K tomu je to přístup poučený z historie. Nahradit činnost, která nám nejde tak dobře, vývojem technologie, ať už jde o pěstní klín, parní stroj nebo internet, je součástí evoluce našeho druhu od nepaměti. V čem ale AI výjimečná je? Co se v této době mění a jak to využít? A v čem, pro někoho paradoxně, může umělá inteligence zaměstnance ne nahradit, ale naopak zvýšit jejich hodnotu?
AI jako katalyzátor změn ve firemním vzdělávání
Vstup AI do každodenního pracovního života mění význam vzdělávání z pouhého přenosu informací na jeden z nejmocnějších nástrojů pro efektivní realizaci firemní strategie. Zaměstnanec s dobrou schopností využívat nástroje umělé inteligence může mít pro firmu větší hodnotu než jeho dosavadní nadřízený. To s sebou nese zásadní změny v přístupu k informační i rozhodovací struktuře organizací.
AI v kombinaci s informačními technologiemi zároveň zvyšuje potřebu rozvíjet v zaměstnancích schopnost práce s informacemi více než předávání samotných znalostí. Z vlastní zkušenosti za poslední roky totiž už teď vidím, že sebelepší návod na používání AI nebo jakýchkoliv dalších budoucích technologií bude za pár měsíců už jistě zastaralý nebo dokonce nepravdivý. Hodnotnější je proto rozvoj schopnosti si informace proaktivně dohledávat a také vůle si je průběžně aktualizovat. Právě proto se v tomto článku snažím obsáhnout především opakující se principy, se kterými pracovat a otázky, které si individuálně zodpovědět spíš než poskytnout další zastarávající návod, jak se naučit promptovat.
Několik příkladů využití AI ve firemní praxi pro úvod:
Asistent pro každého: Microsoft 365 Copilot. AI asistent integrovaný do kancelářských aplikací, který pomáhá zaměstnancům s tvorbou dokumentů, analýzou dat a plánováním.
Veřejně dostupné nástroje: i velké firmy využívají ChatGPT při náboru pro preselekci kandidátů nebo analýzu textů při zákaznické podpoře nehledě na jazyk, tvorbu obsahu na sociální sítě a další.
Samostatně vyvinuté AI nástroje: i české firmy jako Alza nebo Jablotron si vyvinuly svoje vlastní AI nástroje pro pomoc v zákaznickém servisu, při náboru i v samotných produktech.
Mění se nám struktura a informace samotné ztrácí hodnotu. Co teď s tím?
Ve strategickém zapojení AI se kombinují (přinejmenším) dva přístupy.
První z nich považuji za “tradiční korporátní”, tedy samotné rozhodnutí o vývoji a/nebo využití konkrétního nástroje, stanovení rozpočtu a pak příslušné školení, které už nemůže stát jenom na představení funkcí. Vzdělávání zaměstnanců v praktickém používání AI paradoxně vyžaduje vcelku malou technicky-teoretickou složku, naopak významně stojí na rozvoji soft skills. Ta technologie je tak užitečná mimo jiné právě v nízkoprahovostí a v tom, že nemusíme mít nic společného s programováním nebo technickou znalostí, aby nám dokázala hned usnadnit život. S klienty tak hledáme cesty k individuálnímu rozvoji komplexních leadershipových a intrapreneurship dovedností vedoucích mimo jiné k delegování - tedy komplexní dovednost pojmenovat úkol, zvědomit reálnost jeho splnění, pojmenovat kroky, které k němu vedou včetně stanovení všech neznámých, které je potřeba před splněním úkolu zodpovědět. S tím se pojí rozvoj sebedůvěry jednotlivce nezbytné k zapojení kreaitivity a proaktivního přístupu.
Druhý přístup je práce s organickou interní evolucí. Ta efektivně nelze řídit, jde ji ale usměrňovat. Firma není rigidní celek a i když se může jevit stabilně, neustále reaguje jak na změny zvnější (trh, konkurence, trendy v zákaznickém chování), tak zevnitř (generace Z jako významná pracovní síla, zájem o home office, fluktuace pracovníků,...). Zaměstnanci jsou lidé jako vy nebo já a vidí svět okolo sebe, trendy, nástroje, možnosti i inspiraci od svých kamarádů. Naprosto pochopitelně hojně využívají možnost ušetřit si práci tím, že některé AI nástroje využívají nehledě na příkaz nebo posvěcení shora. Proč bych psal dlouhý pracovní mail podesáté, když si můžu text nechat vygenerovat a už jenom opakovat CTRL+C a CTRL+V? S tím se pojí právě zmiňovaná změna přístupu k vzdělávání i jeho propojení s firemními strategickými cíli.
