Když praktický lékař nabídne muži ve věku 50 až 69 let test PSA, skoro vždy uslyší ano. Za první dva roky programu časného záchytu rakoviny prostaty lékaři podle ministerstva zdravotnictví oslovili 311 344 mužů a nabídku odmítlo 2 676 z nich, tedy necelé procento. Podle představitelů Evropské urologické asociace se z českého modelu mohou učit i další země, hlavně z toho, jak se screening rakoviny prostaty podařilo začlenit do běžných preventivních prohlídek.
Potíž přichází o krok dál. Zvýšenou hodnotu PSA mělo za dva roky 26 576 mužů. U těch, kteří ji dostali mezi lednem 2024 a červnem 2025, už ministerstvo zveřejnilo, jak pokračovali: z 20 579 mužů se k urologovi do šesti měsíců dostalo 13 168, tedy 64 %. Přes 7 400 mužů s výsledkem, který si žádá další vyšetření, do půl roku k odborníkovi nedorazilo. Kolik z nich přišlo později a kolik vůbec, data zatím neukazují.
Drahou část prevence platí pojišťovna, od testu přes urologa a magnetickou rezonanci až po případnou biopsii. Chybí ta levnější, tedy čas a někdo, kdo muže objedná a ohlídá. Muž si musí najít čas na preventivní prohlídku, po zvýšeném výsledku na urologa a případně na rezonanci, někdy i v jiném městě. To všechno většinou padá do pracovní doby, a právě tady může pomoct zaměstnavatel.
Program časného záchytu karcinomu prostaty v číslech
- Start a status: od 1. 1. 2024, pilotní fáze programu je stanovena na pět let
- Pro koho: muži ve věku 50 až 69 let bez diagnózy rakoviny prostaty
- Osloveno v letech 2024 a 2025: 311 344 mužů, ochota k účasti 99,1 %
- Zvýšené PSA (od 3 µg/l): 8,7 % testovaných, tj. 26 576 mužů
- K urologovi do 6 měsíců: 64 % mužů se zvýšeným PSA (leden 2024 až červen 2025)
- Zachycené nádory: 2 079 u mužů se zvýšeným PSA z období leden 2024 až červen 2025, do 12 měsíců od odběru (předběžná data Národního onkologického registru)
- Pokrytí testem PSA za 2 roky: 45 až 47 % mužů 50 až 69 let před programem, přes 57 % v roce 2025
- Síť k 24. 8. 2026: 177 certifikovaných urologických ambulancí, 48 pracovišť magnetické rezonance, 46 bioptických pracovišť
Zdroj: MZ ČR a ÚZIS ČR, tisková konference 1. 9. 2026
Jak program funguje
Program je určený mužům ve věku 50 až 69 let, kteří rakovinu prostaty nikdy neměli a nejsou kvůli podezření na ni sledováni. Lékař muži vysvětlí přínosy i rizika a nabídne mu odběr krve na PSA, tedy prostatický specifický antigen. Podle metodiky ministerstva lékař postupuje podle naměřené hodnoty PSA:
- pod 1 µg/l test zopakuje za čtyři roky,
- mezi 1 a 2,99 µg/l ho zopakuje za dva roky,
- od 3 µg/l posílá muže k urologovi s certifikátem České urologické společnosti.
Urolog ho podrobně vyšetří, včetně ultrazvuku, a podle nálezu může doporučit magnetickou rezonanci na pracovišti s osvědčením ministerstva zdravotnictví. Metodika počítá s tím, že o biopsii, tedy odběru vzorků tkáně jehlou, urolog rozhoduje až podle výsledku magnetické rezonance. Certifikovaná ambulance má mít podle metodiky objednací dobu do dvou měsíců.
