Skoro všichni nemocní přežijí: pětileté relativní přežití všech stadií dosahuje 96,7 % (období 2020 až 2022). Firma pak řeší hlavně čas: volno na zmražení spermatu, na kontroly v onkologickém centru a na návrat do práce. Před diagnózou může ovlivnit jedno, totiž aby muž s bulkou nečekal.
Kolika mužů se to týká a proč nejen dvacátníků
Nádory varlat jsou vzácné. Národní onkologický registr jich v roce 2024 zaznamenal 550 a na tuto nemoc zemřelo 30 mužů. Mezi muži od 20 do 44 let ale vedou. Podle dat registru připadlo v roce 2024 na varlata 348 z 1 419 zhoubných nádorů mužů tohoto věku (bez nemelanomových nádorů kůže), tedy 24,5 %. První místo drží varlata, i když kožní nádory započítáme: nemelanomová rakovina kůže měla 286 případů, melanom 127 a rakovina tlustého střeva a konečníku 124.
Z těchto 348 případů připadlo 252 na muže mezi 30 a 44 lety a jen 96 na dvacátníky. Třetině všech nemocných, 187 mužům (34 %), bylo 45 a více let. U mužů od 45 do 54 let vzrostla incidence z průměru 7,0 případu na 100 000 mužů v letech 2000 až 2004 na 11,8 v letech 2020 až 2024. U mužů od 20 do 44 let stoupla z 16,2 na 19,4. Jde o průměry z ročních hodnot registru, jednotlivé roky kolísají. Kampaň o varlatech proto patří i čtyřicátníkům a padesátníkům.
V roce 2024 činila incidence u mužů od 20 do 44 let 20,8 případu na 100 000 mužů, tedy zhruba jeden nový případ ročně na 5 000 mužů. Firma s 200 muži tohoto věku tak statisticky zažije jeden případ přibližně jednou za 25 let (orientační výpočet z dat registru). Hodí se proto levná opatření s velkým dosahem a připravený postup pro chvíli, kdy diagnóza přijde.
Proč záleží na tom, kdy muž dojde k lékaři
Když se nádor zachytí v prvním stadiu, přežívají muži pět let prakticky stejně jako vrstevníci bez rakoviny. Registr pro ně uvádí za období 2020 až 2022 pětileté relativní přežití 99,1 %, tedy v porovnání s muži stejného věku v běžné populaci. Ve třetím, nejpokročilejším stadiu (čtvrté se u varlat nerozlišuje) klesá na 77,6 %.
Většina mužů přichází včas: v roce 2024 mělo první stadium 73 % nemocných. Ve třetím stadiu se ale diagnózu dozvěděl zhruba každý osmý, 71 mužů (12,9 %).
Česká data o tom, jak dlouho muži od prvního příznaku k lékaři otálejí, jsme nenašli. Zahraniční observační studie ukazují, že delší čekání jde ruku v ruce s pokročilejší nemocí. V japonské studii Hondy a kolegů z roku 2025 (254 pacientů ze tří univerzitních nemocnic) měli muži, kteří od příznaku k operaci čekali déle než 53 dní, trojnásobnou šanci na třetí stadium (poměr šancí 3,20). Déle čekali muži od 36 let a ti, které varle nebolelo. Studie je observační a příčinu neprokazuje.
Starší standard České urologické společnosti pojmenoval hlavní brzdu otevřeně: „Neznalost anatomických poměrů a stud vedou k oddálení diagnózy a léčby i o několik měsíců.“ Na stadiu závisí i náročnost léčby. U části mužů v časném stadiu stačí po operaci pravidelné kontroly, pokročilejší nemoc potřebuje chemoterapii (Modrá kniha České onkologické společnosti).
Samovyšetření: méně rituálu, víc pozornosti
České zdroje pro veřejnost radí vyšetřovat se jednou měsíčně, Masarykův onkologický ústav píše „alespoň jednou za měsíc“. Doklad, že takový rituál posouvá stadium nebo snižuje úmrtnost, ale chybí. Americká pracovní skupina pro prevenci USPSTF v roce 2011 doporučila screening varlat u dospívajících i dospělých mužů neprovádět. Podle ní chybí důkazy, že vyšetření lékařem nebo samovyšetření zachytí nádor dřív. Léčba přitom dopadá dobře i u nádorů zachycených podle příznaků. Cochranův přehled z téhož roku nenašel jedinou randomizovanou studii. Evropská urologická společnost v doporučeních z roku 2026 píše, že pro screeningové programy kvalitní důkazy nejsou, mladí muži ale mají být o významu samovyšetření informovaní. Výslovně ho doporučuje rizikovým skupinám.
