Čtyřdenní pracovní týden spolehlivě rozdělí každou poradu na dva tábory. Jedni v něm vidí budoucnost práce, druzí utopii, která ignoruje realitu. A do nedávna měly obě strany jedno společné: chyběla jim kvalitní data.
To se změnilo. V červenci 2025 vyšla v prestižním časopise Nature Human Behaviour první recenzovaná studie velkého rozsahu, která sledovala téměř 3 000 zaměstnanců ve 141 organizacích. Současně se nasbíraly výsledky pilotních programů ve více než 400 firmách po celém světě. A existují i případy, kdy to nefungovalo, což je pro strategické rozhodování stejně cenné jako příběhy úspěchu.
Co zjistila největší akademická studie
Studie v Nature Human Behaviour (Fan, Schor, Kelly & Gu, 2025) je v téhle oblasti milníkem. Výzkumníci z Boston College sledovali 2 896 zaměstnanců ze 141 organizací v šesti zemích, od Austrálie přes Irsko až po Spojené království. Kontrolní skupina zahrnovala 562 zaměstnanců z firem, které svůj režim nezměnily.
A výsledky? Vyhoření kleslo o 0,44 bodu na pětibodové škále. Spokojenost s prací vzrostla o 0,52 bodu na desetibodové škále. Duševní zdraví se zlepšilo o 0,39 bodu, fyzické o 0,28 bodu. Zaměstnanci hlásili 16 % více spánku a přes polovinu z nich zaznamenalo zlepšení pracovní schopnosti.
Co za tím stojí? Studie identifikovala tři hlavní mechanismy: lepší subjektivní pracovní schopnost, méně problémů se spánkem a nižší únavu. A klíčové zjištění: čím výraznější bylo individuální snížení odpracovaných hodin, tím větší přínos pro wellbeing.
Kde má studie své limity
Formálně neměřila produktivitu ani tržby. Zapojené firmy byly menší a pocházely z anglicky mluvících zemí. Kontrolní skupina byla relativně malá. Přesto stojí za pozornost, že více než 90 % firem po ukončení pilotu v novém režimu pokračovalo, což naznačuje, že produktivita zásadně neutrpěla.
Co ukazují piloty z celého světa
Organizace 4 Day Week Global koordinovala pilotní programy ve více než 400 firmách. Jejich model je elegantně jednoduchý: 100 % platu, 80 % času, 100 % výkonu. A výsledky se překvapivě shodují napříč kulturami i odvětvími.
Největší pilot zapojil 61 firem a přibližně 2 900 zaměstnanců od IT přes finanční služby až po restaurace. Z 61 firem jich 56 v čtyřdenním režimu pokračovalo, 18 ho rovnou učinilo trvalým. Vyhoření kleslo u 71 % zaměstnanců, fluktuace se snížila o 57 % a nemocnost o 65 %. Tržby vzrostly v průměru o 1,4 %.
Americký a irský pilot (33 firem) zaznamenal růst tržeb o 8,1 %. Severoamerický dlouhodobý report (41 firem) ukázal pokles vyhoření o 69 % a růst tržeb o 15 %. V Jižní Africe tržby vzrostly o 10,5 %. V Portugalsku kleslo vyčerpání o 19 %. Společný vzorec? Wellbeing stoupá, fluktuace klesá, tržby zůstávají stabilní nebo rostou. A naprostá většina firem se k pětidennímu týdnu nevrací.
Proč to funguje: není to o rychlejší práci, ale o méně plýtvání
Čtyřdenní týden nefunguje tak, že lidé pracují rychleji. Funguje tak, že firmy konečně pojmenují, kolik času se v jejich organizaci reálně plýtvá. Podle průzkumu Flowtrace z roku 2025 tráví manažeři 16 hodin týdně na schůzích, ředitelé dokonce přes 19 hodin. Microsoft zjistil, že zaměstnanci jsou přerušeni 275krát denně.
Čtyřdenní týden je v podstatě institucionalizací toho, co výzkum ukazuje už roky: méně hodin s vyšší kvalitou soustředění přináší lepší výsledky než vyčerpávající maratony.
