Hodnocení rizik má ve většině českých firem svůj šanon: hluk, prach, práce ve výškách, břemena, ochranné pomůcky. Podle datového přehledu evropského průzkumu ESENER 2024 hodnotí rizika pravidelně 80,1 % českých provozoven, o něco víc, než je průměr EU (77,1 %). Kdo ale v šanonu hledá servisního technika, který v noci jezdí sám k poruchám, mistra na třetím měsíci přesčasů nebo řidiče, na kterého zákazník křičí při každé druhé vykládce, může najít prázdnou stránku.
Na tu prázdnou stránku teď upozorňuje Evropa. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) zahájila 13. října 2026 v Bruselu kampaň Zdravé pracoviště 2026-2028 „Společně za duševní zdraví při práci“. Evropský týden BOZP proběhne 19.-24. října. Psychosociálními riziky myslí průvodce kampaní to, co plyne ze špatného uspořádání, organizace a řízení práce a ze špatného sociálního kontextu práce: nadměrnou zátěž, nedostatek vlivu na způsob práce, nejasné role, šikanu, sexuální obtěžování, násilí ze strany třetích osob (třeba zákazníků) nebo nejistotu zaměstnání.
Poslední z třiceti: kde Česko stojí
Průzkum ESENER se v roce 2024 ptal lidí odpovědných za bezpečnost práce ve více než 41 tisících provozoven ze 30 zemí (první výsledky). Akční plán proti pracovnímu stresu má podle dashboardu ESENER 11,4 % českých provozoven s 20 a více zaměstnanci, průměr EU-27 je 40,1 %. Česko je poslední ze všech 30 zemí. Za pět let se český podíl posunul jen z 9,3 %, evropský průměr z 34,6 %. Průměru EU nedosahují ani velké firmy: z českých provozoven s 250 a více zaměstnanci má akční plán 20,8 % (EU 62,0 %). Ve zpracovatelském průmyslu je to jen 7,7 % provozoven.
Podobně vycházejí další otázky. Vztahy mezi nadřízenými a podřízenými posuzuje v hodnocení rizik 41,6 % českých provozoven, které rizika pravidelně hodnotí (EU 59,9 %). Práci za poslední tři roky přeorganizovalo kvůli snížení zátěže 29,3 % provozoven (EU 47,2 %). Psychologa využívá 7,5 % českých provozoven, zhruba každá třináctá (EU 21,1 %). Závodního lékaře naopak využívá 83,2 % (EU 76,1 %). Odborník, který může s hodnocením pomoci, tedy ve většině firem už je.
Pohled pracovníků přidává průzkum OSH Pulse 2025, ve kterém EU-OSHA na jaře 2025 oslovila i 1 006 lidí z Česka. Stres, depresi nebo úzkost způsobenou či zhoršenou prací za posledních 12 měsíců uvedlo 24 % českých pracovníků, v EU 29 %. Silný časový tlak nebo přetížení hlásí 31 % proti 44 % v EU. Zároveň si 60 % českých pracovníků myslí, že by jim přiznání duševní poruchy v práci poškodilo kariéru (EU 48 %). Česko tím patří k pěti zemím, kde se toho lidé bojí nejvíc. Z dat nepoznáte, jestli jsou české podmínky opravdu lepší, nebo se o zátěži v práci míň mluví.
„Když jsem působil jako HR ředitel, byl jsem s lidmi v jedné firmě a svým způsobem jsem si mohl říkat: ‚U nás se to nestane.‘ Viděl jsem ale jen malou část toho, co se děje na trhu práce. Měl jsem k dispozici čísla o fluktuaci, nemocnosti a dlouhodobých nemocech. Ta čísla však přicházejí zpětně. Když se vyhoření objeví v datech, člověk už je často hodně daleko a firma jen reaguje místo toho, aby tomu předcházela.
Také jsem měl dlouho pocit, že stres vzniká hlavně v nepřátelském prostředí nebo v týmech, kde něco nefunguje. Jako kouč vidím, že to tak není. Stres a vyhoření se netýkají jen některých profesí. Jsou přítomné všude: u mužů i žen, u dělníků, asistentek, manažerů i ředitelů. A často i v týmech, které navenek skvěle fungují.
