Zní vám to povědomě? Většina z nás by tohle popsala asi jako „normální pracovní den". Jenže právě v tomhle slově se skrývá problém. Protože to, co jsme si zvykli považovat za normální, je ve skutečnosti systém navržený tak, aby vyčerpával. Ne tělo, ale hlavu.
Když „moc práce" není ten pravý problém
Vyhoření se změnilo. Už dávno nejde primárně o to, že by lidé pracovali příliš mnoho hodin. Jde o to, jak ta práce vypadá zevnitř. Fragmentovaná, neustále přerušovaná, plná zbytečných přepínání mezi úkoly, nástroji a kontexty. Výsledkem je stav, který psychologové označují jako kognitivní přetížení: objem informací, rozhodnutí a přerušení přesáhne kapacitu naší pracovní paměti. A my místo práce trávíme energii tím, že se snažíme zorientovat v tom, co vlastně máme dělat.
Znáte ten pocit, kdy po celodenní práci máte dojem, že jste vlastně nic neudělali? To není lenost. To je přesně ono.
Deloitte ve svém 2025 Global Human Capital Trends reportu, který zahrnul téměř 10 000 respondentů z 93 zemí, tento fenomén pojmenoval přímočaře: „When work gets in the way of work." Aneb kdy kvůli práci nemůžete dělat práci.
Meetingy, přepínání mezi nástroji a digitální busywork doslova brání lidem dělat skutečnou práci. A rámují to nikoli jako problém jednotlivce, ale jako systémový problém organizační kapacity.
Data, která stojí za pozornost
Pojďme si to dát do čísel, protože tohle není jen pocit.
Microsoft ve svém Work Trend Index 2025, který provedl napříč 31 000 respondenty ve 31 zemích, zjistil, že 80 % globální pracovní síly říká, že nemá dost času nebo energie na svou práci. Skoro polovina zaměstnanců popisuje svou práci jako chaotickou a fragmentovanou. A data ukazují, že průměrný zaměstnanec je přerušen přibližně každé dvě minuty. To znamená zhruba 275 přerušení za pracovní den.
K tomu přidejte data z navazujícího speciálního reportu Microsoft „Breaking down the infinite workday" z června 2025: průměrný pracovník dostane 117 e-mailů a 153 Teams zpráv každý den. Čtyřicet procent uživatelů kontroluje e-mail před šestou ráno a meetingy po osmé večer meziročně rostou o 16 %. V regionu střední a východní Evropy, tedy i u nás, přitom objem zpráv meziročně roste o více než 20 %.
Gloria Mark z University of California Irvine, která výzkum přerušování práce studuje přes dvě dekády, zjistila, že po každém přerušení pracovník projde průměrně dvěma menšími úkoly, než se vůbec vrátí k tomu původnímu. Celý proces trvá přibližně 25 minut. Přerušené úkoly sice bývají dokončeny rychleji, ale za cenu výrazně vyššího stresu a kognitivní námahy. A průměrná doba, kterou dnes trávíme na jedné obrazovce bez přepnutí? 47 sekund. Před dvaceti lety to byly dvě a půl minuty.
Pro leadership je ale možná nejdůležitější tohle: studie publikovaná v Harvard Business Review v roce 2022 sledovala 137 pracovníků ve 20 týmech ve třech firmách z Fortune 500 po dobu až pěti týdnů a zjistila, že lidé přepínají mezi aplikacemi a weby přibližně 1 200krát denně. Každé přepnutí stojí zhruba dvě sekundy, což v součtu znamená ztrátu přibližně čtyř hodin týdně na zaměstnance. To je pět pracovních týdnů ročně, ztracených jen přepínáním mezi okny na obrazovce.
Přepočtěme to na firmu o 100 lidech: 400 ztracených hodin týdně. Při průměrných nákladech na hodinu práce v ČR včetně odvodů to vychází na zhruba 9 milionů korun ročně. Devět milionů, které nikoho nenapadne hledat v rozpočtu, protože vypadají jako „normální práce."
