Mistr dostane v pátek odpoledne zprávu od seřizovače: v pondělí mu pouštějí tátu z nemocnice. Táta sám nedojde ani do koupelny, a tak s ním zůstane doma, asi na měsíc, možná na tři. Ranní směna přitom jede bez rezervy a druhý seřizovač má dovolenou. Ještě v květnu 2025 mohla firma v takové chvíli říct, že volno kvůli vážným provozním důvodům poskytnout nemůže. Od června 2025 tuhle možnost nemá.
Zákonodárci na to stačilo škrtnout pět slov. Zákon č. 120/2025 Sb., takzvaná flexinovela zákoníku práce, v čl. I bodě 36 uvádí: „V § 191a se slova ‚, nebrání-li tomu vážné provozní důvody‘ zrušují.“ Z práva zaměstnavatele posoudit, jestli si provoz nepřítomnost dovolí, se tak stala povinnost vzít ji na vědomí a zařídit se.
Jak se ze „souhlasu“ stala povinnost
Dlouhodobé ošetřovné platí od června 2018 a pozice zaměstnavatele za tu dobu slábla ve dvou krocích. Podle původní úpravy potřeboval zaměstnanec písemný souhlas zaměstnavatele a ten ho mohl odepřít, jen když prokázal, že tomu brání vážné provozní důvody. Od 30. 7. 2020 musel zaměstnavatel podle zákona č. 285/2020 Sb. nepřítomnost omluvit, „nebrání-li tomu vážné provozní důvody“. Od 1. 6. 2025 zní § 191a zákoníku práce bez výjimky: „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění.“
ČSSZ to shrnuje tak, že poskytnutí volna „není podmíněno souhlasem zaměstnavatele a nově od 1. 6. 2025 nemá zaměstnavatel ani možnost odmítnout“. Firma tak řeší jen to, jestli má zaměstnanec nárok na dávku. Pokud ano, volno dostane.
Kolik firem volno dřív odmítalo, veřejně dostupná data neukazují, takže nevíme, jak velký rozdíl změna v praxi udělala. Výdaje na dávku ale rostou. Podle přehledu MPSV o vyplacených dávkách za prosinec 2025 vyplatil stát v roce 2025 na dlouhodobém ošetřovném 287,5 milionu korun, o 14,3 % víc než rok předtím, zatímco průměrná mzda pro účely dávek vzrostla o 5,9 %. Nejspíš tedy přibylo i dnů, za které se dávka vyplácí. Jestli za tím stojí právě zrušení výjimky, z ročních dat poznat nejde.
Kolik lidí dávku bere a jak často se to stane u vás
V dubnu 2025 média psala, že dávku za předchozí rok mělo „skoro 20 tisíc Čechů“. Z dat ČSSZ ale vyplývá, že jde spíš o počet výplat. ČSSZ ve Zprávě o činnosti za rok 2024 vykazuje 19 433 zpracovaných dávek, po měsících zhruba 1 500 až 1 750. Jeden případ péče tak obvykle znamená dvě až tři měsíční výplaty. Nových příjemců bylo podle údajů ČSSZ, které zveřejnila ČTK, 7 721. Lidí, kteří dávku za rok pobírali, bude podle našeho odhadu kolem 8 až 9 tisíc. Muži tvořili mezi novými příjemci 24,7 %. O tom, jak pečují muži a proč jim pomoc často uniká, jsme psali v dřívějším článku této série.
Když 7 721 nových případů vydělíme 4,76 milionu nemocensky pojištěných (průměr roku 2024 podle ročenky MPSV), vychází asi 1,6 nového případu ročně na tisíc pojištěných. Firma s pěti sty lidmi tak musí počítat zhruba s jedním případem za rok. V provozech se staršími zkušenými lidmi může být riziko vyšší. Podle evropského šetření pracovních sil (EU-LFS) z roku 2018 se o nemocného nebo starého příbuzného, případně i o děti, pravidelně stará 3,4 % pracujících Čechů ve věku 18-64 let, ale 6,3 % ve věku 50-64 let, tedy zhruba každý šestnáctý. Novější srovnatelná česká data jsme nenašli.
Žádost o ošetřovné navíc přichází s malým předstihem, protože o potřebě dlouhodobé péče rozhoduje lékař až při propuštění.
Kdy nárok vzniká a kdy ne
Podmínky stanoví § 41a a násl. zákona o nemocenském pojištění a v roce 2026 se nezměnily:
- Hospitalizace aspoň 4 kalendářní dny po sobě, počítá se den přijetí i propuštění. Nepočítá se pobyt, při kterém nemocnice jen provádí výkon, který nejde udělat ambulantně.
