Když v týmu čeká dítě zaměstnankyně, řeší se s ní mateřská, návrat i to, jestli bude chtít kratší úvazek. Když čeká dítě zaměstnanec, řeší se dva týdny otcovské a pak už obvykle nic. Posunutý začátek směny kvůli školce, den z domova nebo kratší úvazek zůstanou na tátovi, a pokud si o ně neřekne, manažer usoudí, že je nepotřebuje.
Česká data dávají manažerovi na první pohled za pravdu. V ad hoc modulu evropského šetření pracovních sil (LFS) z roku 2018 uvedlo 96,0 % pracujících českých otců s dětmi do 15 let, že péče o děti nijak neovlivnila jejich práci. Průměr EU byl 84,1 %, ve Švédsku 39 %. Víc takových otců měli jen v Rumunsku a na Slovensku. Jestli tátové úpravu nepotřebují, nebo si o ni jen neřeknou, statistika nerozliší. Výzkum stigmatu flexibility ale naznačuje, že aspoň u části z nich jde o to druhé.
Co o českých tátech říkají čísla
Ve stejném šetření si pracovní dobu kvůli dětem zkrátilo 0,2 % českých otců (údaj s nízkou spolehlivostí) proti 3,1 % v EU. U českých matek to bylo 9,5 %. Novější data vypadají podobně: v roce 2025 mělo částečný úvazek 3,5 % pracujících českých mužů ve věku 20-64 let, v EU 7,8 %. U pracujících mužů ve věku 25-49 let s nejmladším dítětem do šesti let to bylo asi 1,5 % (opět nízká spolehlivost, v EU 5,8 %), tedy méně než u bezdětných mužů (3,1 %). Z domova aspoň občas pracovalo 22,4 % takových otců, v EU 25,2 %.
Víc napoví, jaké možnosti muži vůbec mají. Mezi českými zaměstnanci, kteří pečují o dítě do 15 let nebo o závislého příbuzného, mohlo podle LFS 2018 posunout začátek a konec pracovní doby kvůli péči obvykle 36 % mužů a 54 % žen. Vůbec to nešlo u 27 % mužů a 14 % žen. V průměru EU na tom byli muži a ženy podobně. V Česku měli muži s pečovatelskými povinnostmi k pružné době znatelně horší přístup než ženy. Proti mužům jinde v EU přitom nezaostávali, výrazně lépe na tom byly české pečující ženy. Proč tomu tak je, zdroj neuvádí.
Kolik českých otců o úpravu pracovní doby žádá a kolik žádostí firmy zamítají, z veřejně dostupných dat nezjistíte. Nejblíž se k postojům dostal Flash Eurobarometr 470 z roku 2018. Podle zprávy k tomuto šetření si 61 % dotázaných Čechů do 65 let myslelo, že rodinné volno mají v jejich firmě snazší ženy než muži (EU 52 %), a 35 % mělo za to, že rodinné volno škodí kariéře (EU 39 %). U flexibilní práce byly obavy menší: škodu na kariéře v ní vidělo 24 % lidí z firem, které ji nabízejí (EU 31 %).
Postoje samotných otců jsou přitom rozpolcené. Podle průzkumu SC&C z roku 2024, jak ho cituje Zpráva o rodině 2026, považuje 82 % otců za spravedlivé dělit si každodenní péči o děti s partnerkou a 60 % se zároveň přiklání k tradičnímu uspořádání, kdy muž vydělává a žena pečuje.
Co výzkum ví o stigmatu flexibility
Pojem stigma flexibility rozšířilo speciální číslo časopisu Journal of Social Issues z roku 2013. Úvodní článek Joan Williamsové a kolegyň ho popisuje jako trest za porušení představy, že dobrý pracovník dává práci přednost před vším. U ženy, která omezí práci, to okolí čte jako menší oddanost. U muže navíc jako menší mužnost.
