Minulá zima ukázala, jak silná ta vlna umí být. V 5. týdnu roku 2026 dosáhla podle Státního zdravotního ústavu nemocnost akutními respiračními infekcemi 1 497 případů na 100 tisíc obyvatel. To je zhruba 15 lidí z každé tisícovky za jediný týden.
Právní realita je jiná, než se ve firmách věří
Zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti nemá podle § 16 zákona o nemocenském pojištění nárok na výplatu nemocenského za dobu, kdy vykonává práci v pojištěné činnosti, ze které mu dávka náleží. Přesně tohle je „jen ten jeden report z domova“. Home office na tom nic nemění, protože neschopenka neříká, odkud pracovat, ale že zaměstnanec podle lékaře dosavadní práci vykonávat nemůže.
V prvních 14 dnech se to týká i peněz, které platíte vy. Náhrada mzdy zaměstnanci v té době náleží jen za dny, kdy splňuje podmínky pro výplatu nemocenského. Za den, kdy na neschopence pracoval, mu tak nepřísluší ani náhrada mzdy.
Co hrozí zaměstnanci
- Za dny, kdy na neschopence pracoval, nemá nárok na výplatu nemocenského (§ 16 zákona o nemocenském pojištění) a v prvních 14 dnech ani na náhradu mzdy (§ 192 odst. 1 zákoníku práce).
- Co už dostal neprávem, je přeplatek, který musí vrátit na základě rozhodnutí úřadu.
- Pokud navíc poruší režim, třeba když místo vycházky odjede do kanceláře, může mu územní správa sociálního zabezpečení nemocenské krátit nebo odejmout, a to ode dne porušení až do konce neschopenky. Odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Zaměstnavatel přitom není nevinný divák. Zákon o nemocenském pojištění počítá s tím, že přeplatek na dávce uhradí i ten, kdo zavinil, že byla vyplacena neprávem. Kdo práci na neschopence zadal nebo ji vědomě přijímal, těžko bude v případném sporu tvrdit, že o ničem nevěděl.
Kdo koho vlastně kontroluje
V prvních 14 kalendářních dnech, kdy vyplácíte náhradu mzdy, můžete podle § 192 odst. 6 zákoníku práce kontrolovat jediné: jestli se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje rozsah a dobu povolených vycházek. Léčebný postup vám kontrolovat nepřísluší.
Dodržování režimu jinak kontroluje územní správa sociálního zabezpečení, dřív okresní správa. Smí to dělat po celou dobu neschopenky, tedy i v prvních dvou týdnech, a zaměstnavatel jí může dát podnět. Pokud ho dáte, musí kontrolu provést do 7 dnů. Vycházky povoluje ošetřující lékař, nejvýše na 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin, a vymezí pro ně konkrétní časový úsek nebo úseky.
Když při vlastní kontrole zjistíte porušení, musíte o něm sepsat písemný záznam a jeho stejnopis doručit zaměstnanci, ošetřujícímu lékaři a územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době neschopenky, ne podle sídla firmy.
Výpověď na tenhle případ obvykle nesedí
Za porušení těchto povinností v prvních 14 dnech máte dvě možnosti. Můžete snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy, nebo při zvlášť hrubém porušení dát výpověď podle § 52 písm. h). Obojí najednou nejde, zákon výslovně zakazuje krátit náhradu mzdy, pokud už byla za totéž porušení dána výpověď.
Háček je v tom, na co tyhle sankce dopadají. Týkají se jen povinností podle § 301a zákoníku práce, tedy zdržovat se v místě pobytu a dodržovat vycházky. Zaměstnanec, který doma poslušně je a přitom vám odpovídá na Slacku, § 301a neporušuje. Jeho případ se řeší přes nárok na dávku. Opřít výpověď o § 52 písm. g) pro porušení pracovních povinností je také riskantní: zaměstnanec na neschopence práci konat nemá, a to, že vám ji přesto odvedl, se jako porušení povinnosti vůči zaměstnavateli vykládá těžko. Firma, která si tohle nerozliší, riskuje výpověď, která u soudu neobstojí.
Rozdíl, který musí znát každý vedoucí
Podvod za tím bývá málokdy. Častěji si lidé pletou dva různé stavy.
- Zaměstnanec, kterému není dobře a neschopenku nemá, může pracovat z domova, nebo si vzít sick day, pokud ho firma nabízí. U práce z domova musíte mít písemnou dohodu o práci na dálku podle § 317 zákoníku práce. Bez ní tuhle variantu fakticky nemáte.
