Vláda Andreje Babiše v pondělí 31. srpna 2026 schválila novelu zákoníku práce, která do českého práva zavádí evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) na tiskové konferenci potvrdil, že se novela dotkne náboru, systému odměňování i práva zaměstnanců na srovnání mezd. Za nedodržení pravidel hrozí firmám pokuty až milion korun.
Návrh teď putuje do Poslanecké sněmovny. Než se stane platným zákonem, čeká ho standardní legislativní proces se třemi čteními, projednáním v Senátu a podpisem prezidenta. I tak jde o první moment, kdy má transparentní odměňování konkrétní, vládou odsouhlasenou podobu. Dřív šlo jen o návrh v připomínkovém řízení.
Co se mění u náboru: o mzdě se dozvíte až u pohovoru
Hodně se spekulovalo o tom, jestli budou firmy muset uvádět mzdu přímo v pracovních inzerátech. Podle vyjádření MPSV pro média to nakonec povinné nebude, směrnice ani schválený návrh zveřejňování odměny v inzerci nevyžadují. Odbory v čele s ČMKOS o povinné mzdové rozpětí v inzerátu dlouhodobě usilují a stejný požadavek zopakovaly i teď, spolu s ombudsmanem, během připomínkového řízení k téhle novele.
Místo toho novela stanovuje jinou povinnost: zaměstnavatel bude muset uchazeče prokazatelně seznámit s minimální výší nabízené odměny, a to nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy. V praxi to znamená, že to uchazeč dozví nejpozději u pohovoru, kdy se začíná bavit o konkrétní pozici a podmínkách. Druhá změna je zákaz ptát se na dosavadní mzdu nebo plat. Personalisté tuhle otázku běžně používali k tomu, aby novému člověku nabídli jen o trochu víc, než měl předtím, místo aby vycházeli z reálné hodnoty pozice. Po nabytí účinnosti novely bude tenhle postup nezákonný.
Podle průzkumu Grafton Recruitment považuje zveřejňování mezd v inzerátech za férové a důležité pro své rozhodování 96 % uchazečů, pravidelně to ale dělá jen 28 % zaměstnavatelů v Česku. I bez zákonné povinnosti tak zveřejnění mzdového rozpětí v inzerátu zůstává jednou z nejjednodušších cest, jak nabídku odlišit a přilákat víc relevantních kandidátů.
Psaný systém odměňování a právo zaměstnanců na srovnání
Firmy budou muset mít písemný, objektivní systém odměňování, který popisuje, jak vznikají mzdy, platy a odměny z dohod, a který řadí pozice do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Žádné „podle citu“ nebo „protože to tak bylo vždycky“. Kritéria pro bonusy a další peněžitá plnění musí být stejně objektivní a nediskriminační.
Zaměstnanci navíc dostanou právo písemně požádat o informace o vlastní mzdě a o průměrné odměně mužů a žen ve stejné nebo srovnatelné skupině prací. Zaměstnavatel má na odpověď dva měsíce, žádost lze podat jednou ročně. Pokud by odpověď mohla prozradit plat konkrétního kolegy, informace půjde přes odborovou organizaci, aby zůstala anonymní.
Doložky mlčenlivosti o mzdě v pracovních smlouvách jsou už dnes neplatné, tahle změna platí od června 2025 v rámci takzvané flexinovely. Nová úprava na ni navazuje a dává zaměstnancům reálný nástroj, jak si informace o srovnatelné odměně vyžádat.
Kolik to bude stát a jaké hrozí pokuty
Ministerstvo odhaduje, že zavedení nových pravidel bude firmy stát mezi 198 miliony a 2,26 miliardami korun. Tak široké rozpětí ukazuje, jak nejisté je, kolik zaměstnavatelů už systém odměňování má zdokumentovaný a kolik bude začínat od nuly. Stát si na fungování nových povinností, tedy ministerstvo, inspekci práce a ombudsmana, vyžádá desítky milionů korun z rozpočtu.
Za nedodržení pravidel hrozí zaměstnavatelům pokuty až milion korun. Zaměstnanci navíc budou moct uplatňovat nároky u soudu, zastupovat je přitom může ombudsman nebo odborová organizace, a mají nárok na finanční kompenzaci.