Nejvíc mě překvapilo, koho to zasahuje nejčastěji. Nejsou to ti slabší, ale spíše ti nejspolehlivější, kteří si nedovolí polevit. Představte si obchodního ředitele, který má tři roky po sobě nejlepší čísla ve firmě. Na poradách se od něj očekává, že to zase dá. Doma už ale skoro nemluví a v noci se budí ve tři ráno s hlavou plnou tabulek. HR řediteli by to nikdy neřekl, protože by se bál o kariéru. Kouči to řekne. A to je ten rozdíl. Jako kouč vidím člověka dřív, než se z něj stane položka ve statistice.“
Ivo Novotný, executive kouč
Co v Česku platí už dnes
Slova „psychosociální rizika“, „stres“ ani „šikana“ v zákoníku práce nenajdete. Povinnost starat se o ně z něj ale dovodit lze. Podle § 102 odst. 3 zákoníku práce musí zaměstnavatel „soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek“, hodnotit rizika a přijímat opatření a podle odst. 4 o tom vést dokumentaci. Prevenci má podle § 102 odst. 5 písm. g) plánovat s využitím mimo jiné „organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů“ a § 300 odst. 1 mu ukládá brát při určení množství práce a tempa ohled na „fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance“. Že přetížení, časový tlak nebo agrese zákazníků patří mezi rizika podle § 102, je výklad. Opírá se ale o text zákona i o evropskou rámcovou směrnici, ze které česká úprava vychází.
Nejkonkrétnější je český právní řád u rizikových faktorů a kategorizace prací. Zákon č. 309/2006 Sb. řadí v § 7 mezi rizikové faktory „psychickou a zrakovou zátěž“ a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ji v § 31 vymezuje čtyřmi body: monotonie, vnucené pracovní tempo, třísměnný nebo nepřetržitý provoz a práce vykonávaná jen v noci. Podle toho se práce zařazují do kategorií (vyhláška č. 432/2003 Sb.): do druhé kategorie je zařazuje zaměstnavatel sám, o třetí a čtvrté rozhoduje krajská hygienická stanice (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb.). Česká „psychická zátěž“ tedy míří na výrobní režim a vnucené tempo. Zákazníky, izolaci, šikanu ani přesčasy nezná. Širší je odborný výklad Státního zdravotního ústavu, který mezi deset markerů psychické zátěže řadí i časový tlak, sociální izolaci na odloučeném pracovišti a šikanu.
Dodržování § 101-103 kontroluje Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jejich porušení je podle § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce přestupek s pokutou až 2 000 000 Kč. Cílené kontroly psychosociálních rizik ale inspekce na letošek neplánuje. V programu kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 se slovo „psychosociální“ nevyskytuje a o šikaně úřad píše, že ji „zákoník práce neupravuje“. Podnětů z oblasti rovného zacházení, ve kterých zaměstnanci často popisují šikanu, přitom podle téhož programu přibývá: v roce 2023 jich bylo téměř 400, o 42 % víc než rok předtím. Po mírném poklesu v roce 2024 SÚIP za rok 2025 odhadoval, že se počet přiblíží 600. Jestli by inspektor posoudil hodnocení rizik bez psychosociálních faktorů jako porušení § 102, nevíme. Kontrolní praxi ani soudní rozhodnutí k tomu jsme nenašli.
Srovnání pro Evropskou komisi (Leka a Iavicoli, 2019) řadí Česko mezi země, kde psychosociální rizika v zákoně výslovně nejsou. Německo je do § 5 zákona o ochraně při práci doplnilo v roce 2013, Dánsko má od listopadu 2020 samostatnou vyhlášku.
Co chystá Evropa a co z toho zatím neplatí
V titulcích se snadno smíchá platné právo s debatou. Stav k 13. října 2026:
- Platí rámcová směrnice 89/391/EHS z roku 1989. Ukládá hodnotit rizika a do prevence zahrnout i organizaci práce a sociální vztahy (čl. 6), psychosociální rizika ale výslovně nejmenuje. Vychází z ní český § 102.
- Konzultace: Evropská komise 20. července otevřela druhou fázi konzultace sociálních partnerů ke Quality Jobs Act. Mezi možnostmi uvádí minimální požadavky na prevenci psychosociálních rizik včetně sexuálního obtěžování, zvažuje ale i nelegislativní cestu. Odpovědi sbírala do 28. září a návrh avizuje na konec letošního roku. K 13. říjnu ho nezveřejnila a jeho obsah zatím není známý.
