Kdo z vaší směny ví, co dělat, když kolega třetí týden nespí, na směně mlčí a v šatně řekne, že už toho má dost? Ve většině provozů nikdo konkrétní. Parta to odbyde poplácáním po zádech, mistr domluvou kvůli zmetkům a HR se o všem dozví, až když na stole leží výpověď nebo dlouhá neschopenka.
Na tuhle mezeru má Česko od letošního jara standardizovaný kurz. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) s Ligou za duševní zdraví představil 12. 5. 2026 program První pomoc pro duševní zdraví, českou verzi australského Mental Health First Aid (MHFA). V dřívějším článku jsme psali, že australský program MATES in Construction staví na proškolených kolezích, protože nadřízeným pracovníci na stavbách důvěřují nejméně. Český kurz může být první krok k podobné síti. Jen je dobré vědět, co přesně kupujete a co musí firma dodat sama.
Co za 6 490 korun dostanete
Podle tiskové zprávy NÚDZ a webu Ligy dostane účastník manuál, pět e-learningových kurzů na 10-12 hodin samostudia (web uvádí obě čísla) a dvě tříhodinová setkání s lektorem, online nebo prezenčně, ve skupině nejvýš 15 lidí. Kurz pokrývá depresi, úzkost, psychózu a návykové látky i krizové situace od panické ataky přes intoxikaci po sebevražedné myšlenky. Absolvent si odnese akční plán, jak s kolegou mluvit a dostat ho k odborné pomoci, a část o péči o sebe.
Firmy si program mohou objednat od deseti lidí. Jednotlivci se mohou hlásit na nové termíny v Akademii NÚDZ. K 11. 11. 2026 tam byl vypsaný jeden termín se začátkem 1. února 2027 (online) a osmi volnými místy.
Liga za duševní zdraví je nový spolek zapsaný v září 2025, který do Česka rozšiřuje činnost slovenské Ligy za duševné zdravie. Kurzy MHFA ve světě prošlo podle organizace MHFA International přes 8,5 milionu lidí ve 43 zemích.
Několik věcí ale z veřejných zdrojů nezjistíte:
- jestli je cena s DPH,
- jak dlouho platí certifikát,
- kolik lidí a lektorů program v Česku zatím má.
V Austrálii platí akreditace absolventa tři roky a obnovuje se krátkým opakovacím kurzem (prezenčně čtyři hodiny, online pět), česká pravidla zveřejněná nejsou.
Pozor na shodný název. „První pomoc pro duševní zdraví“ se v Česku používá i jako obecné označení pomoci člověku v psychické krizi, například v článku na portálu Opatruj.se. Licencovaný kurz poznáte podle značky Mental Health First Aid a mezinárodně platného certifikátu.
Co kurz prokazatelně umí a co ne
O MHFA víme víc než o většině firemních aktivit kolem duševního zdraví, protože ho testovalo přes dvacet randomizovaných studií. Metaanalýza Morganové a kolegů z roku 2018 shrnula 18 kontrolovaných studií s 5 936 lidmi. Absolventi měli lepší znalosti o první pomoci (velikost efektu d 0,31-0,72), lépe rozpoznávali duševní poruchy, víc si věřili, že pomoci umějí (d 0,21-0,58), a o něco víc pomoci skutečně poskytli (d = 0,23). Stigma kleslo jen málo (d 0,08-0,14). Efekty jsou malé až střední a spolehlivě doložené do půl roku, při delším sledování (do roka) už nejasné.
Horší je to s lidmi, kterým absolventi pomáhají, a přitom právě kvůli nim firma kurz platí. Cochranův přehled Richardsonové a kolegů z roku 2023 zahrnul 21 randomizovaných studií s 22 604 lidmi. Duševní zdraví lidí v okolí proškolených po 6-12 měsících měřily jen tři z nich a vliv podle autorů „může být malý nebo žádný“, s velmi nejistými důkazy. Jestli lidé díky proškoleným kolegům častěji využijí odbornou péči, v tomto odstupu nezměřila žádná studie. Podobně vyznívá přehled Forthalové a kolegů z roku 2022. Britský úřad pro bezpečnost práce HSE v rychlém přehledu z roku 2018 (zpráva RR1135) napsal, že kurz zvyšuje povědomí o duševních poruchách, ale nejsou důkazy, že by vedl k trvalým změnám jednání nebo k lepšímu zvládání duševního zdraví ve firmě.
