Ve výrobní hale nikdo nezvedne paletu bez proškolení. Na stavbě nikdo nevyleze na lešení bez helmy. Firmy mají na fyzicky náročnou práci protokoly, formuláře a bezpečáka, který přijde zkontrolovat, jestli je všechno podle normy.
Pak přijde kancelář. Osm hodin sezení, žádné školení, žádný protokol, žádná kontrola. Přitom podle průzkumu ESENER 2019 od Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) hlásilo dlouhé sezení jako rizikový faktor 61 % pracovišť v EU27. Byla to novinka v dotazníku a hned se umístila na druhém místě mezi nejčastěji zmiňovanými riziky, hned za opakovanými pohyby rukou a paží (65 %). Nejvíc si na sezení stěžují sektory, které bychom neoznačili za rizikové: finance a pojišťovnictví (92 %), informace a komunikace (92 %), veřejná správa (89 %).
Jinými slovy: sezení není odpočinek od fyzicky náročné práce. Je to jiná fyzicky náročná práce. Jen bez helmy.
Co dlouhé sezení dělá s tělem
Tělo je stavěné na pohyb, ne na hodiny ve stejné poloze. Když sedíte bez přestávky, zatěžujete bederní páteř, krční páteř a ramena stále stejným způsobem. Žádný sval nedostane šanci se uvolnit, protože statická poloha drží napětí konstantně, i když se zdá, že „neděláte nic“.
EU-OSHA k tomu píše jasně: zdravotní dopady dlouhého statického sezení jsou především bolesti dolní části zad a potíže s krkem a rameny. K tomu se přidávají rizika, která přesahují pohybový aparát, včetně obezity, kardiovaskulárních onemocnění a některých psychických potíží. Riziko roste s dobou trvání, ne s intenzitou. Sezení ve špatném úhlu na pět minut nikoho nezabije. Osm hodin v jakémkoli úhlu už je problém.
V českém kontextu je zajímavý jeden signál. Od roku 2023 je možné uznat chronické onemocnění bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže jako nemoc z povolání. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo v roce 2025 uznáno šest takových případů oproti jednomu v roce předchozím. Čísla jsou malá a nejde z nich dělat epidemiologický závěr, ale ukazují směr: povědomí o tom, že dlouhodobá zátěž páteře je uznatelné pracovní riziko, roste. HR by mělo počítat s tím, že se toto téma bude objevovat čím dál častěji, nejen v ordinacích fyzioterapeutů, ale i v posudkových řízeních.
Konkrétní opatření, která něco stojí a něco řeší
Zapomeňte na míček na sezení v rohu kanceláře. Vypadá dobře na fotce z firemního Instagramu, ale nikdo ho nepoužívá a ergonomický problém neřeší. Funkční opatření jsou míň fotogenická, zato fungují.
Nastavení pracovního místa. EU-OSHA doporučuje hierarchický přístup: nejdřív upravit samotné pracoviště, až pak řešit chování lidí. To znamená nastavitelnou židli, stůl ve správné výšce a monitor v takové pozici, aby se krk nemusel předklánět nebo zaklánět. Tohle není nákup nového vybavení za statisíce. U většiny kancelářských židlí a stolů jde jen o to, nastavit to, co už firma vlastní, ale nikdo to nikdy nenastavil, protože při nástupu na to nebyl čas.
Sit-stand stoly, pokud je máte. Důležitý detail, který se často míjí účinkem: přínos stolu s nastavitelnou výškou nespočívá v tom, že člověk nahradí sezení stáním. Podle EU-OSHA jde hlavně o pravidelné střídání pozic, ne o přesun statického problému z jedné polohy do druhé. Stát nehybně osm hodin je stejně rizikové jako sedět nehybně osm hodin. Bez plánu na střídání pozic a pohyb je sit-stand stůl jen dražší stůl.
Pohybové mikropřestávky. EU-OSHA formuluje konkrétní doporučení: vstát a udělat krátkou mikropauzu přibližně každých 20 až 30 minut, a po každých dvou hodinách sezení si dát přestávku minimálně 10 minut. Tohle se dá zavést bez jediné koruny investice. Stačí to komunikovat, případně nastavit připomínku v kalendáři nebo v aplikaci, kterou lidé stejně používají.
Rotace úkolů a přirozený pohyb v provozu. Kde to jde, dává smysl navrhnout práci tak, aby sama vytvářela příležitosti ke změně polohy: tisk na vzdálenější tiskárně, porady vestoje, telefonáty za chůze. EU-OSHA to označuje jako součást prevence na úrovni organizace práce, ne jen na úrovni jednotlivce.
Společný jmenovatel: EU-OSHA opakovaně zdůrazňuje, že opatření proti dlouhému sezení bývají jednoduchá a levná. Není potřeba korporátní wellness program za milion. Potřeba je nastavit to, co firma má, a dát lidem prostor to používat.
