Argument dával smysl v době, kdy uchazeč neměl kde jinde zjistit, kolik podobná pozice reálně stojí. Dnes tuhle informaci najde za tři kliky. Efekt utajení se tak obrátil naruby. Firma, která mzdu skrývá, dnes nechrání vyjednávací pozici. Jen signalizuje, že se za číslo stydí, nebo že ho sama nemá spočítané.
Přesně tenhle posun teď potkává legislativu. Lhůta pro implementaci evropské směrnice o transparentnosti odměňování do českého práva uplynula na začátku června 2026 a český zákoník práce se jí bude muset přizpůsobit, i když sama Česká republika, stejně jako většina velkých ekonomik unie, termín nestihla. Než se ale pustíme do paragrafů, stojí za to podívat se na věc z druhé strany. Otevřená mzda v inzerátu je totiž hlavně nástroj, který firmám funguje už dnes, bez ohledu na to, kdy nabude účinnosti další paragraf. Povinnost je jen bonus navíc.
Co se skutečně děje, když mzdu napíšete do inzerátu
Nejrozšířenější mýtus zní, že zveřejněná mzda přiláká jen lidi lovící co nejvíc peněz za co nejméně práce. Data ukazují opak.
Portál JenPráce.cz na vlastních datech zjistil, že inzeráty s uvedenou odměnou přitahují v průměru o 47,7 procenta více zájemců než inzeráty bez ní. Rozdíl je ještě výraznější v oborech, kde je konkurence o kandidáty tvrdá: v IT jde o 73 procent víc zájemců, ve vědě a školství přes 111 procent. Jediný sektor, kde efekt nefungoval, byla státní správa: tam měla transparentnost mírně negativní dopad, což asi vysvětluje, proč se tabulkové platy nikdo nesnaží prodávat jako benefit.
Podobný obrázek dává i průzkum platformy StartupJobs. Víc než čtvrtina uchazečů se vůbec nepřihlásí na inzerát, který mzdu neuvádí, a 85 procent kandidátů považuje tuhle informaci za důležitou už při prvním čtení nabídky. Průzkum Mozaika pracovního trhu z prvního čtvrtletí 2026 mezitím ukázal, jak velký prostor tu firmy nechávají ležet ladem: mzdu pravidelně zveřejňuje jen 28 procent zaměstnavatelů, zatímco 96 procent uchazečů zveřejnění vítá. Právě tenhle rozdíl mezi tím, co firmy dělají, a co kandidáti chtějí, je asi nejzajímavější číslo z celého článku.
Zahraniční průzkumy mluví podobným jazykem, i když s jinou metodikou. LinkedIn mezi americkými uživateli zjistil, že 91 procent respondentů by zveřejnění rozpětí ovlivnilo v rozhodnutí, zda se na pozici vůbec přihlásí. Glassdoor ve vlastním průzkumu došel k tomu, že 77 procent zaměstnanců a uchazečů považuje mzdovou transparentnost za dobrou věc pro spokojenost lidí i pro byznys samotný. Jde o průzkumy vnímání, co lidé říkají, že by udělali nebo jak věc vnímají, ne o měřené chování na inzerátech jako u českých platforem. I tak ukazují stejný směr: mlčení o mzdě dnes kandidáty neláká k opatrnosti, odhání je pryč.
Efekt se navíc nezastavuje u počtu reakcí. Když uchazeč zná rozpětí předem, nepřihlásí se na pozici, u které tuší, že se s vámi na penězích nikdy nedomluví. Odpadá fáze náboru, kterou každý recruiter zná a nesnáší: dvě kola pohovorů, oboustranné nadšení, a pak věta „bohužel, to je mimo náš rozpočet.“ Otevřená mzda tenhle scénář nevymýtí úplně, ale výrazně ho zkracuje. Filtrujete predikci, ne realitu po tom, co jste do kandidáta už investovali čas HR i hiring manažera.
Jak nastavit rozpětí, aby fungovalo, ne aby jen odškrtlo compliance
Tady přichází část, kterou firmy nejčastěji zkazí. Vidí, že mzdu psát mají, tak napíšou rozpětí od 35 do 75 tisíc a tváří se, že splnily úkol. Splnily tím ale jen literu zákona, ne jeho účel.