Program zatím běží jako pilot. Pilotní fáze je stanovena na pět let a pak přijde vyhodnocení. Na rozdíl od screeningu tlustého střeva, prsu a děložního hrdla, na které pojišťovny od roku 2014 zvou i dopisem, program prostaty adresné zvaní nemá, muže do něj zve praktický lékař. Letos vyšla v časopise European Urology Open Science první recenzovaná publikace o programu, kterou napsali odborníci Národního screeningového centra ÚZIS spolu s urology a radiology (první autorkou je Marcela Koudelková). Podle publikace zařadili v prvním roce 97 % mužů praktičtí lékaři, typicky při preventivní prohlídce.
Vysoká účast tak dává smysl. Muž dostane nabídku ve chvíli, kdy už sedí v ordinaci, a odběr krve ho nestojí žádnou práci navíc. Publikace připomíná, že muži obvykle věří doporučení lékaře víc než zvacímu dopisu. Švédské organizované testování, které zve dopisem celé ročníky, mělo v prvním kole u padesátiletých mužů účast 35 %. Čísla nejsou přímo srovnatelná, protože v Česku se počítají jen muži, kterým lékař test nabídl, ukazují ale, proč osobní nabídka funguje.
Lékařce Marcele Koudelkové, první autorce zmíněné publikace, jsme položili otázku: „Test přijme skoro každý muž, kterému ho lékař nabídne, do programu se ale zatím zapojila jen menšina mužů v cílovém věku. Kde podle vás leží hlavní brzda programu?“
„Těch 99 % je pro mě velmi pozitivní zpráva. Ukazuje, že když lékař muži screening nabídne, naprostá většina mužů ho přijme. Takže bych neřekla, že hlavním problémem je strach z PSA (prostatický specifický antigen) testu. Větší výzvou je dostat nabídku ke všem mužům, kterých se screening týká a nechodí k praktickému lékaři. Program je hodně navázaný na preventivní prohlídky u praktického lékaře, které jsou jednou za dva roky, proto postupné zavedení screeningu a implementace algoritmu vyžaduje čas.
Samozřejmě máme muže, kteří na prevenci pravidelně nechodí. Z našich dat ale neumíme říct, jak velkou roli v tom hraje stud nebo strach. Co naopak víme, že když lékař screening muži nabídne, tak většina se zapojením souhlasí.
U prostaty pořád bojujeme s představou, že screening znamená hned nepříjemné urologické vyšetření. Přitom první krok je velmi jednoduchý, odběr krve na PSA.
Ještě bych ráda korigovala formulaci v položené otázce „do programu se zatím zapojila jen menšina mužů v cílovém věku“. Z našich dat nelze jednoduše určit podíl celé cílové populace, který skutečně „prošel organizovaným programem“, protože část PSA testování je oportunní a nelze ji od screeningového testování dokonale odlišit.“
MUDr. Marcela Koudelková, lékařka, odbornice na prevenci a screeningové programy a autorka podcastu NEMOC není BEZMOC
Kde se muži ztrácejí
První mezera leží před ordinací. Test PSA mělo v letech 2024 a 2025 přes 57 % mužů ve věku 50 až 69 let, zhruba o deset procentních bodů víc než před startem programu. Zbylí zhruba čtyři z deseti ho za tu dobu neměli. Podle zápisu z jednání komise ministerstva zdravotnictví pro program z dubna 2026 se do programu zatím zapojilo 78,6 % ordinací praktických lékařů a ve druhé polovině roku 2025 počet nově oslovených mužů klesal. Protože test nabízejí téměř výhradně praktici, muž, který k praktikovi nechodí, se k nabídce většinou nedostane, přestože má na preventivní prohlídku nárok jednou za dva roky. Od ledna 2026 navíc vyhláška o preventivních prohlídkách ukládá praktikovi zkontrolovat, jestli muž programem prošel, a pokud ne, doporučit mu ho a poučit ho o rizicích spojených s tím, že ho neabsolvuje.