To ještě neznamená, že kurz nefunguje. Většina studií byla malá a výsledky u příjemců pomoci téměř nikdo kvalitně neměřil. Velkou část randomizovaných studií (i zmíněnou metaanalýzu) navíc vedli lidé z týmu, který program vyvinul, a nezávislé přehledy vycházejí opatrněji.
Ze studií na pracovištích plynou tři poučení pro provoz. V dánské randomizované studii u zaměstnanců (Jensenová a kolegové, 2016) absolventům stoupla sebedůvěra, pomoc, kterou skutečně nabídli, se ale od kontrolní skupiny nelišila. V australské studii u státních úředníků, kterou Reavleyová a kolegové vyhodnotili po dvou letech, zlepšila kombinace e-learningu a živého setkání kvalitu skutečně poskytnuté pomoci (lidem mimo práci) víc než samotný e-learning. Česká verze se šesti hodinami s lektorem odpovídá tomu, co fungovalo líp, takže lektorská setkání nemá smysl škrtat kvůli úspoře času.
Třetí poučení: britská klastrová studie WISE ve 25 školách (Kidgerová a kolegové, 2021) zjistila, že kurz MHFA spolu se sítí vzájemné podpory well-being učitelů nezlepšil. Podle autorů zřejmě proto, že se ve školách téměř nezměnily vztahy ani pracovní stres.
Realistické zadání pro firmu tedy zní: kurz naučí lidi všimnout si potíží, nebát se zeptat a vědět, kam kolegu poslat. Méně neschopenek nebo zdravější tým od něj samotného nečekejte. Větu z tiskové zprávy NÚDZ, že s proškolenými lidmi je prostředí „zdravější a výkonnější“, systematické přehledy nepodpírají, takže do prezentace pro vedení nepatří.
Proč právě mužské provozy
Pro kurzy tohoto typu se nabízí argument, že muži spíš promluví s kolegou, než zavolají na linku. Data ho nepotvrzují. V australském programu MATES in Energy se Rossová a kolegové ptali 4 887 pracovníků energetiky (73 % mužů), na koho by se v krizi obrátili. Před hodinovým úvodním kurzem by šlo za rodinou 61,9 % a za přáteli 50,3 %, za kolegou 21,7 % a na linku 19,4 %. Nadřízeného uvedlo 13,9 %, nejméně ze všech osob a služeb v dotazníku. Po kurzu stoupl podíl u kolegy na 35,2 %, u linky ještě víc, na 39 %. Šlo o srovnání před a po bez kontrolní skupiny.
Kolega tedy pro pracovníky první volbou není. Na rozdíl od rodiny a přátel je to ale kanál, který firma může přímo posílit. S linkou si přitom nekonkuruje: dobrý ambasador může kolegovi pomoci na linku zavolat nebo se objednat k lékaři.
Druhý argument pro mužské provozy je méně příjemný. V britském experimentu s 483 vysokoškoláky (Daviesová a kolegové, 2016) byla spontánní první pomoc bez výcviku slabá, v průměru 2,89 bodu z 12. Nejhůř si vedli studenti oborů bez výuky o duševním zdraví, a to hlavně muži, kteří měli pomoci jinému muži. Dělníci to nebyli, výsledek ale naznačuje, že výcvik nejvíc chybí tam, kde spolu mluví hlavně muži.
Třetím argumentem je obava o kariéru. V japonské průřezové studii u 650 zaměstnaných mužů byli muži s vysokou psychickou zátěží tím méně otevření pomoci, čím větší riziko pro kariéru v ní viděli. Jejich odmítavý postoj k léčbě slábl jen tehdy, když firemní služby považovali za užitečné a riziko pro kariéru za nízké. Jde o korelaci, pro výběr ambasadorů je ale čitelná. Kdo rozhoduje o prémiích a směnách, se o potížích svých lidí pravděpodobně dozví až poslední.
Jedno upozornění: randomizovanou studii MHFA přímo ve výrobě, na stavbě nebo v logistice jsme nenašli a MATES, o který se dál opíráme, používá vlastní kurzy. Přenos na český provoz je proto úvaha, byť dobře podložená.
