Zákon počítá s rodičem, který s nemocným dítětem jednou za čas zajde k lékaři: na doprovod mu dá nejvýš den placeného volna. Dítě, které odmítá chodit do školy nebo má úzkosti, ale potřebuje odborníka opakovaně a čeká se na něj měsíce. Vedoucí z toho vidí jen výsledek. Mechanik si potřetí za měsíc bere volno, protože psycholožka má volný termín jen ve středu dopoledne, obchodník vyřizuje na parkovišti telefonát od třídní učitelky a na poradu přijde o dvacet minut později. Že za tím stojí dítě a měsíce čekání na odborníka, se vedoucí dozví, jen když se zeptá.
Psychika dětí se obvykle probírá jako téma škol a zdravotnictví. Zaměstnavatel ji vidí nepřímo, na rodičích, kteří na poradě bývají duchem jinde. Kolik to firmy stojí, česká data neukazují. Čísla o dětech a jejich rodičích ale HR napoví, s čím počítat.
Polovina šťastných dětí a co to číslo neříká
V šetření Mladé hlasy 2026, které pro UNICEF ČR provedla agentura STEM/MARK u 1 012 dětí ve věku 9-17 let, odpovědělo na otázku, jak se nejvíce cítí, „šťastný/šťastná“ 50,4 % dětí. Zbytek se většinou řadí doprostřed (42,9 % „ani šťastný, ani nešťastný“), nešťastné jsou tři děti ze sta. Mezi dospívajícími od 14 do 17 let se šťastně cítí 41 % dětí, v příjmově slabších domácnostech 31,5 %, v příjmově silnějších 65 %.
V roce 2024 bylo šťastných 58 % a výsledek z roku 2026 je v časové řadě UNICEF od roku 2017 nejnižší. UNICEF ale mezi vlnami změnil způsob sběru: v roce 2024 sbírali data tazatelé s papírovými dotazníky, v roce 2026 šlo o kombinaci osobního a online dotazování. Jakou část poklesu vysvětluje změna metody, z dat nepoznáme.
Horší obraz ukazují i jiná česká data. V národním monitoringu NÚDZ z roku 2023 mělo v dotazníku 40 % z víc než 6 000 deváťáků známky středně těžké až těžké deprese a 30 % známky středně těžké až těžké úzkosti. Jde o screening příznaků, ne o diagnózy.
Rodiče to nosí s sebou do práce
Z druhé strany téma ukazuje souběžný průzkum STEM/MARK pro UNICEF mezi 729 rodiči dětí ve věku 6-17 let (duben 2026). Psychické nebo emoční potíže u svého dítěte řeší nebo zaznamenalo 32 % z nich a dalších 10 % si není jistých. U 58 % z těch, kdo potíže zaznamenali, trvají déle než rok. V 60 % případů rodiče vyhledají psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Přepočteno na tým: z dvaceti rodičů dětí v tomto věku to zhruba šest zná z domova, většina z nich déle než rok.
Kolik to ubírá z práce, průzkum neměřil a českou studii o absencích nebo zkrácených úvazcích rodičů jsme nenašli. Směr ukazují zahraniční data. U 2 585 amerických pečujících o děti s emočními a behaviorálními poruchami, které popsaly Brennanová a Brannanová (2005), platilo, že čím závažnější příznaky dítě mělo, tím hůř rodiče sháněli hlídání a tím víc je zatěžovalo zameškávání práce. Právě zátěž ze zameškané práce souvisela s nižší šancí mít zaměstnání. Podle Buschové a Barryové rodiče dětí s duševními poruchami v USA častěji než rodiče dětí s jinými zdravotními potřebami zkracují úvazek nebo z práce odcházejí. V dánských registrech rodiče dítěte s ADHD deset let po jeho narození pracovali podle Kvistové a kolegyň o 7-13 % méně, zhruba polovinu rozdílu přitom vysvětlilo zázemí a duševní zdraví samotných rodičů. Jde o observační data ze zahraničí, na české firmy se nedají přenést jedna ku jedné. Kvalitativní studie Rosenzweigové a kolegů se 41 zaměstnanými rodiči popsala, že jim při skládání práce a péče chybějí služby a podpora v místě bydliště.