Proč jóga a ovoce v kuchyňce nestačí
Tady se dostáváme k nepříjemné pravdě. Většina firem reaguje na únavu zaměstnanců předvídatelně: diagnostikuje problém jako „wellness deficit" a nabídne řešení v podobě mindfulness aplikací, kurzů jógy, ovoce v kuchyňce nebo tréninků odolnosti. Na papíře to vypadá skvěle. V praxi to ale moc nefunguje.
William J. Fleming z Oxfordské univerzity v roce 2024 analyzoval 46 336 pracovníků ve 233 britských organizacích a výsledky byly jednoznačné: účastníci individuálních well-being intervencí, od mindfulness přes koučink až po spánkové aplikace, na tom nebyli lépe než ti, kdo se jich neúčastnili. V žádném měřítku subjektivního well-beingu. Jediná výjimka? Dobrovolnictví a charitativní práce. Flemingův závěr byl přímočarý: pokud chcete skutečně zlepšit well-being zaměstnanců, musíte měnit pracovní praktiky. Tedy plánování, management, hodnocení, design práce samotné.
Analogie se nabízí sama: je to jako dávat ibuprofen na zlomenou nohu. Bolest možná na chvíli ustoupí, ale kost se nesroste.
Problém totiž není v tom, že by lidem chyběla jóga. Problém je fragmentace práce, nejasné priority a přetížení meetingy i nástroji. A žádný wellness program nedokáže kompenzovat systém, který je v základu špatně navržený. Gallup dlouhodobě ukazuje, že manažeři zodpovídají za minimálně 70 % rozptylu v engagement skóre mezi týmy. Jinými slovy: vliv přímého nadřízeného na to, jak se lidé v práci cítí, je mnohonásobně větší než vliv jakéhokoli benefitu.
Co vaše lidi skutečně zahlcuje
Když se podíváme na systémové příčiny kognitivního přetížení, opakovaně se objevují čtyři vzorce.
Přepínání mezi nástroji
Okta ve svém reportu Businesses at Work 2025 uvádí, že průměrná firma poprvé překročila hranici 100 nasazených aplikací. Jednotlivý zaměstnanec jich denně používá desítky. Každé přepnutí je kognitivní daň. Sice malá, ale konstantní. A ty dvě sekundy na jedno přepnutí se nasčítají do hodin.
Meetingová zátěž
Čas strávený v meetinzích se od začátku roku 2020 ztrojnásobil. Microsoft zjistil, že 60 % meetingů je přitom ad hoc. Neplánovaných, reaktivních, často zbytečných. Polovina všech meetingů navíc padá do okna 9–11 dopoledne a 13–15 odpoledne, tedy přesně do hodin, kdy má většina lidí přirozeně nejvyšší produktivitu. Zbývá minimum času na soustředěnou práci.
Nejasné priority
Když všechno je „urgent", nic není priorita. Zaměstnanci pak tráví energii ne tím, že pracují, ale tím, že se rozhodují, na čem pracovat. To je přesně ta rozhodovací únava, která lidi na konci dne nechává s pocitem prázdna.
Always-on kultura
Chaty po pracovní době rostou meziročně o 15 %, meetingy po osmé večer o 16 %. Čtyřicet procent uživatelů kontroluje e-mail už před šestou ráno. A třetina všech meetingů dnes překračuje časová pásma. Tady sledujeme nárůst o 35 % od roku 2021. Hranice mezi prací a osobním časem se rozpouštějí.
Český kontext: proč to u nás může být ještě horší
Česko má v téhle oblasti několik specifik, které problém prohlubují.
Podle STADA Health Report 2025 uvádí 42 % Čechů problémy s duševním zdravím, zatímco evropský průměr je 36 %. U lidí do 34 let je situace ještě dramatičtější: 84 % z nich zažilo burnout, což je o devět procentních bodů více než evropský průměr pro tuto věkovou skupinu. Přitom odbornou pomoc vyhledá pouze 6 % z nich.