Ze stejného čísla pochází experiment Laurie Rudmanové. Američtí účastníci hodnotili popisy mužů, kteří žádali o rodinné volno. Žadatelé v jejich očích působili slabší a méně ambiciózní než muži, kteří nežádali, a hodnotitelé je častěji navrhovali k degradaci nebo propuštění. Joseph Vandello a kolegyně nechali účastníky hodnotit fiktivní zaměstnance, kteří po narození dítěte chtěli upravit práci. Muži i ženy za žádost dostali horší pracovní hodnocení, muže navíc hodnotitelé viděli jako méně mužné. V první části studie si studenti cenili flexibility bez ohledu na pohlaví, muži o ni ale chtěli žádat méně. Jejich záměr souvisel s tím, jak mužně čekali, že budou působit. Jde o souvislost a o záměry studentů, chování zaměstnanců studie neměřila.
Jiné experimenty ale vyšly jinak. Christin Munschová v online experimentu zjistila, že žadatelé o flexibilitu obecně dopadají hůř než ti, kdo nežádají. Když ale muž žádal o práci z domova dva dny v týdnu kvůli péči o dítě, podle konferenční verze studie se 646 Američany by žádost schválilo 69,7 % hodnotitelů, u ženy se stejnou žádostí 56,7 %. Munschová to vysvětluje tím, že vydělávání pořád bereme jako hlavní povinnost muže, a když se zapojí do péče o dítě, jsme mu vděční. V experimentu Victorie Brescollové a kolegyň účastníci v roli manažerů nejochotněji vyhověli mužům na vysokých pozicích, kteří chtěli pružnější rozvrh kvůli kariéře, ženám méně bez ohledu na důvod. Muži na vysokých pozicích přitom šanci na vyhovění podceňovali. Britská analýza Heejung Chungové ukázala, že muži flexibilně pracující kolegy odsuzují častěji, negativní dopady na kariéru ale častěji zažívají matky, hlavně kvůli kratším úvazkům.
Z dat tedy vychází, že u mužů okolí spíš trestá „nemužnost“, u žen nedostatečnou oddanost práci a že míra trestu záleží na důvodu, typu úpravy a postavení člověka. Obava mužů z trestu je doložená silněji než trest sám. Sarah Thébaudová a David Pedulla v populačním experimentu v USA ukázali, že výrazné stigma a finanční náklady silně snižují ochotu mužů využít rodinná opatření. Rozdíl mezi pohlavími v záměru čerpat rodičovskou byl největší při vysokém stigmatu i nákladech, v příznivých podmínkách se zužoval. V experimentu Richarda Pettse a kolegů s 1 713 účastníky působil rodič, který si vzal rodičovské volno, jako méně oddaný práci. Když ho ale čerpal podle příznivých firemních pravidel, penalizace byla menší, a u otců víc než u matek. Většina těchto studií je americká, pracuje s hypotetickými situacemi a měří postoje nebo záměry. Pro HR z nich plyne, že obavu mužů lze zmenšit pravidly a chováním vedoucích.
Proč „stačí si říct“ tátům nestačí
Zákon rodičům dává poměrně silný nárok. Když rodič dítěte do 15 let nebo zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu v závislosti II-IV, písemně požádá o kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu, musí mu zaměstnavatel podle § 241 odst. 2 zákoníku práce vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, a zamítnutí písemně zdůvodnit. Žádosti o kratší úvazek a práci na dálku podrobně rozebíral zářijový článek o žádostech rodičů. Všechno ale začíná žádostí, a k té se muži podle zahraničních experimentů odhodlávají hůř.
Firemní pravidla na tom mnoho nemění. Erin Kellyová a Alexandra Kalevová v rozhovorech s HR ze 41 amerických organizací popsaly, že psané zásady flexibility obvykle jen formalizují uvážení manažera a nárok zaměstnance z nich nevzniká. Flexibilita pak funguje jako odměna pro lidi, kterých si šéf cení. Česká data ukazují podobný vzorec. Podle šetření VÚPSV a TREXIMA z roku 2022 mezi 1 350 organizacemi rozhoduje o částečném úvazku „individuální posouzení“ v polovině firem, které ho nabízejí. Pružnou pracovní dobu mají pro všechny zaměstnance jen v 35,5 % firem, které ji nabízejí, pro manuální profese v 0,8 %.