Na odborníka se čeká, péči mezitím nesou rodiče
Podle dat ÚZIS, která cituje analýza portálu Evropa v datech, stoupl počet dětí a dospívajících do 20 let léčených v psychiatrických ambulancích ze zhruba 41 tisíc v roce 2010 na téměř 67 tisíc v roce 2024, tedy o něco přes 60 %. Odborníků je přitom málo: dětská a dorostová psychiatrie měla podle dat ÚZIS, která v srpnu 2024 citoval Medical Tribune, 215 odborníků na 152 úvazcích a 82 z nich bylo ve věku 60 let a víc.
Vláda v Národním akčním plánu pro duševní zdraví 2026-2030, schváleném 22. 6. 2026, píše bez obalu, že nedostatečná síť ambulantních služeb pro děti „vede k neúnosně dlouhým čekacím dobám“. Celostátní data o čekání jsme nenašli a průměrnou čekací dobu na první neakutní vyšetření plán teprve zařazuje mezi ukazatele. Už v roce 2019 upozorňoval článek, který převzala Asociace dětské a dorostové psychiatrie, že než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku. Během čekání je hlavní oporou dítěte rodina, tedy i zaměstnanec, který ráno přijde do práce.
„V běžném večeru může hodně znamenat i krátká chvíle, kdy má dítě tátovu plnou pozornost. Takový prostor může vzniknout třeba při večeři nebo cestou se psem, když se táta zajímá o to, co dítě zažilo, a opravdu naslouchá odpovědi. Důvěru pomáhá budovat pravidelnost takového kontaktu. Pokud je táta příliš unavený na delší rozhovor, může to otevřeně říct a domluvit se s dítětem, kdy se k němu vrátí. Podstatné je, aby domluvu dodržel a dítě vědělo, že jeho starosti bere vážně.
Odbornou pomoc je vhodné hledat, když potíže přetrvávají, zhoršují se nebo výrazně zasahují do běžného života dítěte, například do spánku, školy či vztahů. Pokud má rodič obavu o jeho bezpečí, je potřeba jednat bez odkladu. Nemusí přitom sám posoudit závažnost situace ani vědět, jakou službu vybrat. Poradit se může například na Lince pro rodinu a školu na čísle 116 000.“
Barbora Balounová, Nevypusť duši
Táta, se kterým se dá mluvit
S problémy by děti nejčastěji šly domů. V Mladých hlasech by 49 % dětí nejraději probíralo své problémy s rodičem nebo jiným členem rodiny, 8 % s odborníkem mimo školu (osobně nebo online) a 6 % se školním psychologem nebo učitelem. Rodič je tedy první linie a právě tady data ukazují rozdíl mezi mámou a tátou.
Dobrý nebo velmi dobrý vztah s tátou má podle tabulek UNICEF 76 % dětí, s mámou 91 %. Do výsledku se počítají i děti, které otce nemají nebo s ním nejsou v kontaktu. U dětí, které žijí s oběma rodiči, je vztah s tátou dobrý u 85 %. Rozdíl se otevírá v dospívání: ve věku 9-13 let hodnotí vztah s tátou jako dobrý 82 % dětí, ve věku 14-17 let 69 %.
Víc napoví, za co děti rodiče oceňují. Mezi dětmi s dobrým vztahem uvádí „dobrou komunikaci, naslouchá mi“ u táty 41 %, u mámy 59 %. Když vztah s tátou vázne, děti nejčastěji zmiňují rozdílné názory (36 %) a to, že spolu nekomunikují (31 %), jde ale o malou skupinu 209 dětí. Úplně tátovi důvěřuje 59 % dětí, mámě 72 %. A každé šesté dítě (16 %) by na své rodině mimo jiné změnilo to, aby rodiče byli víc doma.