- Předpoklad, že blízký bude po propuštění potřebovat celodenní péči aspoň 30 dní. Rozhoduje ošetřující lékař nemocnice.
- Bez hospitalizace u paliativní péče: u člověka v nevyléčitelném stavu, který potřebuje paliativní a dlouhodobou péči doma (od 1. 1. 2022, zákon č. 330/2021 Sb.).
- Pečuje blízký: manžel nebo registrovaný partner, druh, příbuzní v přímé linii (rodiče, prarodiče, děti, vnuci), sourozenci, tchán a tchyně, snacha a zeť, neteř, synovec, teta a strýc, manželé, partneři a druzi těchto příbuzných a kdokoli, kdo s nemocným žije v domácnosti.
- Zaměstnanec byl pojištěn aspoň 90 dní v posledních čtyřech měsících, nemusel to být u vás.
- Zaměstnanci na DPP ani v zaměstnání malého rozsahu nárok nemají (§ 41c odst. 1).
Dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí se nejdéle 90 kalendářních dní od propuštění. Podle redukčních hranic ČSSZ pro rok 2026 jsme spočítali, že člověk s průměrnou mzdou 48 967 Kč dostane asi 870 Kč denně, za 30 dní zhruba 26 100 Kč. Protože se dávka nedaní, odpovídá asi dvěma třetinám jeho čisté mzdy. Maximum vychází asi na 1 617 Kč denně. Na stejnou osobu při téže potřebě péče lze dávku znovu dostat až po 12 měsících, na jinou osobu dřív.
Podle letáku ČSSZ dlouhodobé ošetřovné „není primárně určeno“ pro kolísavé zhoršování chronické nemoci ani pro rekonvalescenci po plánovaných výkonech, jako je výměna kloubu. Na krátkou péči slouží krátkodobé ošetřovné (viz níže) a péči delší než 90 dní musí rodina vyřešit jinak.
Jak případ proběhne krok za krokem
Od 1. 1. 2025 běží celý proces elektronicky (zákon č. 395/2024 Sb.). Zároveň zmizel písemný souhlas ošetřované osoby a podmínka, že druh nebo družka příbuzného (třeba partnerka syna) musí mít s tímto příbuzným aspoň tři měsíce společný trvalý pobyt.
Od nemocnice po výplatu dávky
- Nemocnice. Pacient nebo jím určená osoba požádá lékaře o rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Lékař ho vydá v den propuštění, nejpozději do 3 pracovních dnů od žádosti. Žádat lze nejpozději do 8 dnů po propuštění. ČSSZ varuje, že „zpětně rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydat nelze“.
- Zaměstnanec. Dostane identifikátor a sdělí ho zaměstnavateli spolu s dny, kdy bude pečovat, a údaji o ošetřované osobě a vztahu k ní (vztah dokládá čestným prohlášením). Tím zároveň uplatní nárok na dávku.
- Zaměstnavatel. Podle identifikátoru si rozhodnutí ověří a neprodleně pošle správě sociálního zabezpečení elektronické „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“ (eDávky ČSSZ). Náhradu mzdy neplatí.
- Územní správa sociálního zabezpečení dávku spočítá a vyplatí nejpozději do měsíce od doručení podkladů.
- Průběh. Do 15 dnů od propuštění musí nemocný ke kontrole u praktického lékaře nebo specialisty. Ten aspoň jednou měsíčně potvrzuje, že péče je stále potřeba, a může ji ukončit i dřív.
Diagnózu zaměstnavatel nedostane, uvádí se jen na tiskopisech pro ČSSZ.
Co z ošetřovného plyne pro pracovní právo
Po dobu péče platí ochranná doba (§ 53 odst. 1 písm. f) ZP). Výpověď dát nelze, a pokud by výpovědní doba z dřívější výpovědi skončila během péče, prodlouží se. Výjimky vyjmenovává § 54: výpověď kvůli zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (u přemístění jen mimo sjednané místo výkonu práce), z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, a pro porušení povinností podle § 52 písm. g) a h). Nadbytečnost mezi výjimkami není. Kdo plánuje reorganizaci, musí s pečujícím zaměstnancem počítat.
Po návratu má zaměstnanec právo na původní práci a pracoviště (§ 47 odst. 1 písm. d)). Pokud práce mezitím odpadla, zařadíte ho podle pracovní smlouvy.