Druhá mezera přichází po odběru krve a ministerstvo ji zveřejnilo podrobně. Ze zmíněných 20 579 mužů se zvýšeným PSA z období leden 2024 až červen 2025 se k urologovi do šesti měsíců dostalo 64 %, magnetickou rezonanci do devíti měsíců podstoupilo 21 % a biopsii 15,5 %. Do roka od odběru eviduje Národní onkologický registr rakovinu prostaty u 2 079 z nich, tedy u 10,1 %. Ministerstvo upozorňuje, že data registru za roky 2025 a 2026 jsou předběžná. Nižší čísla u rezonance a biopsie samy o sobě ztrátu neznamenají, protože urolog podle vyšetření rozhoduje, komu je doporučí. Rozhodující je návštěva urologa. Kdo k němu nedojde, u toho zůstane otázka zvýšeného PSA otevřená.
Článek Koudelkové a kolegů za první pololetí 2024 ukazuje podobný obraz: k urologovi se do šesti měsíců dostalo 67,2 % mužů se zvýšeným PSA. Hladina PSA s věkem přirozeně stoupá, a proto starší muži dostávají doporučení k urologovi častěji. Podle publikace k němu přitom v prvním pololetí 2024 docházeli o něco méně než nejmladší skupina (64,8 % proti 69,9 %). Firmy se staršími zaměstnanci by s tím měly počítat.
Autoři publikace jmenují dvě bariéry. Certifikovaný urolog může být od bydliště muže daleko. K 24. srpnu 2026 bylo v programu 177 certifikovaných urologických ambulancí a podle podkladů komise má certifikát jen 37,5 % urologických pracovišť v zemi. Druhou bariérou je, že program nemá koordinátory, kteří by s muži aktivně komunikovali a domlouvali jim termíny, jako je tomu u organizovaného testování ve Švédsku. Ve čtyřech švédských regionech s podobným postupem dojde k urologovi 98 až 100 % mužů se zvýšeným PSA. V Česku podle autorů pokračování stojí především na motivaci samotného muže. Publikace zároveň upozorňuje, že skutečná návaznost může být o něco vyšší, protože sledování trvalo jen šest měsíců a objednací doby se někdy protáhnou.
Marcely Koudelkové jsme se zeptali také na to, co podle ní znamená, že se zhruba třetina mužů se zvýšeným PSA k urologovi do šesti měsíců nedostala.
„Toto je jedno z nejdůležitějších zjištění prvních výsledků programu. U mužů se zvýšeným PSA jsme během prvních šesti měsíců programu viděli návazné urologické vyšetření přibližně u dvou třetin. U zbývající třetiny ale nemůžeme jednoduše říct, že k urologovi vůbec nedorazili. Sledovali jsme pouze šestiměsíční období a někteří mohli být vyšetřeni později.
Zároveň nám to ale ukazuje slabé místo celé cesty. Nestačí muži odebrat PSA a říct mu, že je zvýšené. Potřebujeme zajistit, aby věděl, co má udělat dál, proč je další vyšetření důležité a na koho se má obrátit. Zde máme velký prostor pro edukaci. Muž musí rozumět tomu, že zvýšené PSA ještě neznamená rakovinu, ale zároveň to není výsledek, který by měl odložit do šuplíku. Znamená to, že potřebuje další vyšetření, abychom zjistili, proč je PSA zvýšené.
Pokud muž dostane výsledek PSA 3 µg/l nebo vyšší, měl by vědět, že screening tím nekončí. Dalším krokem je vyšetření u certifikovaného urologa.“
MUDr. Marcela Koudelková, lékařka, odbornice na prevenci a screeningové programy a autorka podcastu NEMOC není BEZMOC
Na jednání komise v dubnu 2026 zaznělo i to, že praktický lékař nemá jak průběžně ověřit, jestli muž se zvýšeným PSA k urologovi došel, a dozví se to obvykle až při další návštěvě. Stát proto hledá technické řešení. Publikace zmiňuje připravovaný centrální objednávací systém, komise řešila upozornění přes aplikaci EZKarta a sdílený zdravotní záznam. Předseda České urologické společnosti a odborný garant programu Roman Zachoval pro Zdravotnický deník uvedl, že společnost příčiny ztrát analyzuje a zvažuje obavy pacientů, praktiky, kteří muže k urologovi nepošlou, i místa s nedostatečnou sítí urologů.
