Legislativa

Zaměstnanci

4,70 Kč za hodinu. Tolik stát počítá na to, že si zaměstnanec doma zatopí

Adam Homola

: 23. 9. 2026

4 min

Otopné období, neboli topná sezóna, začalo 1. září a potrvá do 31. května. Pro firmy s hybridním režimem se tím znovu otevírá otázka, kterou řada z nich vyřešila při novele zákoníku práce na podzim 2023 a od té doby ji nechala ležet.

Paušální náhrada nákladů při práci na dálku činí pro rok 2026 podle vyhlášky č. 572/2025 Sb. 4,70 koruny za každou započatou hodinu. Oproti roku 2025 klesla o deset haléřů. Za osmihodinovou směnu z domova to dělá 37,60 koruny.

Odkud se to číslo bere

Zákoník práce říká, že paušál vychází z údaje Českého statistického úřadu o spotřebě domácností, upraveného pro model práce na dálku a přepočteného na jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti a jednu hodinu. Výši stanovuje MPSV vyhláškou, pravidelně od 1. ledna. Podle odůvodnění letošní vyhlášky do výpočtu vstupuje plyn, elektřina, pevná paliva, dálkové teplo a teplá voda, vodné a stočné, vyvážení jímek a odvoz komunálního odpadu.

Mimo roční cyklus by se sazba měnila jen tehdy, kdyby se výchozí údaj ČSÚ zvýšil nebo snížil nejméně o 20 procent.

Vývoj sazby vypadá takhle: 4,60 koruny od října 2023, 4,50 v roce 2024, 4,80 v roce 2025 a 4,70 v roce 2026.

To pohupování o desetník je matematicky správně a komunikačně nešťastné. Zaměstnanci, který v zimě doma celý den topí a svítí, se těžko vysvětluje, proč mu firma letos platí míň než loni.

Tři možnosti, které zákon nabízí

Zákoník práce v § 190a připouští tři režimy a MPSV je ve své příručce rozebírá podrobněji.

  • Prokázané náklady. Zaměstnanec doloží skutečné výdaje. V praxi je to nejpracnější varianta, protože doložit, kolik elektřiny spotřeboval notebook mezi devátou a pátou, je nad rámec toho, co je kdokoli ochoten dělat.
  • Paušál. Musí být písemně sjednaný, individuálně nebo v kolektivní smlouvě, případně stanovený vnitřním předpisem. Pokud se poskytuje, zahrnuje náhradu veškerých nákladů vzniklých při práci na dálku. Nižší částku než vyhláškovou podle MPSV sjednat nejde. Vyšší může dát jen zaměstnavatel mimo platovou sféru podle § 109 odst. 3, tedy ne stát, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace financované z příspěvku zřizovatele, školské právnické osoby zřízené státem nebo samosprávou a veřejné kulturní instituce. Rozdíl nad vyhláškovou sazbu je ale zdanitelným příjmem zaměstnance.
  • Vyloučení náhrad. Strany si můžou předem písemně sjednat, že náhrady nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší. Pozor na formu: podle MPSV musí jít o individuální dohodu uzavřenou před začátkem práce na dálku. Ujednání v kolektivní smlouvě nestačí.

U dohod o provedení práce a o pracovní činnosti náhrady nevznikají automaticky, musí být v dohodě výslovně sjednané. A pro mzdovou účtárnu jedna praktická poznámka: zlomky hodin se podle MPSV sčítají za příslušné období, zpravidla kalendářní měsíc, a nezaokrouhlují se každý den zvlášť.

Teploty na pracovišti se vrátily na původní hodnoty

V interních směrnicích z roku 2022 může pořád strašit neaktuální číslo. Na podzim 2022 snížilo nařízení vlády č. 303/2022 Sb. kvůli energetické krizi minimální teploty na pracovištích. U třídy práce I klesla hodnota z 20 na 18 stupňů, u třídy IIa z 18 na 16. Stejný předpis ale rovnou stanovil návrat původních hodnot s odloženou účinností od 1. července 2024.

