Zdraví

Legislativa

U turniketu dechovka, na večírku open bar. O alkoholu firmy mluví, až když se něco stane

Adam Homola

Vydáno:

14 min čtení

Ilustrace lahve šumivého vína na fialovém pozadí.

Česká firma umí ráno u turniketu měřit promile a v prosinci zaplatit open bar do dvou do rána. Mezitím se o alkoholu většinou mlčí, dokud se něco nestane. Rizikově přitom v Česku pije 1,3 až 1,6 milionu lidí, u mužů je rizikové pití dvakrát až třikrát častější než u žen. Vysvětlíme, co firmě dovoluje zákon a proč soudy neuznávají nulovou toleranci jako automat, a poradíme, co funguje lépe než testy a jak nastavit letošní večírek.

Tatáž firma, která v šest ráno nechává ranní směnu foukat u turniketu do testeru, objedná o dva měsíce později na vánoční večírek open bar do dvou do rána. Druhý den v šest ráno u stejného turniketu fouká část těch, kdo slavili. Po zbytek roku se o alkoholu moc nemluví. Téma se otevře, až když tester zapípá, někdo po víkendu nepřijde nebo mistr najde v šatně láhev.

Firma tak má k alkoholu dva režimy, kontrolu a oslavu, a chybí jí třetí, ve kterém se o pití dá mluvit dřív, než se z něj stane kázeňský problém. Česká data o pití na firemních akcích jsme nenašli. V norské kvalitativní studii Nordaunové a kolegů ze šesti firem organizoval víc než polovinu situací, kdy se v souvislosti s prací pije, sám zaměstnavatel. Rozhovory Buvikové a kolegů, také z Norska, ukázaly, že se problémové případy z ohledu na dotyčného a ze strachu z jeho reakce táhnou klidně roky.

Pivo po směně v číslech

Podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR 2025, kterou Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) vydalo v červnu 2026, pije rizikově 13-17 % lidí starších 15 let, tedy 1,3 až 1,6 milionu, z toho 600-900 tisíc škodlivě. Podle Zprávy o alkoholu v ČR 2024 pilo v šetřeních z roku 2023 denně nebo téměř denně 11-19 % mužů a v Národním výzkumu 2023 skoro každý pátý muž (19,2 %). Rizikově pijí muži dlouhodobě dvakrát až třikrát častěji než ženy.

Obraz Čecha s denním pivem evropské srovnání potvrzuje jen napůl. V šetření EHIS 2019 pilo denně 12,9 % českých mužů, prakticky stejně jako průměr EU (13,0 %). Česko se liší jinde: pije skoro každý muž (za poslední rok nepilo jen 9,9 % mužů proti 18,4 % v EU) a mezi muži ve věku 45-54 let se aspoň jednou měsíčně nárazově napila třetina (35,5 %), v EU čtvrtina (26,1 %). Firmu proto víc než pivo k večeři zajímá nárazové pití, tedy večírek, víkend a ráno po nich.

Jakou roli hraje pivo u mužů, kteří chtějí zhubnout, a jak o něm s nimi mluvit, aby to nebrali jako kázání, jsme se zeptali Martina Pávka ze STOBu.

„Nedá se říct, jaká část břišního tuku jde obecně na vrub alkoholu, ale při hubnutí může hrát zásadní roli. S muži proto probíráme hlavně to, kolik, jak často a při jakých příležitostech pijí: zda jde o každodenní pivo po práci, nebo třeba větší množství při víkendovém posezení. Nejde o to jim alkohol ze dne na den zakázat, ale společně najít přijatelné řešení, jak jeho množství postupně snižovat.“

Martin Pávek, STOB

Podle Souhrnné zprávy NMS, která vychází z odhadu WHO, připadá na alkohol zhruba 6,9 tisíce úmrtí, tedy 6 % všech úmrtí v Česku a 10 % úmrtí mužů. Lidé se závislostí na alkoholu umírají podle stejné zprávy v průměru o 24 let dřív než běžná populace, téměř 83 % z nich v produktivním věku do 64 let. Poslední odhady společenských nákladů alkoholu se pohybují mezi 50 a 57 miliardami korun ročně (data za roky 2016 a 2017) a víc než polovinu z nich tvoří ztracená produktivita. Tu ale odhady počítají z nemocnosti a předčasných úmrtí, kocovinu v práci a absence po víkendu zvlášť nevyčíslují.