Na tom stojí myšlenka táty jako bezpečného přístavu: dospělého, se kterým se dá mluvit, i když se něco nepovedlo. Výzkum roli otců podporuje, s výhradami. Systematický přehled Sarkadiové a kolegů z roku 2008 zahrnul 24 prací z dlouhodobých studií a 22 z nich popsalo pozitivní vliv otcova zapojení, mimo jiné méně problémů s chováním u chlapců a méně psychických potíží u mladých žen. Flouriová a kolegyně ale v britské kohortě 8 302 úplných rodin zjistily, že u dětí od 3 do 7 let to spíš funguje obráceně: když mělo dítě víc problémů, táta se zapojoval víc. Z korelací tedy neplyne, že zapojený táta automaticky znamená zdravé dítě. Co rodič ovlivnit může, shrnuje metaanalýza Yapové a kolegů: vyšší riziko deprese a úzkosti u dospívajících souvisí s menší vřelostí, konflikty mezi rodiči, přehnaným zasahováním a nepřátelským chováním. Proč na zapojení táty záleží od prvních měsíců, jsme psali v článku o otcovské.
„Pokud dospívající vnímají rodiče jako bezpečného člověka, kterému se mohou svěřit, bývá důležitější kvalita jejich vztahu než to, jestli jde o mámu, nebo tátu. Potřebují mít zkušenost, že je rodič vyslechne, vezme jejich prožívání vážně a nebude je za něj hodnotit. Každé dítě je přitom jiné a také vztah s každým rodičem může mít jinou podobu. S jedním se mu snáz mluví přímo, s druhým se rozhovor přirozeně rozvine při společné činnosti. I táta tak může být člověkem, za kterým dítě přijde se svými starostmi. Pomáhá tomu průběžný zájem o jeho život a ochota naslouchat i ve chvílích, kdy rodič hned neví, jak reagovat.“
Barbora Balounová, Nevypusť duši
Co dává zákon a kde končí
Zákonné nástroje počítají hlavně s dítětem, které onemocní nebo se zraní. Psychické potíže ale znamenají pravidelné návštěvy po celé měsíce, poradnu, školu a nečekané krize.
- Doprovod dítěte k lékaři, klinickému psychologovi nebo psychiatrovi: Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., příloha, bod 8 písm. a): volno s náhradou mzdy jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýš 1 den, a jen když úkon nešel provést mimo pracovní dobu. Mezera: u pravidelné terapie jednou týdně je sporné, jestli podmínky splní.
- Doprovod do pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra: Bod 8 písm. c): volno na nezbytně nutnou dobu ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb, bez náhrady mzdy. Mezera: rodič přichází o mzdu.
- Dítě v krizi doma: Krátkodobé ošetřovné (§ 39-41 zákona č. 187/2006 Sb.): u dítěte do 10 let stačí nemoc nebo úraz, u staršího rozhoduje ošetřující lékař, zda jeho stav nezbytně vyžaduje ošetřování. Nejvýš 9 dní, u osamělého rodiče dítěte do 16 let 16 dní, 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Mezera: nárok u dítěte nad 10 let se snadno přehlédne.
- Dítě po hospitalizaci: Dlouhodobé ošetřovné (§ 41a zákona č. 187/2006 Sb.): hospitalizace aspoň 4 dny, potřeba péče doma aspoň 30 dní, až 90 dní. Od 1. 6. 2025 ho zaměstnavatel nemůže odmítnout (§ 191a ZP, zákon č. 120/2025 Sb.). Mezera: zákon je obecný, u psychiatrické hospitalizace proto postup ověřte s ČSSZ.
- Úprava pracovní doby: § 241 odst. 2 zákoníku práce: rodič dítěte do 15 let může požádat o kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu. Zaměstnavatel musí vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, a zamítnutí písemně zdůvodnit. Mezera: rodiče dospívajících od 15 do 17 let nárok nemají.
