Firma zavede meditační koutek. Naplánuje mindfulness workshop. Přidá aplikaci na cvičení do balíčku benefitů. A pak se diví, proč tým pořád dělá chyby, je podrážděný a v pátek odpoledne funguje na půl plynu. Odpověď je nudná a nikdo o ní nechce mluvit nahlas na poradě: lidem chybí spánek, a firma se tím prakticky nezabývá. Je to jednodušší téma vynechat, protože zní jako soukromá věc, do které nikomu nic není. Jenže dopad na výkon a chybovost je stejně reálný jako u stresu nebo přetížení, jen o něm nikdo nemluví.
Srovnatelný český výzkum spánku a pracovního výkonu zatím neexistuje, takže čísla v tomhle textu pocházejí z amerických zdrojů. Biologie spánku ale hranice států nezná: unavený mozek dělá chyby stejně v Ohiu jako v Ostravě, takže americká data fungují jako spolehlivý odhad řádu problému i pro český trh práce, i když přesná čísla by se u nás mohla lišit.
Podle posledního průzkumu Sleep in America od National Sleep Foundation 58 % dospělých říká, že nedostatek spánku negativně ovlivňuje jejich pracovní výkon. Stejné číslo, 58 %, přiznává, že kvůli špatnému spánku hůř zvládá úkoly bez chyb. Skoro polovina, 45 %, má potíže s komunikací v týmu, na poradách nebo po telefonu. A 54 % lidí říká, že jim únava ze spánku ztěžuje odpracovat požadované hodiny. To není okrajový problém pár jednotlivců. To je popis běžného pracovního dne velké části týmu.
Spánek jako firemní téma přesto prakticky neexistuje. Wellbeingové rozpočty míří do jógy, dechových cvičení a aplikací na „mindful reset". Meditační nebo mindfulness programy nabízí podle odhadů z oboru firemního wellness velká část středních a velkých amerických firem. Spánek zůstává stranou, i když podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) spalo v roce 2024 méně než doporučených sedm hodin 30,5 % dospělých. Firmy investují do relaxace odpoledne a ignorují to, co se děje v noci.
Co špatný spánek dělá s výkonem
Efekt se dá vyjádřit v tvrdých číslech, a ta nejsou příjemná.
Gallup v roce 2022 spočítal, že špatný spánek stojí americké zaměstnavatele 44,6 miliardy dolarů ročně na ztracené produktivitě. Lidé, kteří svůj spánek hodnotí jako špatný, mají za měsíc v průměru 2,29 dne neplánované absence kvůli zdravotním potížím. Zaměstnanci s dobrým spánkem jen 0,91 dne. Víc než dvojnásobek. Fluktuace u nejhůř spících pracovníků dosahuje 27 % ročně, u těch s výborným spánkem 16 %.
Podobně to vypadá s bezpečností práce. Podle systematické review a metaanalýzy 27 studií na více než 268 tisících pracovníků (Uehli a kol., Sleep Medicine Reviews) mají zaměstnanci s potížemi se spánkem 1,62krát vyšší riziko pracovního úrazu než ti bez potíží, tedy o 62 % vyšší. Zhruba 13 % všech pracovních úrazů je spojeno se spánkovými problémy. Sleep Foundation k tomu přidává odhad celkových nákladů na únavu v americkém byznysu: 136,4 miliardy dolarů ročně, přibližně 1 967 dolarů na zaměstnance.
Kognitivně je to logické. Nevyspalý mozek hůř vyhodnocuje nejednoznačné situace, hůř se přizpůsobuje změně a je náchylnější k rizikovému rozhodování. Studie publikované v odborných časopisech opakovaně popisují, že lidé po nedostatku spánku dělají víc chyb v úkolech vyžadujících flexibilitu a že se jim hůř mění zaběhnutý vzorec chování, i když situace vyžaduje jinak. Jinými slovy: unavený člověk zvládne rutinu na autopilota, ale v momentě, kdy je potřeba zareagovat na něco nového, selhává častěji.
K tomu se přidává spojitost mezi spánkem a imunitou. Nedostatek spánku prokazatelně mění fungování imunitního systému a zvyšuje zánětlivou zátěž organismu. Přesné číslo o tom, kolik víc dnů nemoci to firmě přinese, se těžko generalizuje, protože záleží na odvětví i sezóně. Obecně je ale jasné, že tým, který chronicky nedospává, bude v součtu častěji nemocný.
Co firma reálně ovlivnit může
Většina firem sklouzne buď k rezignaci („to je soukromá věc"), nebo k přehnané aktivitě („uděláme workshop o spánkové hygieně a je to vyřešené"). Realita je mezi tím. Firma nerozhoduje o tom, v kolik hodin někdo usne. Rozhoduje ale o třech věcech, které do spánku zaměstnanců zasahují přímo.
Prvním je kultura komunikace po pracovní době. Studie autorů Belkin, Becker a Conroy z roku 2016 ukázala, že vyčerpání nezpůsobuje počet e-mailů, které člověk večer dostane, ale očekávání, že je potřeba být dostupný. Autoři to nazvali „anticipatory stress", tedy stálý stav napětí z toho, že práce může kdykoli přijít, i když zrovna nepřichází. Tohle očekávání nemusí být napsané v žádné směrnici. Stačí, že šéf pravidelně píše v 22 hodin, i beze slova „odpověz hned". Tým si to přečte správně: tohle je norma.