„Firmy v posledních letech v péči o duševní zdraví opravdu pokročily a nabízejí širokou paletu možností. Anonymní psychologickou linku, webináře o stresu nebo o tom, jak se postarat o záda při sedavé práci, dny zdraví a wellbeingu. To je skvělé. Jenomže tahle nabídka často zůstává ležet ladem. A pokud ji někdo využije, jsou to spíš ženy než muži.
Nedávno jsem vedl workshop zaměřený na odolnost. Mezi účastníky bylo asi devadesát procent žen a deset procent mužů. Muži si často říkají: ‚Proč bych měl chodit na workshop o odolnosti, tohle není pro mě.‘ A u psychologické linky často hraje roli obava, jestli je opravdu anonymní, nebo pocit, že ‚na to ještě nejsem tak špatně‘.
Co bych dnes udělal jinak:
- Ambasadoři z řad mužů. Kolega, který programem prošel a má dobrou zkušenost, osloví ostatní muže lépe než jakýkoli leták. A ještě silnější je příběh muže, který prošel těžkým obdobím a našel cestu ven. Když mistr z výroby nebo obchodní ředitel řekne ‚Tohle se stalo mně a takhle jsem z toho vylezl‘, ostatní poslouchají.
- Lídr jako vzor. Když ředitel otevřeně řekne, že i on měl těžké období a co mu pomohlo, udělá to víc než deset webinářů.
- Jazyk výkonu. Místo ‚den wellbeingu‘ třeba ‚Jak udržet výkon pod tlakem‘. Obsah může být stejný, ale muži přijdou.
- Manažeři a kultura místo benefitů. Naučit manažery vnímat první signály a vést rozhovor o tom, jak se člověk má. A podívat se na to, jak firma skutečně funguje. Opravdu není nutné odpovídat na emaily v deset hodin večer, být nonstop dostupný (pokud zrovna nemáte pohotovost) a trávit čas na dlouhých poradách bez pauzy.
Vyhoření už v nějaké podobě zakusila velká část lidí. Je důležité, aby muži věděli, že to není nic neobvyklého a že z toho existuje cesta ven.“
Ivo Novotný, executive kouč
Kolik ambasadorů a koho vybrat
Doporučený počet proškolených na počet zaměstnanců jsme u MHFA nenašli. Ověřitelné vodítko má MATES. Podle zdůvodnění akreditačních kritérií, které v roce 2026 publikovali LaMontagne a kolegové, má mít každý pracovník „na dohled“ proškoleného kolegu, takzvaného Connectora, v doporučeném poměru 1 na 20 lidí. Poměr převzali od organizace LivingWorks a volně ho odvozují od toho, že sebevražedné myšlenky má zhruba každý dvacátý dospělý. Ve stavebnictví je to víc, v Západní Austrálii 10,7 % pracovníků za rok proti 3,3 % všech dospělých Australanů. Autoři poměr berou jako orientační: kde lidé pracují v oddělených skupinách, může být poměr i 1 na 10-15, u velkých skupin naopak 1 na 25-30.
Podle stejných kritérií má hodinovým úvodním kurzem projít aspoň 80 % všech lidí a během provozní doby má být dosažitelný někdo s hlubším dvoudenním výcvikem.
Pro provoz s 200 lidmi ve třech směnách vychází deset ambasadorů, tři až čtyři na směnu, rozložených po halách a střediscích. Počítejte podle rozpisu směn a úseků, protože ambasador z ranní směny v hale A noční směně v hale C nepomůže.
Česká nabídka má oproti MATES jednu zvláštnost. Kurz pro ambasadory je náročnější (16-18 hodin proti čtyřhodinovému školení Connectorů), chybí ale krátká vrstva pro všechny. Tu může nahradit interní přednáška nebo bezplatné kurzy Akademie duševního zdraví NÚDZ, například čtyřhodinový kurz o prevenci sebevražedného jednání, který má od listopadu 2026 do února 2027 pět online termínů. K 11. 11. 2026 byla podle webu akademie volná místa na čtvrtek 19. 11. a poslední místo na úterý 2. 2. 2027, ostatní termíny byly plné.
Koho poslat na kurz
Při výběru ambasadorů se držte několika pravidel:
- Dobrovolníci. MATES bere Connectory z lidí, kteří se po úvodním kurzu sami přihlásí.
- Lidé, kterým kolegové věří. V rozhovorech s dobrovolníky MATES stála důvěra na společné identitě: program je „z oboru pro obor“ a jeho lidé k oboru patří.