Irský systematický přehled intervencí (Saab a kolegové, 2018) proto místo kalendáře radí zdravotníkům, aby muže vedli k tomu, že znají vzhled a hmat vlastních varlat a s nálezem jdou včas k lékaři. Movember to shrnuje heslem „know what's normal for you“, česky vědět, co je normální pro vás. Pro firemní komunikaci se tenhle přístup hodí víc: zaměstnanci nepřibude žádná měsíční povinnost, zůstane jediná instrukce, se změnou jít hned k lékaři.
Na preventivní prohlídku se tady spoléhat nedá. Podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 70/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 403/2025 Sb. vyšetřuje praktický lékař varlata jen „u mužů při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů“. Které faktory to jsou, vyhláška neříká. Odborná literatura uvádí hlavně tyto (všechno jsou observační data):
- nesestouplé varle v dětství, asi trojnásobné riziko podle metaanalýzy Lipové a kolegů z roku 2013;
- nádor varlete u bratra, zhruba čtyřnásobné riziko v severské studii Kharazmiové a kolegů;
- nádor varlete u dalšího příbuzného prvního stupně a snížená plodnost, které EAU také řadí mezi rizikové faktory.
Co by měl muž vědět
- K lékaři patří nebolestivá bulka, zvětšení nebo ztvrdnutí varlete, pocit tíhy nebo tlaku v šourku či třísle a také zvětšení nebo citlivost prsů.
- Bolest nález nevylučuje, patří mezi možné příznaky.
- Normální je, že jedno varle je větší a že na zadní straně je nahmatatelné nadvarle.
- Změna může mít i nezhoubnou příčinu, například zánět nebo cystu. Posoudit to má lékař, a to hned.
Plošný ultrazvuk varlat pro zdravé muže na účet firmy do prevence nepatří: USPSTF screening nedoporučuje a podle EAU pro něj chybí kvalitní důkazy.
Jak o tom mluvit bez trapnosti a bez hesel
Firemní komunikace o varlatech snadno sklouzne k letáku pro osmou třídu nebo k pivnímu tácku s hesly o pravých chlapech. Polská studie proveditelnosti z letošního roku je pro firmy varováním: autoři oslovili na univerzitě asi 600 mužů, úvodní dotazník vyplnilo 12,6 % a na workshop o samovyšetření nepřišel nikdo. Doporučují anonymitu, nízký práh a formáty, které psychologicky nezatěžují.
Humor chce míru. Přehled šesti studií o humoru v kampaních o rakovině varlat (Rovito a kolegové, 2023) ukazuje, že humor může snížit rozpaky, výsledek ale závisí na publiku a dlouhodobý vliv na chování prokázaný není. V kvalitativní studii Chappleové a Zieblandové s 45 muži s nádorem varlete vtipkovali nemocní sami a vtipy od druhých jim většinou pomáhaly, několika ale ublížily. Autorky proto radí s humorem nezačínat, dokud nedá signál sám nemocný. Slovní hříčky nechte celostátním kampaním, od HR působí věcný tón důvěryhodněji.
Přehled 11 studií popisuje plakáty, samolepky, sáčky se sprchovým gelem nebo video. Většina těchto intervencí zlepšila povědomí, znalosti a záměr se vyšetřovat, autoři přehledu proto doporučují, aby sestry spíš zvyšovaly povědomí, než radily pravidelné samovyšetření. Účastníci workshopu, na kterém vznikala irská kampaň On the Ball, doporučili mířit tam, kde se pohybuje hodně mužů, například na pracoviště. Dobré firemní sdělení obsahuje:
- konkrétní obsah: co nahmatám, co je normální, kam zavolám;
- věcný tón bez strašení a bez výzev typu „nebuď srab“;
- jeden jasný krok: „Když něco nahmatáte, jděte k lékaři. Volno dostanete a nikdo se nebude ptát proč.“;
- hlas zvenku, tedy urologa nebo muže, který nemoc prodělal (pacientská organizace STK pro chlapy zveřejňuje příběhy pacientů);
- zmínku, že se to týká i mužů po čtyřicítce.
Když se to stane jednomu z vašich lidí
V Česku žije přes 13 tisíc mužů, kteří nádor varlete prodělali. Léčba začíná operací, při které chirurg odstraní postižené varle. Podle typu a stadia pak následují jen pravidelné kontroly, jeden cyklus chemoterapie, tři až čtyři cykly nebo méně často ozařování (Modrá kniha ČOS, EAU). Kontroly trvají roky a podle Modré knihy ČOS teprve po pěti letech může sledování převzít praktický lékař. Pro zaměstnavatele to znamená opakované cesty do onkologického centra, které může být i v jiném městě.
