Zároveň žijeme v éře informačního přetížení. Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications v roce 2022 ukázal, že průměrný člověk je denně vystaven množství informací ekvivalentnímu 174 novinám. Takové informační zahlcení může vést k tzv. „digitálnímu stresu“, který negativně ovlivňuje naši pozornost, paměť a celkovou duševní pohodu.
Zatímco péče o fyzické zdraví se stala běžnou součástí firemní kultury, péče o duševní zdraví zaostává. Studie Deloitte zase odhalila, že zatímco 82% firem nabízí programy pro podporu fyzického zdraví, pouze 54% má zavedeny programy pro podporu duševního zdraví zaměstnanců.
Aktuální stav duševního zdraví v České republice
Nejnovější výzkum od Ipsos v srpnu 2024 odhaluje alarmující situaci ohledně duševního zdraví v České republice:
- 6 z 10 Čechů se v uplynulém roce potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život.
- Více než čtvrtina Čechů (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.
- Mladí lidé (Generace Z) jsou stresem zasaženi nejvíce - až 39% z nich v uplynulém roce absentovalo v práci kvůli stresu. 18 % z toho dokonce opakovaně.
- Celkově 77% Generace Z zažilo zvýšenou míru stresu ovlivňující každodenní život.
- Ženy jsou stresem zasaženy častěji než muži, a to napříč všemi generacemi (Ipsos, 2024).
Takové údaje jen podtrhují naléhavost řešení problematiky duševního zdraví na pracovišti, zejména u mladších zaměstnanců.
Vnímání duševního zdraví v kontextu celkového zdraví
Výzkum Ipsos také odhalil zajímavé poznatky o vnímání duševního zdraví v porovnání s fyzickým zdravím:
- 79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité.
- Přesto veřejnost vnímá, že český zdravotnický systém upřednostňuje péči o fyzické zdraví.
- Mladší generace (Z a Y) častěji zdůrazňují důležitost duševního zdraví a upozorňují na jeho podceňování ze strany zdravotnického systému (Ipsos, 2024).
Očividně tak existuje značný prostor pro zlepšení v oblasti podpory duševního zdraví. A to jak na úrovni zdravotnického systému, tak i v rámci firemních politik.
Role HR v podpoře duševního zdraví zaměstnanců
1. Vytváření podporujícího pracovního prostředí
HR hraje klíčovou roli ve vytvoření prostředí, kde duševní zdraví není tabu. Nastavení kultury otevřeného dialogu o duševní pohodě a podpoře work-life balance je zásadní.
Podpora work-life balance: Flexibilní pracovní doba, možnost práce z domova, podpora využívání dovolené a vytvoření „mental health days“ – dnů volna pro péči o duševní zdraví.
Otevřená komunikace o duševním zdraví: Pravidelné průzkumy spokojenosti a duševní pohody zaměstnanců, anonymní platformy pro sdílení problémů. Ke zmírnění stresu může přispět také vytvoření relaxačních zón či klidových míst.
2. Implementace preventivních opatření
Při předcházení syndromu vyhoření a dalších duševních problémů je prevence zásadní. HR by tak mělo zaměstnancům nabídnout nástroje a podporu pro zvládání stresu a zlepšení duševní pohody.
Kurzy zvládání stresu a time managementu: Naučit zaměstnance, jak efektivně zvládat pracovní tlak prostřednictvím time managementu, prioritizace úkolů a relaxačních technik.
Mindfulness a meditace: Organizování skupinových meditací či cvičení mindfulness, případně doporučení aplikací pro individuální praxi.
3. Vzdělávání a zvyšování povědomí
HR by mělo poskytovat pravidelné vzdělávací semináře o tom, jak pečovat o duševní zdraví. Cílem je zvyšovat povědomí mezi zaměstnanci i manažery.
Školení pro manažery: Naučit manažery rozpoznávat příznaky stresu a vyhoření u členů jejich týmů.