- Různé profese, věk, směny a jazyky, včetně agenturních a cizojazyčných pracovníků. Při akreditaci MATES se k tomu neformálně přihlíží.
- Ne přímí nadřízení vlastních lidí. MATES to zdůvodňuje tím, že nadřízeného pracovníci uvádějí jako posledního, na koho by se obrátili, a odvolává se i na zásady MHFA. Mistr může být ambasadorem pro jinou směnu.
- Hlavně lidé z provozu. Když má firma „poslat deset lidí“, svádí to poslat lidi z HR, z kanceláře a vedoucí, protože se jim kurz nejsnáz vejde do dne.
Pro ambasadory z provozu mluví i další zjištění. Kingová a kolegové v datech od víc než 20 tisíc stavebních pracovníků zjistili, že úvodní kurz MATES posunul přesvědčení o sebevraždě nejméně u dělníků, strojníků a řidičů. Pro provoz to znamená krátký a praktický obsah a ambasadora přímo z výroby, který s kolegy mluví stejnou řečí.
Kde ambasador končí: EAP, lékař a krizový postup
Ambasador si všimne, osloví, vyslechne bez hodnocení, povzbudí kolegu k odborné pomoci a k podpoře blízkých a v krizi zajistí bezpečí a předá dál. Nediagnostikuje, nevede terapii a bez souhlasu nic nehlásí vedení. Hranici důvěrnosti řešil panel 87 lidí, ve kterém byli zaměstnanci s vlastní zkušeností, manažeři a odborníci na duševní zdraví na pracovišti. V konsenzu, který v roce 2016 publikovala Bovopoulosová s kolegy, se po třech kolech shodli, že důvěrnost lze porušit jen při ohrožení zdraví a bezpečnosti člověka nebo kolegů, nikdy kvůli výkonu nebo pověsti firmy. Když si první pomocník netroufne oslovit výše postaveného kolegu, doporučuje konsenzus poradit se s programem podpory zaměstnanců (EAP).
Bez odborného zázemí nemá ambasador kam kolegu poslat. V case managementu MATES skončilo podle analýzy Dorana a kolegů 48 % z 4 220 záznamů předáním do EAP. V českém provozu vede cesta od ambasadora k EAP, pracovnělékařské službě nebo praktickému lékaři, dál na krizovou linku 116 123 a při bezprostředním ohrožení na 155 nebo 112. Postup pro první hodinu krize popisuje samostatný článek této série.
„Koučink je určený lidem, kteří jsou zdraví, fungují a chtějí fungovat lépe. Pracujeme směrem do budoucnosti. Postupně vytváříme prostředí důvěry, ve kterém se dá mluvit i o těžkých věcech. A právě díky té důvěře si často klient varovných signálů začne všímat sám. Nebo se ho na ně já pozorně zeptám: Jak to vnímáte vy?
Hranici vidím tam, kde se fungování začíná rozpadat. Třeba když člověk týdny nespí, ztrácí naději, úzkost mu brání v běžném dni, má tělesné potíže bez jasné příčiny nebo přibývá alkoholu. Pokud je takových signálů víc, navrhnu mu, ať zváží pomoc psychologa, psychiatra nebo lékaře. Konečné rozhodnutí je ale na něm.
U mužů, kteří jsou zvyklí všechno zvládnout sami, mi pomáhá jazyk sportu: ‚Když vrcholového sportovce bolí koleno, nejde za trenérem, jde k lékaři. Ne proto, že by selhal, ale proto, že chce dál hrát.‘ Vyhledat odbornou pomoc není slabost. Je to profesionální rozhodnutí. A pokud je to vhodné, můžeme s koučinkem pokračovat souběžně.
Už na začátku si s klientem v kontraktu domlouváme, za jakých podmínek může spolupráce skončit. Jednou z nich je situace, kdy mu já jako kouč už pomoci neumím. Pak to řeknu na rovinu a koučink zastavím, protože vidím věci, které je potřeba řešit akutně. A pokud by se objevily myšlenky, že by bylo lepší nebýt, řeším to hned, ne na příštím sezení.“
Ivo Novotný, executive kouč
Ambasador nevede o kolezích záznamy a HR po něm jména nechce. Údaje o zdravotním stavu patří podle čl. 9 GDPR do zvláštní kategorie osobních údajů a § 316 odst. 4 zákoníku práce zakazuje zaměstnavateli vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem. Diagnózy patří lékaři, HR je nezná. Sledovat můžete jen anonymní počty rozhovorů a předání.
