Jak velký je to problém
Podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) trpí nějakou formou spánkové poruchy až 30 % Čechů. Česká společnost pro výzkum spánku uvádí, že potíže se spánkem má až 45 % populace. Z mezinárodní studie (57 zemí) vyplynulo, že Češi chtějí spát 8 hodin, ale reálně spí jen 6 hodin a 37 minut. Svůj spánek hodnotí jako kvalitní pouhých 37 % z nich.
Trend je přitom negativní. Česká data ukazují pokles průměrné doby spánku z 8,6 hodiny v roce 1992 na 7,5 hodiny dnes. A u dětí je situace ještě varovnější: podle studie WHO/HBSC zpracované Univerzitou Palackého spí české děti na školních dnech průměrně 7 hodin 57 minut, poprvé pod hranicí 8 hodin. Dnešní školáci jsou zítřejší zaměstnanci.
Co to stojí vaši firmu
RAND Corporation spočítal, že nedostatečný spánek stojí ekonomiky stovky miliard ročně. Evropská studie z roku 2025 (Bassetti et al., European Journal of Neurology) odhaduje celkové náklady spánkových poruch v Evropě na 423 miliard eur. To je více než 3 % HDP.
Ale číslo, které by vás mělo zajímat víc, je z Harvard Medical School: zaměstnanci s nespavostí ztrácejí přibližně 11 pracovních dní ročně sníženým výkonem. Většina z nich přitom do práce normálně chodí. Nejde o absenci. Jde o prezentismus: lidé sedí v kanceláři, ale fungují na zlomek svého potenciálu. A nikdo to neměří, protože fyzicky jsou přítomní.
Proč je to téma pro HR
Většina firem vnímá spánek jako privátní věc. Jenže data ukazují, že pracovní podmínky jsou jedním z hlavních důvodů, proč lidé špatně spí. A tady to začíná být zajímavé pro každého, kdo řídí tým nebo firmu.
Emaily po pracovní době prokazatelně zhoršují kvalitu spánku. Studie v Journal of Occupational Health (2021) sledovala IT pracovníky pomocí aktigrafie, tedy objektivního měření spánku na zápěstí, a zjistila přímou souvislost: čím víc pracovních emailů člověk posílal po pracovní době, tím horší měl spánek a vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu.
Obrazovky před spaním potlačují melatonin. Harvardská studie (PNAS, 2014) prokázala, že čtení na tabletu před spaním posouvá cirkadiánní rytmus o více než hodinu a snižuje ranní bdělost. V Česku přitom 94 % lidí ve věku 18 až 24 let používá obrazovku těsně před spaním.
Dlouhé pracovní hodiny přímo ukrajují ze spánku. Podle Eurostatu (2024) Češi pracují v průměru 39,9 hodiny týdně, tedy téměř o 4 hodiny víc než průměr EU. Jen 5,7 % českých pracovníků má zkrácený úvazek, zatímco průměr EU je 18,2 %. Méně volného času znamená méně spánku.
Dominový efekt: spánek, vyhoření, deprese
Tady je možná nejsilnější argument. Spánek není jen o fyzickém odpočinku. Je to základní předpoklad duševního zdraví. Lidé s nespavostí mají 10× vyšší pravděpodobnost deprese a 17× vyšší pravděpodobnost úzkosti (Stanford Medicine, 2025). Meta-analýza Americké psychologické asociace (154 studií za 5 dekád) potvrdila, že jakákoli forma spánkové deprivace snižuje pozitivní emoce a zvyšuje úzkost.
A ten dominový efekt funguje oběma směry. Nedostatečný spánek způsobuje stres a vyhoření, vyhoření zhoršuje spánek. Studie v Journal of Psychosomatic Research prokázala, že spánek zůstává narušený i poté, co původní pracovní stresor zmizí. Spánková porucha tedy může udržovat vyhoření v chodu sama o sobě, nezávisle na tom, co ho původně spustilo.
