Zpřísnění pravidel pro docházku do kanceláře přichází navzdory loňskému ujištění vedení, že k „amazonímu“ režimu Microsoft nehodlá přistoupit, ledaže by klesala produktivita. Microsoft přitom mezitím dosáhl rekordní tržní valuace 4 biliony dolarů a obecně vzato vykazuje velice silné výsledky. Není tedy zřejmé, že by nastal pokles produktivity, který firma uváděla jako spouštěč tvrdšího RTO (return-to-office).
Podle dostupných informací se základní tři dny mohou v některých týmech změnit na čtyři či pět dní podle rozhodnutí výkonných viceprezidentů. Počítá se s možností individuálních výjimek, ale rámec bude prý plošný a bude se řídit místní příslušností k redmondskému hubu. Změna je tak faktickým odklonem od dosavadní praxe, kdy se Microsoft prezentoval jako zastánce pružného hybridního modelu řízeného na úrovni týmů.
Co bylo slíbeno a co se mění
Koncem září 2024 Scott Guthrie, výkonný viceprezident pro Cloud a AI, interně ujišťoval, že Microsoft nezavede pět dnů v kanceláři „po vzoru Amazonu“, pokud by k tomu nedal důvod pokles produktivity. Tehdejší signál se promítl do článků v byznysových médiích a zarámoval postoj firmy jako „hybrid by default“.
Aktuální příprava jednotnějšího minima tří dnů v kanceláři ale naznačuje, že se přitvrzuje. A to i bez veřejně doloženého poklesu produktivity.
Finanční data nám totiž mezitím vyprávějí zhola jiný příběh: Microsoft 31. července 2025 poprvé překročil tržní valuaci 4 biliony dolarů po silných výsledcích tažených AI byznysem. Jakkoli samozřejmě platí že valuace nerovná se produktivita, absence viditelného zhoršení výkonu plus rekordní čísla relativizují argument, že by zpřísnění režimu bylo nutnou reakcí na slabší výkonnost.
Microsoft sám navíc dlouhodobě publikuje Work Trend Index (WTI), který stojí na průzkumech a telemetrii z Microsoft 365; již v dřívějších vlnách hlásil vysoké sebehodnocení produktivity mezi zaměstnanci.
Spekulace o tzv. tichém propouštění
V prostředí velkých technologických firem se RTO často interpretuje jako nástroj k „měkkému“ snižování stavu přes zvýšenou fluktuaci. Tedy bez formálního oznámení další vlny propouštění. Respektovaná média v posledních měsících tuto hypotézu popisují jako čím dál věrohodnější průvodní jev firem, které současně škrtají náklady, investují do AI a tvrdí, že hledají „správnou míru“ povinné přítomnosti v kancelářích. U Microsoftu nicméně nelze mluvit o prokázané firemní politice: nejde o oficiálně deklarovaný záměr a dostupné zprávy popisují spíš obavy uvnitř firmy a vnímání části zaměstnanců.
Je přitom důležité zasadit věc do širšího personálního vývoje: v květnu 2025 propustil Microsoft zhruba 3 % pracovníků (≈ 6 000 lidí) a v červenci 2025 následovalo zhruba 4 % (≈ 9 000 lidí). Dvojice rychlých škrtů snížila počet zaměstnanců a zpřísnění RTO může v příštím roce působit jako „udržovací“ mechanismus přes přirozený odchod části lidí. Obzvlášť těch, kteří bydlí dál od hubů nebo jim změna zásadně zhorší logistiku péče o rodinu. Jde o logickou, ale stále jen analytickou interpretaci, nikoli o doložený či oficiální záměr vedení.
Proč právě teď a co to znamená pro lidi
Základní pravidlo „tři dny na pracovišti“ je navázané na geografii (okruh do cca 80 kilometrů) a z praktického hlediska přenáší časové i finanční náklady na zaměstnance: delší denní cesty, placené parkování, dražší hlídání dětí apod. Data z trhu práce a odborné texty navíc varují, že plošné RTO má sklon zvyšovat fluktuaci. Někdy dokonce i mezi výkonnými lidmi, kterým flexibilita zásadně zvyšuje kvalitu života. Ve výsledku tak v některých případech mohou náklady spojené s nechtěnými odchody převýšit náklady, které by firma měla se zaměstnancem na home office.