Druhým je flexibilní začátek pracovního dne. Lidé se liší chronotypem, tedy přirozeným nastavením, kdy jsou nejvýkonnější. Např. populačními studiemi k takzvanému intermediárnímu typu patří zhruba polovina lidí, zbytek se dělí na přibližně stejně velké skupiny výrazných ranních ptáčat a výrazných „nočních sov". Nutit noční typ do schůzky v 7:30 znamená systematicky ho připravovat o spánek, protože jeho tělo chce usnout později, ne dřív. Flexibilní začátek dne o hodinu až dvě dovoluje lidem sladit pracovní dobu s vlastním biologickým nastavením, aniž by to firmu stálo cokoli navíc.
Třetím je otevřená edukace bez moralizování. Firma může normalizovat, že spánek je legitimní pracovní téma, ne slabost. Krátký, věcný materiál o tom, jak spánek souvisí s chybovostí a rozhodováním, funguje lépe než plakát s citátem o „work-life balance". Cílem není poučovat, ale pojmenovat spojitost, kterou lidé sami tuší, ale nikdo ji nahlas neřekl.
Co firma ovlivnit nemá, a nemá se o to ani snažit
Hranici je potřeba hlídat stejně pečlivě jako tu první. Firma nemá co dělat v ložnici zaměstnance. Nemá kontrolovat, v kolik jde spát, jestli sleduje seriály do půlnoci, kolik kávy pije po osmnácté hodině nebo jak vypadá jeho spánková hygiena o víkendu. To je soukromá věc a jakýkoli pokus to řídit, byť v dobré víře, působí jako dohled, ne jako péče. Wellness aplikace sledující spánek, které firma „doporučuje" povinně, jsou přesně tenhle špatný nápad v digitální podobě.
Rozdíl je jednoduchý: firma smí ovlivňovat podmínky, za kterých si člověk spánek sám zařídí. Nesmí zasahovat do rozhodnutí, jak s těmi podmínkami naloží. Kultura po večerech a flexibilní začátek dne jsou podmínky. To, kdy si člověk lehne, je jeho volba. A má na ni mít klid, i od vlastního zaměstnavatele.
Jeden krok, který jde vyzkoušet hned
Stačí jedna věc, která firmu nic nestojí a je hned realizovatelná: projít si, jak vlastně vypadá komunikace po pracovní době v týmu, zejména od vedení. Nejde o to, kolik e-mailů chodí, ale jaké očekávání kolem nich panuje. Pokud manažer poradí týmu, že večerní zprávy jsou v pořádku bez rychlé odpovědi, a sám se tím řídí, mění se norma bez jediné koruny investice. A přesně tahle norma rozhoduje o tom, jestli firma patří k těm s 2,29, nebo 0,91 dne absence měsíčně.
Zdroje
- National Sleep Foundation, Sleep in America Poll 2025 – thensf.org/sleep-and-productivity/
- Gallup, Poor Sleep Linked to $44 Billion in Lost Productivity, 2022 – news.gallup.com/poll/390797/poor-sleep-linked-billion-lost-productivity.aspx
- Sleep Foundation, Sleep & Job Performance: Can Sleep Deprivation Hurt Your Work? – sleepfoundation.org/sleep-hygiene/good-sleep-and-job-performance
- Uehli, K. a kol., Sleep problems and work injuries: A systematic review and meta-analysis, Sleep Medicine Reviews, 2014 – pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23702220/
- Workplace Interventions to Promote Sleep Health and an Alert, Healthy Workforce, přehledová studie navazující na konsenzus American Academy of Sleep Medicine a Sleep Research Society – pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6457507/
- Belkin, L., Becker, W., Conroy, S. A., Exhausted But Unable to Disconnect: After-Hours Email, Work-Family Balance and Identification, výzkum prezentovaný a citovaný Virginia Tech, Lehigh University a Colorado State University, 2016 – source.colostate.edu/anticipatory-stress-of-after-hours-email-exhausting-employees/
- Role of sleep deprivation in immune-related disease risk and outcomes, Communications Biology – nature.com/articles/s42003-021-02825-4
- CDC/National Center for Health Statistics, Short Sleep Duration and Sleep Difficulties Among Adults: United States, 2024, NCHS Data Brief No. 559, 2026 – cdc.gov/nchs/products/databriefs/db559.htm
Shrnutí článku
Podle průzkumu Sleep in America 2025 od National Sleep Foundation přiznává 58 % dospělých, že jim nedostatek spánku zhoršuje pracovní výkon, a stejné procento kvůli němu dělá víc chyb. Firmy přitom investují do wellbeingových programů, jógy a mindfulness aplikací, ale samotné téma spánku prakticky neřeší, přestože podle amerického CDC spalo v roce 2024 méně než doporučených sedm hodin přes 30 % dospělých.
Dopad na byznys je měřitelný: podle Gallupu stojí špatný spánek americké zaměstnavatele 44,6 miliardy dolarů ročně na ztracené produktivitě a zaměstnanci se špatným spánkem mají více než dvojnásobek neplánovaných absencí oproti kolegům s dobrým spánkem. Firma nesmí a nemá zasahovat zaměstnancům do soukromí spojeného se spánkem, ale může ovlivnit tři věci: kulturu komunikace po pracovní době, flexibilní začátek dne podle chronotypu a otevřenou edukaci o vztahu spánku k chybovosti a rozhodování.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
