Technik údržby se po dvou týdnech otcovské vrátí na směny. Kolegové mu pogratulují, mistr se zeptá, jestli malá spí, a tím to končí. O čtyři měsíce později si bere každou směnu navíc, po práci se mu domů nechce, na poradě vyjede na kolegu kvůli rozpisu a v noci udělá na lince chybu, jakou by dřív neudělal. V porodnici i u pediatra se ptali, jak se daří mámě. Na něj se nezeptal nikdo.
Podle zahraničních studií má zhruba každý desátý táta v prvním roce po narození dítěte výrazné depresivní příznaky. Zákonná otcovská trvá dva týdny, takže většinu tohoto roku stráví otec v práci, kde ho manažer a kolegové vidí každý den.
Každý desátý: co to číslo říká a co ne
Často citovaná metaanalýza z roku 2010 (Paulson a Bazemore) shrnula 43 studií s 28 004 lidmi a u otců v období od prvního trimestru těhotenství do roku po porodu dospěla k 10,4 %. Cameronová a kolegové (2016) došli ve 74 studiích k 8,4 %. Obě práce ale zahrnují i těhotenství. Čistě na první rok po porodu vychází metaanalýza 47 studií z roku 2020 na 8,75 %, tedy zhruba na každého jedenáctého otce.
Všechny tři práce stojí hlavně na dotaznících, často na Edinburské škále poporodní deprese (EPDS), a lékařské vyšetření nenahrazují. Přesnější je proto mluvit o výrazných depresivních příznacích než o diagnóze. Podobně častá je úzkost: metaanalýza 23 studií se 40 124 otci ji v těhotenství partnerky a po porodu odhadla na 10,69 %. Obojí se u otců překrývá a EPDS u nich podle švédské validační studie (2013) zachytí spíš obecný distres než čistou depresi.
Aktuální česká čísla chybí. Jediná česká dlouhodobá data, která jsme našli, pocházejí z brněnské a znojemské kohorty ELSPAC-CZ, tedy od rodičů dětí narozených v letech 1991-1992. Studie z roku 2025 sledovala 5 518 párů od těhotenství do jedenácti let dítěte. Trvale bez depresivních příznaků byli oba rodiče jen ve 42 % párů a zvýšené nebo vysoké příznaky se objevily u otce zhruba v každém třetím páru (34 %, náš součet tří skupin ze studie). Kohorta vznikla před 35 lety a samotný první rok se z jejích dat vyčíst nedá. Pro představu: při 77,6 tisíce živě narozených dětí v roce 2025 a 8-10 % by šlo v Česku řádově o šest až osm tisíc otců ročně. Jde o náš hrubý přepočet mezinárodních čísel, českou statistiku k tomu nemáme.
Strašit ale netřeba. Australská studie Leachové a kolegů (2015) sledovala 1 162 mužů dvanáct let a u přechodu do otcovství nenašla nárůst deprese ani úzkosti proti době před ním. Většina mužů první rok s dítětem psychicky zvládne. Riziko je soustředěné u části otců a právě těm se vyplatí věnovat pozornost.
Riziko nekončí po šestinedělí
V článcích o otcích se často opakuje, že deprese vrcholí mezi třetím a šestým měsícem po porodu. Údaj pochází z jedné podskupiny v metaanalýze z roku 2010 (25,6 %) s velmi širokým intervalem spolehlivosti 17,3-36,1 %. Novější metaanalýzy ho nepotvrdily. Cameronová a kolegové nenašli významný vliv toho, kdy se měřilo, a v metaanalýze z roku 2020 se podíl otců s příznaky drží ve všech obdobích prvního roku mezi 7,8 a 9,2 %.
Diagnózy od lékařů ukazují jiný vzorec. Autoři švédské registrové studie (2026) prošli data 1,1 milionu otců dětí narozených v letech 2003-2021. Krátce po porodu dostávali otcové nových psychiatrických diagnóz méně než před početím, ke konci prvního roku ale nových diagnóz deprese přibylo: v 45.-49. týdnu po porodu o 30 % víc než ve srovnatelném období před početím. Autoři to vykládají jako možnou přechodnou ochranu v prvních týdnech a opožděné zachycení potíží.