Paradoxy kapacit
Napětí kolem návratu do kanceláří navíc ještě znásobují kapacitní paradoxy. Microsoft sice investuje do rozsáhlé přestavby areálu v Redmondu (17 nových budov, přestavba historického jádra kampusu), ale termíny se v posledních letech posouvaly a přesný termín dokončení zatím není jasný. Paralelně firma v regionu seškrtala část externích pronájmů. Neobnovila nájem v několika budovách včetně dvou mrakodrapů Bravern a dříve avizovala i ukončení City Center Plaza. Interní hlasy mezitím zmiňují hot-desking, nedostatek „focus rooms“ a obavy, zda bude na tři dny pro všechny skutečně dost míst.
Jak Microsoft argumentuje: „thriving“ a data z M365
Vedení firmy v interní komunikaci opírá svůj postoj o wellbeing: zaměstnanci trávící tři až čtyři dny v kanceláři mají podle Microsoftu vyšší „Thriving Scores“ (vnitrofiremní metrika wellbeingu). V létě 2025 navíc Microsoft oznámil napojení platformy Thrive Global do MS Teams pro celou svoji globální pracovní sílu, včetně mikronávyků, rychlých resetů stresu a osobního „Wellbeing Score“. Spolu s daty z Microsoft 365 (telemetrie o práci v aplikacích, kalendářích apod.) tak firma kombinuje „tvrdé“ signály se sebehodnocením.
Kritici namítají, že takové agregované metriky mohou sice zachytit trend, ale neřeší rozdíly napříč rolemi, rodičovskými povinnostmi či zdravotními omezeními. Vynášení jakýchkoliv plošných soudů a univerzálních závěrů proto vyžaduje vždycky velkou dávku opatrnosti.
Širší trend: zpátky do kanceláří (minimálně na 3 dny)
Microsoft svým rozhodnutím zapadá do širšího pohybu na trhu. Amazon stanovil plný režim v kanceláři od roku 2025 a svůj krok rámoval „posílením kultury a týmů“. Google už od roku 2022 prosazuje minimálně tři dny týdně v kanceláři a průběžně zpřísňuje kontrolu docházky. Dell šel v minulém roce a půl ještě dál: u zaměstnanců v dojezdové vzdálenosti zavedl pět dnů v týdnu a u vzdálených rolí tvrdá omezení (např. vyloučení z povýšení). Právě trojdenní minimum se přitom v mnoha odvětvích stalo novým standardem.
Výzkumy a akademické texty k tomu dodávají střízlivou poznámku: plošné RTO zatím nepřináší přesvědčivé důkazy o zlepšení finanční výkonnosti, zato spolehlivě zvyšuje riziko odchodů. Zejména u pečujících osob a u vysoce výkonných pracovníků, pro které je flexibilita klíčovou součástí pracovních podmínek. Jinými slovy: tři dny mohou být sice nový standard, ale rozhodně nejsou automatickou cestou k vyšší plošné produktivitě.
Co dál a co sledovat
Formální podobu pravidel Microsoft zatím oficiálně nezveřejnil, těch se mají zaměstnanci dočkat prý už příští měsíc. Důležité bude, jak budou nastaveny výjimky (zdravotní důvody, pečující povinnosti, specifika rolí), jak se vyřeší kapacitní otázky (místo k sezení vs. hot-desking, zasedačky, „focus rooms“ apod.) a jak se budou měřit dopady na výkon a wellbeing v čase. V neposlední řadě půjde taky o srozumitelnou definici produktivity, která byla v minulosti používána jako podmínka ke změně politiky, ale jak zní vlastně její exaktní definice?
Co to znamená pro trh?