Jak o tom mluvit, ať to nezní jako další gimmick
Největší past je slovník. Řeknete „ergonomie“ a lidé v hlavě uslyší „HR chce, abychom seděli rovně, a přidá k tomu balanční podložku“. Aby opatření fungovalo, komunikace musí ukázat, že jde o bezpečnost práce, ne o benefit navrch.
Nepoužívejte slovo wellness, pokud nemusíte. Řekněte to tak, jak to je: dlouhé sezení je uznaný rizikový faktor podle evropské agentury pro bezpečnost práce, stejně jako zvedání těžkých břemen nebo opakované pohyby. Firma tohle riziko bere vážně stejně jako jakékoli jiné.
Nedávejte to na plakát vedle receptu na smoothie. Zapojte to tam, kam patří: do onboardingu (nastavení pracovního místa je součást nástupu, ne volitelný extra krok), do BOZP školení (protože to tam legitimně patří) a do běžné komunikace vedoucích, ne jen HR. Když o mikropauzách mluví vedoucí týmu na poradě, váží to jinak, než když přijde mail z HR s emoji.
A nejdůležitější: netvařte se, že jedno opatření vyřeší všechno. Sezení je průběžné riziko, které jedna interní kampaň nezažene, a řídí se stejně jako jakékoli jiné: vyhodnocením, zásahem a kontrolou, že zásah funguje.
Tři kroky na tento měsíc
Nemusíte řešit celou firmu najednou. Stačí tři konkrétní kroky, které jdou udělat bez rozpočtového schvalování na příští čtvrtletí.
Za prvé, zkontrolujte nastavení pracovních míst u lidí, kteří sedí nejvíc, tedy u těch, kdo tráví u počítače prakticky celou směnu. Stačí upravit výšku židle, stolu a monitoru u toho, co firma už vlastní, žádný nákup.
Za druhé, zaveďte viditelnou normu pro mikropauzy. Ať vedoucí týmů sami vstávají během dlouhých porad a řeknou to nahlas. Změna chování začíná u lidí, kteří mají viditelnost, ne u interní směrnice, kterou nikdo nečetl.
Za třetí, zařaďte ergonomii pracovního místa jako standardní bod onboardingu, ne jako dobrovolnou brožuru v intranetu. Nový člověk si nastaví pracovní místo správně hned první týden, ne až za dva roky, když ho začne bolet záda.
Fyzicky náročná práce má bezpečnostní protokol, protože riziko je vidět. Sezení má stejné riziko, jen o metr blíž a bez helmy, která by na něj upozornila.
Zdroje
- EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci), ESENER 2019 (Third European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks) – dlouhé sezení jako rizikový faktor hlášený 61 % pracovišť v EU27, druhé místo v žebříčku hned za opakovanými pohyby rukou a paží (65 %). Nejvyšší výskyt v sektorech finance a pojišťovnictví (92 %), informace a komunikace (92 %), veřejná správa (89 %). osha.europa.eu
- EU-OSHA, „Prolonged static sitting at work“ – Executive summary (2022) – zdravotní dopady dlouhého sezení, doporučení mikropauzy každých 20–30 minut a přestávky minimálně 10 minut po 2 hodinách sezení, princip hierarchie preventivních opatření, důraz na jednoduchá a levná řešení. osha.europa.eu
- OSHwiki (EU-OSHA), „Musculoskeletal disorders and prolonged static sitting“ – zdravotní rizika spojená se statickým sezením, doporučení pro sit-stand řešení založená na střídání pozic. oshwiki.osha.europa.eu
- Státní zdravotní ústav (SZÚ), „Významný pokles nemocí z povolání v roce 2025, covid-19 však nadále dominuje statistikám“ – data o uznaných případech chronického onemocnění bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže (6 případů v roce 2025 vs. 1 v předchozím roce), možnost uznání zavedena od 2023. szu.gov.cz
Shrnutí článku
Podle průzkumu ESENER 2019 od Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) hlásí dlouhé sezení jako rizikový faktor 61 % pracovišť v EU27, hned za opakovanými pohyby rukou a paží (65 %). Nejvíc si na sezení stěžují sektory finance a pojišťovnictví, informace a komunikace a veřejná správa. Od roku 2023 je v Česku možné uznat chronické onemocnění bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže jako nemoc z povolání, v roce 2025 šlo o šest uznaných případů oproti jednomu v roce předchozím.
Firmy mají na fyzicky náročnou práci bezpečnostní protokoly, ale osm hodin sezení denně obvykle neřeší vůbec. EU-OSHA doporučuje hierarchický přístup: nejprve upravit samotné pracoviště (židle, stůl, monitor), teprve pak řešit chování lidí formou pravidelných mikropauz přibližně každých 20 až 30 minut a přestávky minimálně 10 minut po dvou hodinách sezení. Sit-stand stůl pomáhá jen tehdy, pokud slouží ke střídání pozic, nikoli jako náhrada sezení stáním. Firmy by měly téma komunikovat jako bezpečnost práce, ne jako wellness benefit, a zařadit ergonomii pracovního místa do onboardingu a BOZP školení.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