Za dobu péče vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou stejně, jako kdyby pracoval. Zákoník práce považuje dobu překážek za výkon práce (§ 348 odst. 1 písm. a)) a omezení v § 216 odst. 2 se na dlouhodobou péči nevztahuje. Jde o náš výklad textu zákona, stejně ho ale u původní úpravy četl například Petr Bukovjan v časopise Práce a mzda. Když zaměstnanec nastoupí na ošetřovné během dovolené, dovolená se přeruší, ledaže sám požádá o její pokračování (§ 219 odst. 1).
Pozor také na zkušební dobu. Prodlužuje se o dny, kdy zaměstnanec kvůli překážce neodpracoval celou směnu (§ 35 odst. 5). Zrušit pracovní poměr ve zkušební době během péče zákon výslovně nezakazuje, § 16 odst. 2 ale zakazuje diskriminaci z důvodu „vztahu nebo povinností k rodině“. Ukončení kvůli tomu, že se člověk stará o rodiče, je proto velké právní riziko.
Kde se dělají chyby
Neplacené volno před propuštěním. Zaměstnanec si vezme dva týdny neplaceného volna, aby mohl za tátou do nemocnice, a tátu mezitím propustí. Podle § 41e odst. 5 zákona o nemocenském pojištění se dávka nevyplácí za dobu sjednaného neplaceného volna, pokud potřeba péče vznikla až po jeho začátku. Za dny péče, které do sjednaného volna spadnou, tak zaměstnanec nedostane nic. Při hospitalizaci blízkého proto doporučte spíš dovolenou, která se nástupem na ošetřovné přeruší, nebo krátké placené volno.
Rozhodnutí lékaře se nestihne. Lhůta osmi dnů po propuštění je konečná. ČSSZ v letáku radí žádat vždy, i když pečující sám nárok nemá, protože bez rozhodnutí se s ním nikdo jiný z rodiny později nevystřídá.
„Budu to dělat z domova.“ V den ošetřovného nesmí zaměstnanec pracovat vůbec, ani na dálku (§ 41a odst. 1). Pokud pracuje, dávka mu za ten den nenáleží. Neslibujte proto, že „se to nějak skloubí“, a nečekejte, že člověk na ošetřovném bude odpovídat na e-maily.
Brigádníci. Zaměstnanec na DPP nebo v zaměstnání malého rozsahu na dávku nárok nemá, a proto ho nechrání ani § 191a. Pokud o něj ve firmě stojíte, domluvte se na neplaceném volnu nebo úpravě rozpisu.
Pružnost, kterou zákon dává oběma stranám
Pro provoz je dobrá zpráva, že ošetřovné nemusí znamenat tři měsíce v kuse. Pečující může čerpat jen některé dny v týdnu a vystřídat se s dalším příbuzným, třeba se sestrou nebo partnerkou, a to i opakovaně (§ 41d). V jednom dni ale může mít dávku jen jeden z nich a střídá se vždy po celých dnech. Rozpis „tři dny péče, dva dny ve směně“ je tedy legální. Firma ho nemůže vyžadovat, může ho ale nabídnout. Pro řadu rodin je to i finančně výhodné, protože dávka nepokrývá celou mzdu.
Související nástroje, když ošetřovné nesedí
Krátkodobé ošetřovné. Hodí se na péči kratší než 30 dní nebo na akutní zhoršení stavu. Trvá nejvýše 9 kalendářních dní, dávka je také 60 % a u rodičů, prarodičů, sourozenců, manžela a rodičů manžela se nevyžaduje společná domácnost (§ 39 zákona o nemocenském pojištění). Od roku 2025 na něj mají nárok i pojištění zaměstnanci na DPP a také lidé v zaměstnání malého rozsahu, pokud pracují v pracovním poměru nebo na DPČ. Nárok ale nevznikne, pokud o stejnou osobu už někdo pobírá dlouhodobé ošetřovné.
Doprovod k lékaři. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. dostane zaměstnanec volno na doprovod rodinného příslušníka k lékaři a od 1. 6. 2025 výslovně i zpět. Volno patří jen jednomu z rodiny, nejvýše na 1 den a jen tehdy, když byl doprovod nezbytný a nešel zařídit mimo pracovní dobu. S náhradou mzdy je to u manžela, druha, dítěte a rodičů či prarodičů (svých i manželových), u ostatních příbuzných bez ní. Kdo má nárok na ošetřovné, náhradu mzdy za doprovod nedostane.
