Břicho po čtyřicítce: co obvod pasu prozradí o zdraví mužů nad rámec váhy

Muž kolem pětačtyřiceti váží skoro stejně jako před deseti lety. Košile mu ale sedí jinak, opasek se posunul o dírku a při zavazování tkaniček se mu dýchá o něco hůř. Váha žádnou změnu nehlásí, krejčovský metr by ji ukázal hned.

Firemní péče o zdraví přitom často vypadá takhle: jednou za rok přijede do zasedačky váha, zdravotní sestra změří tlak, na stolech leží letáky o zdravém životním stylu a HR vyhlásí týmovou soutěž v hubnutí s poukázkou pro vítěze. Po třech měsících si všichni pamatují hlavně to, kdo kolik vážil. Úmysl je dobrý, jenže nástroj míří vedle a data to ukazují docela jasně.

Co je útrobní tuk a proč u mužů po čtyřicítce rozhoduje

Tuk v těle není jednolitá hmota. Podkožní tuk, který nahmatáte pod kůží, je z hlediska metabolismu poměrně klidný. Útrobní (viscerální) tuk se ukládá uvnitř dutiny břišní kolem jater, střev a dalších orgánů a chová se jako aktivní tkáň: uvolňuje zánětlivé látky a zasahuje do toho, jak tělo zpracovává cukry a tuky. Odborná literatura ho spojuje s inzulinovou rezistencí, cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév a ztučněním jater.

Muži ukládají tuk častěji do břicha, u žen se před menopauzou hromadí spíš na bocích a stehnech. S věkem útrobního tuku přibývá. Svou roli hraje i testosteron: nízká hladina souvisí s větším množstvím tuku, hlavně v oblasti břicha, a obezita zase hladinu testosteronu snižuje. Přehledová práce Kelly a Jones (Obesity Reviews, 2015) popisuje tenhle vztah jako obousměrný a uvádí, že po zhubnutí může hladina testosteronu stoupnout. Protože testosteronu s věkem postupně ubývá, dává smysl sledovat břicho právě ve středním věku.

Přímo útrobní tuk změří jen zobrazovací metody, tedy CT a magnetická rezonance, orientačně i denzitometrie (DEXA). Nic z toho se na pracovišti dělat nebude. Orientační odhad mohou nabídnout některá měření složení těla, nejjednodušší pomůckou ale zůstává obvod pasu. Není dokonalý, s množstvím útrobního tuku ale souvisí dost těsně na to, aby posloužil jako první síto.

Co váha a BMI neukážou

BMI dává do poměru hmotnost a výšku. Řekne vám, jestli vážíte hodně na svou výšku, ale už ne, kde máte tuk, ani jestli jde o tuk, nebo o svaly. Dva muži se stejným BMI 27 mohou mít úplně jiné riziko: jeden má svaly a ploché břicho, druhý tenčí paže a nohy a objemné břicho.

Obvod pasu proto BMI doplňuje. Přidává informaci, která na BMI nezávisí, a zachytí rizikové rozložení tuku i u člověka, jehož váha a BMI vycházejí v normě. Odborné konsenzy doporučují sledovat obojí. Pracovní skupina IAS a ICCR (Ross a kol., Nature Reviews Endocrinology, 2020) navrhuje, aby lékaři měřili obvod pasu rutinně spolu s BMI a brali ho jako jednu z vitálních funkcí.

Velké soubory dat to potvrzují. Analýza 11 kohort s 650 386 dospělými (Cerhan a kol., Mayo Clinic Proceedings, 2014) ukázala, že muži s obvodem pasu 110 cm a více měli o 52 % vyšší celkovou úmrtnost než muži s pasem pod 90 cm. To odpovídá zhruba o tři roky kratšímu očekávanému dožití od čtyřiceti let. Vyšší riziko přitom platilo v celém rozpětí BMI od 20 do 50, tedy i u mužů s normální hmotností.

Studie Sahakyan a kol. (Annals of Internal Medicine, 2015) na datech z amerického šetření NHANES III šla ještě dál, jen s jiným měřítkem: centrální obezitu určovala podle poměru pasu a boků (u mužů 0,90 a více). Muž s normálním BMI 22 a centrální obezitou měl vyšší celkovou úmrtnost než muž se stejným BMI bez ní (poměr rizik 1,87). Proti mužům, kteří měli podle BMI nadváhu nebo obezitu, ale centrální obezitu ne, měl riziko úmrtí zhruba dvojnásobné. Muže s normálním BMI a centrální obezitou přitom váha na chodbě nikdy neodhalí.

