Kvalita vzduchu na pracovišti: klíč k zdraví a výkonu zaměstnanců

Kromě těchto zdravotních dopadů se ukazuje, že kvalita vzduchu ovlivňuje také kognitivní výkonnost zaměstnanců. Například studie z Harvard T.H. Chan School of Public Health zjistila, že nižší intenzita větrání (vyšší hladina CO₂) a vyšší koncentrace jemných prachových částic PM 2.5 (tzv. polétavý prach) vedly k pomalejším reakcím a nižší přesnosti v kognitivních testech, a to už při hodnotách běžně naměřených v interiérech (Laurent et al., 2021).

Autoři studie zdůrazňují, že špatná kvalita vzduchu ovlivňuje zdraví a produktivitu zaměstnanců výrazně více, než se dříve předpokládalo. Podobně už o několik let dříve laboratorní experiment ukázal, že při zvýšení koncentrace CO₂ na 1 000 ppm dochází k měřitelnému zhoršení rozhodovacích schopností (pokles výkonu v 6 z 9 testovaných kognitivních úloh) a při 2 500 ppm CO₂ nastal dokonce dramatický propad kognitivních funkcí, zejména schopnosti strategického myšlení a iniciativy (Satish et al., 2012). Pokles výkonnosti při takto „vydýchaném“ vzduchu byl srovnatelný s účinkem malého množství alkoholu.

Oxid uhličitý může být skrytým viníkem únavy a poklesu soustředění

Oxid uhličitý (CO₂) je nejznámějším indikátorem kvality vzduchu na pracovišti. Dýcháním v uzavřených prostorách se hromadí a při nedostatečné výměně vzduchu jeho koncentrace rychle roste. Zvýšená hladina CO₂ přitom negativně ovlivňuje pocitovou pohodu i bdělost. Už okolo hranice 1 000 ppm (částic z milionu) se u senzitivních osob může dostavit únava, ospalost a ztráta schopnosti soustředit se.

Prostředí s vyšší koncentrací CO₂ může navozovat pocity ztuhlosti a někteří jedinci mohou pociťovat až lehké obtíže s dýcháním či mírné bolesti hlavy při delším pobytu v tomto prostředí. Tyto účinky jsou plíživé – CO₂ je bez zápachu a vyšší hladiny často registrované v kancelářích (1000–2000 ppm) nemají dramatický akutní efekt, ale projevují se sníženou energií a výkonností během dne, kterou si zaměstnanci ani nemusí uvědomit.

Je proto důležité vnímat CO₂ jako ukazatel nedostatečného větrání a cirkulace vzduchu – když stoupá nad doporučené hodnoty, znamená to, že se ve vzduchu hromadí i další odpadní látky a klesá hladina kyslíku, což vede k výše zmíněným projevům. Mnohé moderní studie potvrzují, že negativní efekty na kognitivní funkce začínají už kolem 1000 ppm a zhoršují se s dalším růstem koncentrace oxidu uhličitého. Proto je kvalita vzduchu úzce spjata s okamžitou pohodou a produktivitou zaměstnanců v kancelářích.

Sledování kvality vzduchu pomocí CO₂ a normy pro vnitřní prostředí

Koncentrace CO₂ se v praxi používá jako dostupný ukazatel kvality vzduchu vnitřního prostředí – snadno ji změříme detektorem a dobře koreluje s úrovní větrání. Pro kancelářské prostory se často doporučuje cílová úroveň do ~800–1000 ppm v průběhu pracovní doby.

K dosažení a udržení takové kvality vzduchu pomáhají senzory CO₂, které mohou sledovat hladinu v reálném čase a upozornit na potřebu vyvětrat či zvýšit přívod čerstvého vzduchu. Díky monitorování CO₂ tak lze předcházet poklesu koncentrace a výkonnosti dříve, než nastane.

Čističky vzduchu s HEPA filtry – snížení infekcí a další zdravotní přínosy

Pandemie COVID-19 zvýraznila význam správného větrání a filtrace vzduchu pro omezení šíření infekčních onemocnění. Viry jako SARS-CoV-2 či chřipka se mohou šířit vzduchem v podobě aerosolových částic, které dokáže účinně zachytit kvalitní filtr. Čističky vzduchu vybavené HEPA filtry (High Efficiency Particulate Air) mohou zachytit drtivou většinu aerosolů a tím snížit koncentraci virů v ovzduší. Samy o sobě sice nejsou 100% řešením, ale v kombinaci s větráním a dalšími opatřeními významně redukují riziko nákazy.