Podle přehledu a metaanalýzy experimentů Gunna a kolegů má člověk po večeru s velkým množstvím alkoholu druhý den horší pozornost, paměť, psychomotorickou rychlost i schopnost řídit. S kocovinou chodí do práce i vedoucí. V americkém průzkumu Froneho pracovalo s kocovinou za rok 9,2 % zaměstnanců a manažeři to uváděli častěji než ostatní.

Co smí firma u turniketu

Zákoník práce v § 106 odst. 4 písm. e) zakazuje pít alkohol na pracovišti i v pracovní době mimo něj a přicházet do práce pod vlivem. Výjimku mají lidé, u nichž pití patří k práci, a zaměstnanci v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud pijí pivo se sníženým obsahem alkoholu. Podle písmene i) téhož odstavce se zaměstnanec musí podrobit zjištění, zda není pod vlivem, na pokyn vedoucího, kterého k tomu zaměstnavatel písemně určil. Bez takového určení dáváte zaměstnanci do ruky argument, kterým může pokyn zpochybnit.

Podrobnosti upravuje zákon č. 65/2017 Sb. v § 19-25 (znění od 1. 7. 2025). Kdo dělá práci, při které může ohrozit život, zdraví nebo majetek, ji nesmí dělat pod vlivem (§ 19). Vyšetření se musí podrobit mimo jiné člověk, u něhož je důvodné podezření, že takovou práci pod vlivem vykonává (§ 20 odst. 1). Vyzvat ho smí zaměstnavatel (§ 21 odst. 2) a orientační vyšetření, typicky dechovou zkoušku, smí udělat sám (§ 22 odst. 1).

Nejčastěji se plete, co znamená odmítnutí. Kdo odmítne dechovku, jde na odborné lékařské vyšetření. Jako na člověka pod vlivem se na něj hledí až tehdy, když odmítne i to (§ 20 odst. 2). Firma určí zdravotnické zařízení, zajistí dopravu (§ 21 odst. 3) a vyšetření zaplatí. Pokud se alkohol potvrdí, zaměstnanec jí náklady na vyšetření vrátí a zaplatí i dopravu (§ 24 odst. 1 až 3). Kdo předtím odmítl dechovku, platí lékařské vyšetření i dopravu vždy, bez ohledu na výsledek (§ 24 odst. 4).

Záleží i na přístroji. Když dechová zkouška proběhne analyzátorem, který je ověřeným měřidlem podle metrologických předpisů (podle vyhlášky č. 345/2002 Sb. platí ověření rok), lékařské vyšetření se už neprovádí (§ 20 odst. 3). Levný osobní tester tuhle podmínku obvykle nesplní. Sporné zůstávají namátkové testy bez podezření: zákoník práce podezření nevyžaduje, zákon č. 65/2017 Sb. ano. Podle JUDr. Petra Kožmína, soudního znalce v oboru bezpečnosti práce, musí mít zaměstnavatel k testu důvodné podezření a kontroly by neměly být systematické, svévolné ani plošné. Jiný článek na portálu Práce a mzda cituje pracovníka oblastního inspektorátu práce, podle něhož je povinnost zaměstnavatele kontrolovat dána nepřímo, a popisuje stavební firmu, která u vstupu na stavbu testuje všechny nebo náhodně vybrané pracovníky. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by spor rozsoudilo, jsme nenašli. Když zaměstnance pod vlivem k práci nepustíte, mzda mu za tu dobu podle výkladu v Právním prostoru nenáleží. Pokud se podezření nepotvrdí, firma mu zameškanou dobu uhradí. Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou podle § 208 ZP náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Nulová tolerance u soudu neobstojí automaticky

Předpis „jakýkoli alkohol znamená konec“ působí přísně, soudy ale posuzují každý případ zvlášť. Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 4733/2015 z prosince 2016 řešil vedoucího směny v ocelárně, kterému dechová zkouška před směnou ukázala 0,32 promile, druhá o půl hodiny později 0,23 promile a krevní test 0,11 promile. Výpověď pro závažné porušení povinností byla neplatná: pozitivní test podle soudu sám o sobě závažné porušení neznamená a posuzuje se druh práce, naměřená hodnota i dosavadní přístup zaměstnance (rozbor v Právním prostoru). Ústavní soud stížnost zaměstnavatele odmítl (III. ÚS 912/17). Připomněl, že muž ve firmě pracoval 18 let bez jediného porušení povinností a že praxe počítá s takzvanou fyziologickou hladinou 0,20 promile, kterou hodnota 0,23 převyšovala jen o 0,03 promile.