Kde to funguje skvěle a kde to selhalo
Microsoft Japan během jednoměsíčního pilotu zaznamenal nárůst produktivity o téměř 40 %, pokles spotřeby elektřiny o 23 % a redukci tisku o 59 %. Unilever New Zealand snížil stres o 33 % a work-life konflikt o 67 %. Buffer funguje na čtyřdenním režimu od roku 2020 s nárůstem produktivity o 22 %.
Ne vždy to ale dopadlo dobře. Magyar Telekom ukončil 20měsíční pilot v únoru 2024. Britský dodavatel Allcap opustil pilot dva měsíce předčasně kvůli nepředvídatelným objednávkám. Vzorec selhání ukazuje na tři hlavní rizika: odvětví vyžadující nepřetržité pokrytí, nedostatečná organizační příprava a nerovnoměrné zavádění v rámci firmy.
Český kontext: zákon to umožňuje, praxe zaostává
Český zákoník práce čtyřdenní pracovní týden nezakazuje. Standardní pracovní doba je 40 hodin týdně, ale distribuce do pěti dnů není povinná. Maximální délka směny je 12 hodin, takže i kompresní model 4×10 je legální. V praxi jde ale stále o výjimečný benefit. Mezi české průkopníky patří SAB Finance (od 2018), Daytrip (od 2021), Phonexia (od 2023) nebo Sherpas (čtvrtý rok).
A právě tady se skrývá zásadní vhled: čtyřdenní týden není o tom dát lidem den volna. Je o tom, zda je vaše firma schopná reorganizovat práci tak, aby v pěti dnech nebyla zbytečná.
Co z toho plyne pro vaši firmu
Data z pilotů a studie v Nature Human Behaviour vytvářejí dosud nejsilnější důkazní základnu. Výsledky jsou konzistentní od Islandu po Jižní Afriku: 92 % firem pokračuje, wellbeing se zlepšuje, tržby zůstávají stabilní nebo rostou.
Tři zjištění jsou pro strategické rozhodování klíčová:
- Úspěch závisí na hluboké reorganizaci práce, ne na pouhém zrušení pátku.
- Model 100:80:100 (plný plat, 80 % času, 100 % výkon) přináší výrazně lepší výsledky než pouhá komprese hodin.
- Čtyřdenní týden je mocný nástroj pro získávání a udržení lidí v době, kdy podle Gartneru 63 % kandidátů považuje zkrácený týden za top benefit. Ale jeho implementace vyžaduje odvahu přiznat, že velká část dosavadní práce mohla být plýtváním časem. A to bývá ta nejtěžší část.
Tři kroky, které dělají rozdíl u firem s úspěšným čtyřdenním týdnem:
- Audit meetingů – zkrácení, snížení frekvence, nahrazení písemnými aktualizacemi.
- Přechod na asynchronní komunikaci – Slack nebo dokumenty místo real-time schůzek.
- Ochrana času na soustředěnou práci – bloky bez přerušení. Firmy, které provedly dvě a více organizačních změn, měly jen 8% pravděpodobnost návratu k pětidennímu režimu.
Shrnutí článku
Čtyřdenní pracovní týden postavený na modelu 100:80:100 (plný plat, 80 % času, 100 % výkonu) prokazatelně zvyšuje wellbeing a snižuje vyhoření, aniž by ohrozil tržby. Klíčem k úspěchu však není jen volný pátek, ale radikální reorganizace práce – zejména omezení zbytečných schůzek a ochrana času na soustředění. Zatímco 92 % zapojených firem se k pětidennímu režimu už nevrací, varovným prstem zůstávají pokusy o pouhou kompresi hodin (např. v Belgii), které bez redukce zátěže stres nesnižují.
- Výsledky: Vyhoření klesá o 71 %, fluktuace o 57 % a nemocnost o 65 %.
- Ekonomika: Tržby zůstávají stabilní nebo rostou (v průměru o 1,4 % až 15 %).+2
- Podmínka: Nutností je audit mítinků a asynchronní komunikace; bez změn procesů hrozí selhání.+1
- Lákadlo: Pro 63 % kandidátů jde o top benefit, což výrazně usnadňuje nábor.+1
- Limity: Model není univerzální; naráží v oborech s nepředvídatelnou poptávkou nebo u malých týmů bez přípravy.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