Nařízení vlády přitom stanoví jen minimum. Podle § 199 odst. 1 zákoníku práce musí zaměstnavatel volno poskytnout nejméně v rozsahu, který stanoví nařízení vlády, víc může dát ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě. Nárok na úpravu pracovní doby podrobně rozebíral zářijový článek o žádostech rodičů.
Co může firma přidat k zákonu
HR. Začněte volnem, je nejlevnější a míří přesně na mezeru. Přidejte placené volno na doprovod dítěte do poradny a roční balík placených hodin na opakované návštěvy psychologa, psychiatra nebo terapeuta. Jako doklad stačí potvrzení o návštěvě, bez diagnózy. Pružnější pracovní dobu můžete nabídnout i rodičům dospívajících od 15 do 17 let. A dejte všechno na jednu stránku: co dává zákon, co firma navíc, jak funguje ošetřovné u dítěte nad 10 let, kontakt na EAP a linky pomoci. Podle průzkumu UNICEF 65 % dětí neví, na jaké linky nebo organizace se při psychických potížích obrátit. U rodičů to nikdo neměřil, kontakty ale patří i jim.
Samotná flexibilita přitom tátům čas s dětmi přidat nemusí. V randomizované studii Davisové a kolegů v IT divizi americké korporace prošli rodiče dětí ve věku 9-17 let programem zaměřeným na podporu nadřízených a kontrolu nad rozvrhem. Po roce trávili s dítětem o 39 minut denně víc než na začátku. Efekt se ukázal u matek, u otců ne. Tátům proto flexibilitu nabídněte výslovně a ukažte, že ji využívají i jiní otcové. Tomu se věnuje článek o otcích a flexibilitě.
HR a C&B: EAP pro rodinu. Pokud máte program podpory zaměstnanců, ověřte ve smlouvě, jestli pokrývá i děti a od kolika let, jestli poskytovatel umí dětskou a rodinnou terapii a jak řeší souhlas rodiče a zároveň důvěrnost pro dospívajícího (u nezletilého se podle § 35 zákona o zdravotních službách zjišťuje jeho názor). Firma k obsahu péče přístup nemá.
Daňově rozhoduje, kdo péči poskytuje. § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o daních z příjmů osvobozuje nepeněžní plnění zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnických zařízení pro zaměstnance i jeho rodinné příslušníky, v úhrnu do průměrné mzdy, v roce 2026 do 48 967 Kč a v roce 2027 do 51 663 Kč. Podle metodické informace GFŘ se plnění pro rodinu počítá jako příjem zaměstnance a firma musí platit přímo poskytovateli. Terapie dítěte u klinického psychologa nebo psychiatra s registrací poskytovatele zdravotních služeb tedy pod limit spadá. Poradenství od subjektu, který zdravotnickým zařízením není, by podle našeho výkladu bylo zdanitelným příjmem zaměstnance a paušál za celofiremní EAP metodika GFŘ neřeší. Obojí ověřte s daňovým poradcem.
Na tom nic nemění ani zákon č. 180/2026 Sb. o evidenci tržeb, který platí od 1. 1. 2027. Nová příloha č. 4 s preventivními plněními mimo limit psychologickou péči nezmiňuje. Rodinám dětí s těžším postižením, třeba s těžší formou autismu, pomůže jinde: firma může bez limitu přispět i rodinným příslušníkům na registrované sociální služby komunitního charakteru, třeba osobní asistenci nebo odlehčovací službu (podrobně v článku o pečujících synech).