Co platí od 1. července 2024

Pokud vaše směrnice z roku 2022 pořád uvádí 18 stupňů pro kanceláře, máte v ní chybu a při kontrole vám ji nikdo neodpustí s tím, že to tak kdysi platilo. Hodnoty najdete v příloze č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.. Druhy práce v tabulce jsou jen příklady, třída se určuje podle energetického výdeje, který se stanoví měřením nebo orientačně podle tabulek.

Doma teplotu neuhlídáte, za bezpečnost ale odpovídáte dál

Teplotu v bytě zaměstnance prakticky neovlivníte. Odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví při práci se tím ale nezbavujete. VÚBP připomíná, že žádné ustanovení pracovněprávních předpisů nesnímá ze zaměstnavatele povinnosti při zajištění BOZP, ať zaměstnanci pracují kdekoli.

V praxi to znamená mít doložené aspoň základní poučení o bezpečné práci na dálku a o tom, jak zaměstnanec hlásí úraz, který se mu stal při práci z domova. Působí to jako formalita, ale ve chvíli, kdy se něco stane, je to jediný dokument, který budete mít v ruce.

Šest věcí na říjen

  • Zkontrolujte, jestli máte se všemi, kdo pracují na dálku, písemnou dohodu podle § 317 zákoníku práce. Ústní domluva zákonnou formu nesplňuje.
  • Projděte, jak máte v dohodách a vnitřním předpisu formulovaný paušál. Pokud je tam pevná částka, nahraďte ji odkazem na aktuální vyhlášku MPSV, protože sazba se mění každý leden.
  • U lidí se sjednaným vyloučením náhrad ověřte, že jde o individuální písemné ujednání.
  • Aktualizujte směrnici o teplotách na pracovišti podle hodnot platných od 1. 7. 2024.
  • Zkontrolujte, že máte doložené poučení o BOZP při práci na dálku.
  • Pokud chcete lidem se zimními účty skutečně pomoct, hledejte to mimo paušál. Náhrada podle § 190a je kompenzace nákladů a necelých osmatřicet korun za směnu nikoho nezachrání. Nepeněžní benefity mají pro rok 2026 samostatné roční limity: 24 483,50 koruny na volnočasové a 48 967 korun na zdravotní. Do nich se dá pracovat výrazně velkoryseji.

Zdroje

Shrnutí článku

  • Paušální náhrada nákladů při práci na dálku činí pro rok 2026 podle vyhlášky č. 572/2025 Sb. 4,70 koruny za každou započatou hodinu. Za osmihodinovou směnu to dělá 37,60 koruny.
  • Zákoník práce v § 190a nabízí tři režimy: prokázané náklady, paušál nebo písemné vyloučení náhrad. Vyloučení musí být individuální dohoda, kolektivní smlouva nestačí.
  • Vyšší paušál smějí dát jen zaměstnavatelé mimo platovou sféru a rozdíl nad vyhláškovou sazbu se daní. Nižší sjednat nejde.
  • Minimální teploty na pracovišti se od 1. července 2024 vrátily na původní hodnoty. Pro kanceláře platí 20 stupňů, ne 18.
  • Teplotu v bytě zaměstnance neuhlídáte, odpovědnost za BOZP při práci na dálku ale trvá.
  • Do dohod a vnitřních předpisů patří odkaz na aktuální vyhlášku MPSV místo pevné částky.
  • Kdo chce lidem se zimními účty pomoct, najde víc prostoru v limitech pro nepeněžní benefity než v paušálu.

Adam Homola

Editor in chief, Benefit pro HR

Adama dlouhodobě fascinuje, jak věci fungují - lidé, týmy i celé organizace. Svůj zájem o lidské procesy propojuje s technologiemi, zejména s AI, kterou vnímá jako nástroj. Píše, edituje a kurátorsky vybírá obsah opřený o data a evidence-based přístup; jeho cílem je srozumitelně převádět komplexní témata do praxe HR a managementu. Dlouhodobě se věnuje digitální tvorbě a se zaujetím sleduje, jak technologický pokrok ovlivňuje práci i životy lidí.

Sdílejte článek

Přihlašte se k našemu newsletteru

Přinášíme pro vás novinky ze světa HR. Nenechte si nic ujít.