Ambasadora je potřeba chránit. Connectoři v MATES mají podle Gullestrupa a kolegů po zásahu možnost debriefingu s terénním pracovníkem programu a pravidelná společná setkání. V rozhovorech s 24 britskými zaměstnanci firem s MHFA, mezi nimiž byli proškolení, příjemci pomoci i manažeři (studie z roku 2026), brzdily využití kurzu nejasnosti kolem jeho účelu a role proškolených a obava, co svěření udělá se vztahy na pracovišti. Česká firma může supervizi zajistit přes EAP nebo externího psychologa, například čtvrtletním skupinovým setkáním ambasadorů a konzultací po každé krizi. A roli započítejte do pracovní doby, jinak ji ambasador bude dělat navíc k plnému výkonu.
Kolik to stojí a jak to zdanit
Kolik vyjde deset ambasadorů
Kurzovné pro deset lidí dělá 64 900 Kč (DPH ověřte). K tomu připočtěte 16-18 hodin pracovního času na osobu. Při průměrné mzdě stanovené pro rok 2026 (48 967 Kč) a odvodech zaměstnavatele 33,8 % vychází hodina práce asi na 377 Kč, tedy 6 000-6 800 Kč na člověka a asi 64 000 Kč za skupinu (náš orientační výpočet). Dohromady to dělá orientačně 129 000 Kč. V provozu s nižší mzdou vyjde čas levněji, naopak přibude náhrada za směny a supervize.
Pracovněprávně je nejčistší kurz ambasadorům uložit. Podle § 230 zákoníku práce (platné znění) může zaměstnavatel zaměstnanci uložit účast na školení k prohlubování kvalifikace, účast se považuje za výkon práce, za který náleží mzda, a náklady hradí zaměstnavatel. Prohlubování kvalifikace ale zákon váže na výkon sjednané práce, takže roli ambasadora je dobré popsat jako součást práce, například ve vnitřním předpisu o péči o zaměstnance a BOZP. Stejný popis pomůže i u daní.
Daňově se nabízí režim odborného rozvoje podle zákona o daních z příjmů (platné znění). Náklady na odborný rozvoj zaměstnanců jsou pro firmu daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 a u zaměstnance osvobozeným plněním bez limitu podle § 6 odst. 9 písm. a), obojí jen pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Mzda za dobu kurzu se daní normálně. Jestli kurz první pomoci pro duševní zdraví tuto podmínku splňuje, je otázka výkladu. Pokyn GFŘ D-59 se k podobným kurzům nevyjadřuje. Vazbu na činnost firmy posílí zmíněný vnitřní předpis a kurz jen pro lidi, kteří roli budou vykonávat.
Kdyby firma nabídla kurz komukoli jako benefit bez vazby na práci, přichází v úvahu § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (použití vzdělávacích zařízení). Plnění by pak bylo v roce 2026 osvobozené jen do poloviny průměrné mzdy, společně s rekreací, sportem a kulturou. Od ledna 2027 tento strop podle zákona č. 180/2026 Sb. odpadá, jak popisujeme v článku o benefitech od roku 2027. Pro firmu by ale šlo o nedaňový náklad a není jisté, že kurz s lektorem pod toto ustanovení vůbec spadá. Pro ambasadory proto dává smysl varianta odborného rozvoje. Obě projděte s daňovým poradcem.
Jak síť ambasadorů zapojit do provozu
HR. Nejdřív zkontrolujte, kam budou ambasadoři kolegy posílat: EAP, závodní lékař, kontakt na linku. Teprve potom objednávejte kurz a před podpisem si na adrese ppdz@nudz.cz vyžádejte odpověď na DPH, platnost certifikátu a obnovu. Roli ambasadora sepište na jednu stranu: co dělá, co nedělá, kdy smí porušit důvěrnost a že svěření kolegy nemá vliv na jeho hodnocení. Měřte jen to, co jde poctivě změřit: počet proškolených na směnu, anonymní počet kontaktů, využití EAP před a po a krátký dotazník „na koho bych se v krizi obrátil“, jaký používá MATES.