Na institucionální úrovni je situace znepokojivá. České firmy patří v evropském srovnání k těm, které nejméně investují do prevence psychosociálních rizik na pracovišti. Školení o pracovním stresu, interní programy na podporu managementu při řešení vyhoření nebo akční plány prevence přetížení. To všechno je v českém prostředí spíše výjimkou než pravidlem. Data z evropských průzkumů opakovaně řadí Česko na chvost, pokud jde o systematický přístup zaměstnavatelů k duševnímu zdraví na pracovišti.
Jinými slovy: máme nadprůměrný problém a podprůměrné nástroje k jeho řešení.
Co s tím: redesign práce, ne další benefit
Dobrou zprávou je, že kognitivní přetížení není nevyhnutelné. Je to důsledek designu práce a design se dá změnit. Tady je pět opatření, která mají za sebou reálná data.
Meeting audit: Zrušte, zkraťte nebo převeďte na asynchronní formát všechno, co nevyžaduje synchronní diskuzi. A měřte meeting hours jako KPI. Studie MIT Sloan Management Review z roku 2022, která sledovala 76 firem v 50 zemích, zjistila, že zavedení tří dnů bez meetingů týdně vedlo k nárůstu produktivity o 73 %, snížení stresu o 57 % a zvýšení spokojenosti o 52 %. Důležitý detail: úplné zrušení meetingů naopak výsledky zhoršilo. Optimum je omezení, nikoli eliminace.
Shopify v lednu 2023 provedl radikální „calendar purge" - zrušil všechny opakující se meetingy s třemi a více účastníky. Výsledek: 33% pokles času v meetinzích na zaměstnance, celkem 322 000 uvolněných hodin za rok. Osmdesát pět procent zaměstnanců dodržovalo nová pravidla No Meeting Wednesdays. Inženýři hlásili, že poprvé za dlouhou dobu mohli celý den psát kód.
Chráněné bloky pro soustředěnou práci: Dvě až tři hodiny denně bez meetingů, notifikací a přerušení. Některé firmy zavádějí „Focus mornings" nebo „No Meeting Wednesdays." Zní to jednoduše, ale pro mnoho organizací to je kulturní revoluce. A přitom jde o minimální investici s prokazatelným efektem.
Konsolidace nástrojů: Místo stovky aplikací najděte tři až pět, které pokryjí 80 % potřeb. Méně přepínání znamená méně kognitivní zátěže. Okta ve svém reportu 2025 uvádí, že průměrná firma poprvé překročila hranici 100 nasazených aplikací. To není technologický pokrok, to je kognitivní dluh.
Explicitní prioritizace: Vedení musí říct, co je TOP 3 a co může počkat. Nic nezahlcuje víc než patnáct „top priorit" současně. Když zaměstnanec tráví první hodinu dne tím, že rozhoduje, na čem vlastně pracovat, problém není v něm, ale v systému, který mu jasné zadání nedal.
Právo na odpojení: Definujte jasné normy: do kdy se odpovídá, kdy ne, co je skutečně urgentní. Když data ukazují, že chaty mimo pracovní dobu rostou meziročně o 15 % a 40 % lidí kontroluje e-mail před šestou ráno, není to známka oddanosti, ale známka toho, že hranice neexistují. A právě tady může benefitní systém sehrát důležitou roli: podpořit volnočasové aktivity jako aktivní regeneraci, ne jako „nice to have", ale jako integrální součást prevence přetížení.
Vy jste možná součástí problému a nejspíš i řešení
Pokud posíláte e-maily v sobotu, vaši lidé je čtou v sobotu. I když říkáte, že nemusí. Kultura se nešíří tím, co deklarujeme, ale tím, co děláme. A pokud váš kalendář vypadá jako Tetris bez mezer, vaši manažeři budou kopírovat totéž.
Gallup odhaduje, že manažeři zodpovídají za minimálně 70 % rozptylu v engagement skóre mezi týmy. To znamená, že způsob, jakým vedete, plánujete a komunikujete, má na well-being vašich lidí mnohonásobně větší vliv než jakýkoli wellness program, který pořídíte.
