Nově je to dražší než dřív. A zákonný limit, kolik náhradního plnění může jeden dodavatel poskytnout, se oproti stavu před dvěma lety zkrátil na polovinu.
Základ, který se nezměnil
Podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, mají zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v podílu 4 procenta z celkového přepočteného počtu.
Splnit to jde třemi způsoby a lze je kombinovat:
- přímým zaměstnáváním OZP
- náhradním plněním, tedy odběrem výrobků nebo služeb od dodavatelů z chráněného trhu práce, od OSVČ se zdravotním postižením bez zaměstnanců a nově i od integračních sociálních podniků
- odvodem do státního rozpočtu
Co se změnilo
Odvod už není jednotný. Dřív se odváděl 2,5násobek průměrné mzdy za každou chybějící osobu bez ohledu na to, jestli firma nějaké OZP zaměstnává. Po novele zákona o zaměstnanosti č. 470/2024 Sb. se koeficient odvíjí od toho, jaký podíl celkového přepočteného počtu zaměstnanců tvoří OZP:
- 1násobek průměrné mzdy, pokud firma zaměstnává OZP ve výši alespoň 3 procent
- 2násobek při alespoň 1 procentu, ale méně než 3 procenta
- 3,5násobek při méně než 1 procentu
Pozor na to, jak se procenta počítají. Nejde o podíl na čtyřprocentní kvótě, ale na celkovém přepočteném počtu zaměstnanců. Tři procenta tedy znamenají tři čtvrtiny povinného podílu. A firma, která zaměstnává jednu OZP na dvě stě lidí, platí stejný koeficient 3,5 jako firma, která nezaměstnává žádnou. Odstupňovaný odvod se poprvé použil na rok 2025 se splatností do 15. února 2026; za rok 2024 ještě platil jednotný 2,5násobek.
Limity dodavatelů náhradního plnění klesly na polovinu. Od 1. ledna 2025 může dodavatel poskytnout náhradní plnění všem odběratelům dohromady jen do výše 14násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, kterého zaměstnával v předchozím roce. Dřív to byl 28násobek a změnu přinesl zákon č. 469/2024 Sb. Kolik komu zbývá, ukazuje veřejný seznam dodavatelů, který vede MPSV. Kdo si o náhradní plnění řekne v prosinci, může narazit na to, že vybraný dodavatel už volnou kapacitu nemá.
Evidence běží přes MPSV. Dodavatel musí vložit povinné údaje do elektronické evidence náhradního plnění nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení. Bez toho se plnění nezapočítá.
Ohlašování se mění. Plnění povinného podílu za rok 2026 budete ještě ohlašovat formulářem Úřadu práce, který má být dostupný v průběhu prosince 2026, a to nejpozději do 15. února 2027. Za rok 2027 už formulář nebude. Potřebné údaje uvádějí od té doby všichni zaměstnavatelé bez ohledu na velikost v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které se poprvé podávalo zpětně za leden až březen 2026, a to až v období od dubna do června 2026.
Číslo, které v září ještě neznáte
Odvod i hodnota náhradního plnění se počítají z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Pro rok 2026 tedy z průměrné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2026, kterou zatím nikdo nezná. Vyhlásí se sdělením MPSV až na konci roku.
Na tom se dá naběhnout, protože rozpočet se schvaluje dřív, než je číslo na světě. Pro orientaci: za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 činila průměrná mzda 48 171 korun a z ní vycházely výpočty za rok 2025, splatné do 15. února 2026.
Dvě různá čísla, která se pletou
Odvod i přepočet náhradního plnění se počítají z průměrné mzdy za sledovaný rok, tedy za ten, za který povinnost plníte. Limit dodavatele, tedy 14násobek, se ale počítá z průměrné mzdy za rok předcházející. Když si obě čísla spletete, vyjde vám u dodavatele jiná volná kapacita, než jakou reálně má.
Modelový výpočet pro firmu s 30 zaměstnanci
Povinný podíl je 1,2 osoby. Pokud firma nezaměstnává žádnou OZP, platí koeficient 3,5, tedy 168 599 korun za jednu chybějící osobu a 202 318 korun celkem. Náhradní plnění za stejný rozsah vychází na 7násobek průměrné mzdy bez DPH, tedy 404 637 korun.