U plodnosti se závodí s časem. Evropská urologická společnost doporučuje, aby lékař s každým mužem ještě před léčbou probral zmražení spermatu. Modrá kniha radí nabídnout ho mužům, u nichž léčba může plodnost ohrozit, tedy před chemoterapií, ozařováním i před operací. Pojišťovna zmražení před onkologickou léčbou hradí od roku 2022 na doporučení onkologa, firma tedy platí hlavně volno. Rozhodují muž s lékařem, firma jim dá volno hned a bez vysvětlování. Plodnost přitom většinou zůstává: po odstranění jednoho varlete si většina mužů zachová plodnost i potenci, pokud je druhé varle zdravé (NZIP). V norské studii Brydøyho a kolegů uspělo 80 % mužů, kteří se po dvou až čtyřech cyklech chemoterapie snažili o dítě.
Většina mužů se do práce vrací bez dlouhodobého výpadku. Švédská registrová studie Nordové a kolegů porovnala 2 146 mužů po léčbě s běžnou populací. Riziko pracovní neschopnosti nebo invalidity měli mírně zvýšené do třetího roku (relativní riziko 1,25). Muži, kteří po operaci jen chodili na kontroly nebo měli krátkou léčbu, se po prvním roce od populace nelišili. Po více než čtyřech cyklech chemoterapie ale bylo riziko výpadku ve třetím roce 3,7krát vyšší a riziko invalidního důchodu pětinásobné.
Svou roli hraje i pracoviště. V severské studii Lindbohmové a kolegů s 1 490 lidmi po rakovině prsu, prostaty a varlat souvisela horší pracovní schopnost přeživších s tím, že se jim nadřízení a kolegové vyhýbali. U kontrolní skupiny bez rakoviny tahle souvislost nebyla. Šlo o dotazníkové šetření, které příčinu neprokazuje.
Co udělat ve firmě
Osvěta stojí hlavně tisk a pár hodin práce HR, screening platit nemusíte. V praxi stačí pět věcí:
- Leták nebo plakát „znej svoje tělo“. Napište, co je normální, co ne a kam jít, a přidejte QR kód na stránky MOÚ nebo NZIP. Zmiňte rizikové skupiny a připomeňte, že mužům s rizikem má praktik varlata vyšetřit při preventivní prohlídce, na kterou mají nárok jednou za dva roky.
- Místo, kde si to muž přečte sám. Samolepku s QR kódem dejte do šatny nebo ke sprchám, kde ji uvidí bez svědků. Hodí se i výplatní páska, nástupní balíček a krátká věcná zmínka na směnové poradě, bez ukazování na kohokoli. V kancelářském týmu stačí příspěvek ve firemním chatu, video s urologem nebo možnost poslat lékaři anonymní otázku.
- Žádné povinnosti a evidence. Workshopy nepořádejte povinně, účast nepočítejte a nic nesbírejte. Údaje o zdraví patří podle čl. 9 GDPR mezi zvláštní kategorie a podle § 316 odst. 4 zákoníku práce nesmí zaměstnavatel vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce.
- Volno bez výslechu. Zákonný nárok je úzký, jak jsme popsali v dřívějším článku o prostatě. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. dává placené volno jen na nezbytně nutnou dobu, u nejbližšího smluvního zařízení a jen když vyšetření nešlo stihnout mimo pracovní dobu. Vnitřním předpisem můžete dát víc: placené volno na vyšetření při nálezu bez dokládání, že to nešlo mimo směnu, i na kontroly v onkologickém centru. Mistr má vědět, že výměnu směny kvůli lékaři schválí bez otázek.
- Postup pro případ diagnózy. Sepište dopředu: volno na zmražení spermatu a na kontroly, psychologická podpora pro zaměstnance i partnerku (pokud ji firemní program nabízí) a plán návratu.
Manažerům řekněte tři věci: ptát se, co zaměstnanec potřebuje, a podrobnosti nechat na něm; domluvit s ním, co a komu se v týmu řekne; mluvit s ním normálně i během léčby. Po intenzivní chemoterapii počítejte s postupným návratem. V americko-kanadském souboru Kernsové a kolegů s 1 815 muži po chemoterapii s cisplatinou byl zhruba čtyři roky po léčbě téměř každý desátý mimo práci. Souviselo to s brněním rukou a nohou, poruchou sluchu a bolestí, takže promyslete jemnou motoriku, hluk a noční směny. O povýšení nerozhodujte „kvůli zdraví“ bez rozhovoru s ním.
