřesahuje stanovený limit, a případně hledat nové dodavatele na chráněném trhu práce.
Tyto změny představují příležitost posílit firemní kulturu a přispět k budování inkluzivního pracovního prostředí, které zohledňuje potřeby všech zaměstnanců.
Článek původně vznikl pro portál HeRe for HR.
Shrnutí článku
Od 1. ledna 2025 vstupuje v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která přináší významné změny v povinnostech zaměstnavatelů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí mít alespoň 4 % pracovníků z řad osob se zdravotním postižením. Novela zavádí progresivní odvody pro ty, kteří tuto kvótu nesplní, a také horní limit pro náhradní plnění.
- Stávající povinnost: Zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců musí mít 4 % osob se zdravotním postižením.
- Způsoby splnění: Přímé zaměstnávání, odběr výrobků/služeb (náhradní plnění) nebo odvod do státního rozpočtu.
- Nové progresivní odvody (od 2025): Sazby odvodů se nově liší podle procenta zaměstnávaných osob se zdravotním postižením (od 1x do 3,5x průměrné mzdy za chybějící osobu).
- Limit na náhradní plnění: Zavádí se horní limit, který omezuje objem náhradního plnění z chráněného trhu práce.
- Sankce: Za nesplnění povinností hrozí pokuta až 1 milion Kč a povinnost uhradit odvod.
- Doporučení pro HR: Přehodnotit strategii zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zvážit inkluzivní programy a vyhodnotit objem náhradního plnění.
Anna Diblíková
advokátka v advokátní kanceláři Eldison
Anna má mnohaletou praxi v mezinárodních advokátních kancelářích a v současné době vede pracovněprávní tým v advokátní kanceláři Eldison zaměřené na technologické start-upy a scaleupy. Anna se specializuje na pracovní právo, obchodní právo, včetně podpory M&A transakcí, a na nastavování zaměstnaneckých akciových opčních plánů, vše v rámci celého regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika). Anna je členkou spolku CzELA (Czech Employment Lawyers Association), který sdružuje přední advokáty specializující se na pracovní právo. Je i přísedící na pracovněprávních sporech u Obvodního soudu pro Prahu 1.
