Data z trhu ukazují, že neschopnost odpojit se od práce patří v českém prostředí k hluboce zažitým zlozvykům. Podle průzkumu portálu Platy.cz z června 2025, který vychází z odpovědí 2 335 respondentů, pracuje během dovolené alespoň občas 61 procent českých zaměstnanců. Jen jediné procento jede v plném pracovním tempu, dalších 6 procent si na práci vyhradí pevný čas každý den. Osmnáct procent občas zkontroluje e-maily a 36 procent pracuje výjimečně, jen když je z firmy někdo osloví s neodkladnou záležitostí. Zcela se od práce dokáže odpojit 39 procent lidí.
U vrcholového managementu je situace ještě výraznější, protože během dovolené úplně vypne jen 10 procent lídrů. Tlak přitom málokdy přichází shora, jako důvod ho uvádí jen pětina dotázaných. Skutečné příčiny si lidé nosí sami v hlavě a úzce souvisejí s nastavením firemní kultury.
Třetina respondentů pociťuje potřebu mít neustálý přehled o dění, stejně velká část uvádí osobní odpovědnost vůči klientům a zakázkám, takže firemní procesy nezdravě visí na konkrétních tvářích. Dalších 30 procent věří, že by bez nich práce stála, což odhaluje chybějící zastupitelnost. Posledních 13 procent pracuje jednoduše ze zvyku, protože nedokáže odložit telefon. U vedení jsou tyto vzorce nejsilnější: pocit, že by se práce bez nich zastavila, přiznává 36 procent top managementu, a potřebu mít přehled uvádí 41 procent lidí s nejvyššími příjmy. Koledují si tak o chronický stres a vyhoření.
Stejný průzkum přidává ještě jeden nepříjemný paradox. Přestože 55 procent zaměstnanců plánuje letos vyčerpat celou dovolenou, rozhodně odpočatá se po ní cítí jen třetina z nich. Pro vedení z toho plyne důležitá lekce: vykázané dny dovolené nic neříkají o skutečné regeneraci. Pokud lidé u moře dál odbavují e-maily, firma dovolenou zaplatila, ale odpočinutého zaměstnance zpátky nedostane. Sledujte proto nejen čerpání, ale i to, jak se lidé po návratu reálně cítí, třeba jedinou otázkou v pravidelném pulse průzkumu.
Letní absence jako systémový test
Červenec a srpen fungují jako lakmusový papírek, který slabá místa spolehlivě odhalí. Pokud se schvalování smluv nebo komunikace s klienty zastaví ve chvíli, kdy manažer vypne telefon, firma zažívá provozní bankrot. Neustálé napojení na práci bez možnosti regenerace navíc dlouhodobě unavuje mozek. Manažeři v permanentním stresu pak vnímají nové nápady jako útok a vlastní kolegy jako riziko.
Tři kroky, jak se na léto připravit
Pokud chcete těmto rizikům předejít, postavte přípravu na léto na třech praktických krocích:
- Matice zastupitelnosti: Každá důležitá role musí mít jasně určeného zástupce, který prošel reálným zaškolením v kritických procesech.
- Jasné kompetenční limity: Delegování neznamená jen přehodit úkoly na někoho jiného. Zástupce musí mít stanovené finanční a věcné limity, ve kterých rozhoduje samostatně, bez neustálého telefonování řediteli na pláž.
- Informační hygiena: Před odjezdem projděte strukturovaný předávací protokol: stav klíčových zakázek, rozhodnutí, která budou během absence potřeba, kontakty na zúčastněné strany a jasné určení toho, co počká do návratu. Omezíte tím nutnost ad hoc kontaktování během dovolené.
Během nepřítomnosti lídra sledujte rychlost reakce na klientské požadavky, počet eskalovaných problémů a objem nevyřízené pošty. Až se šéf vrátí, namísto kritiky za drobné chyby udělejte do týdne společnou retrospektivu: kde procesy drhly kvůli micromanagementu, kde se čekalo na jediný podpis a kde tým naopak překvapil samostatností. Tyto poznatky pak využijte jako podklad pro podzimní reorganizaci procesů. Léto vám zadarmo ukázalo to, co by jinak odhalil až drahý audit. Nebo krize.
Shrnutí článku
Letní dovolená managementu nemusí být provozní katastrofou. Je to příležitost odhalit, co ve firmě skutečně funguje a co ne. Firmy, které mají připravenou matici zastupitelnosti, jasné kompetenční limity a strukturovaný předávací protokol, přežijí léto bez ztráty výkonu. Ty ostatní zjistí, kde mají systémové slabiny. Drahý audit by to odhalil stejně – jen by stál víc.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