Newslettery a informační materiály: Poskytovat zaměstnancům pravidelné tipy a informace o tom, jak pečovat o duševní zdraví a jak zvládat stres.
Jak rozpoznat, že zaměstnanec potřebuje podporu?
HR pracovníci by měli být pozorní k následujícím signálům:
- Změny v chování nebo pracovním výkonu
- Pokles produktivity nebo kvality práce
- Zvýšená chybovost nebo problémy s rozhodováním
- Zvýšená absence nebo častá nemocnost
- Nárůst krátkodobých absencí bez zjevného důvodu
- Častější pozdní příchody nebo odchody během pracovní doby
- Sociální izolace nebo konflikty s kolegy
- Vyhýbání se týmovým aktivitám nebo schůzkám
- Zvýšená podrážděnost nebo agresivita v komunikaci
- Výrazné změny nálady nebo energie
- Náhlé výkyvy nálad nebo emocionální výbuchy
- Viditelný nedostatek energie nebo motivace
Kdy nasměrovat zaměstnance k odborné pomoci?
Je klíčové rozpoznat hranici mezi podporou, kterou může poskytnout HR, a situacemi vyžadujícími odbornou pomoc:
- Příznaky přetrvávají déle než 2 týdny
- Výrazné zhoršení pracovního výkonu, které nelze vysvětlit jinými faktory
- Vyjádření myšlenek na sebepoškození nebo sebevraždu
- Neschopnost zvládat každodenní povinnosti v práci i osobním životě
- Výrazné změny v osobnosti nebo chování zaměstnance
Jak doporučit odbornou pomoc?
- Komunikujte citlivě a bez stigmatizace
- Používejte empatický a neodsuzující jazyk
Příklad: „Všiml jsem si, že poslední dobou působíš více ve stresu. Je něco, o čem bys chtěl mluvit?“
- Nabídněte asistenci při hledání odborníka
- Pomozte s procesem objednání, pokud o to zaměstnanec požádá
- Nabídněte flexibilitu v pracovní době pro návštěvy terapeuta
- Navrhněte možnost odborné pomoci citlivě
Příklad: „Myslím si, že by mohlo být užitečné promluvit si s někým, kdo má zkušenosti s podobnými situacemi. Co si myslíš o tom, že bych ti pomohl najít vhodného odborníka?“
- Přístup k odborné pomoci
HR může významně usnadnit zaměstnancům přístup k odborné pomoci následujícími způsoby:
- Poskytnutí kontaktů na ověřené odborníky
- HR může vytvořit seznam důvěryhodných terapeutů a psychologů v okolí
Česká asociace pro psychoterapii nabízí online databázi kvalifikovaných psychoterapeutů.
Taková databáze může být cenným zdrojem pro zaměstnance hledající odbornou pomoc.
Implementace komplexních programů pro duševní zdraví
- HR by mělo zdůraznit, že vyhledání odborné pomoci je důvěrné a nebude mít vliv na pracovní hodnocení či kariérní postup
- Finanční podpora
- Zvažte možnost částečného nebo plného hrazení terapeutických sezení jako součást zaměstnaneckých benefitů
- Vzdělávání o významu odborné pomoci
- Pořádejte informační semináře o významu duševního zdraví a možnostech odborné pomoci
- Bojujte proti stigmatu spojenému s vyhledáním psychologické pomoci
Implementace těchto opatření může významně snížit bariéry, které zaměstnancům brání ve vyhledání potřebné odborné pomoci. Tím pak může přispět k celkovému zlepšení duševního zdraví v organizaci.