Ztráta po zvýšeném PSA není český unikát. V americké nemocniční síti Mass General Brigham se 34,7 % z více než 28 tisíc mužů se zvýšeným PSA za celou dobu sledování nedostalo k urologovi, na rezonanci ani na biopsii (Qian a kol., Urology, 2024, data 2018 až 2021). Švédské regiony naopak ukazují, že problém jde téměř odstranit, když muže někdo objedná a ohlídá.
Bez strašení: co zvýšené PSA znamená
Pro muže, který se o zvýšené hodnotě právě dozvěděl, je nejdůležitější vědět, že taková hodnota hned diagnózu neznamená. Ministerstvo ji označuje za doporučení k podrobnějšímu urologickému vyšetření. Hladinu PSA může zvednout i zvětšená prostata nebo zánět, a proto urolog nejdřív vyšetřuje a pak rozhoduje o dalších krocích.
Jak mužům vysvětlit, co zvýšené PSA znamená, aby se zbytečně nevyděsili, jsme se zeptali i Marcely Koudelkové.
„Zvýšené PSA neznamená automaticky rakovinu. Toto je velmi důležité vysvětlovat, protože už samotné slovo „zvýšené“ může muže vyděsit. PSA není test na rakovinu. Je to bílkovina, kterou produkuje prostata, a její zvýšená hladina může mít více příčin. Pro nás je to především signál, že je potřeba prostatu dovyšetřit.
Zvýšené PSA neznamená, že automaticky následuje biopsie, které se muži často obávají. Dalším vyšetřením v algoritmu screeningu je magnetická rezonance, která nám pomáhá lépe určit, zda je v prostatě podezřelé ložisko a zda je biopsie skutečně potřeba. Pokud ano, může být cílená právě na podezřelé místo. Zvýšené PSA tedy automaticky neznamená ani rakovinu, ani biopsii.
Právě strach z toho, „co bude následovat“ a co jednotlivá vyšetření znamenají je nejhorší. Proto jsme v podcastu NEMOC není BEZMOC s odborníky postupně podrobně rozebrali nejen samotné PSA a screening, ale také magnetickou rezonanci prostaty, biopsii i další možnosti diagnostiky a léčby. Snažíme se vysvětlovat, co muže skutečně čeká, krok za krokem, bez zbytečného strašení.
Zvýšeného PSA se nelekejte, ale ani jej neignorujte. Není to diagnóza rakoviny. Je to informace, že je potřeba pátrat dál.“
MUDr. Marcela Koudelková, lékařka, odbornice na prevenci a screeningové programy a autorka podcastu NEMOC není BEZMOC
Test má i stinnou stránku, o které lékaři mluví otevřeně: zachytí i nádory, které by muže za života nikdy neohrozily. Evropská randomizovaná studie ERSPC sledovala přes 160 tisíc mužů ve věku 55 až 69 let z osmi zemí. Po mediánu 23 let byla mezi muži pozvanými k opakovanému testování úmrtnost na rakovinu prostaty o 13 % nižší než v kontrolní skupině. Na jedno odvrácené úmrtí připadlo 456 pozvaných mužů a 12 mužů s nádorem diagnostikovaným navíc oproti kontrolní skupině. Pozvaní muži měli zároveň o 30 % víc diagnóz a část z nich by léčbu nikdy nepotřebovala (Roobol a kol., New England Journal of Medicine, 2025).
Proto český program počítá s magnetickou rezonancí před biopsií prostaty. Švédská studie Göteborg-2 ukázala, že když lékaři odebírají vzorky jen z míst, která cíleně označí rezonance, najdou zhruba o polovinu méně klinicky nevýznamných nádorů a rozdíl v záchytu klinicky významných nádorů není statisticky významný (Hugosson a kol., NEJM, 2022). Praxe za tímto postupem zatím zaostává. Podíl mužů, kteří před biopsií prošli rezonancí, vzrostl mezi prvním pololetím 2023 a 2024 z 28 na 38 %. I u mužů z programu, u kterých lékaři nádor našli, ale podle podkladů komise z dubna 2026 proběhla v 35 % případů biopsie bez předchozí rezonance.