Pro orientaci v číslech: podle WHO znamená u mužů obvod pasu nad 94 cm zvýšené a nad 102 cm výrazně zvýšené riziko, u žen jsou hranice 80 a 88 cm. Hranici 94 cm používá pro evropské muže i Mezinárodní diabetická federace (IDF).

Druhým jednoduchým měřítkem je poměr pasu k výšce. Britský institut NICE doporučuje udržet obvod pasu pod polovinou výšky, tedy poměr pod 0,5. Pásmo 0,5 až 0,59 znamená zvýšené riziko, 0,6 a více vysoké. Klasifikaci NICE doplnil v roce 2022, dnes je součástí doporučení NG246 z roku 2025 a u dospělých se používá při BMI pod 35. Pro muže měřícího 180 cm to znamená pas pod 90 cm.

Jak jsou na tom čeští muži, ukazuje reprezentativní studie Státního zdravotního ústavu EHES 2019, ve které zdravotníci dospělé ve věku 25 až 64 let skutečně změřili. Průměrný obvod pasu mužů vyšel 98,4 cm, tedy nad prahem zvýšeného rizika. Vysoké riziko nemocí srdce a cév kvůli břišní obezitě mělo 39 % mužů a zvýšené dalších 23 %, dohromady tedy 62 % mužů v produktivním věku.

Jiný údaj z téže studie ukazuje, proč dává smysl měřit. U pětiny respondentů vyšel BMI spočítaný z výšky a váhy, které sami nahlásili, o více než 2 body nižší než BMI z reálného měření. Lidé se často vidí štíhlejší, než jsou, a riziko by proto měl posuzovat zdravotník s metrem místo odhadu před zrcadlem.

Jak se muži k odborné pomoci s hubnutím obvykle dostanou, jsme se zeptali Martina Pávka, lektora a projektového manažera STOBu.

Proč vážení na chodbě a soutěže o shozená kila obvykle nefungují

Nejdřív jedno rozlišení, které se v téhle debatě běžně plete. Data o obvodu pasu a riziku nemocí pocházejí z pozorovacích studií: sledují velké skupiny lidí a ukazují, komu se v průměru vede hůř. Jestli konkrétní firemní program něco změní, ukáže až randomizovaná studie, která lidi náhodně rozdělí na skupinu s programem a bez něj. A randomizované studie firemních wellness programů vyznívají pro nadšence dost střízlivě.

Velkou pozornost vzbudila studie z University of Illinois (Jones, Molitor a Reif, Quarterly Journal of Economics, 2019; Reif a kol., JAMA Internal Medicine, 2020). Zapojilo se do ní 4 834 zaměstnanců univerzity, které výzkumníci náhodně rozdělili do skupiny s programem (3 300 lidí) a kontrolní skupiny (1 534 lidí) a sledovali je dva roky. Rozsáhlý wellness program neměl po 12 ani po 24 měsících statisticky významný vliv na měřené zdravotní ukazatele, mezi kterými byla i hmotnost, obvod pasu, krevní tlak, cholesterol a glukóza, ani na diagnózy nebo čerpání zdravotní péče. Posunul jen dvě odpovědi v dotaznících: víc lidí uvedlo, že má praktického lékaře, a lidé o něco optimističtěji odhadovali svá zdravotní rizika, přestože se jejich zdraví nezměnilo.

Podobně dopadla randomizovaná studie v americkém řetězci velkoobchodů BJ's Wholesale Club (Song a Baicker, JAMA, 2019). Program dostalo 20 poboček ze 160, zbylých 140 posloužilo jako kontrolní skupina, dohromady šlo o téměř 33 tisíc pracovníků. Po 18 měsících lidé v pobočkách s programem častěji uváděli, že pravidelně cvičí a aktivně si hlídají váhu. V měřených klinických ukazatelích, ve výdajích na zdravotní péči ani v absenci se ale od kontrolních poboček významně nelišili.

Zdraví zaměstnanců tím neztrácí smysl řešit. Jen je dobré vědět, že soutěž o shozená kila nebo veřejné vážení nemají v datech přesvědčivou oporu a navíc mohou škodit. Výzkumy spojují zkušenost se zahanbováním kvůli váze s vyšší stresovou zátěží včetně zvýšené hladiny kortizolu, s horší duševní pohodou i s horšími metabolickými ukazateli. Mezinárodní konsenzuální stanovisko (Rubino, Puhl a kol., Nature Medicine, 2020) shrnuje, že stigma kolem váhy lidem škodí fyzicky i psychicky.