Druhý případ šel opačným směrem. Dva učitelé, kteří místo výuky seděli v zamčeném kabinetu s lahvemi, odmítli dechovou zkoušku a odešli. Škola s nimi okamžitě zrušila pracovní poměr. Okresní a krajský soud daly za pravdu učitelům s tím, že jejich jednání (odmítnutí dechovky, u jednoho z nich i přiznané nepatrné pití) nedosáhlo intenzity zvlášť hrubého porušení povinností a mohlo by být důvodem k výpovědi, a Nejvyšší soud dovolání školy odmítl (21 Cdo 1562/2023). Ústavní soud nálezem II. ÚS 2881/24 ze 3. 9. 2025 tato rozhodnutí zrušil. Soudy podle něj odbyly výpovědi čtyř svědků, kteří shodně popsali známky opilosti, a nezohlednily, že učitel potřebuje pro odmítnutí zkoušky omluvitelný důvod. Zaměstnavatel podle nálezu také nemusí v okamžitém zrušení předem vypisovat všechna kritéria intenzity porušení. Případ teď znovu posuzují obecné soudy a jejich nové rozhodnutí jsme k 2. 11. 2026 ve veřejných zdrojích nenašli.

Automatický důvod k propuštění Ústavní soud z odmítnuté dechovky neudělal, chce po soudech, aby vážily všechny okolnosti. Pro firmu z obou případů plyne, že u soudu rozhoduje dokumentace: kdo vyzval a jestli k tomu byl písemně určen, čím se měřilo, kdo byl svědkem, jak se zaměstnanec choval a jestli mu firma nabídla lékařské vyšetření. U řidiče, strojníka nebo práce ve výškách obstojí přísnější postup spíš než v kanceláři.

Vánoční večírek: kdy jde o práci a kdo platí úraz

Jestli je úraz na firemní akci pracovním úrazem, rozhoduje souvislost s prací. U teambuildingu Nejvyšší soud posuzuje, co se na akci skutečně dělalo, a označení v dokumentech pro něj rozhodující není. V případu lyžování na povinném výjezdu, který měl stmelit manažerský tým, uzavřel odvolací soud, že o pracovní úraz nešlo. Nejvyšší soud jeho rozsudek i rozsudek prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání. Pokud program skutečně sloužil k budování týmu a nebyl jen placenou dovolenou, může podle něj jít o činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (21 Cdo 5060/2007). Pracovním úrazem byl podle soudů úraz na sportovním turnaji, kterého se zaměstnanec musel v pracovní době zúčastnit na pokyn nadřízeného (23 Cdo 490/2013). Vánoční večírek dopadl opačně. Zaměstnankyně, která se na něm zranila, u soudů neuspěla, protože účast nebyla nařízená a večírek byl poděkováním zaměstnancům na konci roku. Nejvyšší soud její dovolání odmítl (21 Cdo 255/2022). Stejně hodnotí čistě společenský večírek s dobrovolnou účastí i výklad v Právním prostoru. Jinak to může být u zaměstnance, kterého firma na večírek vyšle pracovně, třeba na akci důležitého klienta.

Na opilost přichází řada až u druhé otázky, kolik firma zaplatí. Podle § 270 zákoníku práce se zaměstnavatel kvůli opilosti odpovědnosti zprostí úplně, jen když prokáže, že úraz vznikl v důsledku opilosti, že to byla jediná příčina a že úrazu nemohl zabránit. Druhou cestou k úplnému zproštění je, že zaměstnanec zaviněně porušil předpisy nebo pokyny k BOZP, třeba zákaz pít v práci, byl s nimi řádně seznámen a firma jejich znalost a dodržování soustavně vyžadovala a kontrolovala. I tehdy to musí být jediná příčina úrazu. Když byla opilost jednou z více příčin, zprostí se jen zčásti. Důkazní břemeno nese firma a opilost podle shrnutí judikatury znamená snížení duševních funkcí a pohotovosti, samotné požití alkoholu nestačí. Kdo si nemoc nebo úraz přivodil jako bezprostřední následek opilosti, dostane navíc poloviční nemocenské (§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.) i poloviční náhradu mzdy (§ 192 odst. 4 ZP).