Přes 70 % českých zaměstnanců hlásí vysokou míru vyhoření (ČSSZ). 32 000 pracovníků bylo v posledním roce v pracovní neschopnosti kvůli duševnímu zdraví. Kolik z těchto případů začalo špatným spánkem? Nikdo to neměří. Ale výzkum naznačuje, že hodně.
Šest věcí, které můžete udělat od zítřka
1. Zaveďte pravidla pro komunikaci po pracovní době. Nemusíte čekat na legislativu (Francie, Belgie, Portugalsko a dalších 8 zemí EU už mají zákon o právu na odpojení). Stačí dohoda v týmu: po 19. hodině neposíláme pracovní emaily. Nebo jednodušeji: využijte funkci odloženého odeslání. Signál, který tím vyšlete, je stejně důležitý jako pravidlo samo.
2. Jděte příkladem. Když manažer posílá emaily o půlnoci, vysílá signál, že spánek není priorita. V české výkonnostní kultuře, kde se psychická únava často bagatelizuje, má tohle zvláštní váhu. Zkuste na příští poradě otevřeně říct: „Já jsem si dal za pravidlo neodpovídat na pracovní věci po osmé večer.“ Uvidíte, jak to změní dynamiku.
3. Nabídněte vzdělávání o spánku. Firemní workshop o spánkové hygieně není jóga. Je to intervence podložená výzkumem. Harvardská klinická studie prokázala, že kombinace spánkového vzdělávání a personalizované aplikace zvýšila délku spánku, snížila náklady na prezentismus o 17 % a vedla k 28% poklesu návštěv kvůli duševnímu zdraví. Jeden 90minutový workshop může změnit spánkové návyky desítek lidí.
4. Zvažte flexibilní začátky pracovní doby. Ne každý je ranní ptáče. Chronotyp, tedy přirozený biologický rytmus, se nedá přeprogramovat vůlí. Posun začátku pracovní doby o pouhou hodinu může znamenat zásadní rozdíl v kvalitě spánku pro značnou část týmu. Profesor Charles Czeisler z Harvardu upozorňuje, že týden spánku po 4 až 5 hodinách způsobuje kognitivní poruchu srovnatelnou s hladinou alkoholu 1 promile. Tedy nad zákonný limit pro řízení.
5. Využijte zdravotní benefity cíleně na spánek. Nový český limit na zdravotní benefity (48 967 Kč pro 2026) pokrývá spánkovou diagnostiku, návštěvy spánkových poraden i kognitivně-behaviorální terapii nespavosti. Většina zaměstnanců o tom neví. Propojte benefitní systém s konkrétním zdravotním tématem. Třeba formou interní kampaně: „Měsíc spánku“ s přehledem, co všechno lze z benefitů čerpat.
6. Inspirujte se NASA. V roce 1995 NASA testovala vliv krátkého spánku na výkon pilotů na transatlantických letech. Zjistila, že 26minutový spánek zvýšil bdělost o 54 % a výkon o 34 %. Od té doby řada firem (Google, Cisco, HubSpot) zavedla možnost krátkého odpočinku během pracovního dne. Nemusíte hned kupovat spánkové kabiny. Stačí tichá místnost a kultura, která krátký odpočinek nebere jako lenost, ale jako investici do výkonu.
Spánek jako konkurenční výhoda
V době, kdy všichni mluví o wellbeingu, engagementu a burnoutu, je spánek neviditelný základ, na kterém všechno stojí. Firmy, které ho začnou brát jako strategické téma, získají výhodu. Ne proto, že udělají něco revolučního. Ale proto, že udělají to, co je zřejmé, a co přesto skoro nikdo nedělá.
Zeptejte se v pondělí svého týmu na jednu otázku: „Kolik z vás dnes vstalo skutečně odpočatých?“ Odpovědi vám řeknou víc než jakýkoli wellbeing průzkum.