Příliš široké rozpětí je totiž jen jinak zabalené utajení. Zkušený kandidát si po přečtení takového čísla spočítá jedno ze dvou: buď firma nemá jasno, koho vlastně hledá a za kolik, nebo počítá s tím, že vás ukotví u spodní hranice a vy budete rádi za cokoliv nad ní. Výzkum z Cornell University publikovaný v Harvard Business Review ukázal, že příliš široké rozpětí v inzerátu dokonce odrazuje ženy od podání přihlášky výrazněji než muže, tedy přesný opak toho, co má transparentnost odměňování řešit. Glassdoor na vlastních datech navíc zjistil, že skutečná mzda leží pod mediánem zveřejněného rozpětí ve víc než 60 procentech případů. Ta hezká horní hranice v inzerátu je tak z velké části marketing.
Funkční přístup je jiný: rozpětí by mělo odrážet realitu jedné pozice, ne rozptyl mezi juniorem a seniorem spojený do jednoho řádku, abyste nemuseli psát dva inzeráty. Pokud v rámci jedné pozice reálně zvažujete širší rozpětí kvůli zkušenostem kandidáta, napište rovnou, podle čeho se rozhoduje: praxe v letech, znalost konkrétního nástroje, jazyková vybavenost. Věta „finální nabídka záleží na zkušenostech kandidáta“ stojí u inzerátu skoro pokaždé a nikoho už nezajímá, protože nic neříká. Konkrétní kritérium ano.
Orientační vodítko na šířku rozpětí mimochodem už existuje, byť zatím jen na papíře. Veřejný ochránce práv v připomínkách k novele zákoníku práce navrhuje strop 25 procent mezi spodní a horní hranicí. Nejde o platné pravidlo, ale jako praktický test funguje dobře i bez zákona: pokud vaše rozpětí přesahuje čtvrtinu mezi minimem a maximem, ptejte se, jestli popisujete jednu pozici, nebo dvě různé práce se stejným názvem.
Co bude povinné, a co ne
Teď k paragrafům, protože i tady se vyplatí přesnost víc než dojem.
Směrnice EU 2023/970 v plném znění dává zaměstnavatelům na výběr: buď zveřejní nástupní mzdu nebo rozpětí přímo v inzerátu, nebo to sdělí kandidátovi před prvním pohovorem. Český návrh novely, který ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením ministra Aleše Juchelky poslalo do meziresortního připomínkového řízení, jde v jednom bodě jinam, než by čekal každý, kdo čte jen nadpis směrnice. Ministr zvolil takzvanou minimalistickou transpozici, tedy rozsah, který směrnice vyžaduje, bez přidávání přísnějších pravidel nad její rámec.
Povinnost uvádět mzdu přímo v inzerátu se do návrhu MPSV nedostala. Ministerstvo navrhuje jen povinnost informovat uchazeče o minimální výši mzdy nebo platu, a to nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy. Podle vlastní důvodové zprávy MPSV firmě k naplnění týhle povinnosti stačí informovat uchazeče už při prvním kontaktu, návrh to ale jako podmínku před prvním kolem pohovorů nevyžaduje. Přesně tahle mezera formulaci znejišťuje: odbory ji kritizují jako vágní, zaměstnavatelé naopak vítají, že nemusí zveřejňovat rozpětí hned na začátku náboru. Inzerát bez čísla tak podle návrhu zůstane v pořádku, firma informační povinnost splní jindy a jinak, třeba ústně na pohovoru.
Tenhle rozdíl si všimly i jiné státní instituce, a hlasitě. Veřejný ochránce práv, autor zmíněného stropu 25 procent, žádá navíc pokutu až 500 tisíc korun za nedodržení povinnosti uvést mzdu přímo v nabídce práce. Jde zatím jen o připomínku v rámci připomínkového řízení, ne o ministerstvem přijaté pravidlo. Ministerstvo školství navrhuje podobnou úpravu: uchazeč má dostat informaci v okamžiku, kdy ještě může reálně ovlivnit své rozhodnutí, ne až po investovaném čase do pohovoru. K létu 2026 má návrh za sebou připomínkové řízení, ministerstvo ho ale ještě dolaďuje s odbory a zástupci zaměstnavatelů a do Poslanecké sněmovny by měl podle dostupných informací zamířit až po prázdninách. Finální znění se tak ještě může upravit. I kdyby ale zůstalo tak, jak ho navrhlo MPSV, realitu byznysu to nemění: uvedení mzdy v inzerátu zůstane volitelné navrch, ne povinný základ.