Co může firma dělat jinak

Lepší cesta vyjde levněji a nikoho neztrapní: firma lidem nabídne informaci o jejich vlastním riziku, výsledek nechá jim a postará se, aby věděli, kam jít dál. V praxi to znamená pět věcí.

• Dobrovolnost a soukromí. Měření obvodu pasu a krevního tlaku nabídněte jako možnost, kterou lidé využijí, pokud chtějí. Měří zdravotník, ideálně v uzavřené místnosti, a nikdo další u toho nestojí.
• Výsledek dostane jen zaměstnanec. Individuální čísla zaměstnavatel nevidí. Vyžaduje to slušnost i právo, podrobněji níže.
• Návaznost na péči. Samotné měření nikoho neuzdraví. Smysl má, když má jasné pokračování: kdo vyjde nad prahem, dostane doporučení zajít k praktickému lékaři a ví, o co si na prohlídce říct.
• Vedení jde první. Když se jako první nechá změřit ředitel nebo mistr a mluví o tom věcně, ubere to tématu ostych. Nemusí nic slibovat ani nikoho přesvědčovat.
• HR jako organizátor. HR nedělá lékaře. Zajistí důvěryhodného poskytovatele, soukromý prostor, srozumitelnou komunikaci a návaznost a hlídá, aby se z akce nestalo veřejné srovnávání výsledků.

Ve výrobě a provozu platí vlastní pravidla. Operátor na směně nemá firemní e-mail ani čas na hodinový seminář, takže měření musí přijít za ním, trvat pár minut a fungovat i pro lidi, kteří česky čtou hůř. Papírový leták s jednou jasnou instrukcí a QR kódem udělá lepší službu než aplikace, kterou si nikdo nenainstaluje. Pokud část zaměstnanců chodí na periodické pracovnělékařské prohlídky, můžete nabídku měření načasovat do jejich blízkosti. Pracovnělékařská prohlídka ale slouží k posouzení zdravotní způsobilosti k práci, takže dobrovolné měření rizika držte jako samostatnou nabídku.

Hodně záleží na slovech. Místo „přijďte se zvážit“ funguje lépe „nabízíme rychlé a důvěrné změření rizikových faktorů, výsledek je jen váš“. Místo „zhubněte do léta“ spíš „když budete chtít, poradíme, kam se obrátit“. A žádné žebříčky ani srovnávání mezi kolegy: číslo patří zaměstnanci a jeho lékaři.

Daně krátce a prakticky

Zdravotní benefity mají od roku 2025 vlastní daňový limit. Podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů je nepeněžní plnění zdravotního charakteru od zdravotnického zařízení u zaměstnance osvobozené od daně do výše průměrné mzdy za rok. Pro rok 2026 to je 48 967 Kč (nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). Volnočasové benefity mají v roce 2026 samostatný limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč.

Od 1. ledna 2026 navíc zákon č. 360/2025 Sb. vylučuje z osvobození plnění, které je mzdou, platem, odměnou nebo náhradou za ušlý příjem. Preventivní vyšetření od zdravotnického zařízení, které firma nabídne jako benefit navíc k odměně a zaplatí ho z FKSP nebo sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako daňově neuznatelný výdaj, by do limitu zdravotních benefitů spadat mělo. Hranici mezi benefitem a naturální mzdou popisuje informace Generálního finančního ředitelství ze září 2025. Podle ní rozhoduje hlavně to, jestli plnění souvisí s pracovním výkonem, a u konkrétního benefitu si to proto ověřte.

Pro rok 2027 už limit známe, bude to 51 663 Kč. Nařízení vlády č. 177/2026 Sb. stanovilo všeobecný vyměřovací základ za rok 2025 na 48 900 Kč a přepočítací koeficient na 1,0565, z čehož vychází průměrná mzda pro rok 2027. Zaměstnanci mohou na prevenci využít také příspěvky z fondů prevence svých zdravotních pojišťoven, podmínky se u jednotlivých pojišťoven liší.

Rok 2027 přinese i osvobození, které se do limitu nepočítá vůbec. Zákon o evidenci tržeb č. 180/2026 Sb., známý jako EET 2.0, doplňuje od 1. ledna 2027 do zákona o daních z příjmů novou přílohu č. 4. Plnění z této přílohy nebudou příjmem zaměstnance, a nepočítají se proto ani do limitu. Patří sem například nadstandardní preventivní prohlídky, vyšetření kardiovaskulárního rizika, diabetický screening u rizikových skupin nebo onkologický screening, vždy od poskytovatele zdravotních služeb. Před nastavením benefitu si přesný výčet v příloze projděte, osvobození platí jen pro to, co v ní stojí.