Workshopy pro rodiče. V australské randomizované studii Workplace Triple P Sanderse a kolegyň u 121 pracujících rodičů uváděli účastníci po programu méně stresu a nefunkčních výchovných postupů a větší spokojenost v práci i oddanost zaměstnání. Autoři jsou spojení s vývojem licencovaného programu. Ministerstvo zdravotnictví Triple P v Česku rozšiřuje z evropských fondů, podmínky pro firmy jsme neověřovali. Přehled Panter-Brickové a kolegů ze 199 publikací ale ukazuje, že rodičovské programy stojí hlavně na dvojici matka a dítě a otce odrazuje mimo jiné i čas konání. Firemní verze proto potřebuje termín v pracovní době nebo hned po směně, krátký blok a lektora nebo kolegu, který je sám táta. Téma nabízejí data UNICEF: jak mluvit s dítětem, které zrovna mluvit nechce.
„Když vidíme, že se dítě trápí, je přirozené chtít mu co nejrychleji pomoct. V podpůrném rozhovoru ale často potřebujeme nejdřív dát prostor tomu, co prožívá, a s vlastními radami chvíli počkat. Právě to může být náročné, zvlášť když už máme představu, co by mělo udělat. Pokud se tátovi podaří naslouchat a ověřit si, že dítěti rozumí, snáz pak zjistí, jakou podporu od něj potřebuje. Může se zeptat: „Chceš mi o tom ještě povídat, nebo by ti pomohlo společně hledat řešení?“ Tyto dovednosti se dají rozvíjet a právě na našich workshopech mají rodiče prostor vyzkoušet si je na konkrétních situacích. Mohou tak získat větší jistotu v tom, jak rozhovor začít i jak reagovat, když se jim dítě svěří s něčím těžkým.“
Barbora Balounová, Nevypusť duši
Manažeři. Hammerová a kolegové v terénním experimentu bez náhodného rozdělení proškolili 39 vedoucích v šesti amerických prodejnách potravin v tom, jak podporovat rodinný život podřízených: dvě hodiny školení a pak sledování vlastního chování. Po devíti měsících se u zaměstnanců, kterým rodina hodně zasahovala do práce, zlepšila spokojenost s prací i zdraví a klesl úmysl odejít. U těch, kterým zasahovala málo, vyšel efekt opačně. Podpora tedy má mířit na toho, kdo ji zrovna potřebuje.
Co může udělat manažer
- Ptejte se „co teď potřebuješ“, ne „co dítěti je“. Informace o rodinných poměrech, které bezprostředně nesouvisejí s prací, zaměstnavatel vyžadovat nesmí (§ 316 odst. 4 ZP) a zdraví dítěte je citlivý osobní údaj (čl. 9 GDPR), takže nepatří do e-mailů ani na poradu.
- Nabídněte konkrétní možnosti: posun začátku směny, volno, dočasnou úpravu cílů, zástup. Věta „kdyby něco, řekni“ nechává všechnu práci na rodiči.
- Počítejte s měsíci. Potíže trvají podle rodičů déle než rok u 58 % dětí, které je mají. Podle toho posuzujte i výkon za toto období.
- U tátů se ptejte sami. Norma „chlap si má poradit sám“, o které jsme psali v článku o mužské depresi, se nejspíš týká i potíží doma.
- Znejte cestu dál: EAP, Rodičovská linka pro rodiče, Linka bezpečí pro dítě, při akutním ohrožení 155 nebo 112.
Výroba a směny. Na lince se telefonát ze školy vyřídit nedá. Domluvte, kdo vezme vzkaz a jak může rodič linku opustit, aby z toho nebyl kázeňský problém. Zákoník práce v § 241 odst. 1 ukládá přihlížet při rozvrhu směn k potřebám zaměstnanců, kteří pečují o děti, a předvídatelný rozpis pomůže naplánovat terapii. Středeční termín u psycholožky může vyřešit výměna směny s kolegou, pokud ji mistr umožní bez složitého schvalování. Informace o volnu a podpoře dejte na nástěnku v šatně a do letáku s QR kódem.
CFO pohled. Placené volno na návštěvy odborníků je náklad s horní hranicí, kterou si firma určí počtem hodin. EAP s rodinnou terapií stojí víc a plnění ze zdravotního limitu jsou pro firmu daňově neuznatelná. Začněte levnějšími kroky a sledujte, kolik lidí je využije.