Odbory chtěly víc, zaměstnavatelé jsou spokojení
Do vlády novela dorazila s 24 nevyřešenými rozpory z připomínkového řízení. Odbory a ombudsman se shodují, že informace o mzdě by měla být dostupná už u inzerátu, dřív než u pohovoru. Hospodářská komora zase chtěla jasněji vymezit, kdy je rozdílné zacházení v odměňování ještě v pořádku a kdy už ne.
Zaměstnavatelské organizace ale minimalistický přístup MPSV celkově vítají. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček oceňuje, že ministerstvo do přípravy zapojilo zástupce zaměstnavatelů, naslouchalo jejich praktickým připomínkám a nepřidalo firmám povinnosti nad rámec evropské směrnice.
Harmonogram: kdy co začne platit
- ledna 2027: základní pravidla, tedy zákaz ptát se na dosavadní mzdu, povinnost informovat uchazeče o minimální odměně před jednáním o smlouvě a psaný systém odměňování.
- 2028: první povinný reporting rozdílů v odměňování pro zaměstnavatele nad 150 zaměstnanců. Firmy nad 250 zaměstnanci pak reportují každý rok, firmy od 150 do 249 zaměstnanců jednou za tři roky.
- 2031: stejná reportovací povinnost i pro zaměstnavatele od 100 do 149 zaměstnanců, jednou za tři roky.
- Pod 100 zaměstnanců: reportovací povinnost zatím neplatí, firmy ji ale mohou plnit dobrovolně.
Administrativu má zjednodušit napojení na Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), přes které stát řadu potřebných dat získá automaticky, bez dalšího vykazování ze strany firem.
Co dál s návrhem bude
Novela teď čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Poslanci s ní mohou v rámci projednávání ještě hýbat, včetně varianty, že by nakonec přidali povinnost zveřejňovat mzdu v inzerátech, o kterou usilují odbory. Po Sněmovně návrh čeká Senát a podpis prezidenta. Data účinnosti uvedená výše vycházejí ze schváleného vládního návrhu. Definitivní znění zákona ještě není hotové, takže se čísla v průběhu podzimu mohou posunout.
Tři věci, které by HR mělo udělat už teď
Projděte si náborový proces. Podívejte se na strukturu pohovorů a šablony otázek pro nábor. Otázka na dosavadní plat z nich musí zmizet, i když ji dnes personalisté kladou spíš ze zvyku než ze zlého úmyslu. Zároveň si ujasněte, v jakém kroku náboru uchazeči sdělíte minimální nabízenou odměnu.
Začněte se systémem odměňování, i bez čekání na finální znění zákona. Rozdělení pozic do skupin podle hodnoty práce a psaná pravidla pro mzdy a bonusy vám zaberou spíš měsíce než týdny. Firmy, které začnou teď, budou mít v lednu 2027 náskok.
Sledujte projednávání ve Sněmovně. Zvlášť pokud patříte mezi zaměstnavatele blízké hranici 100, 150 nebo 250 zaměstnanců, právě tahle čísla rozhodují o tom, kdy a jak často na vás dopadne reportovací povinnost.
Shrnutí článku
- Vláda 31. srpna 2026 schválila novelu zákoníku práce k transparentnosti odměňování, teď míří do Poslanecké sněmovny.
- Mzda nebude povinná v inzerátech, uchazeči se ale musí dozvědět minimální odměnu nejpozději před jednáním o smlouvě.
- Personalisté se nesmí ptát na dosavadní plat uchazečů.
- Firmy budou potřebovat psaný, objektivní systém odměňování se skupinami prací podle jejich hodnoty.
- Zaměstnanci budou moct jednou ročně písemně požádat o srovnání své mzdy s průměrem kolegů, odpověď musí dostat do dvou měsíců.
- Reportovací povinnost o rozdílech v odměňování se zavádí postupně: 2028 pro firmy nad 150 zaměstnanců, 2031 pro firmy od 100 do 149 zaměstnanců, pod 100 zaměstnanců dobrovolně.
- Za porušení pravidel hrozí pokuty až milion korun, celkové náklady firem odhaduje ministerstvo na 198 milionů až 2,26 miliardy korun.
- Základní pravidla by měla platit od 1. ledna 2027, konečné znění ale ještě záleží na projednávání ve Sněmovně a Senátu.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