Na včasnosti přitom záleží. Rakovina prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem českých mužů, pokud nepočítáme nemelanomové nádory kůže, a jejich třetí nejčastější nádorovou příčinou úmrtí. Podle ministerstva zdravotnictví jí v Česku ročně onemocní přes 10 tisíc mužů a zemře na ni zhruba 1 500. U nádorů zachycených v časném stadiu je pětileté relativní přežití podle ministerstva 100 %, tedy stejné jako u mužů stejného věku v běžné populaci. Ve IV. stadiu je to mírně přes 50 %.
Pro firemní komunikaci to znamená jednoduchou dělbu práce. O testu rozhoduje muž se svým lékařem. Firma se postará, aby muž, kterému lékař doporučí další vyšetření, měl na cestu k urologovi čas a nemusel si ho vyjednávat.
Co může udělat zaměstnavatel
Nic z následujícího nevyžaduje přístup ke zdravotním údajům zaměstnanců a většina opatření stojí jen čas a jasná pravidla.
Dát čas nad rámec zákona
Zákonný nárok je úzký. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. dává placené volno k lékaři na nezbytně nutnou dobu a jen tehdy, pokud vyšetření nešlo provést mimo pracovní dobu. Platí to pro zdravotnické zařízení nejbližší bydlišti nebo pracovišti, které má smlouvu se zaměstnancovou pojišťovnou a umí potřebnou péči poskytnout. Když muž jede k certifikovanému urologovi nebo na rezonanci dál, volno dostane, náhradu mzdy ale jen za dobu, jakou by strávil u nejbližšího zařízení.
Zákoník práce přitom stanoví, že zaměstnavatel má volno poskytnout nejméně v rozsahu nařízení (§ 199), jde tedy o minimum. Víc může dát vnitřním předpisem, kolektivní smlouvou nebo ve smlouvě se zaměstnancem. Stačí jedna věta: placené volno na preventivní prohlídku a na vyšetření, která z ní vyplynou, včetně cesty na vzdálenější certifikované pracoviště, i když by se dala stihnout mimo směnu. Konkrétní znění proberte s pracovním právníkem.
Pro finančního ředitele jde o malou položku. Na sto testovaných mužů připadne podle dat programu asi devět se zvýšeným PSA. Urolog podle dosavadních čísel pošle na rezonanci přibližně třetinu z nich a zhruba čtvrtina projde biopsií. Kdyby k urologovi došli všichni a každé vyšetření zabralo celý den, vyjde to orientačně na 14 pracovních dnů na sto testovaných mužů a jedno kolo testování. Na druhé straně stojí zkušený zaměstnanec, u kterého se nádor zachytí v době, kdy je dobře léčitelný.
Počítat se směnami
Ve výrobě, logistice nebo ve službách se muž k praktikovi v ordinačních hodinách často nedostane bez výměny směny. Pomůže, když výměna kvůli lékaři nepotřebuje schvalování přes několik úrovní a mistr ví, že má vyjít vstříc bez vyptávání. Někde stačí pravidlo, že čas strávený na prohlídce po noční směně firma proplatí, jinde pomůže proplacená cesta do certifikovaného centra v krajském městě. Myslete zvlášť na starší muže. Lékař je k urologovi posílá častěji, protože PSA s věkem přirozeně stoupá, a docházejí k němu o něco méně.
Připomínat, co nikdo jiný nepřipomene
Na screening rakoviny prostaty pojišťovny dopisem nezvou, adresné zvaní tu nahrazuje praktický lékař. Firma může připomínku doplnit, hromadně a bez jakýchkoli zdravotních údajů. Stačí krátká vysvětlující zpráva pro všechny: Znáte svoje PSA? Mezi 50 a 69 lety máte test hrazený v rámci screeningu rakoviny prostaty u praktického lékaře, na preventivní prohlídku máte nárok jednou za dva roky, a pokud vás lékař pošle k urologovi, objednejte se hned. Když firma na vyšetření dává placené volno, napište to do zprávy taky. Hodí se výplatní páska, nástěnka u šatny, interní aplikace nebo porada směny. Listopad, měsíc mužského zdraví, je přirozená příležitost, jen počítejte s tím, že knír na firemní fotce muže k praktikovi nedovede. Zpráva s konkrétním postupem má větší šanci.