Kde se rozhoduje od případu k případu, rozhoduje ochota manažera a odvaha zaměstnance. V experimentu Brescollové se hodnotitelé v roli manažerů řídili statusem a pohlavím žadatele a zaměstnanci to neuměli odhadnout. Táta, který čeká, že bude působit méně mužně, a neví, jak šéf zareaguje, raději nežádá. Ve statistice se pak schová mezi 96 % otců, kterým děti práci nijak neovlivnily.
Co funguje: vedoucí, který nabídne dřív
Nejlépe otestovaný přístup pochází z americké výzkumné sítě Work, Family & Health Network. V randomizované studii Erin Kellyové, Phyllis Moenové a kolegů z roku 2014 losovali v IT oddělení velké americké firmy celé týmy (56 skupin, 694 zaměstnanců) do programu STAR. Manažeři se v něm učili dávat najevo podporu rodinnému a osobnímu životu lidí při zachování výkonu a tým si sám přenastavil, kdy a kde pracuje, s důrazem na výsledky místo odsezeného času.
Po šesti měsících měli lidé v týmech STAR větší kontrolu nad pracovním časem (o 0,34 směrodatné odchylky) a víc cítili podporu vedoucího v rodinných věcech (o 0,16). U otců byl účinek na podporu vedoucího zhruba dvojnásobný proti celému vzorku, u matek menší. Autoři to vysvětlují domněnkou, že rodinné povinnosti matek jsou vidět a podporu od vedoucích dostávají tak jako tak, kdežto STAR vede manažery k tomu, aby podporu dávali najevo i ostatním. Konflikt mezi prací a rodinou klesl jen málo. Navazující studie ukázaly, že program za rok snížil vyhoření a stres, i když jen u části zaměstnanců, a za necelé tři roky dobrovolné odchody. Jde o vzdělané IT profesionály v USA a účinky jsou skromné. Manažer si z toho může vzít, že otcům podpora nejspíš přibude hlavně tehdy, když ji vedoucí dá najevo sám.
Co přesně má vedoucí dělat, popsali Leslie Hammerová a kolegové čtyřmi typy chování:
- Zajímá se, jak člověk zvládá práci a rodinu.
- Pomůže prakticky, třeba s rozvrhem nebo zástupem.
- Sám ukazuje, jak obojí skloubit.
- Umí přeorganizovat práci tak, aby vyhovovala oběma stranám.
Podle metaanalýzy Ellen Kossekové a kolegů souvisí s menším konfliktem práce a rodiny víc podpora zaměřená na rodinu (korelace -0,25) než obecná vstřícnost šéfa (-0,15). V kvazi-experimentu v amerických prodejnách potravin prošli vedoucí dvěma hodinami tréninku a pak si zapisovali, jak často podporu projevují. Zaměstnancům, kterým rodina hodně zasahovala do práce, se zlepšila spokojenost a zdraví a klesl záměr odejít. U ostatních vyšel účinek dokonce opačný.
Další prvek je vlastní příklad. Norská studie, o které jsme psali v článku o otcovské, ukázala, že když si otcovskou vezme kolega, začnou ji víc čerpat i jeho spolupracovníci. V pracovní verzi studie Gordona Dahla a kolegů je tento efekt přes dvaapůlkrát větší, když otcovskou čerpal manažer, v datech odhadnutý jako první nebo druhý nejlépe placený člověk ve firmě. Informace o tom, jak firma na otcovskou zareaguje, má podle autorů u šéfa větší váhu než u řadového kolegy. Jednorázové gesto z výšin ale zřejmě nestačí. Když v Japonsku v roce 2020 oznámil dva týdny otcovské ministr životního prostředí, postoje lidí se podle zatím nerecenzované studie nezměnily. Víc nejspíš působí opakovaná zkušenost u vlastního šéfa a v týmu.
