Jednou za rok přijde do firmy fyzioterapeut, změří tlak, rozdá se ovoce a HR vydá tiskovou zprávu o tom, jak firmě záleží na zdraví lidí. Den zdraví skončí, miska s jablky se vyprázdní do tří dnů a firma se vrátí k normálu. Normál přitom obvykle znamená to samé, co předtím: žádný systém, jen gesto.
Tenhle text je o tom, jak vypadá prevence, která funguje i ve čtvrtek odpoledne, kdy se nikdo nedívá a žádný fotograf nefotí usmívající se tým s ovocnými mísami.
Proč jednorázová akce nikoho nezachrání
Den zdraví je fajn věc, jen si od ní firmy slibují víc, než dokáže dát. Průzkum think tanku Ministra zdraví, který od června do října 2025 oslovil 80 organizací napříč výrobou, IT, veřejnou správou i zdravotnictvím, ukázal, kde přesně český byznys se zdravím zaměstnanců stojí. Přes 42 % podniků dává na zdraví zaměstnanců méně než 10 000 korun ročně na hlavu. Formální strategii v této oblasti má jen 22,5 % firem. Zbytek improvizuje.
Autorka průzkumu to shrnula jasně: preventivní péče je v řadě českých firem stále popelkou. Sportovní benefity a workshopy nabízí skoro každý. Systematické screeningy, očkování nebo podpora duševního zdraví zůstávají výjimkou, ne pravidlem.
Data o zdravotním stavu pracovní síly mezitím nevypadají uklidňujícím dojmem. Podle Českého statistického úřadu chybělo v roce 2025 na pracovištích kvůli nemoci nebo úrazu denně v průměru 214 tisíc lidí, přičemž toto číslo dlouhodobě drží na podobné úrovni.
Co přesně má jedna akce s fyzioterapeutem jednou ročně vyřešit, když problém je systémový a data ho ukazují rok za rokem stejně velký?
Den zdraví má v HR kalendáři pevné místo ze stejného důvodu, jako má vánoční večírek. Dá se snadno naplánovat, hezky se vyfotí a v prezentaci pro vedení vypadá jako důkaz, že se něco děje. Realita je přízemnější. Fyzioterapeut odejde, miska s ovocem se vyprázdní a zaměstnanec, kterému při měření vyšel zvýšený tlak, dostane maximálně radu, ať to nechá zkontrolovat u praktika. Jestli tam skutečně dojde, se už nikdo nedozví. Systém, který končí u jednoho čísla na letáku, je jenom alibi s razítkem.
Systém, ne akce: jak vypadá prevence, která drží
Zákon už dnes firmám ukládá minimum. Pracovnělékařské služby podle zákona o specifických zdravotních službách znamenají povinné vstupní, periodické a výstupní prohlídky, jejichž rozsah se odvíjí od kategorie rizikovosti práce. Firma to platí, zaměstnanec na prohlídku jde, papír se založí. Tohle je podlaha, ne strop.
Systémová prevence začíná tam, kde zákonná povinnost končí, a pozná se podle čtyř znaků.
Pravidelnost místo kalendářní výjimky. Screening jednou za rok, ne jednou za existenci firmy. Platí to pro krevní tlak, cholesterol, u rizikových skupin i pro konkrétní typy nádorových onemocnění. Ne proto, že by to bylo trendy, ale proto, že časný záchyt mění prognózu.
Návaznost na léčbu. Tohle je bod, který firmy nejčastěji vynechávají. Screening bez toho, co se stane s výsledkem, je jen drahé měření. Funkční systém znamená, že zaměstnanec se špatným výsledkem má jasnou cestu ke specialistovi, ne doporučení „zajděte si k lékaři" a tím to končí.
Měření v čase, ne jedno číslo. Jedna hodnota z jednoho dne nic neřekne. Trend ano. Firmy, které to myslí vážně, sledují nemocnost, fluktuaci a využívání preventivních programů jako ukazatele, ne jako položku do výroční zprávy.
Dostupnost bez bariér. Screening, na který se musí zaměstnanec objednávat tři měsíce dopředu a brát si na něj dovolenou, se využívat nebude. Funguje to tam, kde je prohlídka součástí pracovní doby, kde termín zařídí zaměstnavatel nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb a kde zaměstnanec neřeší, jestli si tím zkomplikuje vztah s nadřízeným. Prevence, která vyžaduje hrdinství, aby se k ní člověk dostal, prevencí není.
Ekonomický argument existuje a je silnější, než by čekal každý, kdo prevenci škrtá jako první při šetření rozpočtu. Světová zdravotnická organizace uvádí, že iniciativy na podporu zdraví na pracovišti dokážou snížit nemocenskou absenci až o 27 procent a firemní zdravotní náklady až o 26 procent. Náklady na základní pracovní zdravotní služby se přitom pohybují mezi 18 a 60 dolary na pracovníka. To není částka, která by položila rozpočet průměrné firmy. Je to částka, kterou firmy běžně utratí za catering na vánoční večírek.
Jak to vypadá v praxi, když to někdo bere vážně
V Česku existuje oficiální rámec, který systémovou prevenci na pracovišti definuje a certifikuje. Jmenuje se Podnik podporující zdraví, vyhlašuje ho hlavní hygienik ČR od roku 2005 a organizuje ho Státní zdravotní ústav. Firma neprochází dotazníkem, kde zaškrtne „máme ovoce v kuchyňce". Prochází osobním auditem, předkládá projekt podpory zdraví na pracovišti a podle míry naplnění kritérií získá certifikát prvního až třetího stupně, platný tři roky. Program dnes zahrnuje bezmála stovku firem s dohromady kolem 140 tisíc zaměstnanců, mezi certifikovanými jsou velké výrobní podniky i menší firmy napříč obory. Zástupce jedné z oceněných firem v rámci 19. ročníku popsal dopad na fluktuaci konkrétně: po zavedení programů podpory zdraví a změně přístupu k zaměstnancům klesla firmě fluktuace z původních zhruba 30 % na současných 6 %.