§ 11 odst. 6 zákona č. 65/2017 Sb. navíc zakazuje prodávat nebo podávat alkohol člověku, o němž lze důvodně předpokládat, že ho vzápětí vypije a pak bude dělat něco, čím by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek, třeba řídit. Porušení je přestupek a fyzické osobě, která alkohol podá, za něj hrozí pokuta do 10 000 Kč (§ 35). U právnických a podnikajících fyzických osob míří příslušný přestupek v § 36 na prodejce. Jestli může odpovídat i firma jako hostitel večírku, výklady, které jsme prošli, neřeší. Jako argument pro nealko a dopravu domů ale ustanovení funguje tak jako tak.

Testy, nebo rozhovor: co říká výzkum

Testy mají své místo tam, kde jde o bezpečnost, jako prevence ale mají slabší oporu, než se čeká. Přehled Cochrane Cashmanové a kolegů z roku 2009 našel k testování řidičů jen dvě použitelné studie. V jediné, která hodnotila alkohol (pět amerických dopravních firem), souvisely namátkové testy a testy při podezření s okamžitým poklesem úrazů, dlouhodobý trend ale nezměnily. Přehled Pidda a Rocheové z roku 2014 prošel 23 studií testování na drogy a alkohol, žádnou randomizovanou, a důkazy o přínosu pro bezpečnost označil za „přinejlepším chatrné“. Jediná metodicky silná studie ukázala, že namátkové testy na alkohol snížily smrtelné nehody v dopravě.

Lépe je na tom krátká intervence, tedy pár otázek o pití a krátký rozhovor se zdravotníkem. Cochrane přehled Kanerové a kolegů z roku 2018 shrnul 69 randomizovaných studií u praktických lékařů a na pohotovostech s 33 642 lidmi. Po roce pili rizikoví pijáci po krátké intervenci o 20 g alkoholu týdně méně než srovnávací skupina, tedy zhruba o jedno pivo. Na začátku přitom pili v průměru 244 g alkoholu týdně, tedy zhruba 12 až 15 piv. Pro první síto stačí tři otázky testu AUDIT-C, které podle americké studie z roku 1998 odhalí silné pití podobně přesně jako celý dotazník. V Česku ukládá § 26 zákona č. 65/2017 Sb. zdravotníkům, aby se na rizikové užívání návykových látek ptali, když je to důvodné, a u ohrožených pacientů provedli krátkou intervenci a doporučili odbornou péči.

Firemní programy mají efekt malý, ale měřitelný. Metaanalýza Fellbaumové a kolegů z roku 2023 shrnula 20 randomizovaných studií se 4 484 lidmi a našla malý příznivý účinek (d = -0,16) s velkými rozdíly mezi programy. V menší metaanalýze sedmi studií z roku 2019 byl efekt vidět jen u lidí, kteří předtím pili víc než 15 standardních nápojů týdně. Samotný online dotazník nestačí. V britské randomizované studii Khadjesariové a kolegů individuální zpětná vazba k pití po online zdravotní kontrole ve firmě spotřebu po třech měsících nesnížila.

Pro provozy, kde lidé pracují v partách, jsou zajímavé kolegiální programy. Americký Team Awareness učil celé pracovní skupiny, jak kolegu s problémem oslovit a poslat k pomoci a jak zvládat stres. V randomizované studii Bennetta a kolegů u 587 zaměstnanců bezpečnostně citlivých útvarů městské správy snížil osmihodinový kurz podíl problémového pití z 20 na 11 % a podíl lidí, kteří pracovali s kocovinou nebo kvůli ní chyběli, z 16 na 6 %. Kontrolní skupina zůstala u problémového pití na 13 %. Problémové pití podobně kleslo i po čtyřhodinovém informačním školení (z 18 na 10 %), kolegiální kurz ale navíc změnil „pitné klima“: kolegové méně kryli pijáky. Jde o jednu starší americkou studii s daty z dotazníků.

Jedním z důvodů, proč se s pomocí čeká, je stigma. Podle přehledu Schomeruse a kolegů vnímá veřejnost lidi se závislostí na alkoholu méně často jako duševně nemocné, mnohem víc je činí odpovědnými za jejich stav a víc je odmítá než lidi s duševními poruchami, které s návykovými látkami nesouvisejí. Kdo se navíc bojí o práci, ozve se těžko. Souvislost alkoholu a deprese u mužů popsal dřívější článek této série.