Co za to platí matky
Když táta nemůže nebo si neřekne, práci upravuje máma. V LFS 2018 změnilo kvůli dětem práci nebo zaměstnavatele 0,7 % českých otců a 5,3 % matek. Mezi ženami ve věku 25-49 let s nejmladším dítětem do šesti let pracovalo v roce 2025 jen 51,5 %, spolu s Rumunskem nejméně v EU (průměr 70,1 %). Otců to bylo 97,6 %. Genderový rozdíl v odměňování, tedy neočištěný rozdíl průměrných hodinových výdělků, dosáhl v Česku v roce 2024 18,5 %. Po Estonsku (18,8 %) je to druhá nejvyšší hodnota v EU, průměr je 11,1 % a údaje za rok 2024 jsou zatím předběžné.
Obě čísla mají mnoho příčin, od dlouhé rodičovské po nedostatek míst ve školkách, a kolik z nich jde na vrub nepružné práci otců, z dat vyčíst nejde. Logika domácnosti je ale jednoduchá: když táta nemůže posunout směnu ani odejít o hodinu dřív, zůstane každá nemoc dítěte a každá zavřená školka na mámě. Firma, která tátům flexibilitu nabízí, tak nepřímo pomáhá i matkám, včetně těch, které sama zaměstnává.
Co udělat ve firmě
HR. Nečekejte na žádost. Pokud otec čerpá otcovskou, dozvíte se o narození dítěte nejpozději ve chvíli, kdy vám nástup na ni oznámí, často ale už dřív. Spolu s informacemi o otcovské domluvte s vedoucím krátký rozhovor o tom, co se v prvních měsících mění a jaké úpravy jsou ve firmě běžné. Podejte ho jako běžnou nabídku pro všechny táty. Pokud to u vás platí, klidně konkrétně: „Tátové u nás v prvním roce často posouvají začátek směny nebo pracují den v týdnu z domova. Co by se hodilo vám?“ Po třech až šesti měsících se zeptejte znovu. Proč se to vyplatí, rozebírá článek o poporodní depresi otců. Samotný rozhovor zatím nikdo neotestoval, opírá se o zjištění, že muži mohou šanci na vyhovění podceňovat a že otcům podpora přibude, když ji vedoucí nabídne sám.
Jednou ročně se podívejte, kdo má upravenou pracovní dobu, kratší úvazek nebo práci z domova, podle pohlaví a typu práce, a jestli lidé s úpravou nemají horší hodnocení, bonusy nebo povýšení. Do průzkumu spokojenosti přidejte dvojici otázek: „Uškodila by mi úprava práce kvůli rodině v kariéře?“ a „Co si o tom myslí většina kolegů?“ Pokud lidé u sebe vidí menší riziko, než čekají od ostatních, řekněte jim to. Oprava mylně odhadnuté normy změnila chování v experimentu v Saúdské Arábii. Týkal se ale souhlasu mužů s prací manželek, s otci ani s flexibilitou nesouvisel.
Manažeři. Trénink ve čtyřech typech chování podle Hammerové zabere pár hodin. Přidejte k němu mužský úhel: ptát se na rodinu i otců a nikdy neodbýt tátu větou „to je přece věc tvojí ženy“. Když vedoucí odchází na třídní schůzky nebo k nemocnému dítěti, ať řekne proč.
Vedení. Místo výjimek na žádost nastavte pravidla pro celý tým, jako to udělal STAR. Tým si dohodne, kdy je nutná přítomnost, kdo pracuje odkud a jak se lidé kryjí. V interním předpisu popište, co je v které roli možné, aby se nikdo nemusel obhajovat. Studii, která by u otců přímo srovnala flexibilitu nabízenou všem s flexibilitou na žádost, jsme nenašli. Ze studií o uvážení manažerů a o příznivých pravidlech ale pravidla pro celý tým vycházejí jako rozumnější volba.
Výroba a směny. Američtí dělníci podle autorek úvodního článku speciálního čísla JSI péči o rodinu před šéfem často tají. V jednom z rozebíraných sporů dělník odmítl nařízený přesčas a vedoucímu neřekl, že musí hlídat vnouče, ani když mu nabídl, že vážný důvod zohlední. Dostal výpověď pro neuposlechnutí. V Česku považovalo podle modulu LFS 2019 22,7 % pracujících mužů žijících v páru s dětmi za obtížné vzít si s krátkým předstihem hodinu nebo dvě volna. Zákoník práce přitom v § 241 odst. 1 ukládá zaměstnavateli přihlížet při zařazování do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o dítě, a to i bez žádosti. Ve výrobě znamená flexibilita hlavně rozpis směn s předstihem, výměny směn mezi kolegy bez vysvětlování důvodu, možnost odejít na hodinu a napracovat ji a pevné dny bez přesčasů pro rodiče malých dětí, kde to provoz dovolí. Mistr by měl rodinný důvod brát stejně vážně jako návštěvu lékaře.