- Nezávazná výzva: výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu 2. září schválil 41 hlasy proti 12 (4 se zdrželi) zprávu zpravodajky Estelle Ceulemansové, která Komisi žádá o samostatnou směrnici o psychosociálních rizicích. Návrh zprávy z března počítal mimo jiné s povinným hodnocením aspoň jednou ročně a s ročním akčním plánem. Plénum ji 6. října přijalo poměrem 413 : 210 (29 se zdrželo) a Komise má tři měsíce na odpověď: buď oznámí další kroky, nebo odmítnutí zdůvodní. I přijatá zpráva je jen výzva Komisi, firmám z ní žádná povinnost neplyne.
- Kampaň EU-OSHA je osvěta s nástroji zdarma. Na rok 2027 kampaň chystá téma Řízení rizik a na říjen 2027 téma Obtěžování a násilí (web kampaně).
Pokud z Bruselu závazná pravidla vzejdou, v Česku budou platit nejdřív za několik let (náš odhad podle běžné délky schvalování a transpozice). Firma, která začne teď, plní platný zákon a na případnou směrnici bude mít náskok.
Mužský úhel: rozhodují režimy práce
Nejdřív výhrada: muži celkově nehlásí psychosociální rizika častěji než ženy. Podle OSH Pulse 2025 hlásí v EU násilí nebo slovní útoky od zákazníků 14 % mužů a 19 % žen. V evropském šetření pracovních sil z roku 2020 uvedlo 32,9 % pracujících českých mužů a 35,0 % žen ve věku 15-64 let, že čelí aspoň jednomu faktoru, který může nepříznivě ovlivnit duševní pohodu. Mužský úhel je proto v tom, kdo pracuje v jakých režimech.
Podle Eurostatu pracovalo v roce 2025 v Česku 49 a více hodin týdně 9,9 % pracujících mužů ve věku 20-64 let (včetně OSVČ) a 2,9 % žen, tedy 3,4krát častěji. U zaměstnanců je to 4,5 % mužů a 1,2 % žen. Po přepočtu na počty pracujících tvoří muži zhruba čtyři pětiny lidí s dlouhou pracovní dobou (orientační výpočet). Mezi muži řemeslníky a opraváři je to 12,7 %, v EU 7,2 %, rozdíl ale dělají hlavně OSVČ: u zaměstnanců je to 2,8 % proti 2,4 %. Aspoň občas v noci pracuje 18,2 % zaměstnanců a 12,0 % zaměstnankyň ve stejném věku. Ve směnách pracuje v Česku hodně lidí bez ohledu na pohlaví, 25,6 % zaměstnanců a 23,9 % zaměstnankyň, v EU 17,4 % všech zaměstnanců. A mezi řidiči a obsluhou pojízdných strojů je 90 % mužů, mezi kovodělnými a strojírenskými řemeslníky 95 % a mezi řemeslníky v elektrotechnice a elektronice 97 %.
O dopadech na zdraví víme hlavně ze zahraničních observačních studií. Podle odhadu WHO a Mezinárodní organizace práce připadlo v roce 2016 na práci 55 a více hodin týdně 745 194 úmrtí na ischemickou chorobu srdeční a mrtvici a 72 % zemřelých byli muži (Pega a kolegové, 2021). Jde o modelový odhad. Souvislost dlouhé pracovní doby s depresí je v Evropě slabá: metaanalýza Virtanenové a kolegů z roku 2018 našla pro evropské studie relativní riziko 1,11, na hranici statistické významnosti. Směny vycházejí jinak, než by čekal stereotyp o „mužské“ práci. Metaanalýza Torquatiové a kolegů z roku 2019 (sedm dlouhodobých studií, 28 431 lidí) spojila směnnou práci s horším duševním zdravím a silnější vztah našla u žen. Přesčasy tedy dává smysl řešit hlavně kvůli srdci (u psychiky jsou důkazy slabší), směny u mužů i žen.
