Stabilita pravidel a praktické dopady
Tím se odstraňuje hrozba plošného zpochybnění daňového zvýhodnění benefitů. Po měsících nejistoty se tak vrací stabilita do oblasti, která je pro HR i zaměstnance klíčová. Praktický dopad je jednoznačný: běžné benefity poskytované nad rámec mzdy zůstávají osvobozené od daně, stejně jako dosud.
V praxi se tedy nic „revolučního“ nemění. Pokud firma poskytuje volnočasové a zdravotní benefity standardně nad rámec mzdy (z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po zdanění či na vrub nedaňových nákladů) a nikoli jako náhradu mzdy či výkonový bonus převlečený do poukázek, zachovává se osvobození u zaměstnance i stávající limity.
Finanční správa ostatně po zveřejnění novelizace v médiích průběžně ujišťovala, že „v oblasti klasických zaměstnaneckých benefitů se navrhovaná úprava nic nemění“, právě s důrazem na oddělení benefitu od odměny za práci.
Rámec a limity:
Jde o zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně § 6 odst. 9 písm. d), který vymezuje osvobozené nepeněžní benefity a jejich dva limity:
- zdravotní plnění (např. služby zdravotnických zařízení, zdravotnické prostředky na předpis) do výše celé průměrné mzdy za zdaňovací období - § 6 odst. 9 písm. d) bod 1,
- volnočasová plnění (rekreace, kultura, sport, knihy atd.) do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období - § 6 odst. 9 písm. d) bod 2.
Na rok 2025 tak nadále platí dva samostatné limity: u volnočasových benefitů do výše poloviny průměrné mzdy (23 278 Kč) a u zdravotních benefitů do výše celé průměrné mzdy (46 557 Kč). Celkově mohou zaměstnanci čerpat daňově zvýhodněné benefity až zhruba do 69 835 Kč ročně (součet obou kategorií).
Smysl právě schválené úpravy přitom zůstává: zákonodárci chtějí jasně odlišit poctivé benefity nad rámec mzdy od pokusů nahrazovat mzdu „naturální“ formou a těžit z jiného daňového režimu. Rozdíl je v tom, že vágní formulace o „vazbě na výkon práce“ už v zákoně není a tedy nemůže být nechtěně čtena tak široce, že by zasáhla i legitimní benefity.
Ondřej Tyl, CEO Benefit Plus:
„Z odstranění problematického textu a potvrzení daňové jistoty u benefitů mám samozřejmě radost. Ale z mého pohledu je smutné, jakým způsobem u nás probíhá legislativní proces. Ustanovení s dopadem na pět milionů zaměstnanců se tajně přilepí k nesouvisejícímu zákonu, nikdo ho s nikým neprojedná a vloží se mezi druhé a třetí čtení. Jen proto, aby se zabránilo diskuzi.
Bylo veliké štěstí, že si toho v Senátu všimli, protože do té doby jsme na to marně upozorňovali. Ta formulace totiž byla opravdu velmi problematická. Velké firmy nás začaly varovat, že pokud by v tomto znění zákon prošel, zruší zaměstnancům benefity kvůli potenciálním rizikům. To by byl pro český trh práce obrovský problém.
Původní poslanecká verze totiž obsahovala nebezpečnou formulaci, že pro aplikaci daňového zvýhodnění benefity nesmějí mít "vazbu na výkon práce". Jenže benefity ze své podstaty tuto vazbu mají – bez výkonu práce by vůbec nebyly poskytovány. V praxi by to tak mohlo znamenat konec téměř všech zaměstnaneckých benefitů: od příspěvků na rekreaci, vzdělávání... až po všechny zdravotní benefity. Přitom zákonná úprava benefitů se jen za poslední tři roky dvakrát změnila.
Naštěstí nakonec Poslanecká sněmovna schválila senátní verzi zákona, která tuto pasáž definitivně odstranila. Benefity tak zůstávají pro zaměstnance zachovány a jejich daňové zvýhodnění se nemění.“
Průměrná mzda a výpočet:
Osvobození nepeněžních benefitů vychází z § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb.; „průměrná mzda“ pro daňové účely na rok 2025 je 46 557 Kč (VVZ 43 682 Kč × koeficient 1,0658) dle NV č. 282/2024 Sb..
Z toho plynou roční limity: zdravotní benefity do 46 557 Kč a volnočasové benefity do 23 278,50 Kč (polovina průměrné mzdy). Limity se posuzují samostatně; v úhrnu to prakticky znamená cca 69 835 Kč.