Otcovská dovolená podle § 195a zákoníku práce přitom trvá po dobu dávky otcovské, tedy dva týdny s nástupem do šesti týdnů od narození (lhůta se prodlužuje o dny hospitalizace dítěte nebo matky). Podrobnosti jsme rozebrali v dřívějším článku o otcovské. Pokud dítě ani matka nebyli hospitalizovaní, je otec zpátky v práci nejpozději kolem osmého týdne a celé rizikové období, včetně jeho konce, prožije mezi kolegy.
Kdo je ohrožený víc
Nejvíc o riziku říká to, co si otec do rodičovství přináší a co se děje kolem něj. Metaanalýza 25 studií se 13 972 otci (Ansari a kol., 2021) spojila depresi otců v prvním roce nejsilněji s dřívějším duševním onemocněním (poměr šancí 6,77), dále s nezaměstnaností (6,61, jen ze tří studií), finanční nestabilitou (2,24), depresí partnerky (1,66) a nespokojeností ve vztahu (1,53). Poměr šancí neznamená „tolikrát častěji“, ukazuje ale, kde je riziko soustředěné. Druhá metaanalýza (Wang a kol., 2021) tytéž faktory potvrdila a faktory na straně dítěte v ní významné nevyšly, i když k nim bylo málo studií. Obě práce popisují souvislosti, příčinu z nich vyvodit nejde.
Riziko otce je propojené s partnerkou. Podle metaanalýzy z roku 2010 souvisí deprese otce s depresí matky středně silně (korelace 0,31). Metaanalýza dat o 29 286 párech (Smythe a kol., 2022) spočítala, že mezi třetím a dvanáctým měsícem po porodu má depresi současně oba rodiče asi ve 3 % párů. Když otec v práci zmíní, že partnerka je na tom špatně, je to signál, že potíže může mít i on.
Jak to u tátů vypadá
Že se deprese u mužů může projevit spíš podrážděností, alkoholem nebo riskováním než smutkem, jsme popsali v dřívějším článku o mužské depresi. U otců malých dětí k tomu výzkum přidává několik specifik.
V britských rozhovorech Darwinové a kolegů (2017) s 19 otci pět až deset měsíců po porodu popisovali muži svůj stav hlavně jako vyčerpání, špatné soustředění a podrážděnost. Pochybovali, jestli mají na podporu vůbec nárok, protože služby mají podle nich patřit hlavně matkám. Autoři proto doporučují podporu, která mluví jazykem otcovství a duševní nemoc nestaví do popředí.
Dotazníky pro matky navíc část otců minou. Carlbergová a kolegové (2018) porovnali, jak 3 656 švédských otců tři až šest měsíců po porodu vyplnilo EPDS a Gotlandskou škálu mužské deprese. Výrazné příznaky ukázalo 8,1 %, respektive 8,6 % otců, jenže každá škála zachytila zčásti jiné muže. Ani jedna podle autorů sama nestačí. Další švédská studie (Psouni a kol., 2017) popsala v online vzorku podskupinu otců, kteří měli jen „náhradní“ projevy, jako podrážděnost, vztek nebo tělesné potíže, bez typického smutku.
Nejblíž k tomu, čemu se říká „útěk do práce“, má syntéza třinácti kvalitativních studií (Raphael a kol., 2026). Otcové s poporodní depresí v nich péči o dítě plnili jako povinnost bez citového spojení a často se vyhýbali času doma, což je od partnerky a dítěte dál vzdalovalo. Kvantitativní studii, která by u otců spojovala depresi s přesčasy, jsme nenašli. Totéž platí pro alkohol: v americkém pilotním šetření PRAMS for Dads mezi 266 otci ze státu Georgia uvedlo 13 % nárazové pití po narození dítěte, studie to ale s depresí nespojila. Víc piva a víc hodin v práci tedy depresi nedokazují, jsou ale dobrým důvodem se zeptat.