Právní minimum

Údaje o zdraví patří podle článku 9 GDPR do zvláštní kategorie osobních údajů s přísnější ochranou. Zaměstnavatel by proto neměl sbírat individuální výsledky měření. Nanejvýš může od poskytovatele dostat anonymizovaný souhrn, například že se měření zúčastnilo 120 lidí a čtvrtina z nich vyšla nad prahem. U malých týmů ale i souhrn prozradí, o koho jde, takže tam je lepší nesdílet nic.

Podobně funguje vztah s pracovnělékařskými službami podle zákona č. 373/2011 Sb. Zaměstnavatel od poskytovatele dostává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, tedy informaci o tom, zda je zaměstnanec k práci způsobilý, případně s jakou podmínkou. Diagnózy nedostává. Periodické prohlídky navíc nejsou povinné u všech zaměstnanců, záleží na kategorii práce. S poskytovatelem pracovnělékařských služeb se ale firma může domluvit i na preventivních programech nad rámec zákona a měření rizika tak svěřit někomu, kdo zná provoz i právní pravidla.

Metr místo váhy na chodbě

Váha a BMI patří do výbavy, jen u mužů po čtyřicítce samy nestačí. Obvod pasu k nim za minutu a pár korun přidá informaci o tuku, na kterém riziko stojí nejvíc. Pokud chcete ve firmě začít, začněte jednoduše: najděte zdravotníka, zajistěte soukromí, výsledky nechte lidem a postarejte se, aby věděli, kam jít dál. Váhu z chodby můžete rovnou uklidit.

V dalších dílech série Břicho po čtyřicítce se podíváme na alkohol jako firemní téma, na to, jak směnný a noční provoz ovlivňuje metabolické zdraví, a na léky na hubnutí typu GLP-1 v roli benefitu.

Zdroje

• Ross R. a kol. Waist circumference as a vital sign in clinical practice: a Consensus Statement from the IAS and ICCR Working Group on Visceral Obesity. Nature Reviews Endocrinology, 2020;16(3):177-189.
• Cerhan J. R. a kol. A pooled analysis of waist circumference and mortality in 650,000 adults. Mayo Clinic Proceedings, 2014;89(3):335-345.
• Sahakyan K. R. a kol. Normal-Weight Central Obesity: Implications for Total and Cardiovascular Mortality. Annals of Internal Medicine, 2015;163(11):827-835.
• Kelly D. M., Jones T. H. Testosterone and obesity. Obesity Reviews, 2015;16(7):581-606.
• World Health Organization. Waist Circumference and Waist-Hip Ratio: Report of a WHO Expert Consultation (Ženeva, 8. až 11. 12. 2008). WHO, 2011.
• International Diabetes Federation. The IDF consensus worldwide definition of the metabolic syndrome. IDF, 2006.
• NICE. Overweight and obesity management (NG246), 2025.
• Státní zdravotní ústav. Zdravotní stav české populace: výsledky studie EHES 2019. Praha, 2022.
• Jones D., Molitor D., Reif J. What Do Workplace Wellness Programs Do? Evidence from the Illinois Workplace Wellness Study. Quarterly Journal of Economics, 2019;134(4):1747-1791.
• Reif J. a kol. Effects of a Workplace Wellness Program on Employee Health, Health Beliefs, and Medical Use: A Randomized Clinical Trial. JAMA Internal Medicine, 2020;180(7):952-960.
• Song Z., Baicker K. Effect of a Workplace Wellness Program on Employee Health and Economic Outcomes: A Randomized Clinical Trial. JAMA, 2019;321(15):1491-1501.
• Rubino F., Puhl R. M. a kol. Joint international consensus statement for ending stigma of obesity. Nature Medicine, 2020;26(4):485-497.
• Wu Y. K., Berry D. C. Impact of weight stigma on physiological and psychological health outcomes for overweight and obese adults: A systematic review. Journal of Advanced Nursing, 2018;74(5):1030-1042.
• ÚZIS ČR, NZIP. Diabetes mellitus: epidemiologie, otevřená data.
• Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění účinném od 1. 1. 2026.
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. d); nařízení vlády č. 365/2025 Sb.; zákon č. 360/2025 Sb.
• Nařízení vlády č. 177/2026 Sb. (všeobecný vyměřovací základ za rok 2025 a přepočítací koeficient, průměrná mzda pro rok 2027).
• Generální finanční ředitelství: Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům, září 2025.
• Poslanecká sněmovna: sněmovní tisk 189, zákon o evidenci tržeb (podpis prezidenta 17. 9. 2026, vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.).
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR), čl. 9.

Adam Homola

Editor in chief, Benefit pro HR

Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.