Úprava pracovní doby podle § 241 odst. 2 ZP. Kdo převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu ve stupni závislosti II až IV, může písemně požádat o kratší úvazek nebo jinou úpravu pracovní doby, třeba o pevné ranní směny místo střídání. Zaměstnavatel musí vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, a zamítnutí písemně zdůvodnit. Tady test „vážných provozních důvodů“ zůstal. Za nevyhovění hrozí podle zákona o inspekci práce pokuta až 300 000 Kč, za nezdůvodněné zamítnutí až 200 000 Kč. Jak zamítnutí správně napsat, rozebíráme v článku o žádostech o kratší pracovní dobu.
O práci na dálku (§ 241a) mohou pečující také požádat, zaměstnavatel ale vyhovět nemusí, musí jen písemně zdůvodnit odmítnutí. Stupeň závislosti se dokládá rozhodnutím o příspěvku na péči. Ten dostává nemocný, a protože řízení často trvá měsíce, vyplatí se o něj požádat už během ošetřovného.
Jak se na ošetřovné připravit
Výroba a směny. Projděte pozice, bez kterých směna nejede (mistr, seřizovač, údržbář s oprávněním, dispečer), a u každé mějte jméno zaškoleného zástupce. Hodí se to i na nemocenskou a dovolené. Počítejte ale se zákonnými mezemi. Změnu rozvrhu směn musíte ostatním oznámit nejpozději dva týdny předem, pokud se nedohodnete jinak (§ 84 ZP). Přesčasy lze nařídit nejvýš 8 hodin týdně a 150 hodin ročně (§ 93). Na výpomoc se hodí DPP, DPČ nebo agenturní zaměstnanec. Smlouva na dobu určitou na zástup za ošetřovné se počítá do běžného limitu tří smluv, výjimka platí jen pro zástup za mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou a za dovolenou, která na ně navazuje (§ 39 odst. 2).
HR a mzdová účtárna. Sepište si postup na jednu stranu: kdo přijme identifikátor, kdo pošle oznámení ČSSZ, jak se v docházce značí dny ošetřovného a že náhrada mzdy nenáleží. Podklady se uchovávají deset kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Ověřte si u zdravotní pojišťovny nebo mzdové poradny, jak se za dny ošetřovného počítá minimální vyměřovací základ.
Při zprávě o hospitalizaci rodiče pošlete zaměstnanci připomínku: žádejte lékaře o rozhodnutí nejpozději při propuštění a neberte si dlouhé neplacené volno. Podle šetření SC&C pro MPSV z roku 2024 dlouhodobé ošetřovné zná 62 % lidí, kteří o blízkého v posledních pěti letech dlouhodobě pečovali.
Mistři a manažeři. Rozhovor stačí krátký: poděkovat za včasnou informaci, ujistit, že se člověk vrátí na své místo, domluvit, jestli a jak často chce být v kontaktu, a na diagnózu se neptat. Týmu řekněte jen to, co potřebuje: „Petr je do konce měsíce mimo kvůli péči o rodinu, zastupuje ho Jana.“ Zdravotní stav rodiče je zdravotní údaj třetí osoby a patří mezi zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 GDPR. Detaily sdílejte jen se souhlasem zaměstnance.
„Často začíná péče o stárnoucí nemocné rodiče plíživě - od drobného zařizování a telefonátů přes nákupy, dovezení na chatu nebo k lékaři a sledování, jak se rodiče mění co se týče kondice a zvládání každodenních záležitostí. Péče se stává občasným důvodem k pozdějšímu příchodu do práce, občas si pečující vezme ‚sick day‘, někdy je to návštěva banky místo oběda. A s tím se pojí mnohdy únava a postupná ztráta koncentrace. Aby nedošlo k vyhoření zaměstnance nebo zkrácení pracovního úvazku, o snížení pracovního tempa nemluvě, je důležitá prevence. Manažer může informovat zaměstnance o možnostech podpory a pravidelně, třeba i v rámci benefitů, zařazovat do vzdělávání téma péče o blízké.“
Mgr. Martina Bezoušková, DiS., psycholožka, a Mgr. Petra Kýhosová, poradkyně v péči o blízké, spoluzakladatelky Pečujtee
Pohled finančního ředitele. Mzdu za dny péče firma neplatí, dávku hradí stát. Náklad firmy tvoří zástup: přesčasy, agentura, zaškolení a případně nižší výkon směny. Kdo chce jít nad rámec zákona, může zvážit dorovnání dávky. U zaměstnance s průměrnou mzdou chybí do čisté mzdy asi 12 400 Kč za měsíc péče. Příplatek je ale zdanitelná mzda bez osvobození, takže hrubá částka bude podle slev konkrétního člověka vyšší a přičtou se k ní odvody zaměstnavatele.