Pro finančního ředitele. Diagnostiku při příznaku (praktik, urolog, ultrazvuk, krevní markery) hradí veřejné zdravotní pojištění. Při nemoci platí zaměstnavatel první dva týdny náhradu mzdy, od 15. dne vyplácí nemocenské ČSSZ. Pokud chcete nemocenské dorovnávat, režim proberte s mzdovou účetní.
Zdravotní služby, které pojišťovna nehradí, může firma letos platit v limitu podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů: do 48 967 Kč za rok. Plnění musí být nepeněžní a od zdravotnického zařízení, a do limitu se počítá i plnění pro rodinu.
Zákon o evidenci tržeb (sněmovní tisk 189, vyhlášený ve Sbírce zákonů 7. 10. 2026 pod číslem 180/2026 Sb.) přinese od 1. 1. 2027 novou přílohu č. 4. Vybraná preventivní plnění od poskytovatele zdravotních služeb v ní nebudou příjmem zaměstnance vůbec. Patří sem mimo jiné „nadstandardní preventivní prohlídky“ a „onkologický screening (mamografie, kolonoskopie, vyšetření dermatologem, gynekologické screeningy apod.)“. Varlata ani urolog v příloze výslovně nejsou. Zda firmou placená urologická preventivní prohlídka spadne pod nadstandardní preventivní prohlídky, je otázka výkladu pro daňového poradce nebo Finanční správu.
Pro muže: znát své tělo a nečekat
- Poznejte, jak vaše varlata normálně vypadají a jaká jsou na dotek, a všímejte si změn.
- Když nahmatáte bulku nebo zjistíte jinou změnu, objednejte se do pár dnů k praktikovi nebo urologovi. Nález může být nezhoubný, ale posoudit to musí lékař.
- Pokud jste měl v dětství nesestouplé varle, nádor varlete měl váš otec nebo bratr, nebo řešíte neplodnost, řekněte to praktikovi při preventivní prohlídce.
- Týká se to i mužů po čtyřicítce. Třetině nemocných je 45 a více let.
- Pokud vám lékař nádor potvrdí, zeptejte se ho na zmražení spermatu dřív, než léčba začne, a řekněte si v práci o volno.
Článek slouží k informaci, konkrétní postup vždy proberte s lékařem.
Jedna věta navíc v listopadové kampani
Kdo na listopad chystá plakát o prostatě, má polovinu práce hotovou. Přidejte k němu jedno sdělení pro mladší muže: znejte svoje tělo, se změnou jděte hned k lékaři a volno na to máte. Co mužům podle věku hradí pojišťovna, shrnuje preventivní kalendář, další článek této série.
Plakát ale nic nezmění, dokud neznáte odpověď na jednu otázku: může zaměstnanec, který v pondělí ráno něco nahmatal, jít ještě ten týden k lékaři, aniž by vyjednával směnu a vysvětloval proč? Zeptejte se na to příští týden dvou mistrů nebo vedoucích týmu. Pokud odpověď zní ne, upravte nejdřív pravidla pro volno a plakát tiskněte až potom.
Shrnutí článku
- V roce 2024 onemocnělo v Česku nádorem varlete 550 mužů. Ve věku od 20 do 44 let jde o nejčastější zhoubný nádor: 348 z 1 419 případů (bez nemelanomových nádorů kůže).
- Třetině nemocných (34 %) bylo 45 a více let a u mužů od 45 do 54 let incidence od roku 2000 vzrostla zhruba o 70 %. Osvěta by proto neměla končit u třicetníků.
- V prvním stadiu přežívají muži pět let skoro stejně jako vrstevníci bez rakoviny (relativní přežití 99 %), ve třetím stadiu je to 78 %. Tak pozdě se diagnózu dozví zhruba každý osmý.
- Screening ani měsíční samovyšetření nemají oporu v randomizovaných studiích. Odborníci radí vědět, co je u vlastního těla normální, a se změnou jít hned k lékaři. Firma pomůže nejvíc tím, že ubere stud a dá na lékaře čas.
- Po operaci a krátké léčbě se většina mužů vrací do práce bez dlouhodobého výpadku. Po intenzivní chemoterapii (víc než čtyři cykly) měli muži ve švédských datech pětkrát vyšší riziko invalidního důchodu. V severské studii navíc horší pracovní schopnost přeživších souvisela s tím, že se jim kolegové a nadřízení vyhýbali.
- Když přijde diagnóza, má HR připravit hlavně volno: na zmražení spermatu před léčbou, na kontroly v onkologickém centru a na postupný návrat.
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