Konkrétní podobu systémové prevence lze vidět i mimo tento certifikační rámec. Škoda Auto provozuje vlastní polikliniku v Mladé Boleslavi a organizuje preventivní akce i v závodech v Kvasinách a Vrchlabí. Podle vlastního vyjádření firmy vedou absolvování preventivních vyšetření k včasnému záchytu závažných onemocnění u zaměstnanců a doporučení navazující specializované péče, tedy přesně to propojení screeningu a léčby, o kterém byla řeč výše. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda navíc hradí nad rámec běžné péče konkrétní screeningy: test na onemocnění štítné žlázy jednou ročně bez věkového omezení, sonografii břicha pro rizikové skupiny, screening karcinomu tlustého střeva pro věkovou skupinu 30 až 45 let a příspěvky na ultrazvuk či mamografii prsu pro ženy, které nespadají do státního screeningového programu.
Žádný zázrak, žádná revoluce. Prostý systém, kde screening něco spouští, místo aby končil u jednoho čísla na papíře. Ani certifikace, ani vlastní poliklinika nejsou výchozí bod, ke kterému má většina firem upínat hned zítra. Jsou ukázkou toho, kam může dlouhodobá investice dojít, ne vstupenkou, kterou musí mít každý, kdo se zdravím zaměstnanců myslí vážně.
Jeden krok, který má smysl udělat jako první
Kompletní systém prevence se nepostaví za měsíc a rozhodně ne jedním rozpočtovým řádkem. Kdo čeká na dokonalý plán s rozpočtem na tři roky dopředu, nezačne nikdy. Přesně tahle past drží spoustu firem ve stavu „jednou uděláme pořádný wellbeing program" už od covidu.
První krok, který dává smysl, je mnohem menší a nevyžaduje schválení představenstva. Vezměte jeden benefit nebo aktivitu, kterou už dnes máte, a přidejte k ní návaznost. Pokud měříte tlak na Dni zdraví, domluvte se s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, že výsledky mimo normu automaticky znamenají doporučení k specialistovi, ne jen číslo na papírku, které si zaměstnanec odnese domů a založí do šuplíku vedle nabíječky, co už nikam nepasuje. Pokud máte periodické prohlídky, zjistěte, kolik lidí na ně reálně chodí. Pokud je to méně, než by mělo, ptejte se proč, ne kolik jich loni bylo.
Tohle nestojí skoro nic navíc a mění charakter celé akce z gesta na první článek řetězce. Systémová prevence nezačíná velkým rozpočtem. Začíná tím, že se přestane měřit úspěch počtem rozdaných jablek a začne se měřit tím, co se stane s člověkem, který na tom jablku nezůstane.
Zdroje
- Český statistický úřad: Počet dnů na neschopenkách zůstává stabilní (2025), https://statistikaamy.csu.gov.cz/pocet-dnu-na-neschopenkach-zustava-stabilni
- Světová zdravotnická organizace (WHO): Protecting workers' health, fact sheet, https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/protecting-workers'-health
- Státní zdravotní ústav: Soutěž Podnik podporující zdraví, https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pracovni-prostredi-a-zdravi/podpora-zdravi-na-pracovisti/soutez-podnik-podporujici-zdravi/
- Podnik podporující zdraví: O projektu, https://www.podnikpodporujicizdravi.cz/o-projektu/
- Státní zdravotní ústav: 19. ročník ocenění Podnik podporující zdraví, https://szu.gov.cz/aktuality/19-rocnik-oceneni-podnik-podporujici-zdravi/
- HR News: Průzkum Ministra zdraví o přístupu českých firem ke zdraví zaměstnanců (2025), https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/legislativa-id-2698718/pruzkum-ministra-zdravi-ceske-firmy-v-rade-pripadu-vidi-zdravi-id-4512719
- Poliklinika Škoda: Preventivní akce, https://poliklinika.skoda-auto.cz/prevence/prevence
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Prevence závažných onemocnění, https://www.zpskoda.cz/prevence-zavaznych-onemocneni
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (pracovnělékařské služby)
Shrnutí článku
Průzkum think tanku Ministra zdraví z roku 2025 ukazuje, že přes 42 % českých firem dává na zdraví zaměstnanců méně než 10 000 korun ročně na hlavu a jen 22,5 % z nich má v této oblasti formální strategii. Jednorázové akce jako Den zdraví přitom systémový problém neřeší, na pracovištích dlouhodobě chybí denně v průměru 214 tisíc lidí kvůli nemoci nebo úrazu.
Systémová prevence se pozná podle čtyř znaků: pravidelnosti screeningů, návaznosti na léčbu u specialisty, měření dat v čase místo jednorázových hodnot a dostupnosti bez bariér v rámci pracovní doby. Podle Světové zdravotnické organizace dokážou takové programy snížit nemocenskou absenci až o 27 % a firemní zdravotní náklady až o 26 %, přičemž náklady na základní péči se pohybují v řádu stovek až tisíce korun na zaměstnance ročně. V Česku existuje i oficiální certifikace Podnik podporující zdraví a firmy jako Škoda Auto ukazují, jak systémová péče o zdraví vypadá v praxi a jaký má dopad na fluktuaci.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