CFO pohled. Program STAR nezměnil počet odpracovaných hodin a snížil dobrovolné odchody. Stál osm hodin společných setkání týmu a čtyři hodiny navíc pro manažery, trénink vedoucích podle Hammerové dvě hodiny. V randomizované studii Nicholase Blooma a kolegů v čínské technologické firmě snížila hybridní práce (dva dny z domova) odchody o třetinu a hodnocení výkonu ani povýšení v dalších dvou letech nezhoršila. U samotných mužů byl pokles statisticky neprůkazný. Všichni účastníci navíc měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v kanceláři. Česká data o tom, že by kvůli nepružnosti odcházeli otcové, nemáme. Finanční argument je proto spíš nepřímý: přes matky, které se s partnerem o péči podělí a mohou se vrátit do práce dřív nebo na větší úvazek.
Co může udělat táta
Pro zaměstnance, kterým HR článek přepošle:
- Řekněte, co potřebujete, a rovnou navrhněte, jak práci pokryjete. S konkrétním návrhem se vedoucímu rozhoduje snáz.
- Zeptejte se kolegy, který úpravu práce už má, jak na ni šéf reagoval. Dozvíte se víc než z vlastních odhadů.
- Pokud jste rodič dítěte do 15 let a písemně požádáte o kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu, musí vám zaměstnavatel vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Odmítnutí musí písemně zdůvodnit.
Zeptejte se dřív než on
Flexibilita na žádost vypadá férově, protože dveře má otevřené každý. U otců ale naráží na to, že musí sami požádat a riskovat, že budou působit méně oddaní nebo méně mužní. Výzkum přitom trest dokládá méně spolehlivě než obavu, a k tomu, aby táta raději nežádal, může obava stačit.
Zaveďte proto jedno pravidlo: do měsíce od chvíle, kdy zaměstnanec oznámí, že bude táta, se ho vedoucí zeptá, co by mu v práci pomohlo, a nabídne dvě tři úpravy, které jsou u vás opravdu možné.
Shrnutí článku
- Podle evropského šetření pracovních sil z roku 2018 uvedlo 96 % pracujících českých otců dětí do 15 let, že péče o děti jejich práci nijak neovlivnila (EU 84 %, Švédsko 39 %). Na kratší úvazek pracovalo v roce 2025 asi 1,5 % pracujících otců ve věku 25-49 let s dítětem do šesti let (EU 5,8 %).
- Mezi českými zaměstnanci, kteří pečují o dítě nebo blízkého, nemohlo v roce 2018 začátek a konec pracovní doby kvůli péči vůbec posunout 27 % mužů a 14 % žen.
- Výzkum stigmatu flexibility je smíšený: v některých experimentech muži za žádost o volno nebo úpravu práce doplatili, v jiném dostali „otcovský bonus“. Silněji je doložená obava mužů, že budou působit slabší a méně mužně.
- V randomizované studii STAR v americké IT firmě zvýšil trénink manažerů spolu se společnými pravidly týmu podporu vedoucího u otců zhruba dvakrát víc než v celém vzorku.
- V roce 2025 pracovalo jen 51,5 % českých matek ve věku 25-49 let s dítětem do šesti let (spolu s Rumunskem nejméně v EU). Neočištěný rozdíl v hodinových výdělcích mužů a žen (18,5 % v roce 2024, předběžný údaj) je druhý nejvyšší v EU.
- Firma může nabídnout úpravu práce hned při oznámení narození, nastavit pravidla pro celý tým místo výjimek na žádost a jednou ročně zkontrolovat, kdo úpravy využívá a jestli za ně nedoplácí.








