Mýtus „spánkového dluhu“: Proč si víkendovým dospáváním škodíte
Možná si říkáte, že pár probdělých nocí během týdne snadno doženete o víkendu. Omyl! Věda mluví jasně: spánkový dluh se kumuluje a jeho negativní dopady nelze jednoduše „dospat“. Každá hodina spánku, která chybí, si vybírá svou daň na našich kognitivních funkcích.
Příklad z praxe: Výzkumy opakovaně ukazují, že už po několika nocích se zkráceným spánkem (např. 6 hodin místo doporučených 7-9) klesá naše reakční doba a schopnost soustředění na úroveň srovnatelnou s lehkou opilostí. Studie publikovaná v časopise Sleep zjistila, že po dvou týdnech spaní pouze 6 hodin denně byl výkon účastníků srovnatelný s výkonem lidí, kteří byli vzhůru 24 hodin v kuse! Představte si, že by polovina vaší firmy přišla do práce s hladinkou 0,5 promile – přesně to se děje, když dlouhodobě zanedbáváme spánek.
Mozková posilovna v noci: Co se děje, když spíme
Spánek není jen pasivní „vypnutí“. Během noci náš mozek usilovně pracuje: třídí informace, upevňuje vzpomínky, regeneruje a dokonce řeší problémy. Pro HR profesionálky, jejichž práce vyžaduje empatii, skvělé rozhodování a kreativní řešení, je to naprosto zásadní.
- Vědecky podloženo: Nedostatek spánku oslabuje prefrontální kortex – část mozku zodpovědnou za exekutivní funkce, jako je plánování, rozhodování a sebekontrola. Zároveň zvyšuje aktivitu amygdaly, centra emocí. Výsledek? Jsme impulzivnější, hůře zvládáme stres, klesá naše emoční inteligence (schopnost vcítit se do druhých a adekvátně reagovat – což je pro HR alfou a omegou!) a jsme méně kreativní. Studie z Kalifornské univerzity v Berkeley dokonce ukázala, že po probdělé noci jsou lidé výrazně hůře schopni rozpoznávat emoce v obličejích ostatních.
Čísla nelžou: Spánek se firmám vyplácí (doslova!)
Ignorování spánku není jen individuální problém, má reálné ekonomické dopady na firmy. Unavení zaměstnanci dělají více chyb, jsou méně angažovaní, častěji nemocní a náchylnější k nehodám.
- Konkrétní data: Prestižní RAND Corporation ve své studii z roku 2016 vyčíslila, že nedostatek spánku stojí americkou ekonomiku až 411 miliard dolarů ročně kvůli ztrátě produktivity. V přepočtu na dny to znamená ztrátu přibližně 1,2 milionu pracovních dnů ročně jen v USA.
Příklady firem: Některé progresivní firmy si to už uvědomily. Například pojišťovna Aetna zavedla program, kde finančně odměňovala zaměstnance za to, že spí více než 7 hodin denně (ověřeno přes fitness trackery). Proč? Protože spočítali, že odpočatí zaměstnanci jsou zdravější a produktivnější, což firmě dlouhodobě šetří náklady. I technologičtí giganti jako Google nebo Facebook instalují ve svých kancelářích „nap pods“ (kapsle pro krátký spánek), protože vědí, že i krátký odpočinek může dramaticky zvýšit kreativitu a výkon. Příběh Arianny Huffington, která po kolapsu z vyčerpání založila společnost Thrive Global zaměřenou na well-being a spánek, je dalším silným příkladem.
Od teorie k praxi: Jak v HR podpořit „spánkovou kulturu“
Jako HR profesionálové máte jedinečnou příležitost ovlivnit firemní kulturu a podpořit zdravější návyky. A samozřejmě, jděte příkladem!
- Vzdělávejte a komunikujte: Mluvte o důležitosti spánku, sdílejte zajímavé studie, organizujte workshopy.
- Podporujte flexibilitu: Tam, kde je to možné, zvažte pružnější pracovní dobu, která lépe zohlední individuální spánkové rytmy (někdo je skřivan, jiný sova).
- Revize pracovní zátěže: Je pracovní zátěž dlouhodobě udržitelná? Není kultura „práce pozdě do noci“ spíše normou než výjimkou?
- Jděte příkladem: Neodpovídejte na e-maily pozdě večer nebo o víkendu (pokud to není absolutně nutné). Mluvte o tom, že si ceníte svého odpočinku.
- Osobní tipy: Vytvořte si vlastní večerní rituál (žádné obrazovky hodinu před spaním, teplá koupel, kniha), dbejte na pravidelnost a nebojte se krátkého „power napu“ (15-20 minut) během dne, pokud cítíte únavu – studie NASA ukázaly, že i krátký spánek výrazně zlepšuje bdělost a výkon pilotů.
Investujte do polštáře!
Je čas přestat vnímat spánek jako ztracený čas. Je to biologická nutnost a zároveň mocný nástroj pro zvýšení naší efektivity, kreativity a celkové pohody. Tím, že budete dbát na svůj spánek a podporovat v tom i své kolegy a zaměstnance, nebudujete jen zdravější pracovní prostředí, ale dáváte své firmě skutečnou konkurenční výhodu. Takže dnes večer – dobrou a produktivní noc!
Článek původně vznikl pro platformu HeRe for HR.
Shrnutí článku
Mnozí považují spánek za postradatelný, ale kvalitní odpočinek je zásadní pro kariérní úspěch a efektivitu. Víkendové dospávání nestačí, spánkový dluh se kumuluje a negativně ovlivňuje kognitivní funkce, srovnatelně s lehkou opilostí. Během spánku mozek aktivně regeneruje, třídí informace a upevňuje vzpomínky. Nedostatek spánku oslabuje rozhodování a kreativitu, zvyšuje impulzivnost a snižuje emoční inteligenci.
- Mýtus spánkového dluhu: Nedostatek spánku nelze dohnat o víkendu, kumuluje se a ovlivňuje kognitivní funkce (např. reakční dobu a soustředění).
- Mozková aktivita během spánku: Mozek třídí informace, upevňuje vzpomínky, regeneruje a řeší problémy; nedostatek spánku oslabuje prefrontální kortex a zvyšuje aktivitu amygdaly.
- Ekonomické dopady: Nedostatek spánku stojí ekonomiky miliardy dolarů ročně kvůli ztrátě produktivity; unavení zaměstnanci dělají více chyb a jsou méně angažovaní.
- Příklady firem: Aetna finančně odměňuje zaměstnance za dostatečný spánek, Google a Facebook instalují „nap pods“.
- Podpora spánkové kultury v HR: Vzdělávání o důležitosti spánku, podpora flexibility, revize pracovní zátěže, jít příkladem a dodržování osobních spánkových rituálů.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