Na první pohled je jasné, co je levnější. Jenže odvod je čistý náklad bez protihodnoty, zatímco za náhradní plnění dostanete zboží nebo služby, které stejně nakupujete. Pokud firma běžně kupuje čisticí prostředky, ochranné pomůcky nebo kancelářské potřeby, může tenhle nákup přesměrovat k dodavateli z chráněného trhu a splnit povinnost prakticky bez navýšení rozpočtu. Rozhoduje jediná otázka: kupovali byste ty věci tak jako tak?
Podpora přímého zaměstnávání vzrostla
Zaměstnavatelé, kteří mají s Úřadem práce uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, mohou od roku 2026 čerpat příspěvek až do výše 18 600 korun měsíčně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. Není to paušál, ale strop, do kterého se hradí 75 procent skutečně vynaložených mzdových nákladů, a platí pro osoby invalidní. U osob zdravotně znevýhodněných je strop 5 000 korun. K tomu náleží paušální částka 1 000 korun měsíčně. Konkrétní podmínky si ověřte u příslušného pracoviště ÚP ČR, protože se odvíjejí od obsahu dohody.
Legislativa se posunula směrem, který dává smysl. Zaměstnat člověka pořád vyjde dráž než odvod, ale rozdíl se výrazně zkrátil a spolu s příspěvkem na chráněném trhu práce se počty začínají potkávat. Otázka je, jestli to firmy stihnou promítnout do náboru, nebo jestli budou dál platit odvod, protože je to administrativně jednodušší.
Kalendář na zbytek roku
- Září. Spočítejte průběžný přepočtený stav zaměstnanců a podíl OZP za dosavadní část roku. Zjistíte, do kterého koeficientu spadáte, a to je nejdůležitější číslo celého výpočtu.
- Říjen. Pokud vám chybí méně než jedna celá osoba, zvažte nábor. Do konce roku zbývají tři měsíce, které se do ročního průměru započítají.
- Říjen až listopad. Ověřte u dodavatelů náhradního plnění volnou kapacitu a rezervujte ji. Nechávat to na prosinec je při zkrácených limitech riskantní.
- Průběžně. Kontrolujte, že dodavatel vložil doklad do elektronické evidence do 30 dnů od zaplacení. Bez záznamu se plnění nepočítá, i když je zaplaceno.
- Do 15. února 2027. Ohlášení za rok 2026 a případný odvod. Platí i podmínka úhrady náhradního plnění, tedy odebrané zboží nebo služby musí být zaplacené nejpozději k tomuto datu, případně už ke dni podání ohlášení, pokud ho podáte dřív.
Poslední věta pro finančního ředitele. Rozdíl mezi koeficientem 1 a 3,5 je při průměrné mzdě kolem 48 tisíc zhruba 120 tisíc korun na každou chybějící osobu. U tří chybějících osob je to 360 tisíc ročně.
Zdroje
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81 až § 84, a vyhláška č. 518/2004 Sb.
- Novely: zákon č. 470/2024 Sb. (koeficienty odvodu), zákon č. 469/2024 Sb. (limit 14násobku), zákon č. 468/2024 Sb. (integrační sociální podniky), zákon č. 360/2025 Sb. (přechod ohlašování na JMHZ)
- Nařízení vlády č. 471/2024 Sb. k příspěvku na chráněném trhu práce
- Sdělení MPSV č. 537/2025 Sb. o průměrné mzdě za 1. až 3. čtvrtletí 2025
- MPSV, Plnění povinného podílu OZP, Evidence náhradního plnění, Seznam dodavatelů a Chráněný trh práce
Shrnutí článku
- Odvod už není jednotný. Koeficient se odvíjí od toho, kolik procent celkového přepočteného počtu zaměstnanců tvoří OZP, a pohybuje se mezi 1násobkem a 3,5násobkem průměrné mzdy za každou chybějící osobu.
- Firma, která zaměstnává OZP pod jedním procentem, platí stejný koeficient jako firma s nulou. Levnější pásmo začíná až na třech procentech.
- Zákonný limit dodavatelů náhradního plnění klesl od ledna 2025 z 28násobku na 14násobek průměrné mzdy. Kapacity se proto vyčerpávají dřív.
- Průměrná mzda, ze které se počítá, se vyhlašuje až na konci roku. Rozpočet se přitom schvaluje dřív.
- Odvod je čistý náklad bez protihodnoty, náhradní plnění dostanete v podobě zboží nebo služeb, které stejně nakupujete.
- Příspěvek na přímé zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce vzrostl od roku 2026 až na 18 600 korun měsíčně.
- Plnění za rok 2026 ohlásíte formulářem do 15. února 2027, za rok 2027 už formulář nebude.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