Zahraniční kolegy nevynechávejte. Podle komise programu má na screening nárok každý cizinec s nárokem na plnou péči z českého veřejného zdravotního pojištění, takže zprávu přeložte i do jejich jazyků. A protože ji čtou i ženy, může doputovat k otci nebo partnerovi mimo firmu.
Dát roli manažerovi
Výsledky svých lidí manažer znát nepotřebuje a neměl by je chtít. Stačí, když na poradě nebo u směny zazní: „Když tě doktor pošle na další vyšetření, vezmi si volno, směnu vyřešíme.“ U rakoviny prostaty je představa, že když nic nebolí, není co řešit, obzvlášť zrádná, protože časné stadium obvykle žádné potíže nedělá. Manažer, který o vlastní prevenci mluví jako o běžné věci, udělá pro téma víc než leták.
Nabídnout pomoc s objednáním, ale mimo HR
Tady může firma převzít kus práce koordinátora, který programu chybí. Pokud máte program psychologické a zdravotní podpory pro zaměstnance nebo smluvního poskytovatele zdravotních služeb, zjistěte, jestli umí muži pomoct najít certifikovaného urologa, domluvit termín a připomenout se, když termín propadne. Seznam certifikovaných pracovišť je na webu programu prostascreening.cz. Podmínkou je, aby služba běžela mimo HR. Údaje o zdraví patří podle GDPR do zvláštní kategorie osobních údajů a muž musí mít jistotu, že se o jeho výsledku v práci nikdo nedozví. HR vidí nanejvýš souhrnná anonymní čísla, například kolik lidí službu využilo.
Zahraniční výzkum ukazuje, že taková pomoc funguje, zatím hlavně u žen. Metaanalýza 42 randomizovaných studií (Nelson a kol., JAMA Internal Medicine, 2025) hodnotila provázení pacientek u screeningu prsu a děložního hrdla, tedy pomoc s objednáním, dopravou a připomínkami. Ve třech studiích, které sledovaly došetření podezřelého nálezu u prsu, ho podle modelového odhadu dokončilo s provázením 96 % žen a bez něj 79 %. Pro prostatu takto rozsáhlá data chybějí.
Proč spíš praktik než firemní odběr PSA
Odběr krve přímo na pracovišti vypadá jako elegantní zkratka, u prostaty má ale několik slabin. Firemní odběr zpravidla stojí mimo screeningový program, takže ho někdo musí zaplatit, a pokud výsledek neskončí u praktika, muž se zvýšenou hodnotou nevstoupí do screeningového algoritmu přes urologa a rezonanci. Firma by tak přidala další místo, kde se muži po zvýšeném výsledku ztrácejí.
Druhá slabina je organizační. Preventivní výkony mimo zdravotnické zařízení smí podle § 11a zákona o zdravotních službách provádět jen poskytovatel zdravotních služeb s povolením krajského úřadu, které vyžaduje souhlasné stanovisko krajské hygienické stanice. Výsledky PSA se navíc mohou lišit podle laboratoře, protože laboratoře používají odlišné technologie a referenční meze. Proto se dbá na to, aby se PSA měřilo ve stejné laboratoři, a urolog ho při vyšetření opakuje. Odběrům ve firmách, a tím spíš samoodběrovým testům z lékárny, je lepší se vyhnout. Muže mezi 50 a 69 lety k testu nejrychleji dovede praktický lékař, u kterého ho zaplatí pojišťovna.
Jakou roli může mít v prevenci zaměstnavatel a jestli dávají smysl odběry PSA přímo ve firmách, jsme se zeptali i Marcely Koudelkové.