„Děti se učí zacházet s emocemi také podle toho, co vidí u dospělých kolem sebe. Pokud táta svůj smutek nebo nejistotu vždycky skrývá, mohou si odnést představu, že některé pocity je lepší neukazovat. Když o nich naopak mluví přiměřeně věku dítěte, pomáhá mu pochopit, že i náročné emoce patří k životu a můžeme hledat způsob, jak s nimi zacházet. Může třeba říct: ‚Dneska mě něco v práci mrzelo, potřebuju si chvíli odpočinout.‘ Dítě tak dostává srozumitelné vysvětlení tátovy nálady a zároveň vidí, jak se o sebe stará. Důležité je, aby odpovědnost za zvládání jeho starostí zůstala u dospělých a dítě nemělo pocit, že musí tátu uklidňovat nebo jeho situaci vyřešit.“
Barbora Balounová, Nevypusť duši
Proč otce v Česku nikdo systematicky nehledá
Česká péče o duševní zdraví po porodu míří na ženy. NÚDZ 8. července 2026 spustil kampaň o duševním zdraví v těhotenství a po porodu. Uvádí, že potíže má až 20 % žen a screening běží ve 45 porodnicích. Otce tisková zpráva nezmiňuje. Vláda v únoru 2026 oznámila přípravu celostátního screeningového programu hrazeného z veřejného pojištění. I ten je určený ženám a termín spuštění vláda neuvedla. Žádnou porodnici ani pediatrickou praxi, která by se systematicky ptala otců, jsme nenašli. V porodnici i u pediatra je otec v prvním roce hlavně doprovodem.
Pár výjimek existuje. Centrum perinatálního duševního zdraví NÚDZ počítá mezi své cílové skupiny i „muže v časných fázích otcovství“. Pražské Centrum perinatální duševní péče (Zahrada pro duši) přijímá i partnery žen a péči hradí pojišťovny. Provozovatel ho označuje za první zařízení tohoto typu v Česku. Pro otce z jiných krajů je ale kvůli vzdálenosti těžko dostupné.
Ani jinde nejsou otcové standardem. Anglický NHS Long Term Plan z roku 2019 slibuje posouzení duševního zdraví partnerům žen, které využívají specializované perinatální služby duševního zdraví nebo maternity outreach clinics. Když se táty nezeptá porodnice ani pediatr, zbývá práce, kde ho kolegové vidí každý den.
Co to dělá s rodinou
Ramchandani s kolegy (2005) analyzovali britskou kohortu ALSPAC, konkrétně údaje o 8 431 otcích, kteří osm týdnů po porodu vyplnili dotazník EPDS. Děti otců s depresivními příznaky měly ve třech a půl letech zhruba dvojnásobnou šanci na emoční potíže a potíže s chováním (upravený poměr šancí 2,09), a to i po zohlednění deprese matky. Navazující analýza stejných dat (Gutierrez-Galve a kol., 2015) ukázala, že dvě třetiny této souvislosti statisticky vedou přes rodinu, tedy přes depresi matky a konflikty v páru.
Novější metaanalýza 48 kohort (Le Bas a kol., 2025) potvrdila, že distres otce kolem porodu souvisí s horším vývojem dítěte. Souvislosti jsou malé a u potíží po porodu obecně silnější než u potíží v těhotenství. Všechno jsou to observační data a příčinu neprokazují. Naznačují ale, že podpora otce může pomoci celé domácnosti.
„Odolnost by opravdu neměla znamenat, že dítě musí všechno vydržet a své emoce potlačit. Chápeme ji jako schopnost vyrovnávat se s náročnými situacemi, postupně nacházet rovnováhu a také rozpoznat, že už je zátěže příliš a potřebujeme podporu. Rozvíjí se ve vztazích a v podmínkách, ve kterých dítě vyrůstá, a rodiče v tom mají zásadní roli. Táta ji může podpořit tím, že přijme i nepříjemné emoce dítěte a pomůže mu porozumět tomu, co prožívá a co by mu mohlo ulevit. Když například dítě zažije neúspěch, má smysl nejdřív se zajímat o to, co pro něj znamená, a potom společně hledat další krok. Učí se tak, že náročnou situaci může zvládnout i s pomocí druhých.“
Barbora Balounová, Nevypusť duši
Nevyspání a směny: nepřímá, ale reálná souvislost
Přímá data o úrazech čerstvých otců na směnách nemáme, dají se ale položit vedle sebe dvě zjištění. Podle Richtera a kolegů (2019), kteří sledovali německé domácnosti, spí otcové v prvních třech měsících po porodu v průměru o 13 minut za noc méně než před těhotenstvím (matky o 62 minut) a do šesti let dítěte se jejich spánek úplně nevrátí. Jde o průměr za všechny otce ve vzorku. Metaanalýza Uehliové a kolegů (2014) ze 27 studií zjistila, že pracovníci s potížemi se spánkem mají 1,62krát vyšší riziko pracovního úrazu. Autoři odhadují, že asi 13 % pracovních úrazů lze připsat potížím se spánkem.