Jak mluvit se zaměstnancem a kam ho poslat

Oddělte dvě situace. Když z někoho ráno táhne alkohol, postupujte podle předpisu a rozhovor o tom, co se děje, nechte na jiný den, kdy je člověk střízlivý a vy klidní. Při opakovaných pozdních příchodech po víkendu, výkyvech výkonu nebo konfliktech začněte rovnou rozhovorem.

  • Mluvte v soukromí o konkrétním chování a jeho dopadu na práci: „Třikrát za měsíc jsi v pondělí přišel pozdě a ve středu jsi ráno nebyl ve stavu, abych tě mohl pustit k lisu.“
  • Nálepky jako „alkoholik“ vynechte, manažer diagnózy nestanovuje.
  • Řekněte, co firma nabízí: kontakt, volno na návštěvu odborníka, slib, že kdo si řekne o pomoc sám a včas, za to postižen nebude.
  • Domluvte se na dalším setkání za dva až tři týdny. Jeden rozhovor málokdy stačí.

Kam poslat: Národní linka pro odvykání 800 350 000 funguje zdarma ve všední dny od 10 do 18 hodin a poradí s alkoholem i blízkým. Online adiktologická poradna Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN je anonymní a zdarma, web Alkohol pod kontrolou nabízí online test a kontakty. Služby podle kraje ukáže Mapa pomoci NMS. Nejbližší cestou do péče je praktický lékař.

Jak nastavit pravidla i pomoc

HR. Napište vnitřní předpis o alkoholu se dvěma polovinami. Kontrolní: kdo je písemně určen k výzvě, čím se měří, co následuje po odmítnutí (lékař, doprava, náklady), kde a proč platí přísnější pravidla a případné namátkové kontroly (hodnocení rizik, řidiči, stroje, výšky) a jak se sankce odstupňuje. Pomocnou: kontakty, volno na návštěvu odborníka, návrat po léčbě a slib, že kdo si o pomoc řekne sám, nebude potrestán. Pomocnou polovinu zákon nevyžaduje, bez ní ale lidé čtou předpis jen jako hrozbu. S výsledkem dechové zkoušky zacházejte jako s údajem o zdravotním stavu (čl. 9 GDPR): zapisujte jen to, co potřebujete pro pracovněprávní krok, a přístup k záznamu omezte.

Manažeři a mistři. Nacvičte s nimi postup při akutním podezření dřív, než ho budou potřebovat. Spor u soudu snadno zkomplikuje nepověřený vedoucí, chybějící svědek nebo neověřený přístroj. Kde to jde, školte po vzoru Team Awareness celou partu, aby kolegové věděli, jak pijáka oslovit a kam ho poslat.

Checklist pro letošní večírek

Organizátor večírku. Letošní akci nastavte dopředu:

  • Nealko nabídka rovnocenná alkoholické: vedle vody a džusu i nealko pivo a nealko drinky. Jídlo po celý večer.
  • Open bar s koncem v rozumnou hodinu, případně žetony místo neomezeného pití.
  • Doprava domů nebo ubytování, hlavně pro ty, kdo přijeli autem.
  • Jasno, co platí ráno po večírku: kdo má ranní směnu, řídí nebo obsluhuje stroj, pro toho platí stejná pravidla jako každý jiný den.
  • U teambuildingu oddělený pracovní a volný program a ohlášený konec oficiální části.
  • Manažeři jako vzor: nepřipíjejí „do dna“, nenutí a nekomentují, kdo pije nealko.

Výroba a směny. Kontakty na linku a poradnu patří do šatny, k docházkovému terminálu a na výplatnici. Zapojte závodního lékaře. Pracovnělékařská prohlídka je přirozená chvíle na otázky AUDIT-C. Konkrétní dotazník zákon nepředepisuje, § 26 zákona č. 65/2017 Sb. ale zdravotníkům ukládá, aby se na rizikové užívání ptali, když je to důvodné. Po Novém roce nabídněte Suchej únor jako dobrovolnou týmovou výzvu, bez žebříčků a bez tlaku. Účastníci britské obdoby Dry January podle observační studie de Vissera a kolegů pili i po půl roce méně a jen málokdo víc než předtím, šlo ale o dobrovolníky.