Dřív než rozpočet vyřešte otevřenou otázku, jestli dobrovolný příplatek neohrozí samotnou dávku. Zákon ji nevyplácí za dobu, kdy zaměstnanci dál náleží započitatelný příjem „podle zvláštních právních předpisů“, a poznámka pod čarou jako příklady uvádí služební zákony vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Dobrovolné plnění soukromé firmy sem podle našeho čtení nepatří, úřad to ale nepotvrdil. Před zavedením si to proto nechte písemně potvrdit od ČSSZ a daňovou uznatelnost od daňového poradce.
Po návratu. Péče 90. dnem obvykle nekončí. Přijdou žádosti o úpravu směn, doprovody k lékaři a únava. Autoři stejného šetření MPSV upozorňují, že lidé, kteří kvůli péči odešli z práce, často nevěděli o možnostech, jak péči a práci sladit, a že představa „chápavého zaměstnavatele“ není „zcela v souladu s realitou“. V prvním týdnu po návratu proto proberte, co dál: úpravu směn podle § 241, příspěvek na péči a od roku 2027 příspěvek na sociální služby. Daňové osvobození přináší zákon č. 180/2026 Sb., který vyšel ve Sbírce 7. 10. 2026 a účinnosti nabývá 1. 1. 2027. Benefit podrobně rozebíráme v průvodci příspěvkem na sociální služby.
Když pouštějí rodiče z nemocnice: co udělat sám
Pro zaměstnance, kterým HR článek přepošle:
- Hned při přijetí rodiče do nemocnice dejte vědět v práci, že možná budete potřebovat volno. Nemusíte popisovat, co rodičům je.
- Na návštěvy si raději vezměte dovolenou než dlouhé neplacené volno. Při neplaceném volnu byste mohli o dávku přijít.
- Před propuštěním požádejte ošetřujícího lékaře o rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Nejpozději do 8 dnů po propuštění, zpětně to nejde.
- Identifikátor z rozhodnutí předejte zaměstnavateli spolu s dny, kdy budete pečovat.
- Domluvte se se sourozenci. Péči si můžete rozdělit po dnech, dávku za jeden den ale dostane jen jeden z vás.
- V den ošetřovného nepracujte, ani z domova.
- Během péče požádejte za rodiče o příspěvek na péči. Řízení bývá dlouhé a péče často po 90 dnech nekončí.
Zástup patří do plánu dřív než žádost
Firma, která dřív mohla říct „teď to nejde“, dnes může jen dobře plánovat. Kdo zástup řeší až v pátek odpoledne po zprávě od seřizovače, platí přesčasy a nervy a riskuje, že člověk v den ošetřovného „jen na chvíli“ zaskočí do směny a přijde o dávku.
Sepište si seznam pozic, bez kterých se ve vaší firmě nepracuje, a ke každé připište jméno člověka, který ji zvládne převzít na tři měsíce. U kterých jméno chybí, začněte se zaškolováním teď.
Shrnutí článku
- Zákon č. 120/2025 Sb. vyškrtl od 1. 6. 2025 z § 191a zákoníku práce výjimku „nebrání-li tomu vážné provozní důvody“. Zaměstnavatel musí nepřítomnost omluvit vždy, když má zaměstnanec nárok na dávku.
- Nárok vzniká po hospitalizaci blízkého aspoň 4 dny a s potřebou celodenní péče aspoň 30 dní, bez hospitalizace u paliativní péče. Dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, nejdéle 90 dní. Zaměstnanci na DPP nárok nemají.
- ČSSZ zpracovala v roce 2024 přes 19 tisíc dávek (v praxi zhruba měsíčních výplat), nových příjemců bylo 7 721. Na 1 000 pojištěných to orientačně dělá 1,6 nového případu ročně.
- Pečující mohou čerpat jen některé dny a střídat se se sourozencem, vždy po celých dnech. V den ošetřovného nesmí pracovat ani z domova.
- Past pro zaměstnance: neplacené volno „na návštěvy v nemocnici“. Pokud rodiče během něj propustí, dávka za zbytek sjednaného volna nenáleží.
- Po dobu péče platí ochranná doba, výpověď pro nadbytečnost dát nelze a po návratu má zaměstnanec právo na původní práci a pracoviště.
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