„Mindfulness není esoterika ani žádná softová záležitost. Ale nerad bych dával přímo rovnítko mezi mindfulness a výkon. Zkusím to vysvětlit. V obchodě i ve výrobě bývají lidé silně zaměření na výsledky. Když jim řeknete ‚mindfulness‘, často odpoví: ‚To nechci, to je moc softové, to rozhodně není pro mě.‘
Proto začínám otázkou: ‚Kolikrát jste letos v afektu poslal email nebo řekl něco na poradě, čeho jste pak litoval? A kolik vás to stálo?‘ Všímavost je trénink pozornosti a schopnosti zastavit se mezi podnětem a reakcí. Díky ní můžeme posílit soustředění, rozhodování i kreativitu. A právě v té krátké pauze vznikají dobrá rozhodnutí.
Není to ale tak, že si sednete, začnete meditovat a váš výkon raketově vzroste. Když se ale naučíte postarat o svůj duševní klid, je velmi pravděpodobné, že váš výkon bude dlouhodobě udržitelný a poroste.
Výkonní chlapi často sportují, a tam je jim to jasné. Vynikající výkon nelze podávat donekonečna. Sportovec, který se připravuje na závod, sleduje svou výkonovou křivku a v tréninkovém plánu střídá zátěž a regeneraci. V práci to platí úplně stejně. Jen na tu regeneraci často zapomínáme.
Co můžete udělat v pěti minutách mezi schůzkami:
- Zastavte se. Odložte telefon a vstaněte od počítače.
- Nadechněte se a vydechněte. Třikrát až pětkrát pomalu, s delším výdechem, který tělu pomáhá zklidnit se.
- Napijte se vody a protáhněte se. Zkuste to vědomě, ne jen tak mimochodem.
- Uzavřete si v hlavě předchozí schůzku. Všimněte si, s čím z ní odcházíte a nechte ji tam, kde skončila.
- Připravte se na další schůzku. Jednou větou si řekněte, s jakým záměrem do ní jdete.
To je celé. Žádný meditační polštář ani vonné tyčinky. Tohle je vaše mentální a fyzická příprava, kterou nikdo neuvidí. Je to jako pauza mezi dvěma tréninky, kterou vědomě využijete k regeneraci.“
Ivo Novotný, executive kouč
Nejhůř pokrytá, v předpisech i ve výzkumu, je práce o samotě. Průvodce kampaní EU-OSHA uvádí, že pracovníci ve styku s veřejností a ti, kteří „pracují sami nebo v noci“, jsou ve vyšším riziku násilí ze strany třetích osob, a mezi odvětvími jmenuje dopravu. Český zákon č. 309/2006 Sb. v § 5 odst. 1 písm. e) řeší jen to, aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Izolaci ani konflikt se zákazníkem nezmiňuje. Výzkum je tenký: americká průřezová studie z roku 2026 zjistila u lidí pracujících o samotě víc stresu a úrazů, kvalitativní studie z roku 2014 (čtyři fokusní skupiny, 16 řidičů a 10 manažerů dvou firem z jihozápadního Ontaria) popisuje u řidičů nákladních vozidel stres a únavu. Na závěr o příčinách to nestačí, na otázku v hodnocení rizik bohatě. Postup pro případ, kdy zákazník vyhrožuje, uráží nebo napadá, má podle ESENER jen 22,4 % českých výrobních provozoven s 20 a více zaměstnanci, které jednání s obtížnými zákazníky uvádějí jako riziko (ve výrobě v EU 40,8 %).
Česká definice psychické zátěže tak paradoxně zachytí muže ve třísměnném provozu, ale mine řidiče, techniky a montéry, jejichž zátěží je izolace, zákazník, trasa naplánovaná na hranu a přesčasy jako norma.
Jak na hodnocení v malé a střední firmě
Firma nepotřebuje nový systém, stačí rozšířit hodnocení rizik, které už má.
Hodnocení psychosociálních rizik krok za krokem
- Kdo to udělá. Podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zvládne prevenci rizik zaměstnavatel s nejvýš 25 lidmi sám, má-li potřebné znalosti, s 26-500 lidmi sám jen s odbornou způsobilostí. Jinak, a nad 500 zaměstnanců vždy, potřebuje odborně způsobilou osobu (OZO). Přizvěte pracovnělékařskou službu: podle § 53 zákona č. 373/2011 Sb. k ní patří hodnocení vlivu práce na zdraví i pravidelný dohled na pracovištích. Pro hlubší rozbor se vyplatí psycholog práce.