„Ano, zaměstnavatel může určitě v prevenci sehrát důležitou roli. Může mužům připomínat preventivní prohlídky, informovat je o možnosti screeningu, a hlavně jim vytvořit podmínky, aby si na prevenci skutečně našli čas.
U samotných odběrů PSA ve firmách bych ale byla opatrná. Screening prostaty není jen jeden krevní test. Muž musí vědět, kdo výsledek vyhodnotí a co naměřená hodnota PSA znamená, co se bude dít, pokud bude PSA zvýšené. Odběr PSA bez vysvětlení a bez jasného dalšího postupu může muže spíš znejistit než mu skutečně pomoci.
Proto bych roli zaměstnavatele viděla především v tom, že vytvoří podmínky pro prevenci, ale samotnou zdravotní péči ponechá v systému, který dokáže zajistit její návaznost. Celé poselství programu je, že dobrý screening nezačíná a nekončí jedním testem. Důležitá je celá cesta člověka od prvního vyšetření až po správně zvolený další postup.“
MUDr. Marcela Koudelková, lékařka, odbornice na prevenci a screeningové programy a autorka podcastu NEMOC není BEZMOC
Daně: co se mění od roku 2027
Zdravotní služby, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne jako nepeněžní plnění od poskytovatele zdravotních služeb, jsou dnes osvobozené od daně do limitu průměrné mzdy, v roce 2026 tedy do 48 967 Kč ročně. Od 1. 1. 2027 přinese změnu zákon o evidenci tržeb, známý jako EET 2.0, který prezident podepsal 17. 9. 2026. Zákon doplňuje do zákona o daních z příjmů novou přílohu č. 4 a plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců v jejím rozsahu nebudou příjmem ze závislé činnosti ani předmětem daně. Do limitu zdravotních benefitů se tak nezapočítají a podle obecného pravidla se z nich nebude platit ani sociální a zdravotní pojištění. Ve Sbírce zákonů zákon zatím nevyšel, konečné znění si proto před nastavením benefitu ověřte.
Příloha jmenuje tato vyšetření:
- nadstandardní preventivní prohlídky,
- diabetický screening u rizikových skupin,
- vyšetření kardiovaskulárního rizika,
- očkování na vlastní žádost, kromě pravidelného, zvláštního, mimořádného a cestovního očkování,
- u specialistů onkologický screening, pro který jako příklady uvádí mamografii, kolonoskopii, vyšetření dermatologem a gynekologické screeningy.
Laboratorní a zobrazovací vyšetření pokrývá jen tehdy, když s těmito položkami souvisí, a všechno musí provést poskytovatel zdravotních služeb.
PSA ani urolog v příloze výslovně nejsou, výčet příkladů u onkologického screeningu je ale otevřený (končí zkratkou „apod.“). Zda sem spadá samoplátecký test PSA nebo vyšetření u urologa, je zatím otázka výkladu, kterou potvrďte s daňovým poradcem, nebo počkejte na stanovisko Finanční správy. Mužů mezi 50 a 69 lety v programu se to netýká, protože jim test i navazující péči platí pojišťovna. Daňová změna se hodí spíš pro nadstandardní prohlídky a pro muže mimo věk programu, například pro čtyřicátníky, v jejichž rodině se rakovina prostaty vyskytla, a to vždy po domluvě s lékařem.
Co může udělat každý muž
Pokud je vám mezi 50 a 69 lety, zjistěte, kdy jste byl naposledy na preventivní prohlídce u praktika. Nárok na ni máte jednou za dva roky. Na test PSA se můžete zeptat při ní, ale i při jiné návštěvě praktika. Lékař vám vysvětlí přínosy i rizika PSA testu a rozhodnutí je na vás. Přehled absolvovaných preventivních a screeningových vyšetření najdete v aplikaci EZKarta v sekci Moje zdraví. Pokud praktického lékaře nemáte, pomůže vám ho najít zdravotní pojišťovna.