Hranice mezi HR podporou a prací terapeuta
HR by mělo:
- Poskytovat obecnou podporu a vytvářet zdravé pracovní prostředí
- Respektovat, že není kvalifikováno pro diagnostiku nebo léčbu duševních poruch
- Zachovávat důvěrnost a respektovat soukromí zaměstnance
- Soustředit se na pracovní aspekty a jejich vliv na duševní pohodu zaměstnance
- V případě potřeby odkázat na odbornou pomoc
4 dolary za dolar
V kontextu nejnovějších dat z výzkumu Ipsos je role HR v podpoře duševního zdraví zaměstnanců významnější než kdy dřív. Jak uvedl Jakub Malý, ředitel Ipsos: „Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek“.
Implementace komplexní strategie podpory duševního zdraví je tedy nejen otázkou péče o zaměstnance. Je zároveň klíčovým faktorem pro udržení produktivity a konkurenceschopnosti firem. HR oddělení by měla věnovat zvláštní pozornost potřebám mladších generací, které jsou stresem zasaženy nejvíce. A zároveň vytvářet inkluzivní programy podpory duševního zdraví pro všechny věkové skupiny.
Studie Deloitte ukazuje, že každý 1 dolar investovaný do programů podpory duševního zdraví přináší návratnost 4 dolarů v podobě snížené absence a zvýšené produktivity.
Zdroje:
Deloitte. (2022). Mental health and employers: The case for investment – pandemic and beyond. https://www2.deloitte.com/uk/en/pages/consulting/articles/mental-health-and-employers-refreshing-the-case-for-investment.html
Deloitte. (2023). Global Human Capital Trends Report. https://www2.deloitte.com/us/en/insights/focus/human-capital-trends/2023.html
Ipsos. (2024, 10. října). 4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu. https://www.ipsos.com/cs-cz/4-z-10-mladych-cechu-v-poslednim-roce-absentovali-v-praci-kvuli-stresu
Lund, S., Madgavkar, A., Manyika, J., Smit, S., Ellingrud, K., Meaney, M., & Robinson, O. (2021). The future of work after COVID-19. McKinsey Global Institute. https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/the-future-of-work-after-covid-19
Národní ústav duševního zdraví. (2022). Dopady pandemie COVID-19 na duševní zdraví české populace. https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Tiskove_zpravy/tz-opatruj-se.pdf
Global prevalence and burden of depressive and anxiety disorders in 204 countries and territories in 2020 due to the COVID-19 pandemic. (2021). The Lancet, 398(10312), 1700–1712. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(21)02143-7
World Health Organization. (2022). World mental health report: Transforming mental health for all. https://www.who.int/publications/i/item/9789240049338
Shrnutí článku
Charakter práce se mění a zvyšuje se poptávka po kognitivních dovednostech, což vede k informačnímu přetížení a digitálnímu stresu. Péče o duševní zdraví zaostává za fyzickým, přestože nejnovější výzkum Ipsos (2024) ukazuje alarmující míru stresu u Čechů, zejména u mladší generace (Gen Z), s dopadem na absenci v práci. HR hraje klíčovou roli v podpoře duševního zdraví zaměstnanců.
- Rostoucí problém: Stres a úzkost jsou v ČR na vzestupu, obzvláště u Generace Z (až 39% absentovalo kvůli stresu).
- Vnímání duševního zdraví: Většina Čechů považuje duševní a fyzické zdraví za stejně důležité, ale systém upřednostňuje fyzické zdraví.
- Role HR: HR vytváří podporující prostředí (work-life balance, otevřená komunikace), implementuje preventivní opatření (kurzy zvládání stresu, mindfulness) a vzdělává zaměstnance i manažery.
- Rozpoznání a podpora: HR by mělo sledovat změny v chování, výkonu a náladě zaměstnanců a citlivě je nasměrovat k odborné pomoci, pokud příznaky přetrvávají.
- Usnadnění přístupu k pomoci: Poskytujte kontakty na odborníky, implementujte komplexní programy, zvažte finanční podporu a vzdělávejte o významu odborné pomoci.
- Návratnost investic: Každý 1 dolar investovaný do programů duševního zdraví přináší návratnost 4 dolarů ve formě snížené absence a zvýšené produktivity.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