- Co hledat. Vezměte seznam faktorů z průvodce EU-OSHA nebo šest oblastí britských HSE Management Standards: nároky práce, vliv na vlastní práci, podporu, vztahy, roli a řízení změn. Přidejte provozní otázky: kdo pracuje v noci a kolik nocí za sebou, kdo pracuje sám a jak přivolá pomoc, kde hrozí útok zákazníka, kolik hodin lidé podle docházky skutečně odpracují a jak jsou nastavené normy a trasy.
- Jak to zjistit. Anonymně a se zaměstnanci. Poslouží validovaný dotazník COPSOQ III (dotazník samotný je zdarma, placené může být vyhodnocení a poradenství; dostupnost české verze si ověřte), HSE Indicator Tool nebo české dotazníky pro zaměstnance a zaměstnavatele a kontrolní seznam „Stres při práci“, které SZÚ zveřejnil k evropské kampani inspektorů práce z roku 2012. V týmu pod 10-15 lidí dotazník anonymitu těžko udrží a lepší je skupinový rozhovor, který vede OZO nebo psycholog. Hodně napoví i data, která už máte: přesčasy po jednotlivcích, fluktuace, neschopenky, incidenty se zákazníky, výtky a stížnosti.
- Opatření začněte u organizace práce. Zásady prevence v § 102 odst. 5 zákoníku práce začínají omezováním vzniku rizik a jejich odstraňováním u zdroje a průvodce EU-OSHA doporučuje stejné pořadí: nejdřív riziko odstranit nebo omezit úpravou práce (rozpis směn, limity přesčasů, realistické normy, druhý člověk u rizikových výjezdů), potom podporovat jednotlivce. Průvodce k tomu píše: „Podpora jednotlivců (např. pomocí psychologického poradenství a školení zaměřených na odolnost) může být neúčinná, pokud nedojde ke změně poměrů na pracovišti.“
- Projednejte výsledky. Vyhodnocení rizik a opatření musí zaměstnavatel projednat s odbory a zástupcem pro BOZP, a kde nejsou, přímo se zaměstnanci (§ 108 odst. 2 písm. c) bod 2 zákoníku práce). Podle dashboardu ESENER vybírá zástupce pro BOZP zaměstnavatel v 90,9 % českých provozoven, které zástupce mají, nejvíc ze všech sledovaných zemí (průměr EU 52,9 %). U témat jako přetížení nebo chování vedoucích se vyplatí, když si lidé zástupce zvolí sami.
- Zapište a kontrolujte. Do dokumentace podle § 102 odst. 4 zapište zdroj rizika, koho se týká, jak jste ho zjistili, opatření, odpovědnou osobu a termín. Účinnost opatření pak kontrolujte (§ 102 odst. 7).
- Seznamte lidi s výsledky (§ 103 odst. 1 písm. f)) a hodnocení opakujte při větší změně: reorganizaci, nových normách, novém systému sledování výkonu.
Co udělat ve firmě
HR a BOZP. Do Evropského týdne se zeptejte OZO, kde v hodnocení rizik najdete přetížení, noční práci, práci o samotě a agresi zákazníků. Pokud zní odpověď „v kategorizaci jako třísměnný provoz“, máte úkol na příští měsíce a v roce 2027 k němu EU-OSHA chystá i téma Řízení rizik. Firmy, které už něco zavedly, mohou využít 17. ročník soutěže Správná praxe, informace zveřejňuje Český Focal Point, národní kontaktní místo EU-OSHA při MPSV.
Výroba a směny. V rozpisu směn hlídejte, kolik nocí jde za sebou a jak dlouho dopředu ho lidé znají. Limity zákoníku práce (nařízený přesčas nejvýš 8 hodin týdně a 150 hodin ročně podle § 93, noční směna nejvýš 8 hodin, výjimečně v průměru za 26 týdnů, podle § 94) sledujte u každého zvlášť, protože průměr za provoz dlouhé přesčasy jednotlivců schová. Zaměstnavatel musí zajistit, aby noční pracovník byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek, které stanoví předpisy o pracovnělékařských službách (§ 94 odst. 2). Požádejte lékaře, ať se při vyšetřeních ptá na spánek a únavu. U řidičů, techniků a montérů, kteří pracují sami, zaveďte pravidelné ohlášení, tlačítko nebo aplikaci pro přivolání pomoci, pravidlo dvou lidí u rizikových zákazníků a nočních výjezdů a jasné právo zakázku přerušit, když zákazník vyhrožuje. Po incidentu nabídněte rozhovor s vedoucím nebo psychologem a incident zapište, aby šel vyhodnotit.