Když vám praktik sdělí zvýšenou hodnotu a doporučí urologa, objednejte se hned. Další krok obvykle znamená vyšetření v ordinaci a metodika programu počítá s tím, že o biopsii se rozhoduje až po magnetické rezonanci. Pokud vám urolog biopsii navrhne bez ní, zeptejte se na důvod, protože existují situace, kdy je takový postup na místě. Certifikované urology najdete na prostascreening.cz, a pokud termín neseženete, zeptejte se praktika nebo své zdravotní pojišťovny.
Mezi 40 a 49 lety do programu nepatříte. Pokud ale rakovinu prostaty měl váš otec nebo bratr, řekněte to lékaři. Metodika programu s odkazem na Evropskou urologickou asociaci doporučuje při výskytu u příbuzného v přímé linii, například u otce, začít s testováním ve 45 letech. Novější doporučení, které komise projednávala v dubnu 2026, radí začít se sledováním už mezi 40 a 45 lety. Takové vyšetření do programu nepatří, postup i úhradu proto proberte s lékařem. U mužů po sedmdesátce v dobrém zdravotním stavu metodika připouští stejný postup jako v programu, vždy po domluvě s lékařem.
A pokud máte potíže s močením, třeba slabší proud nebo častější nucení, nečekejte na prohlídku a jděte k lékaři hned. Program je určený mužům bez potíží a obtíže s močením mívají častěji nezhoubnou příčinu, posoudit je ale musí lékař. Když kvůli vyšetření potřebujete volno nebo výměnu směny, řekněte si o ně. Tento text nenahrazuje lékaře, konkrétní postup vždy proberte s ním.
Kde firma pomůže nejvíc
Program časného záchytu karcinomu prostaty zvládl část, se kterou má řada zemí potíže: dostal screening do běžné preventivní prohlídky a muži ho téměř bez výjimky přijímají. Druhou polovinu cesty, od zvýšeného výsledku k urologovi, pravidelně vyhodnocuje komise pro screening a stát hledá, jak muže na této cestě lépe ohlídat. Zaměstnavatel na výsledek čekat nemusí. Firma, která v listopadu vyzve muže k prevenci, a přitom jim nezaplatí den u urologa v krajském městě, posílá dvě zprávy najednou a zaměstnanci si zapamatují tu druhou.
Než začnete plánovat listopadové akce, zkontrolujte ve vnitřním předpisu jednu věc: jestli muž se zvýšeným PSA může odjet k urologovi do jiného města, aniž by přišel o mzdu. Pokud ne, začněte tím.
Shrnutí článku
- Program časného záchytu karcinomu prostaty běží od ledna 2024 jako pilot pro muže ve věku 50 až 69 let a celý ho hradí veřejné zdravotní pojištění. Test PSA nabízí hlavně praktický lékař, nejčastěji při preventivní prohlídce. Nabídnout ho může i při jiné návštěvě, třeba když si muž přijde pro recept.
- Za první dva roky lékaři oslovili 311 344 mužů. Nabídku přijalo 99,1 % z těch, u nichž je výsledek známý, a 8,7 % testovaných mělo zvýšené PSA (MZ ČR, ÚZIS ČR).
- Z mužů se zvýšeným PSA z období leden 2024 až červen 2025 se k urologovi do šesti měsíců dostalo 64 %. Přes 7 400 mužů do té doby nedorazilo.
- Program nemá koordinátory, kteří by muže objednávali, a praktik se zpravidla dozví, jestli muž k urologovi došel, až při jeho další návštěvě. Certifikovaný urolog navíc může být daleko.
- Nařízení vlády dává placené volno k lékaři jen na nezbytně nutnou dobu, u nejbližšího zařízení a jen pokud vyšetření nejde stihnout mimo pracovní dobu. Zákoník práce dovoluje firmě dát víc.
- Firemní odběry PSA zpravidla stojí mimo screeningový program. Víc pomůže čas na vyšetření, připomínka a pomoc s objednáním, která běží mimo HR.
- Od roku 2027 nebudou vybraná preventivní vyšetření placená zaměstnavatelem zdanitelným příjmem zaměstnance. Test PSA ani urologa příloha zákona výslovně nejmenuje, rozhodne výklad.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