S klienty často mimo jiné snažíme dosáhnout mindsetu zakladatelů jejich firmy. Máme tu nějaký produkt, jeho marketing a sales a k tomu tým lidí, kteří pracují na doručení naší služby nebo produktu. A to celé je nyní vsazené do úplně nového technologického i sociálního kontextu. Jak využít všech dostupných prostředků k tomu, abychom co nejefektivněji dané úkoly vyřešili? A taky jak hodnotit výkon jednotlivců? Co když Tereza za 3 hodiny zvládne víc pracovního výkonu než ostatní a může jít domů?
Jak se poučit z historie
S podobnými změnami, jaké přináší AI, jsme si v historii již poradili nesčetněkrát. Krásným příkladem mohou být Luddité, kteří se v Anglii 19. století bouřili proti zavádění strojů v různých druzích výroby. Dnes přitom víme, že průmyslová revoluce nakonec vedla k vytvoření nových pracovních míst a celkovému ekonomickému růstu. Navíc máme výhodu neomezeného přístupu k informacím pomocí internetu, a tak můžeme efektivněji hledat inspiraci, co s tím v našem případě.
Z pohledu strachu o vlastní obživu tak dnes nezažíváme nic nového, zároveň ale taky víme, že význam pojmů “práce” a “hodnota” se celému lidstvu mění pod rukama už stovky let. Jenom práce v zemědělství, tedy způsob ukojení hladu jako jedné ze základních potřeb lidstva, snížila množství pracovních míst z 90% lidstva v době před průmyslovou revolucí na současných 4-6%. Jen si to představte - naprostá většina pracovního času lidstva se jen za pár generací úplně proměnila. Změnila se hodnota práce.
Ti nejlepší zemědělci, nebo ti, kteří si neumí obživu představit jinak, svoji pracovní pozici dodnes udrželi. Ti ostatní našli uplatnění jinde. Podobně internet v 90. letech 20. století způsobil revoluci v komunikaci, obchodu a přístupu k informacím. Firmy, které se rychle adaptovaly, získaly významnou konkurenční výhodu.
Z těchto historických příkladů se můžeme poučit, že klíčem k úspěchu nejen firmy, ale i jednotlivých zaměstnanců, je adaptabilita a otevřenost vůči novým technologiím.
S tímto vhledem se pak s klienty snažíme přistupovat k propojování firemní vize a vzdělávání. Otázka totiž není, jestli AI nebo jakákoliv jiná technologie vezme naši práci, ale co konkrétně z naší práce nahradí a kdy. Nebo dokonce jak tomu jít naproti a dělat na tom, aby naše práce zkrátka byla co nejefektivněji hotová. Můžeme se tak velmi rychle stát pro naše nadřízené strategickými partnery. AI může vzít nějaký díl práce, ale to neznamená, že musíme z firmy pryč - stačí část svojí práce přetvořit a třeba přejmenovat svoji pracovní pozici.
Například IKEA tak sice nahradila práci call center AI chatbotem Billie, nicméně pracovníky místo propuštění rekvalifikuje na poradce pro interiérový design. Schopnost komunikovat se zákazníky zkrátka využijí jinde a dokonce příjemněji.
Gamifikace a komunitní přístup k vzdělávání
Obrovská strategická rozhodnutí okolo práce s celými odděleními méně kvalifikovaných pracovníků, jako to udělala IKEA, jsou téma na více článků, pojďme se podívat i na menší kroky, které se týkají opravdu každého. Jak s tím pracujeme v Mobilis Institute? V první řadě, přestože se umělé inteligenci snažíme co nejlépe porozumět a aktualizujeme si technické informace spoluprací s předními světovými vývojáři AI, v praxi využíváme především poznatky z evoluční antropologie aplikované v businessu a pracovním rozvoji. Právě proto, že je vzdělávání v AI komplexní téma, našim klientům se vyplácí gamifikace. Pojďme to zaměstnancům zjednodušit.
Informace o AI, na které nemají čas, nebo se jich dokonce bojí, do zaměstnanců prostě jen tak nenatlačíme. Jak místo jednostranného zlepšování nabídky kurzů a jejich interní propagace vyvolat se zaměstnanci dialog? Jak vyvolat po informacích poptávku z jejich strany? Jedna z funkčních cest může být právě vhodně nadesignovaná gamifikace například skrze metodu podobnou klasickým foglarovským bobříkům. Respektive antropologicky relevantní aplikace něčeho s podobnými komponenty. Gamifikační prvky propojující vhodně nastavené výzvy, komunitní vzdělávání a transparentní cíle vzdělávacích cest, pak vnáší svěží vítr do vzdělávání, které zaměstnance doposud pocitově spíš zdržovalo od práce.