Zdroje:
RAND Corporation: Why Sleep Matters (2016) https://www.rand.org/pubs/periodicals/health-quarterly/issues/v6/n4/11.html
Bassetti et al. (2025): Epidemiology and Economic Burden of Sleep Disorders in Europe (European Journal of Neurology, COIN-Eu project) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12905625/
Kessler et al. (2011): Insomnia and the Performance of US Workers (Sleep, 34(9), Harvard Medical School) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3157657/
NUDZ / Česká společnost pro výzkum spánku (iROZHLAS reportáž) https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/cesko-spanek-nespavost-spankova-apnoe-ceska-spolecnost-na-vyzkum-spanku_1812021719_ado
Chang et al. (2014): Evening use of light-emitting eReaders (PNAS, Harvard) https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1418490112
Kubo et al. (2021): Work e-mail after hours and sleep (Journal of Occupational Health) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8626826/
Eurostat (2024): Working time statistics https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Working_time_statistics
Palmer et al. (2023): Sleep loss and emotion (Psychological Bulletin, APA meta-analýza) https://www.apa.org/news/press/releases/2023/12/sleep-deprivation-anxious
Stanford Medicine (2025): How sleep affects mental health https://med.stanford.edu/news/insights/2025/08/sleep-mental-health-connection-what-science-says.html
Czeisler, C.A. (2006): Sleep Deficit: The Performance Killer (Harvard Business Review) https://store.hbr.org/product/sleep-deficit-the-performance-killer-a-conversation-with-harvard-medical-school-professor-charles-a-czeisler/R0610B
Rosekind et al. (1995): Alertness management: strategic naps in operational settings (NASA Ames Research Center, Journal of Sleep Research) https://ntrs.nasa.gov/citations/19950006379
WHO/HBSC studie, Univerzita Palackého (ČT24 reportáž) https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/deti-prichazeji-o-spanek-vedci-varuji-pred-socialnim-jet-lagem-358400
Ipsos: Trendy v benefitech (2025) (stejný zdroj jako u článku 1) https://www.hrforum.cz/aktuality/tz-dusevni-zdravi-zamestnancu-jako-novy-standard-i-klic-k-uspechu
Eurofound: Right to Disconnect (2024) https://www.eurofound.europa.eu/en/blog/2022/do-we-really-have-right-disconnect
Mezinárodní studie spánku (57 zemí) (Aktuálně.cz datavize) https://zpravy.aktualne.cz/datavize/svetova-studie-spanku-podivejte-se-v-jake-zemi-se-spi-nejlep/r~d4a002ec6f1c11f0b553ac1f6b220ee8/
Směnný provoz a spánkové poruchy: meta-analýza (Frontiers in Psychology, 2021) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8021760/
Journal of Psychosomatic Research: Sleep and burnout recovery https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022399906005137
Shrnutí článku
Nedostatečný spánek zaměstnanců stojí evropskou ekonomiku stovky miliard eur ročně, přičemž největším problémem není absence, ale tzv. prezentismus – fyzická přítomnost na pracovišti při minimálním výkonu. Firmy často vnímají spánek jako soukromou věc, ačkoliv ho přímo narušují pracovními e-maily po pracovní době nebo dlouhou pracovní dobou, která je v ČR nadprůměrná. Špatný spánek je přitom klíčovým spouštěčem vyhoření, úzkostí a depresí.
- Ekonomický dopad: Spánkové poruchy stojí Evropu 423 miliard eur ročně (přes 3 % HDP); nespavost připraví firmu o cca 11 pracovních dní na zaměstnance ročně.
- Česká realita: Průměrná délka spánku v ČR klesla na 7,5 hodiny a pouze 37 % Čechů hodnotí svůj spánek jako kvalitní.
- Vliv práce: E-maily po pracovní době prokazatelně zvyšují hladinu kortizolu a zhoršují regeneraci; Češi navíc pracují o 4 hodiny týdně více, než je průměr EU.
- Zdravotní rizika: Lidé s nespavostí čelí 10× vyššímu riziku deprese; spánek pod 5 hodin způsobuje kognitivní útlum srovnatelný s 1 promile alkoholu v krvi.
- Možná řešení: Zavedení "práva na odpojení", podpora krátkého odpočinku během dne (inspirováno NASA) a využití zdravotních benefitů na spánkovou diagnostiku.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