Mistři a vedoucí směn. Nejsou ambasadory vlastních lidí, ale bez nich síť nefunguje. Jejich úkol je uvolnit ambasadora na rozhovor, nevyptávat se, o koho šlo, a nebrat ambasadorství jako kroužek „navíc“. Jim samotným stačí krátké interní vysvětlení, jak síť funguje a kam poslat člověka, který přijde přímo za nimi, případně bezplatný kurz Akademie NÚDZ.
Výroba a směny. Jména a fotky ambasadorů vyvěste v šatně a u docházkového terminálu, hned vedle kontaktu na EAP a linku 116 123. MATES značí Connectory zelenou samolepkou na přilbě. Kurz plánujte v pracovní době a počítejte s náhradou za směnu, jinak na něj dorazí jen kancelář. Zdroje zátěže, jako jsou nepředvídatelné směny, přesčasy nebo šikana, kurz neodstraní. Těm se věnuje článek této série o psychosociálních rizicích.
Pohled provozního a finančního ředitele. Orientačních 129 000 Kč za deset ambasadorů dělá pro provoz s 200 lidmi 645 Kč na pracovníka. Pokud bude certifikát platit tři roky jako v Austrálii, vychází to asi na 215 Kč na pracovníka ročně, bez supervize a obnovy. Za tyto peníze máte v každé směně někoho, kdo ví, co dělat. Pokles neschopenek za ně nečekejte, výzkum ho nedokládá. Australský ekonomický model Dorana a kolegů sice pro MATES spočítal návratnost 4,6 australského dolaru na dolar, vycházel ale z poklesu sebevražd ve stavebnictví v Queenslandu, který pětiletá evaluace programu nevyhodnotila jako statisticky významný, a jde o jiný program než MHFA.
Když jde o život
Pokud kolega mluví o tom, že nechce žít, nebo řekne, že už nemůže, berte to vážně, nenechávejte ho samotného a obraťte se na Linku první psychické pomoci 116 123, která funguje nonstop a zdarma. Při bezprostředním ohrožení volejte záchrannou službu 155 nebo tísňovou linku 112. Stejná čísla platí, pokud se takhle cítíte vy sami. Krize se dá zvládnout a o pomoc si můžete říct kdykoli.
Nejdřív rozpis směn, pak objednávka
Kurz NÚDZ dává českým firmám standardizovanou cestu, jak do provozu dostat lidi, kteří se nebojí zeptat. Za 6 490 Kč na hlavu dostanete to, co výzkum doložil: všímavější a sebejistější kolegy. Zbytek je na firmě. Musí ambasadorům říct, kam kolegy posílat, zajistit jim oporu a dát lidem jistotu, že se svěření nepromítne do hodnocení.
Vezměte rozpis směn a u každé směny a haly si odpovězte, na koho z budoucích ambasadorů by tam lidé „viděli“. Kde nikoho nenajdete, tam hledejte prvního dobrovolníka.
Shrnutí článku
- Program První pomoc pro duševní zdraví (NÚDZ a Liga za duševní zdraví) stojí 6 490 Kč na účastníka a firma musí poslat aspoň 10 lidí. Kurz zabere 10-12 hodin e-learningu a dvě tříhodinová setkání s lektorem.
- Podle metaanalýz kurz zlepšuje znalosti, sebedůvěru a ochotu pomoci. Cochranův přehled z roku 2023 vliv na duševní zdraví lidí v okolí proškolených neprokázal, důkazy jsou velmi nejisté.
- Věta „muži spíš promluví s kolegou než s linkou“ v datech neobstojí. V australské energetice (73 % mužů) by se v krizi obrátilo na kolegu 22 % a na linku 19 % pracovníků, po hodinovém kurzu 35 % a 39 %.
- Australský program MATES počítá s jedním proškoleným kolegou na 20 pracovníků, rozmístěným tak, aby na něj každý „viděl“. Pro provoz s 200 lidmi to je deset ambasadorů, tedy přesně minimální skupina českého kurzu.
- Ambasadorem nemá být přímý nadřízený vlastních lidí. Ambasador potřebuje čas v pracovní době, supervizi a písemné hranice důvěrnosti.
- Deset ambasadorů vyjde včetně pracovního času orientačně na 129 000 Kč. Pokud firma kurz uloží jako prohlubování kvalifikace, jde podle výkladu o daňový výdaj a u zaměstnance o osvobozený příjem. Ověřte s daňovým poradcem.
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