Například analýza z amerických základních škol zjistila, že školy, které zlepšily větrání (např. častěji větraly pomocí oken nebo využily vzduchotechniku), měly o 39 % nižší výskyt onemocnění COVID-19, a tam, kde používali navíc i přenosné čističky vzduchu s HEPA filtry a UV zářením (UVGI), klesla incidence COVID-19 téměř o polovinu (o 48 % méně případů oproti školám bez těchto opatření).Podobně ve švýcarské studii provedené v zimních měsících na střední škole vedlo nasazení čističek k poklesu koncentrace aerosolových částic ve vzduchu o 77 % a bylo spojeno s nižším výskytem respiračních infekcí a s méně častým kašláním mezi žáky (Banholzer et al., 2024).

Celkově se tedy filtrací vzduchu dá omezit šíření virových respiračních nákaz (včetně chřipky či nachlazení) a to se přímo projeví na snížené nemocnosti a absenci zaměstnanců. Lépe větrané a filtrované prostředí vykazuje méně symptomů „nemocných budov“.

Dalším, možná překvapivým, přínosem zlepšené kvality vzduchu jsou pozitiva pro kardiovaskulární zdraví. Chronické vystavování zvýšené úrovni polétavých částic (např. z městského znečištění, jako jsou výfukové plyny) zvyšuje zátěž pro srdce a cévy.

Vědecké studie prokázaly, že používání čističek vzduchu v prostředí se znečištěným ovzduším může vést ke snížení krevního tlaku. Například randomizovaná studie na 154 dospělých lidech žijících v blízkosti dálnice zjistila, že po jednom měsíci používání domácích čističek s HEPA filtry u účastníků s vyšším výchozím krevním tlakem klesl systolický krevní tlak průměrně o ~3 mmHg, zatímco u kontrolní skupiny bez filtrace tlak mírně vzrostl (Brugge et al., 2025).

Autoři této studie zmiňují, že nasazení kvalitních filtrů může být doporučeno jako jednoduché opatření ke zlepšení kardiovaskulárního zdraví, zejména u citlivých skupin (osoby s hypertenzí, lidé žijící v oblastech se smogem apod.).

Legislativa: mikroklimatické požadavky na pracoviště

Kvalita ovzduší na pracovišti není jen otázkou pohody, ale i zákonnou povinností zaměstnavatele. V českém právním řádu stanovuje minimální požadavky na větrání pracovišť nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (o ochraně zdraví při práci). Podle § 41 tohoto nařízení musí mít pracoviště zajištěnu „dostatečnou výměnu vzduchu“ buď přirozeným nebo nuceným větráním. Minimální množství čerstvého vzduchu přiváděného na pracoviště je stanoveno následovně:

• 25 m³/h na každého zaměstnance vykonávajícího lehkou práci (kategorie práce I nebo IIa) na pracovišti, kde nejsou přítomny významné zdroje znečištění (žádné chemické látky, prach apod.),
• 50 m³/h na každého zaměstnance pro tutéž práci, pokud se na pracovišti vyskytují zdroje znečištění (chemické látky, prach či jiné škodliviny).

Pro náročnější typy prací (kategorie IIb a vyšší) stanoví legislativa ještě vyšší přívod vzduchu (např. 70 m³/h pro kategorii IIb–IIIb). V praxi to znamená, že pokud je na pracovišti například kuchyňka, kde vznikají pachy z vaření, nebo větší množství výpočetní techniky produkující teplo, musí se větrání adekvátně posílit.

Splnění uvedených minimálních hodnot by mělo zajistit, že průměrná koncentrace CO₂ zůstane v akceptovatelném rozmezí (typicky pod cca 1 000–1 500 ppm) a pracovní prostředí bude po mikroklimatické stránce vyhovující. HR manažeři by měli znát tyto požadavky a spolu s facility managementem zajistit, že větrací systém budovy dodává dostatečné množství čerstvého vzduchu dle předpisu – jde totiž o zásadní podmínku ochrany zdraví zaměstnanců.

Praktická doporučení pro lepší prostředí v kanceláři

Pro HR specialisty, kteří chtějí zlepšit kvalitu ovzduší na pracovišti a tím podpořit zdraví a výkon svých týmů, vyplývá z výše uvedených poznatků několik praktických kroků:

• Zajistěte dostatečné větrání – Prioritou je dodávat do kanceláří dost čerstvého vzduchu. Ideální je trvalé mírné větrání (např. nastavenou vzduchotechnikou), doplněné nárazovým vyvětráním okny během dne. Sledujte, zda HVAC systém plní požadavky (min. 25 m³/h/os.). V případě pocitu vydýchaného vzduchu okamžitě vyvětrejte – větrejte i během přestávek a nenechte zasedací místnosti uzavřené po dlouhou dobu bez výměny vzduchu. Ventilace je klíčová pro udržení CO₂ v přijatelných mezích (ideálně pod 1000 ppm).
• Měřte koncentraci CO₂ – Doporučujeme vybavit kanceláře CO₂ monitory (dnes dostupné i jako malé stolní přístroje či součást chytrých systémů budov). Monitor vám pomůže rozpoznat, kdy hladina CO₂ stoupá k nežádoucím hodnotám, abyste mohli včas zasáhnout. Pravidelné sledování CO₂ poskytne data o tom, jestli je větrání a výměna vzduchu dostatečná, a umožní přijmout cílená opatření (např. častěji větrat zasedací prostory, snížit obsazenost místnosti apod.).
• Využívejte čističky vzduchu s HEPA filtry – Zejména v obdobích zvýšeného výskytu respiračních onemocnění (podzimní a zimní měsíce) nebo v prostorách, kde nelze dostatečně větrat (z důvodu hluku z ulice, prašného prostředí venku či extrémních venkovních teplot), vhodně doplní čistička vzduchu kvalitu ovzduší. Zvolte certifikované přístroje s HEPA filtrem a odpovídajícím výkonem pro daný objem místnosti. Umístěte je tam, kde se lidé nejvíce zdržují – např. do open space kanceláře či konferenční místnosti. Výzkumy ukazují, že správně zvolené čističky dokáží výrazně snížit koncentraci virů a aerosolů v ovzduší a tím omezit šíření nemocí. Ujistěte se, že čističky neprodukují ozón (vyvarujte se zastaralých ionizérů) a že jejich provoz není příliš hlučný, aby nerušil práci.
• Dbejte na pravidelnou údržbu a výměnu filtrů – Sebelepší filtr ztratí účinnost, pokud je zanesený. Nastavte plán kontroly a pravidelné výměny filtrů jak u přenosných čističek, tak u centrální vzduchotechniky (klimatizace). U HEPA filtrů se obvykle doporučuje výměna každých 6–12 měsíců podle zatížení. U uhlíkových (pokud jsou součástí kvůli pachu) i častěji. Zanedbané filtry nejenže hůře čistí vzduch, ale mohou se samy stát zdrojem znečištění (např. kvůli množení mikroorganismů nebo uvolňování zachyceného prachu zpět do prostoru). Preventivní údržba se přímo promítne do lepší kvality vzduchu a tím i spokojenosti zaměstnanců.
• Optimalizujte využití zasedacích místností – Dlouhé porady v nevětrané zasedačce vedou k rychlému nárůstu CO₂ a únavě účastníků. Zkuste proto zkracovat délku meetingů nebo je dělit pauzou na vyvětrání. Ještě lepší je přesunout poradu do otevřeného prostoru či venkovních prostor (pokud to počasí a prostředí dovolí). V každém případě i během jednání průběžně větrejte – i mírné pootevření okna či dveří výrazně pomůže udržet svěží vzduch. Díky tomu budou mít účastníci více energie a budou se lépe soustředit až do konce schůzky.

Na závěr je dobré zdůraznit, že investice do kvality vnitřního prostředí a vzduchu se vyplatí. Lepší prostředí a kvalita vzduchu znamená i méně sick days a vyšší pracovní výkonnost a dobře větrané kanceláře přispívají i ke spokojenosti a pohodě zaměstnanců.

Jak ukazují vědecké studie, opatření jako dostatečné větrání, filtrace vzduchu a kontrola CO₂ mají měřitelný pozitivní dopad – od lepší koncentrace a kognitivního výkonu až po nižší nemocnost a pravděpodobně i krevní tlak. Pro HR manažery by tedy kvalita vzduchu neměla být okrajovou záležitostí, ale jednou z priorit péče o zaměstnance a součástí strategie zdravého pracovního prostředí. S čistým vzduchem totiž firma získává zdravější, spokojenější a produktivnější tým – a to je benefit, který rozhodně stojí za to.

Zdroje:

1. https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ac1bd8
2. https://ehp.niehs.nih.gov/doi/10.1289/ehp.1104789
3. https://www.epa.gov/indoor-air-quality-iaq/air-cleaners-hvac-filters-and-coronavirus-covid-19
4. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7021e1.htm
5. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11045022/
6. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361

Bc. Miloslav Šindelář

Vystudoval nutriční terapii na 1. lékařské fakultě UK a je autorem dvou populárních knih o výživě, které se staly bestsellerem. Specializuje se na vzdělávání v oblasti výživy, dlouhověkosti a zdravého životního stylu. Jeho cílem je pomáhat lidem pochopit, jak správná strava, pohyb a regenerace ovlivňují nejen jejich zdraví, ale i pracovní výkon a celkovou kvalitu života.