Bez přehánění: plná povinnost uvádět mzdu přímo v inzerátu podle aktuálního návrhu nehrozí. Informační povinnost vůči uchazečům nějakou formou přijde, jen dřív než později. Za nesplnění týhle konkrétní povinnosti přitom podle dostupných informací hrozí pokuta do 200 tisíc korun, tedy sazba na spodní hranici sankcí, které novela zavádí. Nejpřísnější sankce, do 1 milionu korun, míří jinam, na nevytvoření systému odměňování, nezpracování zprávy o mzdových rozdílech nebo na zakázané dotazování uchazečů na jejich dosavadní výdělek. Kdo čeká, až se z dobré praxe stane povinnost, možná čeká na vlak, který v téhle podobě vůbec nepřijede. A i kdyby přijel, konkurenti mezitím získali náskok, o kterém teď čtete.
Zkuste to u jedné pozice
Nemusíte měnit náborovou politiku celé firmy hned zítra. Stačí vybrat jednu aktuálně otevřenou pozici, ideálně takovou, kde vám dlouho ubývá počet přihlášek nebo kvalita kandidátů neodpovídá očekávání. Napište k ní reálné rozpětí, konkrétní a zdůvodněné, ne rozteklé od nejnižšího po nejvyšší číslo. Sledujte dva měsíce, co se stane s počtem reakcí a s tím, kolik pohovorů skončí na větě o rozpočtu.
Mzda v inzerátu se dnes řeší aritmetikou, ne odvahou: kolik vás stojí prázdný inzerát měsíc navíc, versus kolik vás stojí jedna věta s číslem. Firmy, které tohle spočítaly dřív než ostatní, nesledují legislativu ze strachu. Sledují ji ze zvědavosti, jestli se konečně vyrovnají podmínky i těm, kdo čekali na paragraf místo na data.
Zdroje
- JenPráce.cz: Uvedení mzdy výrazně zvyšuje zájem o pracovní inzerát
- HRnews.cz / StartupJobs: Čtvrtina uchazečů se nepřihlásí na inzerát bez uvedené mzdy
- BusinessInfo.cz: Mzdu v inzerátu zveřejňuje méně než třetina firem (průzkum Mozaika pracovního trhu, Q1 2026)
- LinkedIn Talent Blog: Why You Should Include Salary Ranges in Job Posts
- Glassdoor: New Study – Job Seekers Expect Salary Negotiation & Transparency
- Glassdoor / Fast Company: Glassdoor study on pay range accuracy
- Harvard Business Review: Posting a Wide Salary Range Can Deter Women from Applying
- Finance.cz: Mzda v inzerátu zatím povinná nebude. Novela ji ale přikazuje sdělit uchazečům během náboru
- Finance.cz: Mzda by měla být povinně už v pracovním inzerátu. Státní instituce tlačí na změnu návrhu MPSV
- danovky.cz (KPMG Česká republika): Zásadní změna pro zaměstnavatele – MPSV představilo návrh novely implementující směrnici o transparentním odměňování
- Novinky.cz: Povinné zveřejnění mzdy v inzerátech nebude. Ministerstvo práce ale navrhlo změny v pohovorech
- Česká justice: Výše mzdy až před podpisem smlouvy. Česko pohřbilo smysl nových pravidel, tvrdí experti
- Podnikatel.cz: Nevysvětlíte zaměstnanci, proč bere méně než ostatní? Bude vám hrozit vysoká pokuta
- EUR-Lex: Směrnice (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování, čl. 5
Shrnutí článku
Mzda v inzerátu není podle návrhu MPSV povinná, firmy ale budou muset uchazeče informovat o minimální mzdě nejpozději před sjednáním smlouvy. Zveřejnění dřív než pozdě je ale i bez zákona výhoda: inzeráty s uvedenou odměnou přitahují podle JenPráce.cz v průměru o 47,7 procenta víc zájemců.
Firmy by neměly čekat na finální paragraf. Vyzkoušet transparentní rozpětí u jedné pozice a sledovat efekt na počet a kvalitu reakcí lze už teď, bez ohledu na to, kdy novela nabude účinnosti.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