Pro řidiče a techniky na cestách je výmluvná australská studie Koppelové a kolegů (2026). Rodiče dětí do roka v ní spali v průměru šest hodin a přes 90 % z nich za posledních 30 dní aspoň jednou řídilo v únavě. Nevyspání tedy souvisí s vyšším rizikem úrazu a noví rodiče spí méně. Že noví otcové mají víc úrazů, zatím nikdo nedoložil.
Co může firma udělat pro čerstvé táty
Manažeři. Domluvte si s otcem krátký rozhovor po návratu z otcovské a pak znovu kolem třetího až šestého měsíce a kolem prvních narozenin dítěte. Ptejte se na spánek a zátěž: „Jak teď spíte? Co by vám v práci ulehčilo?“ O podpoře mluvte v souvislosti s rolí táty a partnera („abyste mohl být doma, když je potřeba“). Na depresi se neptejte, diagnózu stanoví lékař.
Všímejte si změn, které trvají týdny
- zůstává v práci déle než dřív, bere směny navíc nebo odkládá dovolenou,
- je podrážděný, má nové konflikty s kolegy,
- dělá chyby z nepozornosti, na směně usíná,
- zmiňuje pití „na spaní“ nebo „na uklidnění“,
- stahuje se od týmu.
Žádný z těchto projevů sám nic nedokazuje. Jak vést rozhovor a proč manažer nesmí být jedinou cestou k pomoci, najdete v článku o mužské depresi.
Nejdostupnější pomoc, kterou má manažer v rukou, je flexibilita. Rodič dítěte do 15 let může podle § 241 odst. 2 zákoníku práce písemně požádat o kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu a zaměstnavatel musí vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zamítnutí musí písemně odůvodnit. Právní stránce se podrobně věnoval dřívější článek o žádostech rodičů podle zákoníku práce.
Často stačí i menší kroky bez žádosti: posunutý začátek směny, dočasná výměna nočních směn, práce z domova po probdělé noci tam, kde to provoz dovolí, a rozpis, který se nemění na poslední chvíli. Cooklinová a kolegové (2016) v australských datech o 3 460 zaměstnaných otcích zjistili, že když konflikt mezi prací a rodinou odezněl, duševní zdraví otců se zlepšilo. Nejhůř na tom byli otcové s dlouhodobým konfliktem. Studie se týkala otců dětí ve věku 4-13 let a popisuje souvislost.
HR. Otcovskou si zaměstnanec žádá přes zaměstnavatele, takže u otců, kteří ji čerpají, HR o narození dítěte ví. Do jednostránkové informace pro nastávající táty, kterou jsme doporučovali v dřívějším článku o otcovské, přidejte odstavec o duševním zdraví obou rodičů: že potíže má zhruba každý desátý táta, že vypadají spíš jako vyčerpání a podrážděnost a kam se obrátit. Pište o tátech a jejich zátěži, lékařský slovník nechte lékařům.
Do balíčku pro nové rodiče patří kontakt na program podpory zaměstnanců (EAP), pokud ho máte, seznam kontaktů z konce článku, informace o únavě a bezpečnosti a pravidla pro úpravu směn. U EAP si ověřte, jestli pokrývá i partnerku a témata kolem porodu. Otcové v online průzkumu Cameronové a kolegů (2017) by v modelové situaci poporodní deprese dali přednost individuální nebo párové terapii před léky.
Dotazníky otcům nerozdávejte. Údaje o zdraví jsou zvláštní kategorií osobních údajů podle čl. 9 GDPR. § 316 odst. 4 zákoníku práce navíc zaměstnavateli zakazuje vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Podporu organizuje firma, vyšetření a diagnóza patří lékaři. Co otec manažerovi svěří sám, patří jen tomu, kdo to potřebuje k úpravě práce, a jen s jeho souhlasem.
Výroba a směny. Zaveďte pravidlo, které platí pro všechny zaměstnance: kdo nespal, může bez postihu vyměnit směnu nebo jít na méně rizikovou práci. Týká se to hlavně řidičů, obsluhy strojů, práce ve výškách a nočních směn. Informace pro nové rodiče patří i do šatny a na výplatnici: kdo pracuje na lince, do intranetu často vůbec nechodí. Závodní lékař se může při preventivní prohlídce zeptat na spánek. A pokud máte v provozu kolegy proškolené v první pomoci pro duševní zdraví, o kterých píšeme v samostatném článku této série, řekněte jim, že čerstvý táta patří mezi lidi, u kterých se vyplatí zbystřit.