„Novela jasně vymezuje rozdíl mezi daňově osvobozenými benefity a zdanitelnou mzdou, a to bez ohledu na to, zda je mzda vyplácena v penězích či naturálně. Reaguje tak na judikaturu Nejvyššího správního soudu a zajišťuje jednotný daňový režim bez diskriminace mezi skupinami zaměstnanců. Pro zaměstnance ani zaměstnavatele se v praxi nic nemění – tradiční benefity, například příspěvky na sport, kulturu nebo zdraví poskytované nad rámec mzdy, zůstávají i nadále od daně osvobozené,“ uvádí v oficiální zprávě MFČR.
Benefity v číslech: proč na stabilitě záleží
- Benefity jsou na českém trhu práce standard: alespoň jeden benefit poskytuje 93 % zaměstnavatelů (firmy s 10+ zaměstnanci).
- Největší zájem je dlouhodobě o finanční bonusy/13. plat, delší dovolenou a flexibilní práci; stravenky patří mezi nejrozšířenější poskytované benefity.
- Dlouhodobě roste zájem zaměstnanců i zaměstnavatelů o tzv. zdravotní benefity z oblasti well-beingu, konkrétně zejména práci se stresem a duševní zdraví.
- Při volbě zaměstnavatele je pro Čechy rozhodující „atraktivní mzda a benefity“ (cca 65 %). Jasná a čitelná pravidla jsou tak pro konkurenceschopnost firem a stabilitu celého oboru klíčová.
Z HR perspektivy by přijetí původní formulace znamenalo vlnu obranných opatření: nejspíš i preventivní rušení nebo zmrazování cafeterií, přenastavování odměňovacích politik a zhoršení čitelnosti celkové odměny pro kandidáty.
Už zavedení limitů v roce 2024 vedlo u části firem k redukci nabídky; plošné znejistění režimu by tento trend mohlo prohloubit. I proto je dnešní stav, zaměřený na zamezení zneužití, ale šetřící poctivé benefity, racionální kompromis.
Od soudních sporů k legislativní opravě
Původ legislativní změny nespočíval v nejasné právní úpravě, ale v přímé reakci na dva klíčové rozsudky Nejvyššího správního soudu. Soud v nich opakovaně a s konečnou platností potvrdil, že tehdejší praxe některých firem, které umožňovaly převod části odměn do nepeněžních benefitů, byla plně v souladu se zákonem.
NSS tak jednoznačně zamítl argumentaci Finanční správy, podle níž se jednalo o obcházení zákona či „maskování mzdy“. Dosavadní praxe tedy byla zcela legální, což potvrdila nejvyšší soudní autorita v dané oblasti.
Finanční správa, která u soudů neuspěla, se proto rozhodla prosadit svůj výklad změnou samotného zákona. Během legislativního procesu se však do návrhu dostala nová, příliš vágně formulovaná podmínka, že benefit nesmí mít „vazbu na výkon práce“, což by v praxi mohlo ohrozit naprostou většinu standardních benefitů.
Klíčovou roli proto musel sehrát až Senát, který navrhl nebezpečnou pasáž o vazbě na výkon práce z návrhu vypustit. Poslanecká sněmovna se nakonec s jeho úpravou ztotožnila a potvrdila ji. Výsledkem je tak kompromis, který by měl do budoucna omezit praxi, kdy si zaměstnanec může sám rozhodnout, jestli si převede část mzdy nebo bonusu do daňově zvýhodněných benefitů.
Na metodický pokyn stále čekáme a jakmile bude dostupný, budeme se tématu věnovat v samostatném článku.
Zdroje:
Shrnutí článku
Poslanecká sněmovna schválila 10. září 2025 senátní verzi zákona o daních z příjmů, čímž definitivně odstranila spornou formulaci, že zaměstnanecký benefit „nesmí mít vazbu na výkon práce“. Toto rozhodnutí ukončilo měsíce nejistoty pro zaměstnavatele i zaměstnance a potvrdilo, že běžné nepeněžní benefity poskytované nad rámec mzdy zůstávají daňově osvobozené v rámci stávajících limitů. Cílem zákona tak zůstává bránit obcházení zdanění mzdy, ale bez ohrožení standardních benefitních programů.
V praxi to znamená, že:
- pravidla pro benefity se nemění a zachovává se právní jistota pro jejich poskytování,
- zůstávají v platnosti dva samostatné roční limity pro rok 2025: 23 278 Kč na volnočasové aktivity a 46 557 Kč na zdravotní plnění,
- zákon nyní jasněji rozlišuje mezi poctivým benefitem „navíc“ a snahou nahradit část mzdy daňově zvýhodněnou formou,
- předešlo se tak restriktivním výkladům, které mohly vést k plošnému zdanění většiny benefitů, od příspěvků na dovolenou až po sportovní aktivity.