Pro rodiče: na co máte nárok a kam se obrátit
- Ošetřovné nekončí desátými narozeninami dítěte. Když lékař rozhodne, že dospívající v krizi potřebuje ošetřování, máte nárok až na 9 dní (osamělý rodič dítěte do 16 let až na 16).
- Na doprovod do poradny dává zákon jen neplacené volno. Zeptejte se HR, jestli firma nedává víc.
- Vedoucímu stačí říct, co potřebujete, třeba čas nebo posun směny. Diagnózu dítěte mu říkat nemusíte.
- Radu, jak s dítětem mluvit a co dělat dál, dává Rodičovská linka 606 021 021 (po-čt 9-21 h, pá 9-17 h).
- Tátové: hledejte chvíle, kdy se s dítětem dá mluvit bez spěchu, a zkuste nejdřív poslouchat a teprve pak radit.
Tento článek nenahrazuje lékaře ani psychologa.
Když jde o bezpečí dítěte
Pokud dítě mluví o tom, že nechce žít, ubližuje si nebo je v akutním ohrožení, volejte záchrannou službu 155 nebo 112 a nenechávejte ho samotné. Dítě se může samo obrátit na Linku bezpečí 116 111, která funguje nonstop a zdarma. Pokud jste na hraně vy sami, je tu Linka první psychické pomoci 116 123 pro dospělé. Krize se dá zvládnout a o pomoc si můžete říct kdykoli.
Den volna na měsíce čekání
Děti by problémy nejčastěji řešily doma, u táty ale méně často oceňují, že je poslouchá. Mezeru mezi dnem volna ze zákona a měsíci čekání na odborníka dnes rodiče platí vlastní mzdou, dovolenou nebo nervy na poradě.
Otevřete vnitřní předpis a zjistěte, co u vás dostane rodič, který musí s dítětem do poradny nebo každý týden k psycholožce. Pokud je odpověď „neplacené volno a dobrá vůle vedoucího“, víte, co opravit jako první. A až novou úpravu budete komunikovat, napište výslovně, že platí i pro táty.
Shrnutí článku
- Psychické nebo emoční potíže dítěte řeší nebo zaznamenalo podle průzkumu STEM/MARK pro UNICEF (duben 2026) 32 % rodičů dětí ve věku 6-17 let. U 58 % z nich trvají potíže déle než rok a v 60 % případů rodiče vyhledají odborníka.
- Šťastně se podle šetření Mladé hlasy 2026 většinou cítí 50,4 % dětí ve věku 9-17 let, v roce 2024 to bylo 58 %. Je to nejnižší hodnota z pěti měření od roku 2017, UNICEF ale mezi vlnami změnil způsob sběru dat.
- Že je rodič poslouchá a dá se s ním mluvit, oceňuje 41 % dětí s dobrým vztahem k tátovi a 59 % dětí s dobrým vztahem k mámě. Téměř polovina dětí by své problémy nejraději probírala s někým z rodiny.
- Pacientů psychiatrických ambulancí do 20 let přibylo mezi lety 2010 a 2024 o něco přes 60 %. Vládní akční plán píše o „neúnosně dlouhých čekacích dobách“ v péči o děti.
- Na doprovod dítěte k lékaři dává zákon nejvýš 1 den placeného volna na případ, do pedagogicko-psychologické poradny volno bez náhrady mzdy. Ošetřovné jde čerpat i u dítěte staršího 10 let, pokud lékař rozhodne, že ošetřování nezbytně potřebuje.
- Firma může přidat placené volno na návštěvy odborníků, EAP pro rodinu (ve zdravotním limitu, v roce 2027 do 51 663 Kč, jen od zdravotnického zařízení), workshopy pro rodiče v čase, kdy přijdou i tátové, a manažery, kteří se ptají, co člověk potřebuje, a diagnózu dítěte nechtějí.