Pohled finančního ředitele. Otcovskou platí stát. Psychologické služby mohou spadat do osvobozeného zdravotního limitu podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů, v roce 2026 do 48 967 Kč a v roce 2027 do 51 663 Kč na zaměstnance včetně rodiny. Plnění ale musí být nepeněžní, pocházet od zdravotnického zařízení a pro firmu nejde o daňově uznatelný náklad. Jestli tam patří EAP od poskytovatele, který zdravotnickým zařízením není, je otázka výkladu a je potřeba ji ověřit s daňovým poradcem. Kdo dává nad zákonnou otcovskou placené volno navíc, může zvážit, jestli část z něj nerozložit do prvního roku dítěte. To je náš návrh, ověřenou praxi k němu nemáme.
Pro čerstvé táty
- Únava a podrážděnost v prvním roce jsou běžné. Pokud ale trvají týdny, nechce se vám domů, nic vás netěší nebo pijete víc, abyste usnul, nemusí jít jen o nevyspání.
- Začněte u praktického lékaře. Řekněte mu, jak spíte a jak se cítíte, poradí vám další krok.
- Promluvte si s partnerkou. Potíže často mají oba rodiče a řešit je spolu bývá snazší.
- V Praze přijímá i partnery Centrum perinatální duševní péče (777 447 777, po-pá 7-19, hradí pojišťovna). Na Rodičovské lince (606 021 021, v pracovní dny po-čt 9-21, pá 9-17) poradí se vším, co souvisí s rodičovstvím. Liga otevřených mužů má poradnu pro muže, mimo jiné k otcovství: placené konzultace i bezplatnou internetovou poradnu.
- Využijte, co nabízí firma: EAP, úpravu směn, rozhovor s vedoucím. Na pomoc máte stejný nárok jako máma.
Tento článek nenahrazuje lékaře ani psychologa.
Když je toho moc
Pokud vám kolega, čerstvý táta, řekne, že už nemůže, nebo mluví o tom, že nechce žít, berte to vážně, nenechávejte ho samotného a obraťte se na Linku první psychické pomoci 116 123. Funguje nonstop a zdarma. Když se nedovoláte hned, zkuste to znovu. Při bezprostředním ohrožení života nečekejte a volejte 155 nebo 112. Stejná čísla platí, pokud se takhle cítíte vy sami. Krize se dá zvládnout a o pomoc si můžete říct kdykoli. Postup pro manažery a HR na první hodinu takové situace najdete v článku této série o krizovém postupu.
Dva týdny otcovské, rok rizika
Firmy obvykle počítají s tím, že otcovská trvá dva týdny a táta pak zase normálně funguje. Riziko deprese ale trvá celý první rok, u diagnóz spíš narůstá ke konci, a systematicky se otce za tu dobu nezeptá nikdo ze zdravotníků. Manažer ho mezitím vidí na každé směně.
Ke každému návratu z otcovské si proto zapište do kalendáře dva termíny: rozhovor za tři měsíce a za rok. A zeptejte se ho na spánek dřív, než přijde první výtka.
Shrnutí článku
- Výrazné depresivní příznaky má v prvním roce po narození dítěte 8-10 % otců, tedy zhruba každý desátý až dvanáctý. Čísla pocházejí ze zahraničních dotazníkových studií, lékařskou diagnózu neznamenají. Úzkost v těhotenství partnerky a po porodu se týká asi 11 % otců.
- Údaj, že deprese otců vrcholí mezi 3. a 6. měsícem, je zastaralý. Riziko trvá celý první rok a ve švédském registru dostávali otcové ke konci prvního roku o 30 % víc nových diagnóz deprese než ve srovnatelném období před početím.
- Nejsilněji s depresí otců souvisí dřívější psychické potíže, nezaměstnanost, finanční nejistota, deprese partnerky a nespokojenost ve vztahu. Faktory na straně dítěte v metaanalýze významné nevyšly.
- Otcové svůj stav popisují spíš jako vyčerpání, nesoustředěnost a podrážděnost a část z nich se vyhýbá času doma. Běžné dotazníky sestavené pro matky část otců nezachytí.
- Firma může nabídnout rozhovor po návratu z otcovské a znovu během roku, dočasnou úpravu směn, balíček pro nové rodiče včetně kontaktu na EAP a pravidlo, že kdo nespal, může bez postihu vyměnit rizikovou práci.
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