Zkuste si tento týden položit jednu otázku: kolikrát jste přerušili někoho při práci, protože to bylo „rychlejší než poslat mail"?
Systém vám dává feedback. Posloucháte?
Kognitivní přetížení není slabost zaměstnanců. Je to feedback. Říká vám, že systém, ve kterém vaši lidé pracují, potřebuje redesign. A to je vlastně dobrá zpráva, protože systémy se dají měnit. Na rozdíl od lidské kapacity, kterou zvýšit nelze.
Nejlepší benefit, který můžete svým lidem dát, není další aplikace na mindfulness. Je to prostor na přemýšlení.
Zdroje:
Microsoft Work Trend Index 2025 — hlavní roční report (31 000 respondentů, 31 zemí) https://www.microsoft.com/en-us/worklab/work-trend-index/2025-the-year-the-frontier-firm-is-born
Microsoft WTI Special Report: "Breaking down the infinite workday" (červen 2025) — 117 e-mailů, 153 Teams zpráv, 60 % ad hoc meetingů, always-on data https://www.microsoft.com/en-us/worklab/work-trend-index/breaking-down-infinite-workday
Deloitte 2025 Global Human Capital Trends — "When work gets in the way of work" (~10 000 respondentů, 93 zemí) https://www.deloitte.com/us/en/insights/topics/talent/human-capital-trends/2025/reclaiming-organizational-capacity.html
Gloria Mark, UC Irvine — kniha "Attention Span" (47 sekund, 25 minut refokus, 2 mezilehlé úkoly) https://www.universityofcalifornia.edu/news/cant-pay-attention-youre-not-alone
Harvard Business Review 2022 — studie přepínání mezi aplikacemi (1 200×/den, 137 pracovníků, 3 firmy Fortune 500) https://hbr.org/2022/08/how-much-time-and-energy-do-we-waste-toggling-between-applications
William J. Fleming, Oxford University 2024 — neúčinnost individuálních wellbeing intervencí (46 336 pracovníků, 233 organizací) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/irj.12418
Gallup — manažeři zodpovídají za 70 % rozptylu v engagement skóre https://news.gallup.com/businessjournal/182792/managers-account-variance-employee-engagement.aspx
STADA Health Report 2025 — 42 % Čechů s duševními problémy, 84 % burnout u mladých https://www.stada.com/blog/posts/2025/june/stada-health-report-2025
MIT Sloan Management Review 2022 — no-meeting days studie (76 firem, 50 zemí) https://sloanreview.mit.edu/article/the-surprising-impact-of-meeting-free-days/
Shopify calendar purge 2023 — 322 000 hodin, 33 % pokles meetingů, 85 % dodržování No Meeting Wednesdays https://www.fastcompany.com/90888605/shopify-exec-this-is-what-happened-when-we-canceled-all-meetings
Okta Businesses at Work 2025 — průměrná firma poprvé přes 100 aplikací https://www.okta.com/reports/businesses-at-work/
Shrnutí článku
Vyhoření se změnilo. Nejde už primárně o přesčasy, ale o fragmentaci práce — neustálé přepínání mezi nástroji, zahlcení meetingy, nejasné priority a always-on kulturu. Microsoft zjistil, že 80 % pracovní síly nemá dost času ani energie na svou práci a průměrný zaměstnanec je přerušen každé dvě minuty.
- Průměrný zaměstnanec přepíná mezi aplikacemi 1 200× denně — ztráta 5 pracovních týdnů ročně
- 60 % meetingů je neplánovaných a reaktivních, čas v meetinzích se od roku 2020 ztrojnásobil
- Firmy, které zavedly 3 dny bez meetingů týdně, zaznamenaly nárůst produktivity o 73 %
- 42 % Čechů uvádí problémy s duševním zdravím (EU průměr 36 %), ale jen 6 % hledá odbornou pomoc
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
