Tohle není vtip ani výjimka. Je to výsledek randomizované kontrolované studie organizace METR, která zkoumala skutečný dopad AI na produktivitu. A má nejen pro HR i leadership zásadní poselství: cítit se produktivně a být produktivní jsou dvě naprosto odlišné věci.
Velký rozkol
Čerstvá studie poradenské firmy Section, která zahrnula 5 000 zaměstnanců z řad bílých límečků, přinesla výsledky, které by měly každého HR profesionála přimět k zamyšlení.
Více než 40 % vedoucích pracovníků tvrdí, že jim AI ušetří více než osm hodin týdně. To je celý pracovní den. Zní to skvěle, že? Jenže dvě třetiny běžných zaměstnanců hlásí úsporu pouhých nula až dvě hodiny týdně. A možná ještě výmluvnější je jiné číslo: 40 % zaměstnanců uvádí, že by jim vůbec nevadilo AI nikdy nepoužívat.
Globální data od PricewaterhouseCoopers tento obraz doplňují. Z jejich průzkumu mezi 4 454 generálními řediteli v 95 zemích vyplývá, že pouze 12 % firem zaznamenalo díky AI reálný růst tržeb nebo snížení nákladů. Naproti tomu 56 % společností přiznává, že z AI zatím nic nemají.
Máme tu tedy zajímavý paradox: vedení je z AI nadšené a hlásí obrovské úspory času, zatímco řadoví zaměstnanci krčí rameny a firmy jako celek nevidí dopad na hospodářské výsledky. Kde se stala chyba?
Proč existuje takový rozdíl?
Fenomén workslop
V roce 2024 vznikl pro jeden specifický jev nový termín: workslop. Označuje AI-generovaný pracovní obsah, který vypadá jako hotová práce, ale postrádá substanci potřebnou k tomu, aby skutečně posunul úkol vpřed.
Studie společnosti Workday odhalila mechanismus, který za tím stojí: velká část času, kterou zaměstnanci údajně díky AI ušetří, je ve skutečnosti kompenzována časem stráveným kontrolou a opravami AI výstupů. Jinými slovy – AI něco vygeneruje, ale někdo jiný to musí projít, opravit a dotáhnout do použitelné podoby.
A tady vstupuje do hry organizační dynamika. Podle dat CNBC pochází zhruba 16 % workslopu od nadřízených.
Jen si to představte: manažer nadšeně používá AI k tvorbě dokumentů, prezentací a plánů, které pak jeho tým musí trávit hodiny opravováním. Manažer si myslí, že je super produktivní. Tým ví své.
Rozdílná motivace
Je tu ještě jeden, možná hlubší důvod rozkolu. Molly Kinder z Brookings Institution, která se zabývá vlivem AI na pracovní trh, upozorňuje na zásadní rozdíl v motivaci: Zatímco výhody jsou nejasné, nevýhody jsou jasné a pro některé lidi existenční – bojí se o svou práci.
Pro vedení je AI příležitost. Pro zaměstnance může představovat hrozbu. A člověk, který se obává, že ho nástroj jednou nahradí, pravděpodobně nebude jeho největším fanouškem – ani jeho nejefektivnějším uživatelem.
Propast v nástrojích a dovednostech
Data z listopadu 2024 od PwC ukazují, že 92 % denních uživatelů AI hlásí vyšší produktivitu než jejich kolegové. Denní uživatelé také častěji platí za pokročilé nástroje místo toho, aby se spokojili se základní verzí, která jim přišla v balíčku s firemním e-mailem.
Jinak řečeno: mezi tím, kdo AI používá jednou za týden přes základního bezplatného chatbota, a tím, kdo denně pracuje s placenými profesionálními nástroji, je propastný rozdíl. A většina firem tento rozdíl vůbec nesleduje, nevyhodnocuje a často ani moc neřeší.
Co s tím?
Dobrou zprávou je, že HR má dobrou pozici tento rozkol ve firmě odhalit a řešit.
Krok 1: Zjistěte, jak na tom skutečně jste
Interní průzkum, ale správně. Neptejte se Pomáhá vám AI? - dostanete vágní odpovědi. Ptejte se na konkrétní čísla: Kolik hodin týdně vám AI reálně ušetří? a Na jakých konkrétních úkolech? Porovnejte odpovědi vedení a řadových zaměstnanců. Rozdíl vás možná překvapí.