Manažeři. Podle § 101 odst. 2 zákoníku práce je péče o BOZP „nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení“. Normy, trasy, přesčasy i způsob, jakým se oznamují změny, určují právě vedoucí. Jak začít rozhovor s kolegou, u kterého se změnilo chování, rozebíral dřívější článek o mužské depresi. Hodnocení rizik se dívá o krok dřív, na podmínky, které zátěž vyrábějí.
CFO pohled. Nástroje jsou zdarma a hodnocení stojí hlavně čas OZO, pracovnělékařské služby a zaměstnanců. Inspekci zažilo podle ESENER za poslední tři roky 40,1 % českých provozoven (v EU 41,3 %) a za porušení § 101-103 hrozí až 2 mil. Kč, i když u chybějících psychosociálních rizik je to otázka výkladu. Dráž než pokuta může firmu vyjít únava, chyby a odchody lidí v nočních a dlouhých režimech. Kurz odolnosti je bez změny rozpisu nejspíš nevyřeší.
Pro zaměstnance, kterým HR článek přepošle
- Když přijde dotazník o zátěži v práci, vyplňte ho. Má být anonymní a jeho výsledky patří do hodnocení rizik provozu, s vaším osobním hodnocením nesouvisí.
- Máte právo vědět, jaká rizika firma na vašem pracovišti zjistila a co s nimi dělá (§ 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce).
- Pokud pracujete sami nebo v noci, zeptejte se vedoucího nebo zástupce pro BOZP, jak přivoláte pomoc při konfliktu se zákazníkem.
- Když dlouhodobě špatně spíte, jste pořád unavení nebo vás práce psychicky vyčerpává, řekněte to praktickému nebo závodnímu lékaři. Tento článek lékaře nenahrazuje.
Otevřete šanon před Evropským týdnem
Jestli psychosociální rizika dostanou vlastní směrnici, ukáže Brusel. Česká firma na to čekat nemusí: hodnotit rizika jí zákoník práce ukládá už teď a nástroje má zdarma a česky.
Do 19. října si sedněte s OZO a zástupcem zaměstnanců a vyberte tři místa, kde to v provozu skřípe nejvíc, třeba noční směnu, řidiče a techniky u zákazníků. Zeptejte se tam lidí, co je vyčerpává, a odpovědi zapište do hodnocení rizik. Ve vašem šanonu tím přibude stránka, která tam dosud chyběla.
Shrnutí článku
- Akční plán proti pracovnímu stresu má 11,4 % českých provozoven s 20 a více zaměstnanci, průměr EU je 40,1 %. Česko je v průzkumu ESENER 2024 poslední z 30 zemí.
- Povinnost soustavně vyhledávat a hodnotit rizika a vést o tom dokumentaci platí už dnes (§ 102 zákoníku práce). Psychosociální rizika v zákoně výslovně nejsou, zákon ale počítá s organizací práce a sociálními vztahy. Porušení § 101-103 je přestupek s pokutou až 2 mil. Kč.
- Quality Jobs Act je zatím konzultace Evropské komise a směrnici o psychosociálních rizicích žádá jen nezávazná zpráva Evropského parlamentu, kterou plénum přijalo 6. října. Nic z toho pro firmy neplatí.
- Malá a střední firma zvládne hodnocení s OZO a pracovnělékařskou službou: anonymní dotazník (COPSOQ III, HSE Indicator Tool) nebo skupinový rozhovor, opatření nejdřív v organizaci práce, projednání se zástupci zaměstnanců a zápis do dokumentace.
- Pracující muži v Česku (včetně OSVČ) pracují 49 a více hodin týdně 3,4krát častěji než ženy a častěji pracují v noci. Psychosociální rizika ale celkově nehlásí víc než ženy, proto má smysl hodnotit konkrétní režimy práce.
- Kampaň začala 13. 10. 2026, Evropský týden BOZP proběhne 19.-24. 10. 2026. Materiály jsou česky a zdarma.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