- Zaměstnanec s vystavenou neschopenkou pracovat nemá. Ani hodinu, ani „jen ten jeden report“.
Zní to samozřejmě. V praxi se hranice stírá ve chvíli, kdy má člověk pracovní telefon u postele a vedoucí se zeptá, jestli se k tomu nedostane. Nejrychleji to zastaví instrukce vedoucím, aby lidem na neschopence nepsali. Směrnice na to funguje hůř, protože ji čte ten nemocný, a ne ten, kdo mu píše.
Sick days a nemocenská jsou dvě různé věci
Sick days poskytuje zaměstnavatel dobrovolně nad rámec zákona. Zákoník práce je jako samostatný institut nezná, takže jejich podobu určuje vnitřní předpis nebo kolektivní smlouva. Nejčastěji jde o placené volno s náhradou mzdy, ke kterému zaměstnanec nemusí dokládat neschopenku.
Z pohledu daní a odvodů je taková náhrada mzdy příjmem ze závislé činnosti stejně jako mzda. Víc než o daních ale rozhoduje formulace ve vnitřním předpisu: kolik dní ročně, jak se hlásí, jestli se dají spojit s dovolenou a co se stane, když nemoc trvá déle.
Praktický smysl sick days je jednoduchý. Člověk může zůstat den doma, aniž by musel k lékaři pro neschopenku, kterou by za dva dny stejně ukončoval. Firma bez nich si tak někdy sama vyrobí situaci, kdy někdo přijde do práce s teplotou a nakazí půlku oddělení.
Co nastavit v říjnu
- Napište jednu větu do vnitřního předpisu: po dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec nevykonává žádnou práci, ani na dálku. Bez výjimek a bez „po dohodě“.
- Pošlete instrukci vedoucím, ne zaměstnancům. Zaměstnanec na neschopence obvykle nepíše první. Píše se jemu.
- Vyřešte zastupitelnost dřív než v lednu. Kdo převezme agendu, když vypadne jediný člověk, který umí konkrétní věc, je otázka na říjen. V únoru už je to jen konstatování.
- Zkontrolujte, co máte v cafeterii ke zdraví. Očkování proti chřipce od zdravotnického zařízení patří mezi zdravotní benefity osvobozené od daně s ročním limitem ve výši průměrné mzdy, pro rok 2026 tedy 48 967 korun. Osvobozené je jen nepeněžní plnění, peněžní příspěvek na očkování ne. Rozhoduje i načasování: SZÚ doporučuje očkovat v říjnu a listopadu.
- Připomeňte pravidla vycházek, a to bez výhrůžek. Spousta lidí netuší, že rozsah i časové okno vycházek určuje lékař a že je zákon omezuje na nejvýše 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou.
Chřipkovou vlnu nenaplánujete. Naplánovat se dá jen to, jak se na ni firma zachová, a ten rozhovor patří do října.
Zdroje
- Státní zdravotní ústav, Nemocnost akutními respiračními infekcemi opět mírně vzrostla, 2. 2. 2026, a Očkování proti chřipce 2026/2027
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 16, § 56, § 76, § 124, § 125 a § 152
- Zákoník práce, § 52, § 192, § 301a a § 317
- ČSSZ, územní správy sociálního zabezpečení, a Ladislav Jouza, Sick days
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6, nařízení vlády č. 365/2025 Sb. a ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026
Shrnutí článku
- Kdo během neschopenky pracuje v činnosti, ze které mu plyne nemocenské, nemá za ty dny na dávku nárok. Home office na tom nic nemění.
- V prvních 14 dnech zaměstnanec za takové dny přichází i o náhradu mzdy. Co dostal neprávem, vrací jako přeplatek.
- Za porušení režimu může úřad nemocenské krátit nebo odejmout ode dne porušení až do konce neschopenky.
- V prvních 14 dnech kontroluje zaměstnavatel jen místo pobytu a dodržování vycházek. Léčebný postup mu nepřísluší.
- Výpověď za porušení režimu dopadá jen na místo pobytu a vycházky. Na člověka, který doma je a přitom pracuje, nesedí.
- Sick days jsou placené volno nad rámec zákona, neschopenka je stav posouzený lékařem.
- Nejrychleji problém zastavíte instrukcí vedoucím, aby lidem na neschopence nepsali.
Adam Homola
Editor in chief, Benefit pro HR
Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.