Sledujte skutečné využití. Kolik lidí má k AI přístup versus kolik ho opravdu používá? A jak často? Člověk, který se přihlásí jednou za měsíc, je v úplně jiné situaci než ten, kdo AI používá denně.
Mapujte workslop toky. Kde ve firmě vzniká AI-generovaný obsah a kdo ho následně musí kontrolovat nebo předělávat? Pokud senior manažeři produkují materiály, které junioři celé přepisují, máte problém a právě data vám ho pomohou pojmenovat.
Krok 2: Řešte skutečné bariéry adopce
Dejte lidem kvalitní nástroje. Základní verze AI asistentů v kancelářských balíčcích jsou často výrazně slabší než placené profesionální nástroje. Pokud chcete, aby lidé byli s AI produktivní, investujte do nástrojů, které to umožňují.
Školte prakticky, ne teoreticky. Obecná školení o tom, že AI je budoucnost, nikoho nepřesvědčí. Zaměřte se na konkrétní use-cases relevantní pro jednotlivé role. Účetní potřebuje vědět, jak mu AI pomůže s reporty. Marketér chce vědět, jak zefektivní přípravu kampaní.
Adresujte strach z nahrazení. Tohle je možná nejdůležitější bod. Pokud zaměstnanci věří, že efektivním používáním AI kopou hrob sami sobě, nebudou ho používat efektivně. Komunikujte transparentně, k čemu AI ve firmě slouží a jak vidíte budoucnost jednotlivých rolí.
Krok 3: Měřte skutečný dopad, ne pocity
Zapomeňte na kolik promptů. Počet interakcí s AI neříká nic o produktivitě. Sledujte byznysové metriky: čas na dokončení projektů, kvalitu výstupů, spokojenost interních i externích klientů.
Pilotujte a porovnávejte. Vyberte konkrétní tým nebo proces a změřte výkonnost před a po zavedení AI nástrojů. Tvrdá data jsou nejlepší obrana proti sebeklamu, ať už je optimistický, nebo pesimistický.
Sledujte skrytou práci. Kolik času lidé tráví kontrolou a opravami AI výstupů? Pokud tuto metriku nesledujete, uniká vám polovina příběhu.
Od nadšení k výsledkům
AI nástroje se vyvíjejí neuvěřitelnou rychlostí. To, co dnes nefunguje, může za půl roku fungovat skvěle. Ale to neznamená, že máme čekat se založenýma rukama nebo slepě věřit, že AI všechno vyřeší.
Klíčové poselství pro každého, kdo se stará o lidi ve firmě: nadšení pro AI není totéž co byznysové výsledky. A právě HR má nástroje i pozici k tomu, aby tento rozdíl ve firmě odhalilo a pomohlo ho překlenout.
Začněte jednoduše: zeptejte se. Ale zeptejte se všech, od C-suite po juniorní pozice. A pak pozorně poslouchejte, kde se odpovědi rozcházejí. Právě tam totiž najdete největší příležitost pro změnu.
Zdroj:
Shrnutí článku
AI v korporátním prostředí vytváří nebezpečnou iluzi: zatímco šéfové slaví úspory celých dnů, jejich týmy často tráví hodiny opravováním nekvalitních AI výstupů, pro které se vžil termín workslop. Tento rozpor mezi pocitem produktivity a tvrdými daty prohlubuje existenční strach zaměstnanců o práci a propast v kvalitě používaných nástrojů. Bez reálného měření dopadů a investic do profi verzí zůstává AI pro většinu firem spíše drahým experimentem než strojem na efektivitu.
- Past pocitů: Vývojáři se s AI často cítí rychlejší, ale reálně jim práce může trvat i o 19 % déle kvůli nutnosti opravovat chyby.
- Vznik workslopu: Manažeři nadšeně generují dokumenty, které pak junioři musí pracně přepisovat do použitelné podoby, čímž se úspora času nuluje.
- Strach jako brzda: Zaměstnanci, kteří se bojí nahrazení, nebudou AI používat efektivně – podvědomě ji vnímají jako hrozbu, ne jako pomocníka.
- Nástroje dělají rozdíl: Skutečný nárůst výkonu vykazují jen lidé s placenými profesionálními nástroji, nikoliv uživatelé bezplatných verzí v balíčku s e-mailem.
- Nutnost měření: Firmy musí sledovat reálné byznysové výsledky (např. čas na dokončení projektu), nikoliv jen počet odeslaných dotazů do chatu.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