Symbolika obratu. Microsoft byl v prvních letech po pandemii tváří „chytrého hybridu“. Větší tvrdost pravidel posílí legitimitu třídenního minima u dalších firem a posune tržní očekávání.
Timing po škrtech. Dvě vlny propouštění v roce 2025 snížily stav rychle; zpřísněné RTO může v roce 2026 fungovat jako nenápadný způsob pro další ztenčování skrze odchody.
Provozní dilema. Firma zároveň osekala část nájmů v Belleveu a dokončuje přestavbu kampusu. Hrozí proto „úzká hrdla“ v reálné kapacitě, pokud mají dojet do práce všichni tři dny v týdnu.
Data vs. realita. Telemetrie a wellbeing skóre pomáhají chápat trendy, ale jejich přenos do jedné normy pro všechny je riskantní. I odborné texty varují, že plošné mandáty často zvyšují odchody bez jasného výkonového zisku.
Přehození výhybky
Microsoft se chystá přehodit výhybku: z volnějšího hybridu k plošnějším pravidlům, která závisí na geografii a v mnoha týmech znamenají minimálně tři dny týdně v kanceláři. Vzhledem k loňskému příslibu „nepřitvrdíme, pokud neklesne produktivita“ jde o významný posun, a to v době, kdy firma vykazuje špičkové finanční výsledky.
Analyticky dává smysl obava, že RTO může fungovat jako „tiché“ snižování stavu přes odchody; není to ale prokázaná strategie, spíš vedlejší efekt trendu, který vidíme napříč celým oborem technologických firem.
Klíčové bude, jak Microsoft vysvětlí definici produktivity, jak nastaví férové výjimky a zda promění data o wellbeingu a práci v M365 v citlivější, nikoli plošné řízení. Pokud firma zvládne kapacitu kampusu, transparentní pravidla a jasné metriky, může z tvrdšího RTO udělat čitelnější standard. Pokud ne, posílí spíše skepsi a přirozenou fluktuaci. A to i mezi lidmi, o které by sama firma nejvíc stála.
Shrnutí článku
Microsoft údajně přitvrzuje v režimu návratu do kanceláří: zaměstnanci žijící zhruba do 80 km od Redmondu mají nově trávit v kanceláři minimálně tři dny týdně (někde až 4–5), s individuálními výjimkami, ale v plošném rámci. Jde o odklon od dosavadního „hybrid by default“ navzdory rekordním výsledkům (31. 7. 2025 valuace přes 4 biliony USD) a bez veřejně doloženého poklesu produktivity, který dříve firma uváděla jako podmínku zpřísnění. Krok zapadá do širšího trendu ve velkých tech firmách a může zvýšit fluktuaci i provozní tlak na kapacity; detailní pravidla má Microsoft interně oznámit příští měsíc, účinnost od konce ledna příštího roku.
- Minimum jsou 3 dny v kanceláři; výkonný management může zvednout na 4–5; rámec se řídí příslušností k redmondskému hubu, výjimky budou individuální.
- Je to v rozporu se signálem z 9/2024 (Guthrie: žádných 5 dnů bez propadu produktivity); mezitím Microsoft hlásí rekordní výsledky i vysoké sebehodnocení produktivity ve WTI.
- RTO může působit jako „měkké“ snižování stavu skrze odchody; po květnových (~3 %) a červencových (~4 %) škrtech 2025 může v roce 2026 fungovat jako udržovací mechanismus — analytická interpretace, nikoli oficiální politika.
- Dopady pro zaměstnance: delší dojíždění, náklady na parkování či hlídání dětí; výzkumy varují, že plošné RTO zvyšuje fluktuaci, často i u vysoce výkonných a pečujících lidí.
- Kapacitní rizika: kampus se přestavuje (17 nových budov), část externích pronájmů skončila; interně se řeší hot-desking a nedostatek „focus rooms“.
- Argumentace firmy: vyšší „Thriving Scores“ při 3–4 dnech + telemetrie z M365/Thrive Global; kritici upozorňují, že agregované metriky neodrážejí rozdíly rolí a životních situací.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