Pro AI je navíc takový komplexní přístup jeden z mála skutečně účinných. Sebelepší lektor za vás nevymyslí, jak konkrétně vaši zaměstanci ve vaší firmě AI využijí. Můžou vám dát inspiraci, ale ty nejlepší praktické příklady vzniknou u zaměstnanců, kteří potřebují mít prostor k vyslyšení. Komunitní prvek učení pak mívá exponenciální dopad na organické šíření příkladů dobré praxe. A navíc posiluje firemní kulturu. To samozřejmě vyžaduje určitou zkušenost moderátorů takové komunity, ale výsledky už teď pozorujeme mimo jiné u klientů i z jinak velmi konzervativního bankovního sektoru. Ve světě pak můžeme najít inspiraci například v IBM, která vytvořila interní platformu IBM Connections pro sdílení znalostí o AI, která pomohla rychle rozšířit využití této technologie napříč celou organizací.
AI jako nástroj pro propojení generací a spolupráci
AI ve firemním vzdělávání není jen o technologii, ale především o změně myšlení a přístupu k rozvoji zaměstnanců. Firmy, které budou průběžně hledat cesty, jak využívat potenciál AI pro vzdělávání, nejen zvýší produktivitu, ale také vytvoří flexibilnější a adaptabilnější organizaci. V současné éře již není vzdělávání jen o předávání informací, ale o rozvoji adaptability, praktické zvídavosti a proaktivity. Firmy, které to pochopí a implementují, budou mít významnou konkurenční výhodu v rychle se měnícím světě práce. Jak říká zmiňované IBM, “AI nenahradí lidi - ale lidé, kteří používají AI, nahradí ty, kteří ji nepoužívají."
Trpíte škrty v rozpočtu? Máte nakoupenou kupu vzdělávacího obsahu, který zaměstnance spíš zahlcuje, nemají na něj čas ani náladu a musíte ho přehnaně promovat? Bojí se vaši lidé ztráty práce v kontextu automatizace a AI? Pro tyhle situace jsme tady my v Mobilis Institute, rádi Vám pomůžeme formou workshopů, interních eventů i custom designu vašeho vzdělávání. Jsme skupina evolučních vědců ve firemním světě a chápeme, jak společenská dynamika reaguje na inovace. Rádi vás touhle turbulentní dobou provedeme se všemi procesy a změnami, které přináší. Napište nám na info@mobilis.institute nebo rovnou zavolejte našemu leaderovi Mikymu Škodovi na 721936801. Těšíme se na vás!
Článek původně vznikl pro platformu HeRe for HR.
Shrnutí článku
Strach z umělé inteligence (AI) ustupuje racionálnímu přístupu, neboť AI je katalyzátorem změn ve firemním vzdělávání. Mění význam vzdělávání z pouhého přenosu informací na mocný nástroj pro efektivní realizaci firemní strategie a zvyšuje hodnotu zaměstnanců.
- AI jako katalyzátor změn: AI zvyšuje potřebu rozvíjet v zaměstnancích schopnost práce s informacemi a jejich proaktivní dohledávání, spíše než předávání samotných znalostí.
- Struktura a hodnota informací: Firmy musí kombinovat „tradiční korporátní“ přístup k AI s prací na organické interní evoluci. Vzdělávání se zaměřuje na rozvoj soft skills a delegování.
- Ponaučení z historie: Historické příklady (např. průmyslová revoluce, internet) ukazují, že klíčem k úspěchu je adaptabilita a otevřenost vůči novým technologiím, které sice nahrazují činnosti, ale vytvářejí nové příležitosti.
- Gamifikace a komunitní přístup: Vzdělávání v AI by mělo využívat gamifikaci a komunitní prvky k vyvolání poptávky po informacích a podpoře organického šíření příkladů dobré praxe.
- AI jako nástroj propojení: AI ve firemním vzdělávání vede k flexibilnější a adaptabilnější organizaci. Důležité je rozvíjet adaptabilitu, praktickou zvídavost a proaktivitu, aby se lidé s AI stali klíčovými hráči.
Miky Škoda
Inovátor ve vzdělávání a zakladatel Mobilis Institute
AI nástroje jsou podle něj výbornými násobiči schopností a významu jednotlivců v týmu. Miky se věnuje posledních 9 let vzdělávání napříč komerčními, akademickými i neziskovými organizacemi. A mimo jiné právě do vzdělávání podle něj umělá inteligence vnáší nové světlo. Ukazuje totiž na konkrétních příkladech to, o čem moderní andragogika mluví už desítky let - a to že samotný vzdělávací obsah má minimální význam oproti formě komunikace spolu s rozvojem praktických zkušeností, leadershipu a proaktivně kreativního myšlení.