Pohled CFO. Láhev s logem pro klienta je vždy daňově neuznatelná, protože výjimka pro reklamní předměty do 500 Kč neplatí pro zboží se spotřební daní (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Vánoční láhev pro zaměstnance je podle našeho čtení zákona jeho zdanitelným příjmem, ověřte si to s daňovým poradcem. Daňový zákon je v alkoholu důslednější než mnohá firemní pravidla: nápoje ke spotřebě na pracovišti osvobozuje, jen když jsou nealkoholické (§ 6 odst. 9 písm. c) ZDP). Adiktologickou ambulanci nebo psychoterapii u poskytovatele zdravotních služeb můžete jako nepeněžní plnění zaplatit ze zdravotního limitu (§ 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP, v roce 2026 jde o 48 967 Kč, tedy všeobecný vyměřovací základ 46 278 Kč krát koeficient 1,0581 podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). Úspěch měřte tím, kolik lidí si o pomoc řeklo, třeba kolikrát firma dala volno na návštěvu odborníka nebo ji zaplatila. Počet pozitivních testů ukazuje spíš, kde prevence nezabrala.

Pro zaměstnance: jak mít pití pod kontrolou

  • Udělejte si krátký online test na alkoholpodkontrolou.cz. Když vás výsledek znejistí, napište do anonymní poradny téže kliniky.
  • Ráno po večírku si poctivě řekněte, jestli můžete řídit nebo jít ke stroji.
  • Když chcete pít méně a nevíte jak, zavolejte na Národní linku pro odvykání 800 350 000 nebo to řekněte praktickému lékaři.
  • Když si všimnete, že kolega pije víc než dřív, zeptejte se ho v soukromí, co se děje. Krytí mu dlouhodobě nepomůže.

Tento článek nenahrazuje lékaře ani adiktologa.

Než objednáte open bar

Mezi přísným turniketem a velkorysým večírkem zůstává prostor, kde by se o pití dalo mluvit včas a bez sankce, a právě tam se ve firmách většinou nic neděje. Do letošní pozvánky na večírek proto dejte tři věci: co bude na baru bez alkoholu, jak se lidé dostanou domů a komu může zaměstnanec zavolat, když s pitím chce něco dělat. Kdo neumí vyplnit třetí bod, má před večírkem důležitější úkol než vybrat raut.

Shrnutí článku

  • Rizikově pije v Česku 1,3 až 1,6 milionu lidí starších 15 let (NMS 2026). Denně pije podobný podíl českých mužů jako v průměru EU, nárazově ale pijí častěji: aspoň jednou měsíčně třetina mužů ve věku 45-54 let, v EU čtvrtina.
  • Kdo odmítne dechovou zkoušku, musí na odborné lékařské vyšetření. Jako na člověka pod vlivem se na něj hledí až tehdy, když odmítne i to (§ 20 zákona č. 65/2017 Sb.). Vyzvat ho má vedoucí, kterého zaměstnavatel k tomu písemně určil.
  • Soudy posuzují každý případ zvlášť. Výpověď vedoucímu směny v ocelárně, kterému dechové zkoušky ukázaly 0,32 a pak 0,23 promile, u soudu neobstála. Ústavní soud v roce 2025 připomněl, že u odmítnuté dechovky rozhodují všechny okolnosti včetně svědků a funkce zaměstnance.
  • Zranění na čistě společenském vánočním večírku s dobrovolnou účastí soudy za pracovní úraz neuznaly (21 Cdo 255/2022). Náhradu škody a újmy za pracovní úraz v opilosti firma neplatí vůbec, když prokáže, že opilost byla jedinou příčinou úrazu a že mu nemohla zabránit.
  • Důkazy, že testování samo dlouhodobě zvyšuje bezpečnost, jsou slabé. Po krátkém rozhovoru u lékaře pijí rizikoví pijáci po roce zhruba o 20 g alkoholu týdně méně než bez něj a kolegiální program v USA snížil problémové pití z 20 na 11 %.
  • Před večírkem: rovnocenné nealko, jídlo, konec baru, doprava domů a jasno o ranní směně. Zaměstnanci, který chce s pitím něco dělat, pomůže Národní linka pro odvykání 800 350 000.

Adam Homola

Editor in chief, Benefit pro HR

Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.

Sdílejte článek

Přihlašte se k našemu newsletteru

Přinášíme pro vás novinky ze světa HR. Nenechte si nic ujít.